Demografický informační portál Československo

Československo

Práce s demografickou tématikou u nás vznikaly již v druhé polovině 18. Století.
- dochovala se matrika z Jáchymova z roku 1531

Josef Antonín Riegger (1742 - 1795) - prvním významným statistikem v českých zemích, vydal dvanáctisvazkovou práci, kde je přehled dosavadních vědomostí o lidnatosti Čech, výsledky soupisů obyvatelstva z let 1762 - 1768, 1772 - 1776, 1781 - 1786, první záznamy o přirozené měně převzaté z církevních pramenů od roku 1762, kdy u nás začíná souvislá řada o počtu sňatků, porodů a úmrtí.

Jan Melič (1763 - 1827) - lékař, hlouběji zkoumá problematiku dem.analýzy u nás, v roce 1790 publikoval úmrtnostní tabulky sestavené na základě matriky

František Palacký (1798 - 1878) - přední český historik 19.století.

F. A.Stelzig - pražský lékař, ve své práci se zabýval porodností a úmrtností od začátku 19. století. Vypracoval české úmrtnostní tabulky pro období 1800 - 1828.

První moderní sčítání lidu v roce 1869.

Značná pozornost byla věnována rakouskému problému národnostnímu, zde se odrážely ostré česko - německé spory a nacionální tendenčnost.

Albín Bráf (1851 - 1912) - od roku 1907 členem Mezinárodního statistického institutu, též pokus o založení organizace pro podporu demografického studia.

Jan Palacký (1830 - 1908) - věnoval se demografii na filosofické fakultě UK v rámci geografie.

Jindřich Matiegka (1862 - 1943) - v roce 1897 založil Ústav pro antropologii a demografii a v jeho rámci též začal přednášet základy demografie od školního roku 1899/1900. U nás vzniká demografie jako univerzitní obor v přímé návaznosti na antropologii. Nesporný význam pro demografii má jeho spis "Filosofie somaticko-antropologická.
Po rozdělení UK se demografie přesunula na přírodovědeckou fakultu.

František Jaroslav Netušil (1890 - 1927) - se zde habilitoval jak první docent demografie. Zabýval se problémem sebevražednosti a přirozené měny čs. populace. Netušil pracoval po určitou dobu u R. Pearla.

Československý statistický věstník, od roku 1930 přejmenovaný na Statistický obzor, tyto časopisy vydával Státní úřad statistický.

Dobroslav Krejčí (1869 - 1936) - první předseda SÚS

Antonín Boháč (1882 - 1950) - zakladatel demografie u nás, největší význam, pozvedl tento obor na mezinárodní úroveň. Organizoval první i druhé sčítání lidu (1921, 1930). V roce 1925 provedl reorganizaci demografické statistiky.
Dílo: Obyvatelstvo v ČSR, Hlavní město Praha (1923), Český problém populační (1914), Náš populační problém a statistika (1929).
Byl docentem demografie a přednášel Základy populační vědy na přírodovědecké fakultě od školního roku 1929-1930.
Byl členem: Mezinárodní unie pro vědecké studium populace, Mezinárodního statistického institutu. Jeho činnost byla přerušena za okupace. Poté pokračoval.

Jaromír Korčák (1895) - pokračovatel Boháče, zabýval se dem.analýzou a syntézou. Též přednášel demografii na PřF.
- statistický přístup k realitě - je nutné vidět vnitřní strukturu souboru
- struktura - homogenní - výsledkem bývá pravidelný útvar (Gaussova křivka)
- heterogenní - studuje se různorodá oblast

František Fajfr (1892 - 1969) - právník a filozof, celý život pracoval v SÚS, podílel se na organizaci dvou sčítání lidu 1950, 1961, zabýval se problémy demografické analýzy a i demografické teorie, přednášel na VŠE v Praze
Předseda Státní populační komise, což byl poradní orgán vlády pro otázky populační politiky. Komise prováděla řadu výzkumů v oblasti: rodičovství, manželství, antikoncepce a potratů, zaměstnanosti žen, potratů.
Má velkou zásluhu na založení Československé demografické společnosti při ČSAV, vznik v roce 1964, byl jejím prvním předsedou až do svého úmrtí.
Též se zasloužil o založení čtvrtletníku Demografie, od roku 1958 vydává SÚS.

Zdeněk Pavlík (1931) - pokračovatel Korčáka, inicioval na PřF zřízení samostatné katedry demografie a geodemografie (1990) a ustanovení demografie jako samostatného vědního oboru.
- od roku 1964 přednáší na UK