demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51750

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
27.10.2005 POPULAČNÍ VÝVOJ: Ř E C K O

Populace Řecka čítá přibližně 11 milionů obyvatel. Demografická situace země je v mnoha ohledech specifická. Reprodukční chování řecké populace je značně ovlivněno řeckým ortodoxním náboženstvím, v posledních letech se však i zde projevuje řada jevů pozorovaných v ostatních zemích vyspělé Evropy (nízká sňatečnost, nízká porodnost).

Historický vývoj populace
Historie řecké populace je starší než 4 000 let. Řecky mluvící kmeny žily na Balkánském poloostrově již od začátku 2. tisíciletí př.n.l. Kolem roku 1500 př.n.l. žilo na území Řecka asi 1,5 milionu obyvatel. Po pádu Minojské civilizace (1450 př. n.l.) bylo Řecko osídleno dórskými kmeny (konec 2. tisíciletí). Brzy bylo vytvořeno mnoho kolonií po celém Řecku, Malé Asii a dalších oblastech Středomoří, na jejichž území v průběhu 4. století př.n.l. žilo pravděpodobně více než 5 milionů Řeků.

Demografický vývoj Řecka je charakterizován opakujícími se a někdy i velice prudkými změnami. Po expanzi řeckého teritoria za vlády Alexandra Velikého (356-323) následoval úpadek za doby Římské říše, který pokračoval i po vytvoření Byzantské říše (395-1453). Bohužel za období Byzantské říše neexistují žádná demografická data. Následná nadvláda Turků (od r.1453 až do 19.stol.) byla ukončena v letech 1821-1829 národním osvobozeneckým povstáním. Nový řecký stát byl vytvořen roku 1828, kdy začíná i historie demografické statistiky. První oficiální census odhalil, že nový řecký stát zaujímá rozlohu 47 516 km2 a je ne příliš hustě osídlen 753 400 obyvateli. Další populační censy byly prováděny v nepravidelných intervalech, první moderní sčítání lidu bylo uskutečněno roku 1861. Od této doby se provádí pravidelná sčítání lidu po deseti letech.

Registrace přirozené měny byla zavedena poměrně brzy - začala roku 1860 a pokračovala s občasnými přerušeními v období národních a mezinárodních krizí. Především za období 1886 - 1921 nejsou k dispozici téměř žádné údaje. Systém registrace byl narušen také v průběhu 2. světové války, k dispozici jsou pouze shrnující data z roku 1950.

Obyvatelstvo
Populační vývoj novodobého Řecka za posledních více než 170 let byl velmi nepravidelný. Od prvního sčítání v roce 1828 se jeho populace zvýšila přibližně čtrnáctkrát (z původních 753 tisíc na dnešních téměř 11 milionů obyvatel). Tento rychlý populační nárůst byl způsoben hlavně teritoriálním rozšiřováním území Řecka koncem 19. a počátkem 20. století. V průběhu 20. let minulého století došlo v Řecku k velkým populačním přesunům. Do země přišlo tehdy celkově kolem 1.200.000 přistěhovalců většinou z Malé Asie. Do demografického vývoje pak zasáhla nepříznivě nejdříve fašistická okupace a posléze občanská válka, která v Řecku proběhla  v letech 1946 - 1949. V roce 1947 vzrostlo Řecko po připojení Dodekanéských ostrovů o 121 000 nových obyvatel, dosáhlo tak dnešní územní rozlohy 131 940 km2 s počtem obyvatel čítajícím 11 milionů. Podle nejnovější projekce z roku 2005 počet obyvatel Řecka poroste přibližně do roku 2030, poté se začne snižovat a v roce 2050 bude řecká populace čítat okolo 10,8 milionu obyvatel.

Tab 1: Vývoj počtu obyvatel a projekce do roku 2050 (v tisících)


Struktura populace

Podle pohlaví
Tak jako ve většině populací se i v Řecku rodí více chlapců než děvčat, což je následně kompenzováno nadúmrtností mužů téměř ve všech věkových kategoriích (viz graf č. 3), a proto je v pozdějších věkových kategoriích vyšší zastoupení žen. Do 20. let minulého století byla mezi obyvateli Řecka převaha mužů, ale od konce 1. světové války je zde v důsledku válečných velkých ztrát patrná převaha žen, která se po druhé světové válce ještě zvýšila. V průběhu posledních let se tato převaha začíná postupně eliminovat.

Podle věku
Z hlediska hlavních věkových kategorií se v průběhu 20. století výrazně snižoval podíl dětské složky, podíl osob starších 65 let se naopak výrazně zvýšil. Dětská složka se zmenšila především v důsledku klesající úrovně porodnosti, naopak postreproduktivní složka vzrostla vlivem snižující se úmrtnosti a rostoucí naděje dožití. V současné době na 100 dětí ve věku do 15 let připadá 113 osob ve věku 65 let a více, což je, spolu s údajem zaznamenaným v Itálii a Španělsku, jedna z nejvyšších hodnot v rámci Evropy. Relativně příznivá je hodnota indexu ekonomického zatížení, který vyjadřuje zastoupení dětské a postreproduktivní složky připadající na 100 osob ve věku 15-64 let.

Tab 2: Charakteristiky věkové struktury populace


Tvary prezentovaných věkových pyramid (viz graf 1 a 2) se od sebe navzájem liší, což souvisí s poklesem porodnosti a prodloužením naděje dožití. I zde se projevuje demografické stárnutí, kdy ubývá dětská a narůstá postreprodukční složka obyvatelstva (proporce dětí do 15 let poklesla mezi roky 1958 a 2003 téměř na 1/2, naopak zastoupení starých lidí se téměř ztrojnásobilo). V současné době je stárnutí způsobené vrcholkem pyramidy (růst střední délky života) výraznější než stárnutí vyvolané základnou (pokles porodnosti).

V roce 1958 byl typ věkové struktury progresivní - poměrně široká základna představovaná dětskou složkou výrazně převažovala nad postreproduktivní složkou, která tvořila jen nepatrný podíl z celé populace. V této věkové pyramidě nejsou nijak patrné hlubší zářezy, reprodukční složka s věkem poměrně rychle ubývá a vrchol pyramidy je špičatý. Naopak v roce 2003 byla věková struktura populace spíše regresivní, neboť postreprodukční složka převažovala nad dětskou. Nástup demografického stárnutí, které probíhá téměř ve všech evropských zemích už od počátku 20. století, byl ale v Řecku mírně opožděný. V pyramidě z roku 2003 je také nápadný zářez ve věkové skupině 50-54 let, což souvisí s 2. světovou válkou a sníženou porodností v tomto období. Počet narozených je poměrně malý, výrazně vyšší je naopak zastoupení těch, kteří se dožívají 80 let a více.

Graf 1: Věková struktura populace v roce 1958

Graf 2: Věková struktura populace v roce 2003


Koncem 19. století se pohybovaly hrubé míry porodnosti kolem 30 - 35 a míry úmrtnosti kolem 20 - 25. Oba ukazatele se však velice měnily. Pokles úmrtnosti byl značný i přesto, že do přirozeného vývoje výrazně zasahovaly války. Ty však ovlivnily mnohem výrazněji úroveň porodnosti, jejíž pokles byl menší a nastoupil později než snižování úmrtnosti.

Úmrtnost
Úroveň kojenecké úmrtnosti se v průběhu posledních 50 let v Řecku výrazně snížila z dřívějších hodnot okolo 40 na současných 5,1 (v roce 2002). I přes tento poměrně velký pokles nepatří hodnota kvocientu kojenecké úmrtnosti v Řecku k nejnižším. V řadě zemí, především ve Skandinávii, se hodnoty ukazatele pohybují okolo 3-4. Při sledování míry úmrtnosti podle jednotlivých regionů se především v minulých letech ukazuje poměrně velká variabilita, která je způsobena rozdílnými hygienickými podmínkami ve městech a na venkově a v některých případech i nekompletní registrací (především na venkově).

Tab 3: Ukazatele úmrtnosti

ukazatele: kú - kojenecká úmrtnost, hmú - hrubá míra úmrtnosti, SDR - standardizovaná míra úmrtnosti (Evropský standard)

Celková úroveň úmrtnosti oproti předválečnému období značně poklesla z 14,4 na pozdějších 7,2 v roce 1950. V dalších letech se však hrubá míra úmrtnosti neustále zvyšovala především v důsledku většího výskytu civilizačních chorob a stárnutí populace. Ukazatel standardizované úmrtnosti se ve sledovaném období snižoval. Střední délka života rostla bez vyšších výkyvů. Její hodnota se v průběhu posledních 50 let zvýšila o více než 10 let, u žen dokonce téměř o 13 let. Současné hodnoty naděje dožití při narození patří mezi nejvyšší v Evropě a v celém světě vůbec.

Specifické míry úmrtnosti pro všechny věky se v Řecku v průběhu let 1958-2002 snížily. Tento pokles byl nejvíce patrný u mladších věkových skupin (s výjimkou mužů ve věku 20-35 let, kde se udržuje stále relativně vysoká úmrtnost). Na rozdíl od toho míry úmrtnosti ve věkových skupinách nad 75 let vykazovaly v tomto období pouze malé změny.

Graf 3: Věkově specifické míry úmrtnosti (na 1000 osob)


Z tohoto důvodu dochází od 60.let také ke zvyšování celkového počtu zemřelých a ukazatele hrubé míry úmrtnosti, neboť v populaci je stále více starých osob s vysokou úrovní úmrtnosti (viz graf č. 1 a 2). V obou sledovaných letech (1958 a 2003) je patrný rozdíl mezi úmrtností mužů a žen, a to téměř ve všech věkových kategoriích. Zřejmý je také trend stále se zvyšující nadúmrtnosti mužů, rozdíl věkově specifických úmrtností i středních délek života mužů a žen je v roce 2002 výrazně větší než v 50. letech.

Z hlediska příčin smrti jsou i v Řecku na prvním místě v současné době civilizační choroby. Jedná se především o nemoci oběhového systému, jejichž podíl se neustále zvyšuje (v současnosti se nemoci oběhové soustavy na celkovém počtu zemřelých podílejí zhruba z poloviny), zhoubné novotvary (27 %) a nemoci dýchací soustavy (7 %).

Porodnost
I přesto, že pokles úrovně porodnosti nebyl tak rapidní jako pokles úmrtnosti, hodnota hrubé míry porodnosti se v posledních padesáti letech velice výrazně snížila, a to z 19,4 na současných 9,5. V předválečném období se však její hodnota pohybovala ještě kolem hranice 25. Pokles byl způsoben především hlubokými změnami v socio-ekonomické sféře. Tendence k poklesu se zde objevila již ve 30. letech, po druhé světové válce došlo k vzestupu, který trval až do poloviny 60. let. Od té doby se hodnota ukazatele dále snižuje. V Řecku, stejně tak jako v ostatních jihoevropských státech, tento pokles nastoupil sice o něco později než v ostatních evropských zemích, měl však také rychlejší průběh a byl výraznější. Dnes se Řecko řadí mezi země s nejnižší úrovní úhrnné plodnosti s hodnotou 1,3 dítěte narozeného v průměru jedné ženě během jejího reprodukčního období.

Tab 4: Ukazatele porodnosti

V předválečném období byla celková úroveň porodnosti vyšší, a to především ve vyšších věkových kategoriích. Postupně se snižovala, přičemž hodnoty maximální plodnosti se přesouvaly do nižšího věku (od poloviny 70.let do poloviny 80.let ) a plodnost v pozdějším věku klesala, což souvisí také se zavedením kontroly početí a od roku 1986 s legalizací potratů. V současnosti se opět nejvyšší hodnoty přesouvají do kategorie 25-29 let, ale hodnoty ve vyšších věkových kategoriích zůstávají téměř stejné.

S nástupem druhého demografického přechodu se začal prosazovat především individualismus a změny v hodnotových orientacích lidí, zvyšovala se také vzdělanost  a ekonomická aktivita žen. To vedlo ke snížení počtu dětí na jednu ženu a především k poklesu plodnosti ve vyšším věku ženy, což bylo podpořeno rozšířením antikoncepce a později zejména legalizací potratů.  Podíl dětí narozených mimo manželství (4,8 % v roce 2003) je v Řecku velmi malý a nijak výrazně se nezvyšuje.

Tab 5: Věkově specifické míry plodnosti (na 1000 žen) 

Graf 4: Věkově specifické míry plodnosti (na 1000 žen)



Potratovost
Až do poloviny 80 let byly potraty v Řecku ilegální. Směly být prováděny pouze v situacích, kdy těhotenství ohrožovalo život matky, případně bylo-li důsledkem znásilnění či incestu. Přestože potraty byly považovány za trestný čin, počet nelegálních potratů, jak ukázaly průzkumy, byl v Řecku v těchto letech poměrně vysoký. V roce 1967 byl proveden výzkum za účelem zjištění frekvence umělých přerušení těhotenství (UPT). Podle jeho výsledků více než 1/3 dotázaných žen odpověděla, že již měla jeden nebo více ilegálních umělých přerušení těhotenství. V průměru bylo zjištěno, že 75 % žen v reproduktivním věku prodělalo UPT. Výzkum v roce 1985 ukazoval na 88 % žen s UPT. Z těchto výsledků bylo vyvozeno, že potraty jsou zodpovědné za více než 40 % redukce plodnosti, která v té době probíhala.

V roce 1978 se situace ohledně provádění potratů liberalizovala, potraty směly být prováděny i v případě abnormalit plodu až do 20. týdne těhotenství. V průběhu prvních 12 týdnů mohly být potraty prováděny i pokud bylo u ženy zjištěno riziko výskytu duševního onemocnění.

Od roku 1986 jsou potraty legální. Nyní zákon povoluje potraty do 12. týdne těhotenství. V případě, že se jedná o těhotenství v důsledku znásilnění či incestu, je potrat povolen až do 19 týdnů těhotenství, v případech závažných abnormalit plodu až do 24 týdnů. Ačkoliv řada žen využívá k provedení potratu státní zdravotní péče, většina potratů je prováděna v soukromých zdravotnických zařízeních. Mnoho potratů je i nadále prováděno ilegálně.

Podle údajů Národního statistického úřadu se počty potratů (legálních a samovolných) pohybují na relativně nízké úrovni (oficiální statistiky uvádějí cca 10 tis. potratů ročně). Podle některých odhadů však roční počet potratů dosahuje až 250 tisíc. Udává se, že počátkem 90. let bylo prováděno až 400 000 potratů ročně, v dalších letech jejich počet klesal. Z více než 250 tisíc potratů ročně je zhruba 40 tis. prováděno mladým dívkám do 16 let, 1/3 žen je vdaných. V současné době se odhaduje, že až 150 tisíc párů nemůže mít kvůli předchozímu potratu dítě.

Tab 6: Statisticky evidované počty potratů


Příčinou je relativně nízké rozšíření užívání moderní antikoncepce mezi ženami a jejich partnery.  Počátkem 80. let se však děti rodily krátce po sňatku a velikost rodiny byla regulována užitím kondomu, nebo právě prostřednictvím potratů. Výzkumy ukazují, že potraty byly poměrně rozšířené a představovaly hlavní metodu plánování rodičovství. I v 90. letech však bylo rozšíření užívání moderních antikoncepčních prostředků nízké, hlavní metodou kontroly početí je kondom či přerušovaná soulož, výjimkou však nejsou ani opakované potraty žen, zejména starších žen, které už požadovaný počet dětí realizovaly. Orální antikoncepci užívají přibližně 2 % žen.

Sňatečnost a rozvodovost
Navzdory probíhajícímu druhému demografickému přechodu v Řecku sňatečnost v důsledku velmi silného vlivu církve úzce souvisí s porodností.  Nedochází zde k výraznému nárůstu počtu nesezdaných soužití (v roce 2001 bylo sečteno 154 tis. osob žijících v nesezdaném soužití), neboť manželství a rodina mají stále důležitou funkci.

I když je vliv náboženství i nadále silný, počty osob uzavírajících manželství se snižují. V roce 2000 byl počet osob, které uzavřely sňatek, poměrně nízký a ve srovnání s polovinou 60. let hodnota klesla přibližně na polovinu. Nejnižší počet sňatků v poválečném vývoji (49 tis.) byl zaznamenán v roce 2000, v dalších letech se počet uzavřených manželství mírně zvýšil. Pozvolna však roste i hrubá míra rozvodovosti, i když její hodnota je v celoevropském kontextu velice nízká. Vzestup je patrný také v ukazateli průměrného věku osob při sňatku.

Tab 7: Ukazatele sňatečnosti

ukazatele: hms - hrubá míra sňatečnosti, hmr - hrubá míra rozvodovosti

Migrace a populační přírůstek
Od roku 1922, kdy došlo k výměně menšin mezi Řeckem a Tureckem, je řecká populace  prakticky homogenní - téměř 95% lidí mluví řecky a hlásí se k řecké ortodoxní církvi. Po skončení  2. světové války a následné občanské války migrace vzrostla. Zejména v 60.-70. letech, kdy proběhla poslední  vlna emigrace, dosahovala značných rozměrů. Většina emigrantů byli muži (asi 55 %) mezi 15 - 44 lety, což oslabovalo pracovní sílu v Řecku. Hlavním centrem emigrace bylo Německo, Švédsko, Belgie, ale také Spojené státy, Austrálie a Kanada. V současnosti je v  Řecku imigrace jedním ze základních faktorů přírůstku populace. Stále se v Řecku  zvyšuje počet albánských imigrantů (cca 400 tisíc), ilegálně jsou zde také  imigranti z Kurdistánu, Polska, Filipín, Indie, Bangladéše a Egypta.

Celkový přírůstek populace byl ovlivněn migrací, a to hlavně na počátku 20. století a v šedesátých letech. Přirozený přírůstek vykázal v posledních letech  výrazný pokles. Ten je způsoben hlavně růstem hrubé míry úmrtnosti a výrazným poklesem míry porodnosti. V současnosti jsou obě míry na stejné úrovni (10 ) a přirozený přírůstek je tedy přibližně 0, avšak celkový přírůstek je v důsledku imigrace kladný.

Tab 8: Přírůstek populace přirozenou měnou
ukazatele: hmp - hrubá míra porodnosti, hmú - hrubá míra úmrtnosti, hmpp - hrubá míra přirozeného přírůstku

Graf 5: Přirozená reprodukce populace


Závěr
Řecko a jeho populační vývoj je velice specifickou záležitostí a nelze ho zařadit do současného modelu, který převažuje ve většině evropských vyspělých zemí. I přesto, že v posledních letech dochází ke stírání rozdílů mezi severem a jihem, některá specifika jsou stále zachována. Tato specifika lze vidět v tom, že v Řecku nejsou tolik zřetelné současné trendy související s druhým demografickým přechodem tak, jako ve většině ostatních Evropských zemí. Řecko je země silně ovlivněná svým náboženstvím a proto zde nedochází k nárůstu počtu nemanželských dětí, nesezdaných soužití a úroveň rozvodovosti je zde oproti ostatní Evropě nízká. Hodnota manželství neztrácí svou roli, což je velice důležité, a v otázce porodnosti může tento fakt možná přispět ke změně současných trendů. Je však také nutno brát v úvahu, že Řecko v současnosti patří k zemím s nejvyšší nadějí dožití a s velmi nízkou porodností, což může způsobit nemalé potíže především v oblasti sociálního zabezpečení a ekonomiky vůbec.

Použitá literatura
D. Trichopulos, G.Papaevangelou: The population of Greece, A Monograph for the World Population Year 1974, Athens
Concise Statistical Yearbook, National statistical service of Greece, Athens 1996

Internetové odkazy

Šárka Daňková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum