demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51055

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
24.07.2005 ANALÝZA: Bezdětnost v České republice

Plodnost v Česku je od poloviny 70. let charakterizována poklesem své úrovně, který se prohloubil zejména po roce 1990. V této souvislosti se objevují dohady o zvyšování počtu celoživotně bezdětných žen, které dávají přednost vzdělání, kariéře nebo jiné seberealizaci. Změny úrovně bezdětnosti mají dopad nejen na jednotlivce, ale také na celou společnost.

Zastoupení žen podle počtu narozených dětí
Ženy v České republice vykazovaly doposud napříč generacemi velmi stabilní způsoby vytváření rodiny z hlediska počtu dětí. Podle sčítání 2001 ve všech sledovaných generacích, které ukončily období reprodukce, dominují ženy s dětmi druhého pořadí a nejmenší je podíl žen bezdětných a žen se 4 a více dětmi. Generace žen narozených do roku 1930 nepreferovaly dvě děti tak výrazně, také podíl bezdětných byl vyšší než u ostatních generací.

U kohort narozených mezi třicátými a padesátými léty (včetně) se dvoudětný model rodiny prosadil zcela zřetelně. Více než polovina žen porodila během svého reprodukčního období dvě děti. Dále je patrný stabilně nízký podíl bezdětných žen, který ve všech těchto generacích nepřekročil pětiprocentní hranici. Průměrný počet dětí se sice dlouhodobě snižoval, ale na reprodukci se podílela stále větší část žen. Byl to důsledek státních propopulačních opatření, celkově větší orientace společnosti na rodinné hodnoty a pravděpodobně také zlepšení zdravotního stavu populace a tím snížení neplodnosti oproti generacím žen narozených na počátku 20. století.  Strukturu podle počtu dětí u žen narozených po roce 1965 je prozatím obtížné analyzovat, protože tyto ženy ještě neukončily reprodukční období.

Graf 1: Ženy podle počtu živě narozených dětí podle ročníku narození

Zdroj: SLDB 2001 Zdroj: SLDB 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001

Struktura bezdětnosti na území České republiky
Bezdětnost v populaci Česka není masovým jevem. Avšak některé skupiny žen se vyznačují vysokou bezdětností. Diferenciačními faktory bezdětnosti jsou především věk a rodinný stav.

Strukturu žen podle počtu narozených dětí během života umožňuje sledovat nejen poslední census, ale také všechna předcházející sčítání lidu na území České republiky od roku 1930. S výjimkou roku 2001, kdy se sledovaly všechny narozené děti, zatímco předešlá sčítání zaznamenávala pouze všechny živě narozené, se metodika zjišťování příliš nelišila. Lze tedy porovnávat data z několika časově odlišných zdrojů a sledovat vývoj úrovně a struktury bezdětnosti na území ČR.

Struktura podle věku
Ve všech sčítáních polovinu bezdětných žen k danému datu sčítání tvořily ženy do 30 let, v případě posledních dvou sčítání dokonce do 25 let. Váha vyšších věkových skupin je patrná především ve sčítáních v letech 1961, 1970 a 1980, kdy 75 % bezdětných žen patřilo do věkového rozmezí 15-54 let. V posledním sčítání v roce 2001 početně převažovaly mladé bezdětné ženy. Třem čtvrtinám bezdětných žen bylo méně než 30 let.

Přirozeně absolutní počet bezdětných žen může být silně ovlivněn věkovou strukturou populace bez ohledu na počet narozených dětí a zmíněný vývoj potom nemusí vypovídat o změnách bezdětnosti v populaci. Nejjednodušší ukazatel, který tyto změny popisuje, je podíl bezdětných žen na celkovém počtu žen.

Tab. 1: Ženy bez dětí (v %) podle věku ve sčítáních 1950 - 2001

Zdroj: SLDB 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001

Celkový podíl bezdětných žen (bez ohledu na věk) v populaci se pohyboval mezi 19 a 30 ženami bez dětí na 100 žen. S časem se zastoupení bezdětných v populaci snižovalo. V roce 1950 nabyla maxima, minima bylo dosaženo v roce 1980, ale také v roce 2001 se hodnota přiblížila nejnižšímu číslu. Hodnoty se týkají žen různých generací, které nemusely mít (a většinou také neměly) stejné reprodukční vzorce chování.

Padesátileté ženy, které ukončily své reprodukční období, vykazovaly stejný trend vývoje bezdětnosti jako ženy celkem bez ohledu na věk. Konečná bezdětnost padesátiletých se v roce 1950 vyšplhala až přes 20 procent. V dalších sčítáních nabývala už jen nižších hodnot. V posledním sčítání v roce 2001 se hodnota bezdětnosti těchto žen zastavila na velmi nízké čtyřprocentní úrovni (Tab.1). Uvádí se, že zastoupení neplodných párů v populaci se pohybuje mezi 3 až 4 %. Hodnota konečné bezdětnosti ve sčítání 2001 je v podstatě na této úrovni.

Po ukončení reprodukčního období se již podíl bezdětných v rámci jedné generace mění jen nepatrně. Pokud se objeví změny ve struktuře žen podle počtu narozených dětí po padesátém roce života, jsou připisovány diferenční úmrtnosti nebo migraci. I přes tyto vlivy je na grafu 2 patrné zvýšení podílu bezdětných u několika generací, které se posouvá mezi jednotlivými censy. Jedná se o ženy, které se narodily na přelomu 19. a 20. století. Tyto ženy se vyznačovaly vyšší konečnou bezdětností než kohorty následující. Vyšší bezdětnost zmíněných generací je patrná zejména ve sčítání 1950, 1960 a 1970. V dalších censech bylo těmto ženám 70 a více let a jejich početní stav byl výrazně zredukován úmrtími. Z důvodu nízkých absolutních počtů jsou údaje vynesené v grafu za ženy starší 65 let agregovány do pětiletých skupin.

Graf 2: Bezdětnost podle věku ve sčítáních 1950 - 2001 (v %)

Zdroj: SLDB 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001

Pozoruhodný je také vývoj zastoupení bezdětných žen v mladších věkových skupinách, které ještě v době sčítání neukončily reprodukci. Zde se odráží změna časování prvního porodu a výsledný trend je opačný než u klesající celoživotní bezdětnosti. K nejvýznamnějším změnám došlo mezi věky 20 a 30 let. V padesátých letech 20. století, kdy celková bezdětnost žen byla nejvyšší, byla ještě ve 23 letech téměř polovina žen bez dětí a ve 29 letech to byla stále jedna pětina. Všechna následující sčítání, kromě posledního v roce 2001, byla ve znamení rychlého úbytku bezdětných dívek, kdy nejpozději do 26 let mělo 8 žen z 10 alespoň jedno živě narozené dítě. Podíl žen s dětmi významně stoupal i po třicítce. Zcela jiný průběh má křivka podílu bezdětných v roce 2001, která předčila i situaci z roku 1950. Přibližně ve 25 letech měla dítě jen každá druhá žena. Od doby, kdy se sleduje vývoj plodnosti, nemá nárůst podílů bezdětných do třiceti let obdoby.

Struktura podle rodinného stavu
V kategorii svobodných převládají ženy bezdětné, zatímco u ostatních rodinných stavů většina žen děti má. Ženy, které se provdaly, byly v průměru vždy nejméně často bezdětné.

Tab. 2: Bezdětnost podle rodinného stavu ve sčítáních 1930-2001

Zdroj: SLDB 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001

U všech kategorií rodinného stavu platí, že podíl bezdětných mezi roky 1950 a 2001 klesl. Relativně nejvíce se změnilo zastoupení u rozvedených žen (téměř na jednu pětinu stavu z roku 1950). V minulosti zřejmě častěji než nyní byla neplodnost jeden z významných důvodů vedoucí k rozvodu. Nejprve se rozpadla mrtvá, nefunkční (což znamená častěji bezdětná) manželství trvající více než 15 let. Ukončit manželství pro bezdětný pár bylo pravděpodobně společensky přijatelnější než u manželů s dětmi. Klesala také úroveň bezdětnosti žen vdaných a ovdovělých.

Ženy narozené na přelomu 19. a 20. století, i když se vdaly, relativně často zůstávaly bezdětné. Více než 13 % z nich zůstávalo bez potomků. Z těch žen, které se narodily o půl století později a vdaly se, bylo po ukončení plodného období pouze 2-3 % bez dítěte.

Pokles podílů bezdětných se projevil také v kategorii svobodných žen. Na počátku sledování bezdětnosti ve sčítání 1950 bylo 80 % svobodných žen celoživotně bezdětných. Zastoupení bezdětných a zároveň svobodných žen bylo v roce 2001 suverénně nejnižší ze všech sledovaných let. Bezdětnost svobodných je totiž silně ovlivňována zvyšující se mimomanželskou plodností. Navzdory výraznému efektu posouvání prvního porodu do vyššího věku tak i u svobodných žen podíl bezdětných klesal.

Na strukturu bezdětných podle rodinného stavu působí mimo jiné také snížení sňatečnosti, vlivy odkládání sňatků do pozdějšího věku a uplatňování jiných typů partnerského svazku.

Závěr
Pro rodiny v České republice je typický dvoudětný model a bezdětné ženy mají marginální zastoupení ve společnosti. Nejvyšší konečná bezdětnost byla u žen narozených na počátku 20. století (více než 20%) a nejnižší konečná bezdětnost u žen narozených ve čtyřicátých a v padesátých letech 20. století (4%). Sama nízká úroveň bezdětnosti v těchto generacích je odrazovým můstkem k jejímu zvyšování. V důsledku hlubokých změn úrovně plodnosti je nárůst bezdětnosti v populaci České republiky nanejvýš pravděpodobný. Avšak úroveň konečné bezdětnosti kohort narozených na přelomu 60. a 70. let, které proměnily své reprodukční chování, je prozatím otázkou odhadů.

Lenka Juříčková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum