demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50263

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
12.10.2005 ANALÝZA: Zvyklosti spotřeby alkoholu v České republice

Zdravotní stav populace je do značné míry ovlivněn faktory životního stylu. Mezi způsoby chování, které ohrožují zdraví, patří užívání drog, ať už nelegálních, tabáku či konzumace alkoholu. Vývoj spotřeby alkoholu v Česku a některé konzumní zvyklosti české populace se pokusí přiblížit následující příspěvek.

Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové banky patří alkohol mezi všemi návykovými látkami na první místo v počtu ztracených let v důsledku nemoci nebo smrti, způsobené jejich užíváním. Užívání alkoholu podle odhadů celosvětově působí v důsledku nemoci a smrti 3,5 procent ztracených let produktivního věku, jenom vyspělé země takto přicházejí  přibližně o devět procent produktivních let. Vzhledem k vysoké spotřebě alkoholu v České republice se tato ztráta odhaduje na více než 10 procent. Zájem o alkohol ale v posledních letech pozvedla především oživená diskuze o jeho příznivých účincích na lidské zdraví.

Postavení České republiky v Evropě, pokud jde o spotřebu alkoholu dospělých, přibližuje Graf 1. Spotřebu alkoholu v jednotlivých státech dlouhodobě sleduje WHO. Údaje shromažďuje z národních oficiálních statistik o produkci, prodeji, vývozu a dovozu jednotlivých druhů alkoholických nápojů. Data jsou přepočítávána na čistý alkohol (100% alkohol či etanol), přičemž v pivu je uvažováno v průměru 4,5 procenta alkoholu, ve vínu 14 procent alkoholu a v destilátech 40 procent.

Graf 1: Průměrná roční spotřeba alkoholu (v litrech čistého alkoholu) na 1 osobu 15+  v současné EU 25 v roce 2001

Zdroj: WHO - HFA Database, updated June 2005

Jednotlivé země jsou seřazeny podle průměrné spotřeby čistého alkoholu na jednoho obyvatele staršího 15 let v roce 2001. Nejvíce alkoholu na dospělého jedince připadalo v tomto roce v Lucembursku (17,6 litrů), v České republice (16,2 litrů) a v Irsku (14,5 litrů). Nejnižší průměrnou spotřebu naopak měla Malta (6,7 litrů), Švédsko (6,9 litrů) a Slovinsko (7,1 litrů). Na jednoho dospělého obyvatele současné evropské pětadvacítky připadalo v roce 2001 v průměru 11,1 litrů čistého alkoholu.

České republice tedy patří v pomyslném žebříčku registrované spotřeby alkoholu druhé místo v Evropě. Spotřeba je výrazně vyšší než u sousedního Polska, Maďarska, ale i Slovenska, i když především v posledních dvou vyjmenovaných zemích může celkový údaj významně ovlivňovat neregistrovaná spotřeba alkoholu. V sousedních státech bývalého východního bloku se ale na rozdíl od Česka podařilo v posledních dvou dekádách průměrnou (registrovanou) spotřebu alkoholu snižovat.

Graf 2: Vývoj průměrné roční spotřeby alkoholu na 1 osobu 15+ (v litrech čistého alkoholu) a její skladby v Česku

Zdroj: WHO - Global Alcohol Database

V České republice naopak v posledním půlstoletí průměrná spotřeba alkoholu poměrně rovnoměrně stoupala, jak je patrné z Grafu 2.  Přibližně od počátku 80. let průměrná spotřeba víceméně stagnuje kolem hranice 16 litrů čistého alkoholu na jednoho dospělého obyvatele. Výjimkou je mírný pokles v druhé polovině 80. let, který může souviset s pokusem napodobit Gorbačovovu protialkoholní kampaň. Náznak snížení spotřeby na počátku nového tisíciletí je spíše ovlivněn populačním stárnutím v České republice, které je nyní dáno především nízkým počtem narozených dětí. Podíl obyvatel starších 15 let, na který se ukazatel průměrné spotřeby dospělých vztahuje, tak od 90. let minulého století narůstá.

Skutečnost, že celková spotřeba alkoholu v České republice neklesá, dokládají i údaje publikované Českým statistickým úřadem (Tab. 1). (Data o spotřebě v Česku, která poskytuje WHO v HFA Database, podle definice uvedené ukazatele pocházejí také z údajů ČSÚ, nicméně při přepočtu na stejného činitele se od dat publikovaných Českým statistickým úřadem poměrně výrazně odlišují). Průměrná spotřeba na jednoho obyvatele (včetně kojenců) vystoupala až na 10,2 litrů čistého alkoholu v roce 2003, přičemž se k hranici 10 litrů přibližovala už o tři roky dříve a v polovině 90. let činila 9,4 litru etanolu.

Tab. 1: Vývoj celkové spotřeby alkoholu (v litrech na osobu) v České republice

Zdroj: ČSÚ

Tabulka i předchozí graf také sledují skladbu spotřebovaného alkoholu. Zatímco hodnoty v tabulce u jednotlivých druhů nápojů jsou záznamem reálné spotřeby, v grafu jsou údaje přepočítány na čistý alkohol podle již výše zmíněných zásad. Přestože Češi jsou stále jedněmi z největších konzumentů piva v Evropě a spotřeba zlatavého nápoje má stále spíše vzrůstající tendence, jeho podíl v celkové spotřebě v přepočtu na čistý alkohol postupem času klesal. Na počátku 60. let Češi vypili v pivu téměř tři čtvrtiny celkové spotřeby alkoholu a během necelého půlstoletí poklesl podíl vypitého piva na více než polovinu spotřeby v republice. Množství konzumovaného vína rostlo jen mírně, nepříznivá skladba spotřeby se týká především destilátů. Od 60. let minulého století rostlo významně jak absolutní množství vypitého tvrdého alkoholu, tak i podíl destilátů na celkové spotřebě. Ten na počátku tisíciletí tvořil téměř jednu třetinu, což lékaři považují za velmi nebezpečné.

Spotřební zvyklosti podle výběrových šetření
Statistické údaje o spotřebě jsou zajímavé z hlediska jejího vývoje a možnosti mezinárodního srovnání. Z předchozího porovnání je patrné, že vzhledem k vysoké spotřebě je problém alkoholu a zdraví v české populaci velice aktuální. O spotřebních zvyklostech populace a jejich potencionálních zdravotních rizicích ale mohou více napovědět výběrová šetření. Ve vyspělých státech se pro podrobné zjišťování konzumních zvyklostí u jednotlivých skupin obyvatel provádějí populační šetření různého rozsahu.

Zvyklosti v konzumaci alkoholu jsou odlišné v jednotlivých zemích, oblastech. Zjišťování spotřeby alkoholu v populačních šetřeních je tedy poměrně problematickou záležitostí. Výsledky mohou být významně zkresleny použitými otázkami i odpověďmi respondentů. Při tvorbě šetření je nutné posoudit vhodné období, kterého se zjišťování spotřeby bude týkat a dále způsob získávání údajů o objemu a druzích konzumovaného alkoholu. Mezinárodní průzkum musí respektovat kulturní rozdíly ve spotřebě alkoholu, což zahrnuje specifické druhy alkoholických nápojů i různá období konzumace. Odpovědi respondentů jsou ovlivněny i společenským prostředím, které určuje míru negativního vnímání konzumace alkoholu a alkoholismu. Obecně lze říci, že respondenti mají tendenci svou spotřebu alkoholu podhodnocovat.

Spotřební zvyklosti české populace starší 15 let sleduje například Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace HIS CR, které pravidelně každé tři roky provádí Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR). Průzkum patří do skupiny průřezových epidemiologických studií, jejichž hlavním úkolem je stanovení četnosti určitého jevu v populaci a v jejích podskupinách. Poslední údaje jsou dostupné za šetření z roku 2002. Ve stejném roce se v Česku uskutečnilo také šetření mezinárodního projektu GENACIS (Gender, Alcohol and Culture - An International Study), který sleduje rozdíly ve vztahu k alkoholu v různých kulturách nebo z hlediska pohlaví.

V šetření HIS jsou otázky v souvislosti s alkoholem a jeho spotřebou zaměřeny na dobu od poslední konzumace alkoholických nápojů, počet dní konzumace za poslední čtyři týdny. Množství spotřebovaného alkoholu je sledováno podle průměrné týdenní dávky. Na základě odpovědí na dotaz před jakou dobou naposledy požili alkohol, byli respondenti rozděleni do čtyř skupin: konzumace v posledním týdnu, před jedním až čtyřmi týdny, před více než měsícem a celoživotní abstinenti.

Tab. 2: Spotřeba alkoholu v ČR podle pohlaví a věku v roce 2002

Zdroj: HIS CR 2002

V roce 2002 se ke konzumaci alkoholu v posledním týdnu přiznalo téměř 69 procent mužů a více než 36 procent žen. V porovnání s výsledky předchozího šetření z roku 1999 vzrostl podíl mužů, kteří pili alkohol v posledním týdnu, o pět procentních bodů, konzumaci alkoholu ve stejném roce připustila také pouze jedna třetina žen. Na druhé straně v roce 2002 sedm procent mužů a necelá pětina žen uvedli, že jsou celoživotními abstinenty. O tři roky dříve se k abstinenci přihlásilo téměř 9 procent mužů a 21 procent žen.

Z hlediska pohlaví je patrné, že struktura mužů a žen podle doby poslední konzumace se liší. Podíl mužů, kteří pili alkohol v posledním týdnu, je téměř dvojnásobný v porovnání se stejným údajem u žen. Ještě výraznější rozdíl, ale v opačném poměru, je  patrný při srovnání rozšíření abstinence mezi muži a ženami. Šetření prokázala rovněž statisticky významnou závislost doby poslední konzumace alkoholu na věku u mužů i u žen.

Při pohledu na rozložení uváděné konzumace podle věku byl u mužů v roce 2002 nejnižší podíl abstinentů ve věkové kategorii 45-54 let, k časté konzumaci se přiznalo největší procento mužů ve věku 35-44 let. Podle předchozího šetření z roku 1999 byli nejčastějšími konzumenty a nejméně abstinenty muži ve věku 45-54 let. Nejvíce se podle šetření z roku 2002 i předchozího hlásili k abstinenci mladí muži do 24 let.

V roce 2002 deklarovaly abstinenci nejméně ženy ve věku 35-44 let, které se zároveň přiznaly k časté konzumaci. Podle času od poslední konzumace byly ženy v této věkové skupině nejvíce v kontaktu s alkoholem i podle šetření z roku 1999. Naopak abstinence je nejvíce rozšířena u žen v důchodovém věku. Dlouhodobě nejméně alkohol konzumují ženy nad 75 let. K abstinenci či výjimečné konzumaci alkoholu se hlásí téměř 39 procent z nich.

Dále byla zjišťována průměrná týdenní konzumace alkoholu, která se vypočetla z počtu dnů konzumace alkoholu v posledních čtyřech týdnech, průměrné denní konzumace a přepočtu jednotlivých druhů alkoholických nápojů na dávky čistého alkoholu. Ze získaných odpovědí byl zkonstruován ukazatel průměrné týdenní dávky alkoholu. Jde vlastně o přepočet uvedeného množství konzumovaných druhů nápojů na jednotnou dávku čistého alkoholu v průměru za 1 týden. Ta byla v publikovaných výsledcích šetření z roku 2002 stanovena na základě podkladů WHO takto: 1 dávka = 12 g etanolu (96 %), což odpovídá přibližně 33 cl piva, 13 cl vína, 3 cl destilátů a 12 cl aperitivu. Běžné míry alkoholu pak byly přepočteny na jednotnou dávku (12 g):

0,5 l piva = 1,515 dávky
1 dl vína = 0,769 dávky
0,5 dl destilátu = 1,667 dávky
1 dl aperitivu = 0,834 dávky

Podle týdenní dávky byla vytvořena charakteristika konzumenta - abstinent, respektive výjimečný konzument alkoholu, přiměřený konzument a nadměrný konzument. Při hodnotách týdenní dávky z intervalu 0 - 1, se jednalo o abstinenta (výjimečného konzumenta). Při týdenní spotřebě 2 - 21,9 u mužů (horní hranice představuje spotřebu přibližně 7,5 litru  -15 sklenic- piva, téměř 3 litry vína nebo 6,5 dl destilátu) a 2 - 14,9 u žen (což je maximálně 5 litrů piva, necelé dva litry vína nebo 4,5 dl destilátu) šlo o přiměřeného konzumenta. Vyšší spotřeba během jednoho týdne (22 a více u mužů, resp. 15 a více u žen) už zařadila jedince do kategorie nadměrného konzumenta.

Nadměrné pití alkoholu v roce 2002 přiznalo 12,3 procenta mužů, o tři procentní body více než v předchozím šetření. Mezi ženami se jich k nadměrnému pití přiznalo 2,8 procenta v roce 2002, respektive půldruhého procenta o tři roky dříve.

Při pohledu na rozložení nadměrné konzumace podle věku se v roce 2002 k nejvyšším průměrným týdenním dávkám hlásili muži ve věku 35-44 let, kteří překročili kritickou hranici dávky alkoholu ve více než pětině případů. V porovnání s tím se v předchozím šetřením největší podíl pijáků projevil u starších mužů mezi 44 a 54 roky. V případě žen obě šetření ukazují, že největší podíl nadměrných konzumentek se projevuje ve věkové kategorii 35-44 let, který tvořil podle výzkumů z roku 2002 i 1999 kolem čtyř procent. Rozdíly v nadměrné spotřebě podle věku nejsou ale u žen tak významné jako u mužů. Přesto vyšší spotřeba alkoholu ve středním věku může být dána tím, že je člověk na vrcholu své životní dráhy, zpravidla ekonomicky zajištěn a s odrostlejšími dětmi.

Abstinenty nebo výjimečnými konzumenty bylo naopak v roce 2002 téměř 35 procent mužů a více než tři čtvrtiny žen. Uváděný podíl abstinentů či výjimečných konzumentů se mezi dvěma posledními šetřeními mírně snížil. Největší podíl abstinentů se u obou pohlaví vyskytuje u nejmladších osob do 24 let a u lidí v důchodovém věku. Nižší spotřeba ve vyšším věku má patrně souvislost s přibývajícími zdravotními omezeními. V nízkém věku není zase jedinec většinou ještě zcela finančně soběstačný, může se teprve připravovat na povolání nebo pečovat o potomka.

Tab. 3: Průměrná denní spotřeba alkoholu (v gramech čistého alkoholu) v ČR  podle  pohlaví v roce 2002

Zdroj: šetření GENACIS 2002

Podle týdenních dávek je tedy k nadměrné, a tedy zdravotně rizikovější spotřebě alkoholu náchylných více než 12 procent mužů a téměř tři procenta žen. Projekt GENACIS sledoval u obyvatel mezi 18 a 64 lety průměrnou denní spotřebu. Její rozložení podle pohlaví nabízí tabulka 3. Podle doporučení WHO činí hranice dávky, kdy je alkohol zdravotním rizikem, 20 gramů alkoholu denně pro ženy, respektive 40 gramů pro muže. Muži si tak mohou denně dopřát o něco více než dvě velká piva, ženy zase přes 2 dl vína. Zvýšenému riziku zdravotních dopadů se podle šetření vystavuje v Česku 23 procent mužů a 10 procent žen. Naopak nízkou spotřebu udává téměř 59 procent mužů a 90 procent žen.

Tab. 4: Průměrná denní spotřeba alkoholu (v gramech čistého etanolu) v ČR podle vzdělání a pohlaví v roce 2002

Zdroj: šetření GENACIS 2002

Ve vztahu rozložení průměrné spotřeby a vzdělání respondentů platí nepřímý vztah (viz Tab. 4). S vyšším vzděláním klesá průměrná spotřeba alkoholu a tento jev je patrný zejména u mužů. Muži se základním vzděláním nebo vyučení vypijí v průměru denně o 10 gramů alkoholu více než vysokoškolsky vzdělaní muži. Rozdíl představuje přibližně jeden nápoj denně, v ročním součtu však může jít o spotřebu přesahující 4,5 litru čistého alkoholu. U žen nejsou rozdíly tak patrné, naopak vysokoškolačky vypijí v průměru více než středoškolsky vzdělané ženy.

Závěr
Česká společnost je k pití alkoholu velmi tolerantní - Češi patří v přepočtu na obyvatele k největším konzumentům alkoholických nápojů ve vyspělém světě. Přestože se Česká republika připojila formálně k Evropskému akčnímu plánu o alkoholu na období 2000-2005 s cílem předcházet a omezovat škody způsobené alkoholem, spotřeba alkoholu navzdory tomu roste. Přibližně čtvrtina mužů a také část žen konzumuje alkohol ve zdravotně rizikových dávkách.

Nadměrnou konzumací alkoholu ohrožují nejen zdraví fyzické, ale také psychické a sociální. Mezi zdravotní rizika způsobovaná alkoholem lze zařadit například cirhózu jater, rakovinu úst, hrtanu a jícnu, žaludeční vředy nebo sexuální impotenci. U pravidelných konzumentů se může objevit řada duševních poruch, mezi nimi i závislost na alkoholu. Pravidelné pití způsobuje také sociální problémy, od agresivního chování a rodinných problémů, přes problémy na pracovišti až po kriminalitu. Ovlivňuje tak život nejen samotného konzumenta, ale i jeho okolí.

Podle odborníků by úsilí o zlepšení zdravotního stavu populace mělo být ve vztahu k alkoholu zaměřeno především na snahu o snížení spotřeby a nikoli pouze na podporu umírněné konzumace. Deset základních strategií k podpoře akčního plánu formuluje Evropská charta o alkoholu. Patří mezi ně například právo na informace o škodlivých účincích alkoholu, omezování dostupnosti alkoholu především mládeži, zajištění dostupnosti účinné léčby nebo regulace reklamy na alkoholické nápoje.
 

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace, HIS CR 2002. ÚZIS ČR, Praha 2003
Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace, HIS CR 1999. ÚZIS ČR, Praha 2001
Czémy, L., Sovinová, H. :
Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice.  SZÚ, Praha


Karel Vrána
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum