Centrální evidence Romů z hlediska demografie dnes
prakticky neexistuje,
a tak nelze uspokojivě odpovědět na celospolečenskou diskusi o reálném
početním stavu Romů, trvale žijících na území ČR. Vzhledem ke
skutečnosti, že evidence, kterou vedly
Národní výbory, policie, či jiné instituce
do roku 1989, poskytuje pouze údaje o početním stavu a nikoli o
struktuře, nemůžeme tato relativně přesná data použít k výpočtu nějaké
prognózy vývoje. Údaje o struktuře poskytuje například
Sčítání lidu domu a bytů, avšak v roce 1991 i 2001 se přihlásil jen
zlomek pravděpodobného počtu Romů žijících v ČR, i když regionální rozložení se z velké části
shoduje s evidencí NV. A tak poslední vývoj, ze kterého můžeme vycházet je
SLDB 1980, kdy byli Romové identifikováni samotnými sčítacími komisaři.
Za posledních 40 let můžeme centrální evidenci Romů rozdělit následovně:
1. SLDB (Sčítání lidu domů a bytů) - provádí jej
Český statistický úřad jednou za deset let. Podle přístupu k určení národnosti můžeme rozdělit sčítání do dvou hlavních kategorií:
- Přisouzení národnosti (1970,1980) - Romská národnost nebyla ve sčítacím archu zjišťována. Pokud však sčítací komisař nabyl dojmu, že jde o "cikánské obyvatelstvo", tak sčítací arch označil písmenem A
- Přihlášení se k národnosti (1991,2001) - Na změně metodiky se pravděpodobně odrazila změna politického systému. Praktiky komunistické diktatury nebyly slučitelné se svobodou jednotlivce, a tak přestali být lidé označovani za Romy proti své vůli, ale dostali možnost se k romské národnosti přihlásit svobodně, což se také odrazilo v roce 1991 ve velice nízkém výsledném počtu Romů (32903) a tento počet se v roce 2001 ještě snížil přibližně na třetinu (11746 )
2. Evidence NV (Národních výborů, popř. jinou institucí) - K této centrální evidenci docházelo za komunistického režimu a zachycovala Romy, kteří byli evidováni z různých důvodů (
většinou pobírání nějakých dávek) na Národním výboře. Tato praxe skončila opět se změnou politického systému v roce 1989.