Vážení čtenáři, uveřejňujeme analýzu, která se zabývá rozdíly mezi lidmi, kteří se při SLDB, či v rámci výzkumu Evropská studie hodnot přihlásili k římskokatolickému vyznání  a deklarovali tedy svoji víru, a těmi, kteří pravidelně navštěvují nedělní bohoslužby a byli sečteni v rámci sčítání účastníků bohoslužeb, které provádí ČBK.

Kolik je v Česku věřících lidí? Když si položíme takto nespecifikovanou otázku, jen těžko budeme hledat odpověď. Přesto, v době kdy nejsou uspořádány vztahy mezi státem a největšími církvemi u nás, je důležité mít alespoň rámcovou představu o počtu lidí, kteří se hlásí k některému náboženství, popřípadě o tom, kolik lidí je praktikujících věřících. Nejčastěji se k popsání tohoto jevu používá výstupů ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Tato data nám poskytují informaci o počtu lidí, kteří se hlásí k některé církvi. Nedozvíme se však, kolik deklarovaných věřících je možné označit za tzv. praktikující, tedy navštěvující pravidelně např. bohoslužby apod. K tomu je třeba zjistit počet návštěvníků bohoslužeb. A právě data zjišťující počet návštěvníků bohoslužeb ze sčítání realizovaných Českou biskupskou konferencí porovnávám s počty deklarovaných věřících, tedy s lidmi, kteří deklarovali svou příslušnost k nějaké církvi v SLDB. Předmětem analýzy jsou lidé deklarující příslušnost k římskokatolické církvi, respektive návštěvníci římskokatolických bohoslužeb. Tato církev zahrnuje 83% (SLDB 2001) všech věřících a je nejpočetnější církví v Česku.  V analýze je použito administrativní členění podle diecézí, nikoli podle okresů či krajů, jak bývá obvyklé.

Diecéze představují hlavní administrativní členění římskokatolické církve, v jejímž čele stojí biskup, popřípadě arcibiskup (pražská a olomoucká arcidiecéze). Každá diecéze (8) se nadále člení na děkanáty (110) a ty ještě na farnosti (3112) (viz Tab. 1). Největšími diecézemi co do rozlohy jsou českobudějovická a královéhradecká, naopak nejmenší, téměř poloviční, je diecéze ostravsko - opavská. 

Tab 1: Počty věřících, kněží a kostelů podle diecézí, SLDB 2001, ČBK 2003

Vysvětlivky: Rozloha je v km², počty věřících podle SLDB 2001.
Pramen: Česká biskupská konference ČBK, 2003

Z grafu 1 jsou patrné výrazné rozdíly v podílu deklarovaných věřících mezi jednotlivými diecézemi. Zatímco v litoměřické je tento podíl nejmenší (12%), v olomoucké je jednoznačně největší (42%). Obecně je podle kartogramu (graf 1) možné říci, že v Čechách je podíl deklarovaných věřících nižší než na Moravě a ve Slezsku a podle grafů 4 a 5 lze totéž říci i o podílu praktikujících věřících. Pokud bychom srovnávali počet deklarovaných věřících na jednoho kněze v diecézi (graf 1), zjistíme, že v diecézi s nejnižším podílem věřících je zároveň nejnižší průměrný počet věřících na jednoho kněze (1266).  Naopak v diecézi ostravsko-opavské je tento počet největší (2029). Zajímavé je, že obou extrémních hodnot je dosaženo v diecézích ležících na území bývalých Sudet, charakterizovaných podobnou sociálně ekonomickou situací a nadprůměrným podílem městského obyvatelstva.
 
Graf 1: Podíl katolíků v jednotlivých diecézích, SLDB 2001, počet věřících na 1 kněze.

Vysvětlivky: Počty věřících představují deklarovaní věřící podle SLDB 2001, nikoli dle sčítání ČBK.
Pramen: Sčítání lidu domů a bytů v roce 2001, počty kněží - Česká biskupská konference, 2003

(ČB) - Českobudějovická, (HK) - Královéhradecká, (LT) - Litoměřická, (PL) - Plzeňská, (PHA) - Pražská, (B) - Brněnská, (OC) - Olomoucká, (OV-OP) - Ostravsko-Opavská

(Shrnutí: Podle výsledků SLDB 1991 se k Ř-K církvi přihlásilo 4.021.385, tedy 39% populace, v roce 2004 to bylo 2.740.780, tedy 28%)
Analýze dat ze sčítání se nebudu věnovat příliš podrobně, data ze SLDB použiji spíše pro srovnání s výsledky jiných přístupů zjišťování počtu věřících (EVS-výzkum, ČBK-sčítání). Nicméně je důležité poznamenat, že ČSÚ pro potřeby zkoumání příslušníků římskokatolického vyznání přepočítal data ze sčítání v roce 2001 na administrativní celky diecéze, které se neshodují s kraji ani s okresy. Tato skutečnost umožňuje velice zajímavé regionální, diecézní srovnání. Zároveň umožňuje podrobnější srovnání se sčítáním účastníků bohoslužeb.

Kdybych měl jen krátce shrnout trend vývoje počtu deklarativních věřících mezi lety 1991 a 2001, v tomto období došlo k poklesu o 30% (graf 6: 39% >>> 27%). Ten však může být způsoben částečně tím, že při SLDB 1991 (39%) uvedlo velmi vysoké procento lidí příslušnost k římskokatolické církvi, možná v důsledku porevoluční euforie. Každopádně podobný pokles byl zaznamenán i v rámci Evropské studie hodnot.

(Shrnutí: Podle výzkumu EVS v roce 1991 se k Ř-K církvi přihlásilo 35% dotázaných, v roce 1999 to bylo 28%)
Výzkum evropského hodnotového systému proběhl v Česku v letech 1991 (2109 dotázaných) a 2001 (1908 dotázaných). V obou případech se na realizaci podílela FSV UK a v roce 1999 byla jejím partnerem ještě agentura SC&C. Výzkum z pochopitelných důvodů nebyl prováděn po diecézích, ale celorepublikově, a tak není možné regionální srovnání. Vzhledem ke skutečnosti, že byl výzkum  v obou letech prováděn podle stejné metodiky, poskytuje mnoho zajímavých informací.

V grafu 2 je znázorněna odpověď na retrospektivní otázku. Tato byla položena pouze v roce 1999. Respondenti srovnávali jak často chodí na bohoslužby v současné době a jak často chodili na mše ve svých 12-ti letech. Zatímco ve svých 12-ti navštěvovalo pravidelně jednou týdně mši téměř 25% všech dotázaných, s přibývajícími roky se pravidelnost vytrácí a pravidelně mši navštěvuje přibližně 5%. Naopak narůstá počet lidí navštěvujících bohoslužby spíše jen občas. Zvláštní kategorii představují lidé, kteří pravidelně navštěvují mše jednou ročně. Zpravidla jde o návštěvníky vánočních tzv."půlnočních" mší a motivací je spíše tradice. 

Graf 2: Retrospektivní výpověď dotazovaných o návštěvě bohoslužeb. EVS 1999 (v%)

Vysvětlivky: Na horizontální ose X činí součet hodnot u všech kategorií 100%.
Pramen: Evropská studie hodnot EVS, 1999

Z grafu 2 je patrné, že lidé, kteří navštěvují kostel pravidelně každou neděli, jsou pouze menšina z těch, kteří se subjektivně prohlašují za "katolíky". A právě na zjištění početnosti této skupiny praktikujících věřících se zaměřuje sčítání účastníků bohoslužeb.

(Shrnutí: Podle výsledků sčítání ČBK se v roce 1999 mše zúčastnilo 414.539, tedy 4,2% populace, v roce 2004 to bylo 405.446, tedy 4%)
Česká biskupská konference realizovala v letech 1999 a 2004 sčítání všech účastníků nedělních bohoslužeb. Census byl realizován stejně jako v případě SLDB či EVS podle stejné metodiky a umožňuje tedy srovnání výsledků z obou let. Celkem bylo sečteno v roce 1999 414.539 účastníků (bez litoměřické diecéze) a v roce 2004 405.446. Přičemž podíl mužů z celkového počtu v roce 2004 činil 39%, podíl výdělečně činných jen 32% a průměrný věk 48 let. Sčítání proběhlo vždy první neděli po velikonočních svátcích. Každý návštěvník obdržel sčítací lístek (viz obrázek) a natrháváním lístek vyplnil. Lístek byl rodičem odevzdán také za každé dítě přítomné na mši (podobně jako u SLDB, kdy rodiče uváděli náboženské vyznání svých dětí pod 15 let). Z grafu 3 je patrná shoda mezi lety 1999 a 2004 při srovnání rozložení návštěvnosti v jednotlivých diecézích, kde se opět potvrdila vyšší míra religiozity Moravy a Slezska oproti Čechám.  I celkové údaje o podílu sečtených v celé populaci za oba dva roky se významně shodují (graf 5: 1999 - 4,2%, 2004 - 4,0%). V grafu 3 je ještě zanesen ukazatel poklesu/nárůstu počtu návštěvníků v jednotlivých diecézích, jelikož v grafu nejsou vyznačeny absolutní počty zjištěných účastníků, ale jen odchylky od průměrných hodnot, ze kterých samotná změna mezi roky není patrná.  V grafu 3  chybí údaje za Litoměřickou diecézi, neboť zde v roce 1999 sčítání nebylo provedeno, respektive údaje nebyly nalezeny a nejsou tedy k dispozici. Nebylo tak možné srovnávat výsledky mezi oběma roky jako u ostatních diecézí. Výsledky za rok 2004 za tuto diecézi se nacházejí v grafu 4 při srovnání s údaji ze SLDB 2001.

Graf 3: Srovnání výsledků sčítání účastníků bohoslužeb v letech 1999 a 2004.

Vysvětlivky: Na svislé ose bod 1 = průměrná hodnota, 1. a 2. sloupec vyjadřují odchylky od průměru. 3. sloupec je poměr hodnot 2004/1999 a vyjadřuje pokles/nárůst reálného počtu účastníků bohoslužeb. Hodnoty za LT diecézi nejsou v grafu zaneseny, jelikož za rok 1999 nebyly dosud nalezeny.
Pramen: Sčítání účastníků bohoslužeb, 1999 a 2004 - Česká biskupská konference

Kdo jsou věřící? Všichni ti, kteří se za ně sami považují, nebo jen ti, kteří pravidelně, každou neděli, navštěvují bohoslužby? Pokud deklarativní věřící nenavštěvují pravidelně nedělní bohoslužby hřeší proti své víře, avšak pouze z čísel nelze posuzovat "opravdovost" víry. A tak se zaměřím především na porovnání existujících údajů a na nástin možných vysvětlení tohoto stavu.

Ačkoli sčítání návštěvníků bohoslužeb nerealizoval statistický úřad ani jiná etablovaná instituce v oblasti statistiky či sociologie, lze se domnívat, podle grafu 4, kde jsou porovnány výsledky rozložení věřících v diecézích podle SLDB 2001 a podle sčítání ČBK 2004, že vypovídací hodnota tohoto sčítání je uspokojivá. Pokud bychom sestavili pořadí všech diecézí podle podílu věřících, tak by obě tato pořadí (SLDB 2001, ČBK 2004) byla téměř shodná.   

Graf 4: Zastoupení věřících v diecézích podle výsledků SLDB a  sčítání účastníků mší.

Vysvětlivky: Na svislé ose bod 1 = průměrná hodnota
Pramen: Sčítání účastníků bohoslužeb, 2004 - SLDB 2001

Výsledky sčítání realizovaného ČBK dosahují extrémnějších výkyvů v diecézích s nejnižším i nejvyšším podílem katolíků (graf 4: LT, PL, B, OC). I když v celorepublikovém průměru představují praktikující katolíci přibližně jen 15% ze všech lidí, kteří deklarovali příslušnost k římskokatolickému vyznání v SLDB 2001 (celkem 2.740.781), nejde o konstantu, která by byla stejná ve všech diecézích. Vzhledem k výrazné sociální, ekonomické i kulturní odlišnosti některých diecézí existuje mnoho faktorů, které by mohly být pro tato vysvětlení významnými. Například litoměřická a plzeňská diecéze, kde se pohybuje tento podíl praktikujících  z deklarovaných veřících kolem hladiny 6,5%, resp. 7,5% jsou tvořeny z velké části severozápadními Čechami, kde žije mnoho Romů (místy tvoří i desítky procent obyvatelstva). A právě Romové představují (nejen) z hlediska náboženského atypickou subpopulaci. Přestože se téměř všichni hlásí v Česku k římskokatolickému vyznání, do kostela téměř nikdy nechodí (výjimkou jsou křtiny, svatby, pohřby, atd.). Naopak v brněnské a olomoucké diecézi se podíl praktikujících věřících z celkového počtu katolíků (SLDB, 2001) v roce 2004 pohyboval kolem hladiny 19%, což je téměř trojnásobek (oproti LT a PL). Faktorů, které tyto rozdíly ovlivňují, je jistě mnoho a bylo by  přínosné se touto situací podrobněji zabývat.

Graf 5: Počty věřících/účastníků v diecézích podle SLDB a  sčítání ČBK. ( v tis.)

Vysvětlivky: 1. i 2. sloupec zobrazují absolutní počty věřících , respektive účastníků bohoslužeb, procenta nad 2. sloupcem vyjadřují podíl účastníků z celkového počtu deklarovaných věřících v diecézi.
Pramen: SLDB, 2001 / ČBK, 2004

Proč je celkový počet praktikujících katolíků o tolik nižší než počet lidí, kteří se za katolíky považují? (graf 5) Je třeba zdůraznit, že údaje zjištěné při sčítání účastníků bohoslužeb jsou pravděpodobně nižší, než je reálný počet praktikujících katolíků. Velikonoce jsou největšími křesťanskými svátky, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota... většinu těchto dní tráví věřící v kostele, a tak první neděli po svátcích, kdy byla sčítání prováděna, může být účast na mších spíše podprůměrná. Naopak údaje ze SLDB jistě neodpovídají situaci "v kostelích", jen těžko si lze představit průměrný počet 1500 věřících na jednoho kněze v celém Česku (graf 1). Naprostá většina z těchto 27% (SLDB 2001) deklarovaných věřících  navštěvuje bohoslužby když už vůbec, tak jen občas (graf 2).  Výsledky sčítání ČBK také potvrzuje výzkum EVS. Pokud bychom sečetli v grafu 2 první a druhou kategorii (1,9% a 5,1%) tak se dostaneme na hodnotu 7% věřících, kteří navštěvují mši alespoň jednou týdně.

Graf 6: Porovnání podílů deklarovaných věřících, resp. účastníků bohoslužeb dle výsledků SLDB/EVS/ČBS a jejich vývoj v čase. (v %)

Pramen: SLDB 1991,2001(deklarující) / EVS 1991,1999(deklarující) / ČBK 1999,2004(praktikující)

Z grafu 6 je patrná shoda výsledků mezi SLDB a EVS, a to jak v celkovém podílu deklarovaných věřících, tak i v  klesajícím trendu tohoto podílu. Naopak výsledky ze sčítání účastníků vykazují stabilní trend, ale podstatně nižší hladinu (4,2 resp. 4,0%) než SLDB a EVS. Rozdíl je také v délce intervalu mezi jednotlivými sčítáními a výzkumem. Zatímco SLDB a EVS de facto vystihují trend za celá 90. léta, sčítání ČBK představuje téměř poloviční interval  a spíše vypovídá o vývoji na přelomu tisíciletí.