Průběh 90. let 20. století je v České republice charakteristický výraznými demografickými změnami. Snížila se úhrnná plodnost, zvýšil se průměrný věk matek při porodu, zároveň se snížila úroveň potratovosti a sňatečnosti a naopak se zvýšila úroveň rozvodovosti. A jak se změny, které jsou patrné v demografických procesech, projevily v názorech obyvatel?

Na tuto otázku nám pomohou odpovědět data z výběrového šetření Evropská studie hodnot (ESH) z let 1991 a 1999. Autorem tohoto výzkumu v České republice je Sociologický ústav AV ČR, v roce 1999 spolu s výzkumným týmem pracovníků z Fakulty sociálních studií MU Brno. Jelikož ESH je šetřením, které se uskutečnilo ve více evropských zemích, zahrneme do analýzy také data za Velkou Británii z let 1990 a 1999, což nám umožní alespoň částečně porovnat situaci v těchto státech. V roce 1991 se ESH v České republice zúčastnilo 2109 respondentů a v roce 1999 celkem 1908 dotázaných. Ve Velké Británii se do šetření ESH v roce 1990 zapojilo 1484 respondentů a 995 dotázaných v roce 1999.

Jako jedna z vhodných statistických metod, pomocí níž lze souhrnně postihnout informaci z výběrových šetření, se nabízí faktorová analýza. Faktorová analýza umožňuje najít skryté (latentní) příčiny variability dat. Díky nalezeným latentním proměnným (faktorům), které charakterizují příčiny, jež za variabilitou dat stojí, lze redukovat počet proměnných při zachování maxima informace a nalézt souvislost mezi pozorovanými proměnnými a odvozenými faktory. V našem případě jsme faktorovou analýzu aplikovali na čtyři baterie otázek, které souvisí s výše naznačenými demografickými změnami. Konkrétně na baterii otázek týkající se důležitosti práce, rodiny, atd. v životě respondenta, dále významnosti různých položek pro úspěšné manželství. Další baterie otázek je zaměřena na názory na měnící se role mužů a žen a poslední sledovaná baterie otázek se týká názorů na ospravedlnění různých druhů jednání.

Tab 1: Rotované řešení faktorové analýzy názorů na důležitost jednotlivých položek v životě respondenta    

Prameny: data ESH 1991 a 1999 pro Českou republiku a 1990 a 1999 pro Velkou Británii; vlastní výpočty            

U první baterie otázek týkající se názorů na důležitost různých uvedených oblastí v životě respondenta vstoupilo do faktorové analýzy 6 otázek. Celkem byly vypočteny tři faktory, přičemž rotované řešení jednotlivých otázek a jejich příslušných zátěží ve vzniklých faktorech je znázorněno v Tabulce 1. První faktor je sycen zejména položkami volný čas a přátelé a známí, a proto byl nazván "Zaměření na přátele a volný čas". Z obdobného důvodu byl druhý faktor označen "Zaměření na politiku a náboženství" a třetí faktor pojmenován "Zaměření na práci a rodinu".

Tab 2: Rotované řešení faktorové analýzy názorů na důležitost jednotlivých položek pro úspěšné manželství

Prameny: data ESH 1991 a 1999 pro Českou republiku a 1990 a 1999 pro Velkou Británii; vlastní výpočty        

Další faktorovou analýzou prošla baterie dvanácti otázek zaměřených na důležitost různých položek pro úspěšné manželství (viz Tabulka 2). Opět byly spočteny tři faktory. První faktor je utvářen prvními šesti výroky, které znějí: pro úspěšné manželství je důležité dobré bydlení, přiměřený příjem, dobré sexuální soužití, oddělené bydlení od rodičů partnera, dělba domácích povinností a děti. Po zvážení byl nazván "Materiální a sexuální zabezpečení". Další faktor, který je sycen převážně důrazem na společné náboženské přesvědčení, stejný sociální původ a shodu názorů na politiku, byl pojmenován "Názorová shoda partnerů". Poslední faktor z této baterie otázek, který byl utvořen zejména z otázek zjišťujících důležitost porozumění a snášenlivosti, vzájemné úcty a uznání a věrnosti pro úspěšné manželství, byl nazván "Vnitřní vztah k partnerovi".

Tab 3: Rotované řešení faktorové analýzy názorů na měnící se role mužů a žen

Prameny: data ESH 1991 a 1999 pro Českou republiku a 1990 a 1999 pro Velkou Británii; vlastní výpočty

V pořadí třetí faktorovou analýzou prošlo 6 otázek zaměřených na názory na měnící se role mužů a žen (Tabulka 3). Tentokrát byly vypočteny pouze 2 faktory. První faktor se skládá především z následujících výroků: "zaměstnání je dobrá věc, po čem však většina žen opravdu touží je domov a děti", "být ženou v domácnosti je právě tak smysluplné jako pracovat za mzdu" a "předškolní děti trpí, jestliže je jejich matka zaměstnaná". Uvedené výroky zastávají stanovisko, že "Žena má být v domácnosti", a tak byl též tento faktor nazván. Zbývající tři výroky (tj. "pracující matka může vytvořit stejně vřelý vztah a pocit bezpečí pro své děti jako matka, která není zaměstnána", "mít zaměstnání je pro ženu nejlepší způsob, jak být osobně nezávislou" a "jak manžel, tak manželka by měli přispívat do společného příjmu domácnosti"), z nichž je převážně tvořen druhý faktor, zastupují odlišný názor. Druhý faktor byl podle nich pojmenován "Žena má pracovat".

Tab 4: Rotované řešení faktorové analýzy názorů na ospravedlnitelnost jednotlivých jednání

Prameny: data ESH 1991 a 1999 pro Českou republiku a 1990 a 1999 pro Velkou Británii; vlastní výpočty    

Poslední faktorová analýza byla spočtena pro 14 otázek týkajících se názorů na ospravedlnitelnost, resp. schvalování jednotlivých výše uvedených způsobů jednání. Výsledek této faktorové analýzy je znázorněn v Tabulce 4. Tentokrát byly vypočteny 3 faktory, přičemž první z nich je definován otázkami o schvalování potratu, rozvodu, homosexuality, euthanasie, sebevraždy a prostituce a byl pojmenován "Tolerance". Další faktor se týká relativně malých přestupků a byl nazván "Drobnější prohřešky". Poslední faktor naplňují otázky, které se táží spíše na přestupky větší (především politicky motivovaná vražda a sexuální styk pod právně stanovenou hranici se jeví jako velké přestupky), byl pojmenován "Porušení zákona".

Výsledkem 4 faktorových analýz je celkem 11 rozdílných faktorů. Pro přehlednou prezentaci jejich vztahu ke sledovaným zemím v daných letech byla zvolena metoda korespondenční analýzy (viz Graf 1). Tato metoda, obdobně jako faktorová analýza, může sloužit jako významný nástroj redukce dat. Ve vzniklé "názorové mapě", jak by se dal výsledek korespondenční analýzy nazvat, jsou ikony zastupující Českou republiku v roce 1991, Českou republiku v roce 1999, Velkou Británii v roce 1990 a Velkou Británii v roce 1999 rozmístěny každá v jednom kvadrantu, což dobře vyjadřuje jejich specifické postavení a zároveň určitý posun v čase.

Graf 1: Korespondence mezi 11 faktory  a 2 zeměmi ve 2 letech (tj. ČR 1991, ČR 1999, VB 1990 a VB 1999)


Česká republika v roce 1991 je charakteristická důrazem na důležitost materiálního a sexuálního zabezpečení pro úspěšné manželství, dále názorem, že žena má být v domácnosti. Tento názor může být na první pohled zarážející, jelikož v České republice je práce žen velice rozšířená. Avšak právě názory se mohou lišit od skutečnosti - v uvedeném případě mohou být například reakcí na přezaměstnanost žen. Jistý vliv bude mít zřejmě i atmosféra doby krátce po revolučním roce 1989. Dalším rysem České republiky v roce 1991 je tolerance k jevům, jako je rozvod, potrat, prostituce, atd. Kdyby tato názorová tolerance neexistovala, zřejmě by nedošlo k demografickým změnám, které se uskutečnily v průběhu devadesátých let. Z hlediska stanovení důležitých hodnot v životě má v roce 1991 Česká republika nejblíže k zaměření se na práci a rodinu. Ke stejnému faktoru má Česká republika ještě blíže v roce 1999. Můžeme se domnívat, že došlo k posunu ze zaměření se na rodinu k zaměření se na práci, a to díky dalšímu faktoru, jenž je charakteristický pro Českou republiku v roce 1999 - Žena má pracovat. A skutečně této názorové změně odpovídá i sledovaná změna demografického chování obyvatelstva. Z korespondenční analýzy též vyplývá, že v roce 1999 hráli přátelé a volný čas důležitější roli v životě respondentů než v roce 1991, což opět potvrzuje změnu, ke které došlo ve sledovaném období.

Velkou Británii oproti České republice v roce 1990 charakterizuje zaměření se na politiku a náboženství, názorová tolerance a z hlediska důležitosti pro úspěšné manželství, důraz na názorovou shodu partnerů a vnitřní vztah k partnerovi. Zdůrazňováním vnitřního vztahu k partnerovi se vyznačuje Velká Británie i v roce 1999, spolu se zaměřením na přátele a volný čas a akceptovatelností drobnějších přestupků.

Z celkového pohledu na Graf 1 je zajímavé sledovat vývoj uvedených zemí. Obě se totiž v čase posunuly stejným směrem, což naznačuje, že v nich došlo k podobným názorovým změnám, resp., že se tyto změny ubírají stejným směrem. V České republice došlo přitom k výraznější změně, což je znázorněno výraznějším posunem. Zároveň si každá země zachovala svá specifika, která jsou dána rozdílností faktorů, jež jsou jim nejbližší. Přesto lze v roce 1999 vypozorovat určitý náznak přiblížení obou zemí - jak Česká republika, tak Velká Británie se v tomto roce nepatrně přimknuly k ose y. Data Evropské studie hodnot prokázala, že změny v demografickém chování obyvatel České republiky v devadesátých letech dvacátého století jsou spjaty s názorovými změnami obyvatel. Další případné změny v názorech, např. další přiblížení se situaci Velké Británie, by napomohla objasnit nová vlna Evropské studie hodnot, která se však zatím neuskutečnila.