demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89337

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
22.03.2005 ANALÝZA: Neúplné rodiny a rozvody manželství s dětmi

V posledních desetiletích se v Evropě setkáváme s dramatickými změnami struktury rodiny a samotné rodičovství nabývá v rámci domácností různých forem. V celosvětovém měřítku můžeme hovořit o rostoucím počtu neúplných rodin, přičemž v dnešní době tvoří asi 25 % všech domácností. Tento podíl se samozřejmě v jednotlivých zemích liší, v některých rozvojových zemích se pohybuje nad uvedenou průměrnou hodnotou, naopak v některých rozvinutých zemích nepřesahují neúplné rodiny 10 % ze všech domácností. Ve všech zemích bez rozdílu je však 90 % ze všech neúplných rodin tvořeno ženou žijící společně s dětmi.

Vysoký výskyt domácností, v jejichž čele stojí žena, je způsoben na jedné straně rozhodnutím být svobodnou matkou bez stálého partnera, rozvodem nebo ovdověním. Na druhé straně k tomu vedou ekonomické krize, dlouhodobá migrace, vlny uprchlictví a v neposlední řadě opuštění rodiny ze strany muže (van der Avort a kol., 1995, s. 24).

Neúplné rodiny jsou často vystaveny sociálním a kulturním tlakům a přijetí těchto rodin se liší v závislosti na důvodu jejich vzniku. V mnoha rozvinutých i rozvojových společnostech je vdovám a vdovcům, kteří žijí s dětmi, poskytována pomoc ve formě nejrůznějších sociálních a kulturních výhod, protože pocit potřeby pomoci těmto rodinám i jejich všeobecné přijetí je zde hluboce zakořeněno. Můžeme se ale setkat s dvojakým postojem k jiným typům neúplných rodin. Ještě v nedávné historii bylo mateřství svobodných žen spojováno v mnoha kulturách s pocitem hanby a opovržení a tyto ženy spolu se svými dětmi byly často stigmatizovány a vyloučeny ze společenství. Postoj společnosti se přinejmenším v rozvinutých státech již podstatně změnil a v mnoha ohledech i zlepšil.

Neúplné rodinami existovaly v průběhu celé historie, s postupem času však docházelo k proměnám ve způsobu jejich vzniku. I v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných domácností, vznikaly však především v důsledku úmrtí jednoho z rodičů a menší pravděpodobnosti opětovného sňatku ovdovělých. Výjimkou nebyly ani nemanželské děti svobodných matek. Oproti minulosti tedy došlo ke strukturálním změnám - dnes v rámci neúplných rodin převažují domácnosti rozvedených, odděleně žijících vdaných a ženatých a také domácnosti svobodných matek, které však své mateřství vědomě plánovaly.

Vysoká úroveň rozvodovosti vede k neustálému růstu počtu dětí, které si do svého života odnášejí zkušenost s rozvodem svých rodičů. V průběhu let 1960-1990 se v České republice podíl rozvedených bezdětných manželství, která představují zhruba 30 % všech rozvedených manželství, téměř neměnil. Vzrůstalo ale zastoupení rozvedených manželství se dvěma dětmi (podíl rozvedených manželství se dvěma dětmi byl v roce 1990 o 7 % vyšší než v roce 1960, početní nárůst byl téměř 3,6ti násobný). Děti se v České republice zpravidla rodí mladým manželům velmi brzy po sňatku a průměrný věk matek při narození prvního dítěte byl v minulém období (do počátku 90. let minulého století) v porovnání se západními zeměmi extrémně nízký. Většina mladých manželů měla tedy děti již v prvních letech svého manželství, kdy zároveň manželství prochází prvními krizemi. Rozvrat manželství a následující rozvod je proto běžnou záležitostí v rodinách s malými dětmi. V padesátých letech připadalo na jedno rozvádějící se manželství v průměru jedno nezletilé dítě, na konci osmdesátých let to bylo již 1,1-1,2 dětí, respektive 1,5-1,6 dítěte v rodinách s dětmi (Kučera, 1994, str.100). Od počátku osmdesátých let tedy každoročně přicházelo o společné soužití s oběma rodiči více než 30 tisíc nezletilých dětí, což bylo v roce 1990 téměř 1,5% populace závislých dětí žijících v úplných rodinách.

V devadesátých letech minulého století se zastoupení rozvodů manželů s nezletilými dětmi mírně snižovalo a naopak rostl podíl rozvodů bezdětných manželství. Přesto však tvořily rozvody manželů s dětmi v roce 1998 téměř 67 % z celkového počtu rozvodů a od jednoho z rodičů tak bylo v tomto roce odloučeno více než 32 tisíce dětí, v roce 1999 to bylo téměř 60 % v celkového počtu rozvodů a rozvod svých rodičů prožilo téměř 21 tisíc dětí. V roce následujícím již podíl opět stoupl nad 64 % a rozvod zasáhl více než 28 tisíc dětí.
 
Celkově přišlo mezi lety 1990-2000 rozvodem o denní kontakt s jedním z rodičů (většinou s otcem) přes 340 tisíc dětí, což představuje téměř čtvrtinu z 1,4 milionu dětí narozených vdaným matkám v osmdesátých letech (v letech 1980-1990). Deset let také představuje průměrnou délku rozváděného manželství v České republice v té době.

Tab. 1: Rozvody podle počtu nezletilých dětí, ČR, 1960-2003, vybrané roky

Zdroj: Kalibová, 1991, str.8; Populační vývoj České republiky 2001, str. 31, Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2003; POPIN; vlastní výpočty

V důsledku snižující se úrovně plodnosti rostl podíl rozvádějících se párů s jedním dítětem: z celkového úhrnu rozvádějících se manželství s dětmi představoval v roce 1990 rozvod s jedním dítětem 55 % a v roce 1999 a 2000 již 58 %. Zároveň klesal podíl rozvádějících se rodin se dvěma a více dětmi. Tato situace může být ovlivněna tím, že vyšší počet dětí mají v dnešní době nejčastěji buď rodiny věřících, nebo lidé s nekontrolovanou plodností, přičemž obě tyto skupiny se rozvádějí méně často. U věřících lidí je na rodinu a výchovu dětí kladen vyšší důraz a setkáváme se u nich také se zvýšenou odpovědností vůči rodině (Populační vývoj České republiky 1999, str. 28).
 
Od roku 1996 klesal počet i podíl rozvádějících se manželství s nezletilými dětmi a přibývalo rozvodů mladých i starších manželských párů bez dětí. To souvisí s tím, že se v posledních letech snížil počet mladých vdaných žen, které navíc odkládají narození prvního dítěte, prodlužoval se interval mezi sňatkem a narozením dětí a také rostla průměrná délka trvání manželství.

Graf 1: Struktura rozvodů podle počtu nezletilých dětí

Novela zákona o rodině z roku 1998 byla na konci devadesátých let 20. století příčinou některých strukturálních změn. Ztížení rozvodů manželství s nezletilými dětmi se projevilo v úbytku těchto rozvodů o více než třetinu z 21 636 v roce 1998 na 14 177 v roce 1999, zatímco počet rozvodů manželství bez nezletilých dětí klesl v této době pouze o 12 %, z 10 727 na 9 480. V roce 2000 hodnoty opět vzrostly, počet rozvodů manželství bez nezletilých dětí se zvýšil prakticky na původní hodnotu jako před novelizací zákona (10 637) a rozvedeno bylo také 19 067 manželství s nezletilými dětmi. Údaje za rok 2003 vypovídají o dalším vzestupu rozvodů manželství s dětmi (20 705 manželství) i rozvedených bezdětných manželství - 12 119 manželství (Kretschmerová, 2003, str. 17).
 
Vznik neúplné rodiny s sebou přináší otázky vlivu této nové situace na děti, které v rodině žijí. V rodinách tohoto typu se setkáváme s větším množstvím problémů (mezi něž patří zhoršení ekonomické a sociální situace rodiny), a řada z nich se bezprostředně dotýká dětí. V naprosté většině případů je neúplná rodina tvořena pouze matkou s dětmi, chybí zde socializační vliv otce. (Tato situace je ještě posílena faktem jisté feminizace výchovného procesu, kdy je dítě od útlého dětství obklopeno převážně ženami, a to i v předškolních a školních zařízeních.) Často také dochází ke změně postoje matky i širšího sociálního okolí k dítěti a jeho chování. Celkový emočně sociální vývoj takového dítěte se tak začíná odlišovat od vývoje dětí vyrůstajících v úplných rodinách (Pavlík, 1992). Navíc vzhledem k tomu, že se v těchto rodinách setkáváme převážně s rozvedenými rodiči, je druhý rodič většinou naživu, a to činí situaci neúplné rodiny komplikovanější než v minulosti.

Literatura:
Kučera, M.(1994), Rodina ve výsledcích sčítání 1991. Demografie, roč. 36, č. 3, s. 151-154.
Kalibová, K. (1991), Rozvodovost a neúplná rodina. Demografie, roč. 35, č. 1, str. 4-9.
Kretschmerová, T. (2004), Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2003. Praha, ČSÚ.
Pavlík, Z. (1992), Neúplné rodinné domácnosti. In: Pavlík, Z. (Ed.). Sňatečnost a rodina. Praha, Academia.
Pavlík, Z., Kučera, M. (Ed.) (1999), Populační vývoj České republiky 1999. Praha. DemoArt.
van de Avort, A., K. Hoog de, P. Kalle (Eds.) (1995), Single Parent Families. The Hague: The Netherlands Family Council.


Anna Šťastná
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum