Vážení čtenáři, uveřejňujeme na našem portále analýzu Prof. Jitky Rychtaříkové, která vyšla ve Zpravodaji České demografické společnosti  č.34 (r.2004).  V textu autorka nabízí odlišný přístup k analýze dat ze sčítání tím, že na rozdíl od předchozích zpracování výstupy nahlíží nikoliv z hlediska počtu domácností, ale z hlediska počtu osob a forem jejich soužití.

Za nejvýznamnější determinantu budoucího populačního, ekonomického a sociálního rozvoje vyspělých zemí je dnes považováno demografické stárnutí obyvatelstva.  Je důsledkem nedávného výrazného snižování počtů narozených dětí a poklesem intezity úmrtnosti ve vyšším věku. Demografické stárnutí zasahuje nejen jednotlivce, ale týká se i rodin či specifických populačních skupin a působí na mikro- i makroúrovni. Proces demografického stárnutí bude v blízké budoucnosti výrazně urychlen přechodem silných ročníků, narozených po druhé světové válce, do seniorského věku. V této souvislosti se často mluví o rostoucích nákladech na důchodové zabezpečení a o ceně zdravotní péče. Snížení finanční zátěže ve stárnoucích společnostech se stává významnou strategií populačních politik. Jednou z možností je podpora seniorů v tom, aby mohli strávit co nejdelší dobu v autonomii/nezávislosti. Z těchto důvodů se začaly populační politiky stále více orientovat na participaci a podporu neformálních rodinných i nerodinných sítí. Současné rodinné struktury jsou výsledkem minulého demografického vývoje. Pro budoucnost je však důležité nejen znát a analyzovat základní demografické trendy, ale také formy soužití a tedy také počty lidí žijících v úplných či neúplných rodinách, osamoceně, nebo v zařízeních pro seniory.

V České republice byly dosud výstupy ze sčítání zpracovávány vzhledem k počtu domácností nikoliv podle počtu osob z hlediska formy jejich soužití. Obvykle se pro osoby rozlišují následující formy soužití: manžel/manželka (úplná rodina), druh/družka (úplná rodina), dítě v úplné rodině (legální nebo faktické manželství), dítě v neúplné rodině, osamělý rodič, člen vícečlenné nerodinné domácnosti, přidaná osoba do jakéhokoliv typu domácnosti (úplné, neúplné, vícečlenné nerodinné), jednotlivec a osoba v zařízení.

Formy soužití (tabulka 1 a graf 1) jsou výrazně diferencovány podle pohlaví a podle věku. Vyšší úmrtnost mužů má za následek větší frekvenci ovdovělých žen, což je ještě znásobeno tím, že ženy uzavírají sňatek v mladším věku než muži. Tento vývoj vede k tomu, že ženy ve vyšším věku žijí výrazně častěji samy a ve vysokém stáří pak v zařízeních pro seniory. Například muži ve věku 80-89 let žijí převážně v úplné rodině (60%), zatímco žen žijících v úplných rodinách je pouhých 20%. Nejen tato procenta jsou odlišná, ale také životní situace dotyčných osob jsou rozdílné. Uvedených 60% mužů ve věku 80-89 let žije v 54,2% případů jako manžel, 4,2% jako druh a 1,6% jako přidaná osoba. U žen je tato struktura velmi odlišná, neboť zmiňovaných 20% se rozkládá na následující situace: 8,4% jako manželka, 0,4% jako družka a 11,7% jako přidaná osoba.

Tab 1: Rozložení osob podle pohlaví, věku a formy soužití v ČR, SLDB 2001 v %

Poznámka: Počet osob ve věkové skupině je nepatrně nižší než udávají výsledky sčítání v důsledku neudáno a nezahrnutí osob žijících v zařízeních jako zaměstnanci.

Graf 1: Struktura osob ve věku 50+ podle formy soužití v České republice; sčítání 2001



V neúplné rodině žijí ve věku 50+ častěji ženy než muži, přičemž rozdíly jsou v absolutních číslech významnější než ukazují procenta. Ve věku 80-89 let to bylo 2 562 mužů v porovnání s 16 164 ženami. Jedná se zejména o situaci osamělý rodič s "dítětem". S rostoucím věkem pak vzrůstá váha přidaných osob. Uvažujeme-li 80-89 leté, pak u mužů 4,41% osob se rozkládá na: 3,54% osamělý rodič a 0,87% další osoba; u žen 10,79% představuje situaci: 8,44% osamělý rodič a 2,35% přidaná osoba.

V České republice žije ve věku 80-89 let v zařízeních pro seniory 3,9% mužů a téměř dvojnásobný podíl žen (7%), v absolutních číslech jsou tyto relace ještě výraznější tj. 2 562 mužů a 10 488 žen. Celkem žilo v zařízeních, pokud jde o osoby starší 50 let, v České republice 13 056 mužů a 27 717 žen. Prevalence osob v zařízeních je v České republice zatím poměrně nízká a činila pro osoby ve věku 85+ u mužů 6,5% a u žen 11,1%. Ve stejné věkové skupině je v zařízeních například ve Švýcarsku 21,2% mužů a 36,6% žen; ve Finsku 13,5% mužů a 21,2% žen; ve Spojeném království 15,6%mužů a 27,6% žen a v Kanadě 26,5% mužů a 40,4% žen.

Obecně platí v České republice relace známé ze zahraničních studií, a to: vyšší procento žen žije samotných, nicméně ženy častěji než muži žijí ve vícegeneračních domácnostech (neúplná rodina typu osamělý rodič s dítětem, resp. jako přidaná osoba). Výrazně rostoucí počet domácností jednotlivců je historicky novým jevem. Otázkou zůstává, zda v České republice se naplní aspirace prezentované v zahraničí, že rodiče nynějších baby-boomových generací budou mít zajištěnu péči díky svému početnějšímu potomstvu. Připomeňme si, že baby-boom v České republice netrval dlouho a intezita plodnosti nedosahovala příliš vysokých hodnot v porovnání se západní Evropou nebo severní Amerikou.

Jitka Rychtaříková