demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 28151

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
1.03.2006 ROZHOVOR: Životní cyklus z pohledu demografie a sociologie

V únoru letošního roku vydal Sociologický ústav Akademie věd České republiky obsáhlou knihu nesoucí název Životní cyklus – sociologické a demografické perspektivy. S jednou z jejích editorek, Petrou Šalamounovou, jsme hovořili o autorech i o tématech, která je možné v knize najít.

Kniha, jejíž jste editorkou, má velmi široký tematický záběr. Jak a podle čeho byly voleny oblasti, které v ní chcete zachytit?
Kniha Životní cyklus - sociologické a demografické perspektivy vznikla tak, že jsme byly osloveny, abychom napsaly či sestavily studii týkající rodiny a s ní souvisejících témat. V té spojitosti nás napadlo (další dvě editorky knihy jsou Dana Hamplová a Gabriela Šamanová – pozn. red.), že téma životního cyklu není u nás příliš zpracováno. Na téma rodiny vznikla v poslední době již řada knih, především v Brně, ale i na jiných pracovištích. Žádná z nich se však nevěnovala tématu životního cyklu souhrnně a komplexně. Zároveň jsme se chtěly věnovat také některým tématům, která jsou v sociologii i demografii vnímána jako témata okrajová, mezi ně se například řadí téma -náctiletých matek, kterému je v knize věnována jedna z kapitol. Také u ostatních témat byla snaha vybírat problematiku, která nebyla doposud pro Českou republiku nikde příliš zpracována. Například rozvodovost se většinou zkoumá z pohledu rozvádějících se manželů, ale už ne z hlediska dětí, které v rodině vyrůstají, nebylo zjišťováno, jaký má na ně tato zkušenost dopad, např. zda je rozvodové chování nějakým způsobem dědičné.

Neméně důležitá pak byla snaha, aby to celé dohromady tvořilo smysluplný celek. Smyslem knihy je pokrývat určitým způsobem životní cyklus od narození až po stáří (a s ním spojené otázky až po téma úmrtnosti seniorů).

Zaměřuje se kniha spíše na postižení konkrétních otázek v českém kontextu, nebo se jedná o široce pojaté zpracování?

První tři kapitoly jsou vyloženě teoretické, nejsou tedy vázané na žádnou konkrétní zemi. U ostatních je však primárně pozornost zaměřena na aktuální situaci v České republice. V řadě kapitol je pak Česká republika srovnávána s dalšími zeměmi. V některých příspěvcích jsou možnosti srovnání velmi omezeny charakterem a dostupností dat, takže především v textech z kvalitativních výzkumů je srovnání založeno na přehledu zahraniční literatury, která byla k tématu napsána a jejíž autoři došli k určitým závěrům. Tyto závěry ze zahraničních studií je poté možno srovnávat s hloubkovými výzkumy provedenými v českém prostředí.

Kdo jsou autoři, kteří byli pro zpracování jednotlivých témat osloveni?
Autoři jsou povětšinou čeští sociologové a demografové. Zhruba polovina z nich je přímo ze Sociologického ústavu AV ČR, s těmi spolupracujeme na řadě projektů, avšak nepokrývají všechna témata. Další část autorů je z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, do knihy přispěli také dva slovenští autoři, kteří se věnují tématům, která nás pro knihu zajímala. Spolupracovali s námi také čeští demografové, kteří v současné době působí v zahraničí - ve Vídeňském demografickém institutu Rakouské akademie věd a v Max Planck Institute for Demographic Research v Rostocku. Autoři se většinou dané úproblematice věnují dlouhodobě, řada z nich ji v podstatně rozšířenější podobě zpracovala nebo stále zpracovává například pro disertační práce. Snahou bylo nezahrnout pouze demografický pohled na zkoumané otázky, ale i přístupy  sociologické a ekonomické. V knize se také prolínají kvalitativní a kvantitativní metody výzkumu.

Kniha je rozdělena do několika celků podle fází životního cyklu. Můžete nám toto uspořádání přiblížit po jeho obsahové stránce?
První dvě témata, a tedy úvodní část knihy, se zabývají proměnou současné rodiny. Tyto teoretické příspěvky shrnující množství odborné literatury. První z nich od Ivana Chorváta se týká přeměny současné rodiny, především rodinných vztahů na pozadí modernizačního procesu. Ve druhém příspěvku se Markéta Sedláčková zabývá více politologickými otázkami, protože píše o důvěře v rodinu, důvěře v celé systémy a také o tom, jak spolu tyto dvě souvisejí. Klade si otázku, zda silné vazby v rodině oslabují demokracii, nebo naopak, zda je demokracie postavená právě na těchto základních vazbách. Zda vysoká loajalita k vlastní rodině funguje jako konkurent demokracie a jejího rozvoje, nebo zda ho naopak podporuje.

Po těchto čistě teoreticky laděných kapitolách začíná životní cyklus, a to přímo osamostatňováním se mladých lidí a narozením dítěte.
V této části se nejprve Dana Hamplová věnuje otázkám výběru partnera a strategiím tohoto výběru. Důležitým tématem, které pro knihu zpracoval Michal Škop, je otázka odchodu dcer z domova rodičů. Tomuto tématu se u nás dosud nikdo příliš nevěnoval, hlavně z toho důvodu, že pro zkoumání daných otázek není dostatek dat z výzkumů. Škop využil pro svou práci data z Fertility and Family Survey (ČR, 1997), na kterých dělal matematické modely a zkoumal, zda dochází mezi generacemi žen k nějakým změnám a co je jejich hlavním impulzem. Další témata se týkají přímo otázek plodnosti - Tomáš Sobotka napsal kapitolu o bezdětnosti, ve které srovnává Českou republiku s ostatními zeměmi. Zpracoval také přímo prognózu zaměřenou na to, jak by mohla bezdětnost v České republice v dalších letech vypadat.
 

V rámci tématu plodnosti je zařazen také jeden velmi specifický příspěvek na téma mateřství adolescentek. Jakým způsobem byla tato otázka zkoumána?
Otázce plodnosti -náctiletých dívek se věnuje Renáta Vašková. Její příspěvek je specifický tím, že toto téma, navíc pojaté formou kvalitativního výzkumu, nebylo v České republice zpracováno. Část jejího článku je vyloženě demografická a vychází ze statistických dat, jeho hlavní část však tvoří kvalitativní výzkum založený na rozhovorech s mladými matkami nebo těhotnými -náctiletými dívkami. Autorka zkoumá jejich rozhodovací proces, přesněji to, co je vedlo k rozhodnutí nechat si dítě, proč nezvolily jinou alternativu  - interrupci nebo proč nedaly (nechtějí dát) dítě k adopci.
 

Vy sama jste psala o nemanželské plodnosti. Mohla byste shrnout současné trendy rození dětí mimo manželství v České republice?   
Nemanželská plodnost patří k relativně rozšířenějším a zpracovávaným tématům. Využila jsem možnosti srovnání dat z národních statistik a dat z FFS (Fertility and Family Survey) a zajímalo mě, kolik dětí mimo manželství ženy měly a kolik z těchto žen uvedlo, že v době narození dítěte žily s partnerem. Mezinárodně se v této otázce projevily obrovské rozdíly, protože jsou země, kde je nízká mimomanželská plodnost a ještě k tomu velká většina matek, kterým se narodilo dítě mimo manželství, žila ve skutečnosti s partnerem v nesezdaném soužití. Na druhou stranu v německy mluvících zemích byla nemanželská plodnost velmi vysoká  a velmi vysoký podíl nevdaných matek uvedl, že v době narození dítěte nežily s partnerem. Data za Českou republiku byla bohužel v tomto srovnání poměrně stará, šetření FFS u nás proběhlo v roce 1997, což bylo v době, kdy byla mimomanželská plodnost ještě relativně na nízké úrovni (asi 20 % oproti více než 30 % v současné době). Každopádně se zdálo, že i zde se nemanželská plodnost týkala převážně svobodných matek, které žijí bez partnera.

Ženy, které v České republice rodí jako svobodné, jsou v průměru mladší než ženy, kterým se děti narodí v manželství. Průměrný věk při porodu u matek nemanželských dětí (dětí celkem, bez ohledu na jejich pořadí) je dokonce nižší než průměrný věk žen při narození prvního dítěte. Odlišnosti je možné vypozorovat také podle dosaženého vzdělání, protože čím nižší vzdělání žena má, tím vyšší je pravděpodobnost, že bude mít nemanželské dítě. Mezi vysokoškolačkami je to zhruba každá desátá, u žen se základním vzděláním je to již 7 žen z 10.

Data z českého sčítání lidu pak dovolují studovat nemanželskou plodnost z hlediska složení domácnosti – málokterá žena s dětmi, která nebyla v manželství, uvedla, že s někým žije v partnerském svazku. Častěji uváděla partnera hlavně v případě, že měla více dětí (3 a  více). Pokud měla jen 1 dítě, tak častěji žila bez partnera. Neznamenalo to však, že žila pouze s dítětem, tyto ženy většinou nežily samy, patrně bydlely s někým z rodičů nebo s dalším příbuzným. Čím víc dětí tedy nevdaná žena má, tím větší je pravděpodobnost, že žije společně s druhem.
 

Další příspěvky k otázkám rodičovství se zaměřují především na muže-otce. Čemu konkrétně se v nich autorky věnují?
Hana Maříková píše o rodičovství a jeho genderových aspektech. Zkoumá přitom, zda je v českých zemích přijímán současný trend prosazování jakéhosi sdíleného rodičovství a jak se k této ideji respondenti staví. K tomu využívá data z kvantitativní výzkumů i z kvalitativních, hloubkových rozhovorů, na kterých dokumentuje situaci v Čechách. Zabývá se především specifickou skupinou mužů na rodičovské dovolené a tím, jak muži, kteří zůstali nějakou dobu s dítětem doma, přistupují k péči o děti a domácnost, zda plně nahrazují matku nebo zda to berou spíše jako nouzové řešení a snaží se nějak tuto dobu „přežít“.

Radka Dudová psala na téma otcovství v pohybu, které se týká především změn současného otcovství v případě, kdy dojde k rozvodu manželství. Klade si otázku, zda jsou poté tito muži z rodiny vytlačováni a také jak se s tím vypořádávají. Část mužů k bývalé rodině přistupuje tak, že jim finančně vypomůže, ale jinak se jich už otcovská role netýká, část naopak velmi stojí o kontakty s dětmi, čemuž někdy naopak nejsou nakloněny matky dětí. Také tento text je založen na hloubkových rozhovorech s respondenty. Rozvodovosti a neúplným rodinám jsou však věnovány také další kapitoly. Je to jednak téma vlivu rozvod rodičů na děti vyrůstající v neúplné rodině, jednak také otázka neúplných rodin v České republice z hlediska regionálních rozdílů.

Jana Vobecká porovnává situaci v jednotlivých krajích, především z hlediska úrovně rozvodovosti, ale také např. mimomanželské plodnosti.
 

Hovoří se o oslabování rodinných a příbuzenských vazeb a naopak o rostoucí důležitosti přikládané vazbám přátelským. Věnujete se v knize také problematice příbuzenských sítí?

Blanka Řeháková zpracovává otázku kontaktů s příbuznými, což je téma, na které nejsou příliš data. Ona použila data ISSP (International Social Survey Programme) z roku 2001, kde byli respondentů přímo dotazováni na to, jak se stýkají s rodiči, s dětmi, s ostatními příbuznými a širší rodinou a od koho např. očekávají pomoc, zda v případě nemoci pomáhá člověku spíše někdo blízký nebo zda spoléhají na nějakou pečovatelskou službu či jinou formu institucionální péče.
 

V tomto článku je zmíněno mimo jiné větší riziko izolace starších lidí. Jaká další témata týkající se nejstarších generací v knize najdeme?
Jsou to jednak témata související s důchodem a odchodem z pracovního trhu, jednak problematika úmrtnosti starých osob. Štěpánka Pollnerová shrnuje některá základní fakta o českém důchodovém systému, zabývá se vývojem počtu důchodců, změnami v jejich struktuře a nastiňuje také prognózy budoucího vývoje. Společně s Danou Hamplovou pak toto téma dále rozvíjejí a rozšiřují o otázky pracovního trhu, konkrétně jak vypadá odchod z pracovního trhu a jaké jsou jeho dopady na život mužů a žen.

Gabriela Šamanová s Markétou Pechholdovou píší o úmrtnosti seniorů (starších 65 let), čímž se v podstatě téma životního cyklu v knize uzavírá. Situace v ČR je v tomto ohledu srovnávána s Francií, neboť ta je při srovnávacích analýzách úmrtnosti tradičně referenční zemí. V této kapitole najdeme srovnání úrovně úmrtnosti mužů a žen, pozornost je věnována také příčinám úmrtí.
 

Čím je kniha zakončena?
Na závěr jsou zařazeny dva příspěvky srovnávací - rodina a životní úroveň v České republice, což je hodně ekonomicky zaměřený článek, který zkoumá ekonomickou situaci různých typů rodin, např. rodin důchodců či rodin s malými dětmi. Snaží se zjistit, který typ rodin je na tom z ekonomického hlediska objektivně i subjektivně hůře. Na to navazuje článek srovnávající domácnosti na Slovensku, což je práce zaměřená více sociologicky, neboť její autor je sociolog.
 

Dana Hamplová, Petra Šalamounová, Gabriela Šamanová (eds.):  Životní cyklus – sociologické a demografické perspektivy

OBSAH

  • Editorial - Dana Hamplová, Petra Šalamounová, Gabriela Šamanová
  • Rodinné vzťahy, väzby a perspektívy na pozadí procesu modernizácie - Ivan Chorvát
  • Rodina, důvěra a demokratická společnost - Markéta Sedláãková
  • Láska, evoluce nebo neviditelná ruka sňatkového trhu? - Dana Hamplová
  • Odchod žen od rodičů v České republice - Michal Škop
  • Bezdětnost v České republice - Tomáš Sobotka
  • Rozhodovací procesy -náctiletých těhotných dívek vedoucí k volbě časného rodičovství - Renáta Vašková
  • Mimomanželská plodnost - současné trendy v Evropě a v České republice - Petra Šalamounová, Ondřej Nývlt
  • Genderový aspekt rodičovství - Hana Maříková
  • Otcovství v pohybu - Radka Dudová
  • Rozvody a děti: vliv rozvodu rodičů na životní dráhu dětí - Anna Šťastná
  • Neúplné rodiny v České republice - Jana Vobecká
  • Kontakty s příbuznými a jejich místo v osobní sociální síti - Blanka Řeháková
  • Změny v počtu a struktuře důchodců a jejich důchodových příjmů po roce 1989 - Štěpánka Pollnerová
  • Pracovní trh v důchodovém a předdůchodovém věku - Dana Hamplová, Štěpánka Pollnerová
  • Úmrtnost seniorů v České republice: trendy a perspektivy - Markéta Pechholdová, Gabriela Šamanová
  • Rodina a životní úroveň v ČR - Jan Červenka
  • Socio-ekonomická situácia rodín a domácností na Slovensku z pohľadu sociologických výskumov - Roman Džambazovič


Anna Šťastná
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum