demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51750

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
10.09.2005 POPULAČNÍ VÝVOJ: E G Y P T

Egypt se vyznačuje jednou z nejstarších civilizací na světě, v současné době je atraktivní především pro své kulturní a historické památky. Jedná se však také o relativně vyspělou společnost se specifickým postavením v rámci afrického kontinentu a zajímavými demografickými charakteristikami, které jsou do značné míry ovlivněny převažujícím islámským náboženstvím.

Obecná charakteristika
Arabská republika Egypt se rozkládá v severní Africe a částečně v Asii (Sinajský poloostrov) při pobřeží Středozemního a Rudého moře. Její rozloha je 1 001 450 km2, z čehož  995 450 km2 země je na souši, ale okolo 90 % této rozlohy je poušť. Počet obyvatel v roce 2004 dosáhl 73,4 milionů, hustota zalidnění je 73 obyvatel na km2. Egypt patří k hospodářsky nejvyspělejším státům v Africe. Hrubý národní produkt představoval v roce 2004 zhruba 4 200 USD na jednoho obyvatele. Zemědělství, které zaměstnává třetinu obyvatelstva, je soustředěno v úzkém pruhu kolem Nilu a v jeho deltě, kde žije více než 90 % obyvatel. Podíl městského a venkovského obyvatelstva zůstává od druhé poloviny 20. století přibližně stejný - ve městech žije zhruba 40 %, na venkově 60 % obyvatelstva. Většina městské populace je soustředěna do velkých měst, jako je Káhira, Alexandrie a Gíza.  

Egypt je parlamentně prezidentská republika s demokratickým systémem. Hlavním městem je Káhira. Etnické složení obyvatelstva zastupují asi z 90 % egyptští Arabové, dále Núbijci, Berbeři, Súdánci, Syřané, Arméni, Řekové, Italové, Židé aj. Mezi hlavní náboženství patří sunnitský islám, který vyznává více jak 90 % obyvatelstva, dále koptská církev, řecké pravoslaví, katolictví, protestantství a židovství. Státním náboženstvím je islám. Úředním jazykem Egypta je spisovná arabština a dalšími hlavními jazyky jsou egyptská arabština, súdánská arabština, núbijština, arménština, řečtina, angličtina, francouzština aj. Jen necelých 60 % obyvatel ve věku nad 15 let je gramotných (tj. umějí číst a psát), přičemž gramotnost mužů je v Egyptě téměř o polovinu vyšší než gramotnost žen.

Historický vývoj
Dějiny Egypta patří k nejbohatším, nejstarším a nejproměnlivějším na světě. Sjednocení Horního a Dolního království kolem roku 3180 př. Kr. předznamenalo vytvoření jedné z největších civilizací starověkého světa. Pyramidy v Gíze, postavené za IV. dynastie (mezi lety 2700 a 2200 př. Kr.), ukazují moc egyptského náboženství a faraónů. Vrcholu své moci a územního rozšíření dosáhl starověký Egypt v období Nové říše (1567-1085 př. Kr.), kdy se pod egyptskou kontrolu dostala Palestina, Sýrie a severní Irák. Roku 525 př. Kr. se Egypt na téměř dvě století stal perskou provincií. Roku 322 př. Kr. byl dobyt Alexandrem Velikým a nastolena vláda Ptolemaiovců (helénistické období). Po porážce u Aktia roku 30 po Kr. se Egypt dostal pod římskou, od roku 395 pod byzantskou nadvládu.

Arabská invaze roku 642 byla koptskými křesťany uvítána jako osvobození od jejich řeckých vládců. Od 2. poloviny 7. století nastoupila arabizace a islamizace, která vytlačila staré egyptské zvyky z faraónského období. V následujících 1300 letech se v Egyptě postupně vystřídaly arabské, mamlúcké a posléze osmanské dynastie.

Roku 1517 byl Egypt připojen k Osmanské říši. Pro svou strategickou polohu se brzy stal terčem pozornosti evropských mocností. Napoleonova egyptská expedice (1798-99) sice skončila vojenským neúspěchem, zasadila však citelnou ránu mamlúckému panství. Situace využil Albánec Muhammad Alí, který se roku 1805 nechal uznat egyptským pašou a v následujících letech vybudoval silný centralizovaný stát.

Po otevření Suezského průplavu roku 1869 vzrostl strategický význam Egypta, následné finanční problémy a vnitřní boje ovšem vedly k britské okupaci roku 1882. Egypt nadále formálně zůstal součástí turecké říše, ve skutečnosti však byl součástí Britského impéria. Po vstupu Turecka do 1. světové války na straně německého bloku byl 18. 12. 1914 oficiálně přerušen turecko-egyptský svazek a vyhlášen britský protektorát. Po 1. světové válce sílil egyptský nacionalismus, až Velká Británie 28. 2. 1922 formálně vyhlásila Egypt nezávislým královstvím. Vliv v zemi si Británie udržela ještě do začátku 50. let, kdy byla v říjnu 1951 jednostranně zrušena anglicko-egyptská spojenecká smlouva. 18. 6. 1953 byl Egypt prohlášen republikou, platná egyptská ústava byla přijata 11. 9. 1971. Od 14. 10. 1981 je prezidentem Egypta Mohammed Hosni Mubarak. Těžiště současné politiky představuje boj proti islámskému terorismu.    

Obyvatelstvo
Egypt je nejlidnatější arabskou zemí a druhou nejlidnatější zemí na africkém kontinentu. Od prvního sčítání lidu v Egyptě provedeného v roce 1882, kdy bylo sečteno 6,7 milionů osob, celkový počet obyvatel prudce narůstal. V roce 1907 měl Egypt 11,2 milionů obyvatel, v roce 1966 byl tento počet již téměř trojnásobný a v roce 2000 bezmála šestinásobný. V roce 2004 dosáhl počet obyvatel Egypta 73,4 milionů. Míra přirozeného přírůstku se od poloviny 20. století pohybuje mezi 2-3 % ročně. V porovnání s mírou přirozeného přírůstku světa, která v roce 2004 představovala 1,4 %, je poměrně vysoká, avšak v porovnání s většinou ostatních států Afriky je mnohem nižší. Podle populačních projekcí by se měl počet obyvatel do roku 2025 zvýšit na 103,2 milionů a do roku 2050 dokonce na 127,4 milionů.

Tab. 1: Celkový počet obyvatel (v tisících) a roční přirozený přírůstek (v %)

Ve věkové struktuře Egypta je výrazně zastoupena složka dětí ve věku do 15 let, jejichž podíl z celkového počtu obyvatelstva dosahuje 36 %. Naopak osob starších 65 let je v Egyptě pouze 5 % (viz tabulka 2). Tímto zastoupením hlavních věkových skupin se Egypt řadí mezi země s  progresivním typem věkové struktury, kde znatelně převažuje dětská složka nad postreprodukční. Je to patrné rovněž z grafického znázornění ve tvaru pyramidy, která má velmi širokou základnu, jež se plynule zužuje (viz grafy 1 a 2). Toto výrazné zastoupení dětské složky je způsobeno vysokou úrovní plodnosti. Věkový medián (střední hodnota, která rozděluje celou populaci podle věku na dvě stejně početné části), se v Egyptě pohybuje okolo 23 let.

Tab. 2: Složení obyvatelstva podle hlavních věkových skupin (v %)


Graf 1: Věková struktura v roce 1945 (v %)


Graf 2: Věková struktura v roce 1997 (v %)
 

Úmrtnost
Úroveň úmrtnosti se v Egyptě v důsledku zlepšování lékařské péče výrazně snižuje. Je to patrné z vývoje hrubé míry úmrtnosti, která v současnosti dosahuje necelých (viz graf 4), a z výrazného vzestupu naděje dožití při narození. Ve 40. letech se její hodnoty pohybovaly pouze okolo 33 let pro ženy a 30 let pro muže, v současnosti hodnoty naděje dožití při narození pro obě pohlaví překonaly evropský průměr a dosahují 70 let pro ženy a 66 let pro muže. Výrazněji snižovat se začala v polovině 80. let i kojenecká úmrtnost, která se do té doby pohybovala přes 100 . V roce 1985 již dosáhla hodnoty 70,3  a v roce 2004  činila 38  (v některých afrických státech dosahuje kojenecká úmrtnost stále hodnot přes 100 ). Důvodem  tohoto snížení je již zmíněné zlepšení lékařské péče, větší dostupnost léků a lepší péče o matku.

Tab. 3: Vývoj naděje dožití při narození (v letech)


Graf 3: Vývoj kojenecké úmrtnosti (v )
 

Porodnost
V průběhu celého 20. století byla v Egyptě poměrně vysoká úroveň plodnosti, která se začala snižovat až koncem 90. let. Hrubá míra porodnosti  dosahovala do 90. let 20. století hodnot okolo 40 , do roku 2004 došlo k jejímu snížení na 26  (viz graf 4). Hodnota úhrnné plodnosti se až do počátku 80. let pohybovala mezi 5 až 6 dětmi na jednu ženu, poté (až do konce 90. let) dosahovala necelých 5 dětí na jednu ženu a pokles na hodnotu 3,6 byl zaznamenán až v roce 1998. V současnosti se úhrnná plodnost v Egyptě pohybuje okolo 3 dětí. Na úroveň plodnosti má z velké části vliv islám, který je v Egyptě vyznáván většinou obyvatel a který klade velký důraz na manželství a velmi podporuje rození dětí. V Egyptě není ani příliš rozšířená antikoncepce a potraty jsou povoleny pouze ze zdravotních důvodů. Zákaz potratů zvyšuje porodnost, ale také mateřskou úmrtnost.

Graf 4: Vývoj hrubé míry porodnosti (hmp) a hrubé míry úmrtnosti (hmú)   
 

Graf 5: Vývoj úhrnné plodnosti (počet dětí připadající na jednu ženu)
 

Z tabulky 4, která vyjadřuje míry plodnosti podle věku matky, je patrné, že nejvíce dětí se již dlouhodobě rodí ženám ve věku 25-29 let, což je pro africkou zemi poměrně neobvyklé, jelikož v ostatních zemích Afriky se děti rodí ženám v mnohem mladším věku.

Tab. 4: Míry plodnosti podle věku matky (na 1 000 žen)


Sňatečnost a rozvodovost
V Egyptě je poměrně vysoká hrubá míra sňatečnosti, která se od  poloviny 50. do počátku 90. let pohybovala v rozmezí 9 až 10 . V roce 1999 dosáhla hodnoty 8,2 . Sňatečnost v Egyptě nemalou měrou ovlivňuje islám, který, jak již bylo uvedeno v souvislosti s porodností, klade velký důraz na manželství. Islámské země jsou vesměs patriarchálními společnostmi, kde je mužská dominance. Při vstupu do manželství je zde relativně vysoký věkový rozdíl mezi manžely a ženy se vdávají poměrně brzy (podle dostupných údajů z roku 1999 se ženy vdávaly nejčastěji ve věku 20-24 let, muži ve věku 25-29 let). To vše rovněž ovlivňuje vysokou míru porodnosti. Naopak hrubá míra rozvodovosti v Egyptě je nízká, od 50. let až do současnosti pouze 1 až 2 , což je také důsledkem vlivu islámu.

Tab. 5: Vývoj hrubé míry sňatečnosti (hms) a hrubé míry rozvodovosti (hmr) v

 
Egypt je zemí s početnou, mladou a rychle rostoucí populací, což je dáno poměrně vysokou porodností, k jejímuž poklesu dochází až od 90. let. Porodnost, ale i sňatečnost a rozvodovost jsou v zemi výrazně ovlivněny islámem, který klade značný důraz na manželství a rodinu. Úroveň úmrtnosti se zde s rozvíjející se lékařskou péčí výrazně snižuje, relativně vysoká však i nadále zůstává kojenecká úmrtnost.

 
 
Zdroje:
Demographic Yearbook 1966, 1970, 1975, 1981, 1985, 1990,1997, 2000, 2002
The population of The Arab Republic of Egypt. Cairo 1973
Valaoras, V.G.: Population Analysis of Egypt, 1935 - 1970 (With Special Reference to Mortality). Cairo 1972
World Population Data Sheet 1998, 2004
www.cia.gov/cia/publications/factbook/index.html




 

Kamila Svobodová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum