Populační vývoj v r. 2005 nepřinesl mnoho nového. Jako v předchozích letech je demografická situace v Česku charakterizována nízkou úrovní plodnosti a sňatečnosti, záporným přirozeným přírůstkem a vysokou rozvodovostí. V souladu s trendy posledních let úroveň plodnosti zvolna roste, zlepšují se úmrtnostní poměry, roste důležitost migrace a klesá potratovost.

Novým fenoménem loňského roku byl především výrazný převis počtu přistěhovalých nad vystěhovalými a tím pádem kladné migrační saldo ve výši 36,2 tisíce osob. V průběhu roku 2005 počet zemřelých mírně převýšil počet živě narozených, přirozený úbytek činil 5 727 osob. Díky aktivnímu saldu zahraniční migrace však kladná hodnota celkového populačního přírůstku zvýšila počet obyvatel České republiky o 30,5 tisíce obyvatel na 10 251,1 tisíce k 31. 12. 2005.

Tab. 1: Základní ukazatele populačního vývoje v České republice v roce 2004 a 2005

p) Jedná se o předběžná data za rok 2005
*) Počty zemřelých kojenců jsou vztaženy na 1000 živě narozených v daném roce

Tab. 2: Analytické ukazatele populačního vývoje v České republice v roce 2004 a 2005

p) Jedná se o předběžná data za rok 2005

Počet živě narozených, v roce 2005 o 4 547 vyšší než v roce předchozím, dosáhl hodnoty 102,2 tisíce a poprvé od roku 1994 tak překročil hranici sta tisíc. Kromě uvedeného počtu narozených došlo loni ke třinácti utajeným porodům podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 422/2004 Sb. Hodnota úhrnné plodnosti stoupla mezi roky 2004 a 2005 z 1,23 živě narozených dětí připadajících na jednu ženu v reprodukčním věku na hodnotu 1,28. Průměrný věk matek dosahoval 26,6 roku u narozených prvního pořadí a 28,6 pro všechny živě narozené děti, což znamená v obou případech meziroční nárůst o 0,3 roku. Odkládání plodnosti do vyššího věku dokládá též údaj, že 21 % plodnosti prvního pořadí je realizováno až po třicátých narozeninách žen – v roce 1999 to bylo jen 10 %. Vše naznačuje tomu, že nízká úroveň úhrnné plodnosti je způsobena především odkládáním mateřství, ostatně hodnota úhrnné plodnosti očištěná od tohoto vlivu pomocí metody Bongaarts-Feeney pro rok 2004 dosahuje 1,78. Konečná bezdětnost generací žen nejvíce zasažených fenoménem odkládání plodnosti by nakonec neměla přesáhnout 20 %.

Graf 1: Podíl těhotenství podle způsobu ukončení, ČR, 1990-2005


Mimo manželství se loni narodilo 31,8 % všech narozených dětí (v roce 2004 činil tento podíl 30,6 %). U narozených prvního pořadí podíl mimomanželsky narozených dosáhl dokonce čtyřiceti procent. Naopak klesl podíl předmanželských koncepcí, který v roce 2005 činil 31,7 % z manželských dětí prvního pořadí, což je velký pokles oproti hodnotám přesahujícím 50 % z první poloviny devadesátých let. Mimomanželská plodnost je výrazně diferencovaná podle nejvyššího ukončeného vzdělání žen – zatímco ženám se základním vzděláním se narodilo mimo manželství 67,6 % dětí, u vysokoškolaček činil tento podíl pouze 13,7 %. Územně je mimomanželská plodnost nejvyšší v severozápadních Čechách (okres Most 59,1 %), naopak nejnižší je na Vysočině a na Zlínsku (okres Uherské Hradiště 18,1 %). Bohužel není možné z běžné evidence narozených zjistit, jak je mimomanželská plodnost rozdělená mezi svobodné matky a mezi nesezdaná soužití (kohabitace). Je však zřejmé, že geografické a sociální rozložení podílu mimomanželsky narozených odpovídá rozložení nesezdaných soužití, a že výrazná část mimomanželských dětí je přiváděna do funkčních rodin dvou partnerů. Některé studie dále ukazují, že okolo pětiny svobodných matek se do tří let od porodu vdá.

Graf 2: Porovnání měr manželské a mimomanželské plodnosti v letech 1990 a 2005


Příznivý vývoj byl i nadále zaznamenán v případě potratovosti. Celkový počet potratů klesl oproti roku 2004 o 1 301 na přibližně čtyřicet tisíc, z tohoto počtu činily dvě třetiny umělá přerušení těhotenství. Ze zdravotních důvodů bylo uměle přerušeno 4 678 těhotenství. Počet tzv. miniinterrupcí, vykonaných do devátého týdne těhotenství dosáhl 20 519, tj. 77,6 % všech umělých přerušení těhotenství. Úroveň úhrnné potratovosti v roce 2005 činila 0,53 potratu na 1 ženu (úroveň úhrnné umělé potratovosti dosahovala 0,35).

Graf 3: Analytické ukazatele plodnosti a potratovosti, ČR, 1990-2005


Počet zemřelých v průběhu roku 2005 činil 107,9 tisíce osob, tj. o 761 více než v roce 2004. Střední délka života při narození u mužů vzrostla oproti předchozímu období o třetinu roku na 72,9 let; u žen se naděje dožití téměř nezměnila a dosahuje 79,1 roku. Podobně rostla též střední délka života ve věku 60 let, která činila 17,8 let pro muže a 21,7 let pro ženy. Výraznější zlepšování úmrtnostních poměrů u mužů, u kterých zbyly v tomto smyslu z předchozích čtyř desetiletí větší "rezervy", přispěla k pokračujícímu ztenčování rozdílu mezi naději dožití mužů a žen. Úroveň kojenecké úmrtnosti se dále snížila na 3,4 zemřelých kojenců na 1 000 živě narozených, úroveň novorozenecké úmrtnosti na 2,0 zemřelých do 28 dnů po narození na 1 000 živě narozených. Z hlediska příčin smrti jsou nejčastější příčinou nemoci oběhové soustavy, které mají na svědomí 45 % zemřelých mužů a 57 % zemřelých žen. Novotvary, druhá nejčastější příčina, jsou zodpovědné za 29 % úmrtí mužů a 23 % úmrtí žen. Osm procent mužů zemře na vnější příčiny, u žen způsobují poranění a otravy 4 % úmrtí. Dalšími významnějšími skupinami příčin smrti s frekvencí úmrtí okolo pěti procent jsou nemoci dýchací soustavy a trávicí soustavy.
   
Počet manželství uzavřených během loňského roku byl o 382 vyšší než v roce 2004. Počet sňatků tak dále stagnuje na hodnotách okolo padesáti tisíc a úroveň sňatečnosti zůstává nízká. Z údajů tabulek sňatečnosti vyplývá, že při zachování současné úrovně sňatečnosti by zůstalo 31 % žen neprovdaných a 37 % mužů svobodných. Průměrný tabulkový věk při prvním sňatku přitom dosahoval 30,7 let pro muže a 28,1 roku pro ženy.

Graf 4: Ukazatele sňatečnosti a rozvodovosti, ČR, 1990-2005


Novým fenoménem nevídaným od legislativní změny v roce 1999 je pokles počtu a intenzity rozvodů. Během roku 2005 bylo rozvedeno o 1 772 méně manželství než v roce předchozím, tedy 31,3 tisíce, což bylo 88 % z celkového počtu podaných žádostí o rozvod. Ukazatel úhrnné rozvodovosti dosáhl v roce 2005 hodnoty 47,3 % manželství končících rozvodem za předpokladu neměnných intenzit rozvodovosti. Vývoj rozvodovosti tak v roce 2004 kulminoval a následně se intenzita procesu bude pravděpodobně snižovat nebo se stabilizuje okolo hranice 30 tisíc rozvodů ročně. Vzhledem k poklesu sňatečnosti v posledních letech se rozvádějí stále starší manželství, což se odráží v růstu průměrné délky rozvedeného manželství – ta činila dlouhodobě okolo deseti let, zatímco v poslední době vzrostla až na 12,2 roku.

Graf 5: Počty přistěhovalých a vystěhovalých do a z České republiky podle měsíců, 2002-2005


Historicky nejvyšší migrační přírůstek ve výši 36,2 tisíce byl způsoben převisem počtu přistěhovalých (60,3 tisíce) nad počtem vystěhovalých (24,1 tisíce). Jasně nejaktivnější zemí v obou směrech stěhování je přitom Ukrajina, ze které se přistěhovalo 24,0 tisíce osob a kam během roku emigrovalo 11,4 tisíce osob. V menší míře následuje Slovenská republika, Vietnam a Ruská federace. Data o migrantech je však třeba interpretovat opatrně, neboť zejména počty vystěhovalých jsou v posledních letech zřetelně podhodnoceny, jak vyplývá například z porovnání s údaji národních statistických organizací sousedních států (zejména Německa) o imigrantech z České republiky. Tento problém je o to výraznější, že odhadovaný nedopočet se alespoň řádově podobá deklarovanému celkovému přírůstku populace ČR.
                       


Kryštof Zeman