Ztráta zaměstnání (33%)

Snížení mzdy (22%)

Jiné (22%)

Krize se mě nedotkla (24%)

2. Geodemografické charakteristiky

• Podle sčítání z roku 1980 žilo na území ČSSR 288 440 Romů, což představovalo 1,9% z celkové populace (v roce 1970-1,5%). Z toho v ČSR 0,9% (1970-0,6%) a v SSR 4% (1970-3,5%).

• Struktura geografického rozložení romské populace je značně nerovnoměrná.

• Nejvíce Romů v ČSSR (podle sčítání v roce 1970) žilo ve Východoslovenském kraji, což představovalo více než 30% všech Romů žijících v ČSSR.

• Mezi roky 1970 a 1980 vzrostl počet Romů celkem o 30%, z toho v ČSR o více než 50%, zatímco v SSR pouze o 25%.

• Největší nárůst zaznamenala obě hlavní města, tedy Praha o 83% a Bratislava  o 67%.

• Průměrný roční relativní přírůstek romské populace dosahoval v letech 1970 až 1980 hodnot okolo 3%, jak je  tomu obvyklé v rozvojových zemích.

• I když neexistují data za migraci odděleně pro Romy, z dostupných informací lze usuzovat, že také mezi těmito lety Romové migrovali ve velkém počtu ze SSR do ČSR.

3. Demografické charakteristiky

Struktura Romů podle pohlaví a věku

• Romská populace je charakteristická výrazně progresivní věkovou strukturou. Dle výsledků sčítání z roku 1980: osoby ve věku 0 až 14 let 43,1% (ČSFR 24,3%), osoby nad 60 let 3,6% (ČSFR 15,7%).

• Z toho vyplývají i velmi výrazné rozdíly v průměrném věku mezi Romy a celou populací. V roce 1980 byl průměrný věk u Romů - 21,7 let zatímco v celé ČSSR - 34,4 let.

• Charakteristické je u Romů nižší zastoupení žen, což je typické pro rozvojové země. Romové-49,2%, ČSFR-51,3%.

Proces úmrtnosti

• Chybí potřebná data, neboť evidence přirozené měny v ČR údaje odděleně za Romy neposkytuje.

• Proces úmrtnosti lze tedy analyzovat pouze nepřímo, pomocí srovnávání věkových struktur získaných v letech 1970 a 1980.

• Každé zlepšení úmrtnostních poměrů u takto progresivních populací vede k početnímu růstu.

• Z analýzy sčítání 1970 a 1980 vyplývá trend poklesu úrovně plodnosti při zlepšování úmrtnostních poměrů

Proces porodnosti

• Také pro analýzu procesu porodnosti jsou jediným zdrojem dat sčítání v letech 1970 a 1980.

• Vysoká plodnost romských žen zpětně ovlivňuje věkovou strukturu Romů a má za následek vysoký počet osob v reprodukčním věku.

• V roce 1980 připadalo na jednu Romku v průměru 3,26 živě narozených dětí ( ČSFR 1,86). Pokud budeme uvažovat pouze ženy s dětmi, byly odpovídající údaje 4,4 dětí na jednu romskou ženu ( ČSFR 2,35).

• Minimální rozdíly v plodnosti žen podle rodinného stavu, což je dáno vyšší mimomanželskou plodností.

• Charakteristické je vyšší zastoupení bezdětných žen po ukončení reprodukce. V roce 1980 to bylo  25% romských žen, zatímco v celé populaci ČSFR jen 20%.

• Mezi lety 1970 a 1980 došlo v romské populaci ke snížení realizované plodnosti o 20,5% (ČSFR jen 0,5%) a to především ve vyšších věkových kategoriích.

• Došlo ke snížení počtu žen s vyšším (6 ) počtem narozených dětí.   

4. Společenské charakteristiky

Rodinný stav

• Vyhraněný typ rodiny a rodinných i příbuzenských vztahů.

• Výrazná závislost na tradičním způsobu života.

• Romové v podstatě od sebe nerozlišují rodinu základní, v níž se narodili, a svoji vlastní rodinu, kterou si založili. Což je způsobeno odlišnou strukturou a vícegeneračností romských rodin.

• V současné době značná část mladých Romů zakládá již rodiny nukleární (osamostatněné)  po vzoru většinové populace.

• Začíná se snižovat průměrný počet dětí v romské rodině.

• V romské populaci je relativně více svobodných osob. Muži 65,5% (v ČSFR 43,7%) a ženy 60,5% (v ČSFR 35,4%).

• Část Romů považuje právní manželství za formální a mnoho z nich žije ve svazku, který nazývají "život na víru", což vlastně představuje tzv. faktická manželství (nesezdaná soužití).

Vzdělanostní úroveň

• Špatná znalost českého jazyka při nástupu do školy.

• Malá adaptace na pravidelnou činnost spojenou se školní docházkou

• Horší podmínky ke studiu v mnohadětných rodinách.

• Výrazné podceňování úlohy vzdělání a kvalifikace.

• Mezi lety 1970 a 1980 se vzdělanostní úroveň Romů zlepšila.

Ekonomická aktivita

• Charakteristiky složení romské populace podle ekonomické aktivity výrazně ovlivňuje specifická věková struktura.

• Mezi lety 1970 a 1980 vzrostl počet Romů zhruba o 31%, počet ekonomicky aktivních romských mužů však o 52% a žen dokonce o 130%

• Na 100 mužů v produktivním věku bylo ekonomicky aktivních 87,7 (ČSFR 91,9), u žen byl tento poměr dokonce 54,9 (ČSFR 89)

• Vyšší ekonomická aktivita pouze ve věkových kategoriích 15-19 a 20-24 u mužů a 15-19 u žen, což je způsobeno kratší přípravou na budoucí povolání.

• Převážná část Romů (muži 88,2% a ženy 79,4%) pracuje v dělnických profesích.