Ve dnech 18. - 23.7. 2005 proběhla ve francouzském Tours XXV. Mezinárodní populační konference, kterou každé čtyři roky pořádá Mezinárodní unie pro vědecké studium populace (International Union for the Scientific Study of Population - IUSSP). Kongresu byl věnován značný mediální zájem a zúčastnilo se ho na 2000 odborníků z celého světa.

Cílem těchto konferencí, na nichž jsou diskutována témata pokrývající širokou oblast populačních studií, je zhodnotit dosavadní stav poznatků a ukázat možnosti rozvoje nových výzkumů v oblastech, které byly z hlediska vědeckého zájmu dříve opomíjeny. Konference poskytují také jedinečnou příležitost odborníkům představit svůj přístup a nazírání jednotlivých otázek těm, kteří v praxi o řadě věcí rozhodují, tedy zákonodárcům a zástupcům státní správy.

Konference v Tours byla zároveň největší vědeckou konferencí, kterou doposud IUSSP organizovala. Odehrálo se na ní 161 zasedání, která svým obsahovým zaměřením pokrývala široce vymezenou sféru studia populace, bylo zde 5 sekcí s postery, konala se 4 plenární zasedání a řada doprovodných seminářů.

Hlavní tématické okruhy je možno shrnout do následujících bodů:
1. reprodukční zdraví, HIV/AIDS a pohlavní nemoci
2. zdraví a úmrtnost
3. plodnost, rodiny a domácnosti
4. migrace a urbanizace
5. mezinárodní migrace
6. stárnutí a věková struktura populace
7. děti a mladí lidé
8. gender, etnicita, identita a kultura
9. životní prostředí, biologie a genetika
10. chudoba, zranitelnost a lidská práva
11. regionální studie
12. kvalitativní a kvantitativní metody, data a teorie

 V rámci těchto okruhů se uskutečnily tématicky zaměřené bloky přednášek. Specifikaci témat včetně názvů přednesených příspěvků, jejich krátká shrnutí, u většiny z nich také celý jejich text a informace o přednášejících je možné nalézt v podrobném programu konference.

Čtvrtý kongresový den byl tématicky vyhrazen evropské populaci. Sešli se na něm nejen demografové, ale také odborníci z jiných oblastí a aktéři působící ve veřejné sféře, aby se společně zabývali tématy, která jsou  z demografického hlediska klíčová pro všechny evropské státy. Čtyřmi velkými tématy Dne evropské populace byly: reprodukce a rodinná struktura, stárnutí obyvatelstva, mezinárodní migrace a obyvatelstvo a urbanizace.

Každé z těchto témat je v současné době často diskutováno odbornou i laickou veřejností. Reprodukční a rodinné chování v Evropě prodělalo během posledních několika desetiletí podstatné změny. V mnoha evropských zemích převládl model nízké, někde dokonce extrémně nízké plodnosti. Muži i ženy stále častěji odkládají narození svého prvního dítěte a jejich rodinné historie jsou mnohem rozrůzněnější a složitější než tomu bývalo u předcházejících generací. V reakci na tyto změny jsou přijímána právní i sociální opatření, která by odpovídala novým modelům chování a jejichž cílem by mělo být pokud možno co nejvíce chránit jednotlivé členy rodin před možnými "rodinnými riziky". Tempo změn a politické a právní odpovědi na ně se mezi jednotlivými evropskými zeměmi velmi podstatně liší. Úvod sekce byl proto věnován změnám v plodnosti, rodinných strukturách a různým typům rodinných politik v Evropě. V průběhu dne pak odborníci v rámci dalších bloků řešili otázky spojené s přáním mít dítě (témata dotýkající se chtěné a nechtěné bezdětnosti, těhotenství velmi mladých matek, asistované reprodukce či adopcí), změny rodinných struktur a životních podmínek (otázky péče o malé děti, harmonizace rodinného a pracovního života v evropských společnostech či problematika sociálních a ekonomický dopadů rozpadu partnerství/manželství pro jednotlivé členy rodiny) a souvislosti rodinné politiky a legislativy (místo rodiny v evropské sociální politice, jaké jsou v praxi modely ochrany dětí v rodině, jak politici a společnost nahlížejí atypické či v rámci Evropy ne příliš časté chování, za jaké mohou být považována těhotenství adolescentů).   

Prodlužování naděje dožití spolu s poklesem úrovně porodnosti vede ke stárnutí populace. Silné poválečné ročníky se ocitají v důchodovém věku, naproti tomu část lidí v ekonomicky aktivním věku patří ke generacím zasaženým poklesem úrovně plodnosti. Lze tedy očekávat, že podíl osob v důchodovém věku bude i nadále stoupat, zatímco podíl ekonomicky aktivních osob se bude snižovat. Snižování úrovně úmrtnosti ve vyšších věcích je doprovázeno zvyšováním naděje dožití v dobrém zdravotním stavu. Přesto však spolu s tím, jak stárnou početné poválečné generace, bude se Evropa muset vyrovnat s rostoucím podílem osob žijících s nějakým zdravotním handicapem nebo trpících degenerativními chorobami. Se stárnutím obyvatelstva souvisí také otázky financování důchodů a výdajů na péči o seniory. Na úrovni rodiny pak rostoucí naděje dožití mění a ovlivňuje vztahy mezi generacemi. Proto byla největší pozornost věnována problematice pracovní aktivity starších osob (zahrnující zaměstnávání starších osob a zlepšování jejich pracovních podmínek), životních podmínek seniorů (postavení v rodinném systému, sociální integrace starších osob a péče o zdravotně handicapované seniory) a zdravotním problémů a handicapům spojeným se stárnutím (systém péče a náklady na tuto péči).  

Lidé migrují do zahraničí z nejrůznějších důvodů. Těmi nejčastějšími jsou důvody pracovní. Mladí lidé také často cestují za studiem nebo rozšířením kvalifikace. V místě, kde navštěvují školu nebo univerzitu se pak mohou usadit na trvalo, nebo přinejmenším na delší dobu. Politické důvody jsou dalším podstatným důvodem, především v případě žadatelů o azyl. V posledních letech se vynořily další, nové formy mezinárodní migrace, kdy například vysoce kvalifikovaní lidé pracující pro nadnárodní společnosti zůstávají často i se svými rodinami pracovně v zahraničí po několik let. Jiní hledají vyhovující životní prostředí pro vybudování druhého bydlení, kam se pak v důchodu mohou natrvalo přestěhovat. I nadále však existuje řada politických, ekonomických a kulturních bariér. V úvodu této sekce byla proto věnována pozornost přehledu mezinárodní migrace v rámci EU i v ostatních zemích a také otázkám evropských migračních politik. V průběhu dne se pak diskutovalo o budoucím vývoji migrace i o tom, zda lze v budoucnu očekávat kvalifikovanější imigranty, kteří by byli schopni zastávat jiné typy práce, než které převážně vykonávají v současnosti. Další otázkou byla integrace migrantů v evropských zemích a migrace, která je motivována jinými než pracovními faktory (např. rodinnými důvody, studiem, snahou získat politický azyl nebo hledáním vyhovujícího způsobu života).    

Evropská urbanizace je charakteristická více méně pravidelnou sítí měst s vysokým podílem malých a středně velkých měst. Představuje však také model města a městského života, který může být ohrožen změnami spojenými především s automobilismem. Je tedy mezi ekonomickými tlaky a úsilím o konkurenceschopnost na straně jedné a touhou řady obyvatel měst po lepší kvalitě života na straně druhé místo pro udržitelný urbanizační rozvoj? Přednášející se proto věnovali mimo jiné otázkám nových mobilitních trendů, které ovlivňují rozvoj měst, příčinám změn ve vzorcích osidlování a migračních proudů či tomu, jaké je možno v budoucnu očekávat stěhování obyvatelstva mezi západní, střední a východní Evropou stejně tak jako mezi jednotlivými evropskými zeměmi a regiony. Města však nejsou izolovaným celkem, proto byla pozornost zaměřena také na dopravní infrastruktury, které zajišťují transport mezi městy.  

Den evropské populace uzavřelo velké zasedání, v rámci kterého proběhla za aktivní účasti celé řady přítomných odborníků diskuse na téma "Je třeba obávat se o budoucnost obyvatelstva Evropy?". Kromě toho se v průběhu konference konala ještě další dvě diskusní zasedání nad otázkami: "Bude propopulační politika v zemích s nízkou plodností účinná?" a "Měly by mít páry právo vybrat si pohlaví svých dětí?"

Z plenárních zasedání, z diskusních zasedání a také z evropského dne byly pořizovány video záznamy, které je možné shlédnout zde.