demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89354

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
1.05.2006 ANALÝZA: Sokolov v demografické a socioekonomické perspektivě

Demografické informační centrum o.s. pro organizaci Člověk v tísni o.p.s. vypracovalo podrobné analýzy šesti měst, ve kterých od počátku roku 2006 působí Program pracovního poradenství. Tyto analýzy budeme postupně uveřejňovat na našem portále. Jedná se o tato města: Sokolov, Chomutov, Kladno, Ústí n. Labem, Liberec a Plzeň.  

Základní charakteristiky
Počet obyvatel města Sokolov činil k 1. 7. 2004 (střední stav) 24 809 osob, což představuje 26,6 % obyvatelstva celého okresu Sokolov, ve kterém ke stejnému datu žilo 93 349 osob. Město se rozkládá na území o rozloze 22,9 km2 a je členěno na 4 městské části, hustota obyvatelstva tedy představuje 1 082 osob na 1 km2.

Sokolov leží po levé straně silnice I. třídy spojující Cheb-Karlovy Vary-Prahu, silnice II. třídy Sokolov-Kraslice končí na hraničním přechodu Hraničná-Klingental. Územím procházejí mezinárodní železniční tratě Slovensko-Německo a tratě dálkové Praha-Plzeň-Severní Čechy. V nedalekých Karlových Varech je mezinárodní letiště.

I. Demografie

1.    Věková struktura
Na věkové struktuře sokolovského okresu i samotného města je možné pozorovat intenzivní proces stárnutí populace. Stejně jako v celé České republice se i zde podíl dětí do 15 let v populaci snižuje a naopak vzrůstá podíl osob nad 64 let. Podíl dětí v populaci města Sokolov činil roku 1991 22,5 %, do roku 2004 se snížil již na 16 %. Naopak podíl osob starších 64 let nedosahoval začátkem 90. let ani 8 % (v roce 1991 to bylo 7,4 %), v roce 2004 to však bylo již více než 12 %.

Ve srovnání s celým okresem i Českou republikou je však věková struktura města Sokolov stále mladší. Index stáří dosahoval v roce 2004 hodnoty 76, v celém okrese dokonce necelých 67. Oproti celé České republice to bylo méně, neboť v celorepublikovém kontextu připadalo ke stejnému datu na 100 dětí do 15 let 93 lidí nad 64 let. Podíl dětské složky je tedy ve srovnání s celorepublikovým průměrem vyšší, podíl seniorů naopak nižší a zastoupení osob v produktivním věku, které se v průběhu posledních 13 let zvýšilo o necelé 2 procentní body, nyní představuje 72 % populace.  

V dnešní době má město Sokolov tedy ještě stále relativně mladší věkovou strukturu, což však velmi úzce souvisí s tím, že na začátku 90. let mělo město i celý okres výrazně mladší populaci než byl celorepublikový průměr. Na 100 dětí tehdy připadalo pouhých 33 osob starších 64 let, kdežto v celé ČR to již touto dobou bylo osob 60. Stárnutí obyvatelstva tedy začínalo na nižších hodnotách, o to byl však tento proces intenzivnější a ani do budoucna není možné v této otázce předpokládat zlepšení.

Tab 1: Věková struktura podle základních věkových skupin– město Sokolov a okres Sokolov

Zdroj: SLDB 1991 a 2001, Města Karlovarského kraje

2. Demografický vývoj
Počet obyvatel sokolovského okresu byl podstatně ovlivněn v roce 1946, kdy došlo k výraznému úbytku vzhledem k vysídlení cca 80 % původních obyvatel německé národnosti. Od této doby až do sedmdesátých let bylo území intenzivně osidlováno. Počet obyvatel samotného města Sokolov činil v roce 1970 necelých 20 tisíc. V průběhu 70. let došlo k postupnému vzestupu počtu osob, kterých ve městě žilo počátkem 80. let již téměř 28 tisíc. Po celá 80. léta se počet obyvatel pohyboval mezi 28 a 29 tisíci, na začátku 90. let došlo k úbytku a počty obyvatel se ustálily mírně nad 25 tisíci. Podle posledních dostupných údajů žilo v roce 2004 (střední stav k polovině roku) v Sokolově 24 809 osob.

Navzdory poklesu celkového počtu obyvatel byl však přirozený přírůstek i během 90. let kladný (počty živě narozených dětí převyšovaly počty zemřelých), úbytek celkového počtu obyvatel byl tedy způsoben nevyrovnanými migračními proudy, neboť roční registrované počty vystěhovalých jsou od roku 1994 vyšší než počty osob stěhujících se do Sokolova.

Tab. 2: Vývoj základních demografických ukazatelů -  město Sokolov, 1989-2004

* do roku 1991 včetně narození celkem
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/CF0029AB86/$File/4018r094.xls

V roce 2004 se ve městě narodilo 238 dětí, v celém okrese pak 917 dětí. Na 1000 obyvatel středního stavu tedy v tomto roce připadalo 9,6 dítěte, což znamená, že hrubá míra porodnosti zůstala na hladně 9-11 ‰, na které se pohybuje od 2. poloviny 90. let. Ještě na konci 80. let však dosahovala hodnot téměř 13 ‰ a roční počty živě narozených byly o více než 100 dětí vyšší. Dlouhodobě je hodnota tohoto ukazatele ve srovnání s ČR spíše vyšší, na což má vliv příznivější (mladší) věková struktura.

V celém okrese se hodnoty hrubé míry porodnosti příliš neodlišují (9,8 ‰ v roce 2004), úhrnná plodnost dosahovala v roce 2004 hodnoty 1,27, což je v porovnání s celou Českou republikou, kde je úhrnná plodnost za stejné období 1,23 dítěte, úroveň vyšší. I přes to, že současná hodnota úhrnné plodnosti na Sokolovsku je v rámci republiky nadprůměrná, došlo také zde v průběhu 90. let k výraznému poklesu úrovně plodnosti (v roce 1991 činila úhrnná plodnost okresu Sokolov 1,97 dítěte). To pouze dokládá skutečnost, že výrazný propad plodnosti po roce 1992 v České republice se projevil u všech žen bez rozdílu vzdělání, geografické polohy nebo velikostní kategorie obce (Rychtaříková, 2003).

Sledujeme-li podíl dětí narozených mimo manželství ve městě Sokolov, tedy ukazatel, který částečně vypovídá o sociálních poměrech v obci, zaznamenáváme hodnoty, které se pohybují mírně pod hodnotami celého okresu. Celkově však obě tyto hodnoty velmi významně převyšují celorepublikový průměr. Jestliže se v celé České republice v roce 2004 narodilo mimo manželství 30,6 % dětí, v Sokolově to bylo 49,2 % a v celém okresu dokonce více než polovina, přesněji 52,3 % dětí. Během 15 let se hodnota tohoto ukazatele více než zdvojnásobila, neboť na konci 80. let se pohybovala pod hranicí 20 %. V celorepublikovém průměru se však již tehdy jednalo o hodnoty nadprůměrné, neboť podíl dětí narozených mimo manželství na konci 80. let v České republice nedosahoval ani 10 %.

V roce 2004 zemřelo ve městě Sokolov 236 osob, v předešlých letech se počty zemřelých pohybovaly taktéž nad hranicí 200 lidí. Hrubá míra úmrtnosti přesahuje 9 ‰, kolísaní jejích hodnot je způsobeno nízkým celkovým počtem obyvatel žijících ve městě. Úmrtnostní poměry celého okresu se v průběhu 90. let zlepšily, v porovnání se situací ve druhé polovině 80. let vzrostla střední délka života při narození u mužů o 3 roky a u žen dokonce o 4,5 roku. Její hodnoty tak mezi roky 1996 a 2000 dosahovaly 69 let pro muže a téměř 77 let pro ženy. Rychleji se tedy zlepšovaly úmrtnostní poměry u žen, což v důsledku vedlo k vyššímu rozdílu v hodnotách střední délky života při narození mezi pohlavími (7,9 roků) než jakých hodnot dosahoval celorepublikový rozdíl (6,9 roku ve stejném období). V porovnání se situací v celé České republice se přesto jedná o hodnoty podprůměrné, a to především u mužů, u kterých byla střední délka při narození v porovnání s celorepublikovým průměrem za shodné období 1996 – 2000 o 2 roky nižší, u žen činil tento rozdíl 1 rok.

Úroveň kojenecké úmrtnosti vykazuje ve sledovaném období relativně velké výkyvy, neboť počet zemřelých dětí do 1 roku je v regionálním členění velice nízký. V roce 2004 připadalo v Sokolově 4,2 zemřelých kojenců na 1 000 živě narozených. Výkyvy se projevují i v 5letých klouzavých průměrech, přesto však lze vypozorovat jistý trend, kdy došlo v průběhu sledovaného období k poklesu kojenecké úmrtnosti z původních hodnot převyšujících 9 ‰ na současné hodnoty okolo 5-6 ‰. K obdobnému, avšak plynulému, poklesu došlo i celorepublikově, neboť oproti téměř 11 ‰ v roce 1990 byla v roce 2004 kojenecká úmrtnost na úrovni 3,7  ‰.

Z hlediska příčin úmrtí vykazuje okres Sokolov v celorepublikovém měřítku podprůměrnou úmrtnost na novotvary, nemoci oběhové soustavy a vnější příčiny, naopak nadprůměrná je úmrtnost na nemoci dýchací soustavy. Ke značnému poklesu došlo v uplynulé dekádě u úmrtí na vnější příčiny, naopak výrazně vzrostla úmrtnost na nemoci oběhové a dýchací soustavy.

Tab. 3a: Vývoj vybraných analytických ukazatelů – okres Sokolov

Zdroj: ČSÚ; Kretschmerová, T.(2003): Regionální vývoj plodnosti v období 1990/91 - 2000/01; Naděje dožití v okresech ČR a její vývoj v uplynulých dvaceti letech

Tab.3b: Vývoj vybraných analytických ukazatelů – okres Sokolov

Zdroj: Okresy v ČR v roce 1995, 2000, 2004, ČSÚ

Celkový počet potratů ve městě Sokolov poklesl mezi roky 1990 (kdy dosáhl maxima - údaje jsou dostupné od začátku 70. let, počet potratů byl vyšší pouze v roce 1988, kdy bylo registrováno 434 potratů) a 2004 na třetinu svého původního počtu. V přepočtu na 1000 obyvatel nyní ukazatel dosahuje hodnoty 5,8 oproti 15,1 potratů na 1000 obyvatel v roce 1990. Také podíl umělých přerušení těhotenství na celkovém počtu potratů se snížil o 20 procentních bodů. Zatímco na přelomu 80. a 90. let se jeho hodnota pohybovala zhruba kolem 88 %, v současnosti umělá přerušení těhotenství představují necelých 70 % všech potratů. Na 100 živě narozených připadá nyní 42 umělých přerušení těhotenství. Ve srovnání s hodnotami v období nejvyšší úrovně potratovosti je to tedy snížení o více než polovinu. Umělým přerušením těhotenství nyní končí více než čtvrtina (26 % v roce 2004) celkového počtu těhotenství, dalších téměř 12 % těhotenství však končí samovolným potratem či mimoděložním těhotenstvím. Porodem končí 63 % z všech započatých těhotenství.

Úroveň potratovosti ve městě Sokolov v zásadě odpovídá situaci v celém okrese. Tam je situace trochu příznivější vzhledem k nižšímu potratovému indexu. Ve srovnání se stavem v celé České republice je však současná úroveň potratovosti výrazně nadprůměrná, neboť v celé ČR jsou uvedené ukazatele příznivější (například na 100 živě narozených dětí připadalo v ČR v roce 2004 28,2 potratů, tedy o 14 méně než ve městě Sokolov).

Úroveň sňatečnosti je v Sokolově také díky mladší věkové struktuře jeho obyvatel po celé sledované období vzhledem k České republice lehce nadprůměrná, i přes to, že v průběhu 90. let došlo i zde, podobně jako v celé republice, k výrazným změnám ve sňatkovém chování. Ročně je uzavřeno o třetinu méně sňatků než na počátku 90. let (nesrovnáváme však s počty v roce 1990, které byly navýšeny výkyvem způsobeným uzavíráním většího počtu sňatků před ohlášeným rušením novomanželských půjček). K obdobnému poklesu došlo také u ukazatele hrubé míry sňatečnosti, který v roce 2004 dosáhl hodnoty 5,6 sňatků na 1000 obyvatel. Nadprůměrná je však bohužel také míra rozvodovosti, která v roce 2004 dosahovala 4,5 rozvodu na 1 000 obyvatel. Roční počty rozvodů velice kolísají, opět z důvodu nízké početní velikosti populace v regionu, a ani v relativním ukazateli (či jeho 5letých klouzavých průměrech) nelze v průběhu sledovaného období vysledovat výrazný souvislý rostoucí či klesající trend.

Tab. 4: Vývoj základních demografických ukazatelů -  město Sokolov, 1989-2004

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/CF0029AB86/$File/4018r094.xls

3. Vzdělanostní struktura
Vzdělanostní struktura mužů a žen starších 15 let v Sokolově je v porovnání s celou Českou republikou charakteristická výraznějším podílem osob v nižších vzdělanostních kategoriích (žen se základním vzděláním a mužů se základním vzděláním a středoškoláků bez maturity) a naopak nižším podílem osob s maturitou a vyšším vzděláním. Podle výsledků sčítání bylo v roce 2001 v Sokolově o 3,5 procentních bodů méně vysokoškoláků a o 2,1 procentních bodů méně vysokoškolaček než v celorepublikovém průměru. Naopak pouze se základním vzděláním zde bylo více mužů (o 5,9 procentních bodů) i žen  (2,9 procentních bodů) než v celé České republice. V populaci starší 15 let v Sokolově tedy nemá maturitu 67,5 % mužů a 65,1 % žen, přičemž pouze se základním vzděláním byla třetina žen a 22 % mužů.

Tab. 5: Vzdělanostní struktura populace starší 15 let, 2001, Sokolov

Zdroj: SLDB 2001

4. Struktura domácností
V roce 2001 bylo v Sokolově sečteno celkem  11,2 tis. cenzových domácností. Úplné rodiny tvoří přibližně polovinu všech domácností (48,2 %), což je ve srovnání s ČR (54,6 %) mírně podprůměrný podíl. Častěji jsou naopak zastoupeny neúplné rodiny (16,3 % z domácností) a domácnosti jednotlivců (34 % ze všech domácností). Nízké je zastoupení vícečlenných nerodinných domácností, kdy se jedná o soužití několika buď nepříbuzných osob či příbuzných, ale nikoliv manželů.

V důsledku vyššího podílu jednočlenných domácností a nižšího podílu úplných rodin je v porovnání s Českou republikou v Sokolově o něco nižší zastoupení početných domácností – 3 a více členů žije ve 36,5 % cenzových domácností (v celé ČR to je 40,9 % domácností). V neúplných rodinách žijí nejčastěji dvě osoby (61 %), v necelé třetině případů v nich žijí tři lidé. V úplné rodině žijí 2 členové v 38 %, 30 % úplných rodin má 3 členy a čtvrtina má členy 4. U vícečlenných nerodinných domácností se naopak téměř v 90 % jedná o společné soužití dvou osob. Průměrný počet členů v domácnosti je v úplných rodinách 3,04, v neúplných 2,5 a ve vícečlenných nerodinných 2,13.

Tab. 6: Domácnosti podle počtu členů a typu, 2001, Sokolov

Zdroj: SLDB 2001

Z celkového počtu 7 205 rodinných domácností sečtených v roce 2001 jich bez závislého dítěte žilo necelých 3 800, naopak 3 a více závislých dětí mělo necelých 293 rodinných domácností. V době sčítání 2001 bylo v Sokolově 53 % úplných rodin bez závislých dětí, téměř ve čtvrtině úplných rodin žilo jedno závislé dítě a v pětině rodin dvě závislé děti. 3 a více závislých dětí měla pouze necelá 4 % úplných rodin. Ve srovnání s Českou republikou jsou tedy v Sokolově úplné rodiny sice méně často bezdětné (resp. nežije s nimi žádné závislé dítě), ovšem častěji jsou zde rodiny pouze s jedním závislým dítětem. Naopak v neúplných rodinách zde ve srovnání s ČR častěji žijí závislé děti (jedná se o domácnost jednoho rodiče a jeho závislých a nezávislých dětí). Oproti celorepublikovému průměru je zde více neúplných rodin s jedním, dvěma, ale i třemi dětmi.  

Tab. 7: Rodinné domácnosti podle počtu dětí, 2001, Sokolov

Zdroj: SLDB 2001


II. Školství

V okrese Sokolov jsou zastoupeny všechny stupně škol a školských zařízení do úrovně středního školství. Počet mateřských škol se v posledních letech snížil v závislosti na počtu narozených dětí. Ve školním roce 2004/2005 bylo v okrese 44 mateřských škol se 108 třídami, které navštěvovalo celkem téměř 2600 dětí. Většina rodičů posílajících děti do předškolních zařízení využívá tyto služby celodenně, dětí s polodenní péčí bylo v uvedeném školním roce 5,3 %. Ve městě Sokolov bylo k 31. 12. 2004 mateřských škol 7 (Zdroj: Ročenka Karlovarského kraje).

Tab. 8: Předškolní zařízení a počty dětí k 30. 9. 2004, okres Sokolov

Zdroj: databáze ÚIV - http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp

Síť základních škol se mění především se vznikem a zánikem neúplných škol - jednotřídek především v malých obcích. Dochází k rozšíření nabídky základních škol o školy soukromé. Ve školním roce 2004/2005 bylo v okrese Sokolov 31 základních škol a do 450 tříd chodilo 9,6 tisíce dětí. Ve městě Sokolov bylo k 31. 12. 2004 osm základních škol včetně školy speciální, která vzdělává a vychovává žáky s lehčím a středním mentálním postižením, při této škole jsou zřízeny také třídy pomocné školy.
(Zdroj: Ročenka Karlovarského kraje, www.mu-sokolov.cz/www/sluzby/zvs.html )

Tab. 9: Základní školy, počty tříd a dětí k 30. 9. 2004, okres Sokolov

Zdroj: databáze ÚIV - http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp

Jak při předškolních zařízeních, tak při základních školách byly v posledních letech zřízeny přípravné ročníky pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Při předškolním zařízení funguje dlouhodobě jedna takováto třída, kterou navštěvuje ročně v rozmezí 15-20 dětí. Při základních školách fungovala do roku 2002 jedna takováto třída s ročním počtem 12 žáků, od roku 2003 je otevřena druhá třída a celkově tak mohl být počet dětí umístěných v přípravném ročníku zdvojnásoben (v roce 2004 navštěvovalo 24 žáků, z toho 9 dívek).

Tab. 10: Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí při předškolních zařízeních a při základních školách, počty tříd a žáků k 30. 9. daného roku v okrese Sokolov

Zdroj: databáze ÚIV -  http://founder.uiv.cz/virtodd/rada.asp

Střední školství v okrese Sokolov nabízí spektrum oborů ukončených maturitní zkouškou - gymnázium, průmyslové školy stavební, strojní, elektrotechnické, dopravní a výroba hudebních nástrojů, ekonomické, veřejnosprávní a manažerské studijní obory. Široký výběr učebních oborů nabízí možnosti vyučení v oborech zámečník, elektrikář, automechanik, strojník, zedník, tesař, truhlář, malíř, instalatér, kuchař, číšník, pekař, cukrář, prodavač, krejčí, švadlena, šička, kadeřnice, kosmetička, chemik, čalouník atd.

Ve školním roce 2004/2005 se v okrese na středních školách vzdělávalo 4000 učňů a studentů. Výběr škol zahrnuje 4 učiliště a střední odborná učiliště, 7 středních odborných škol a 2 gymnázia. Vyšší odborná škola v okrese nebyla.
V samotném městě Sokolov je 5 středních škol. (Zdroj: Ročenka Karlovarského kraje). Vysoká škola je v sousedním okrese Cheb - ekonomická fakulta při Západočeské univerzitě v Plzni.

Tab. 11: Střední školství v okrese Sokolov, školní rok 2004/2005

Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2005, ČSÚ,


III. Ekonomická situace a zaměstnanost

Sokolovsko vždy vynikalo značným přírodním bohatstvím a stalo se proto centrem těžby hnědého uhlí a chemického průmyslu. Těžba nerostných surovin zcela změnila ráz krajiny z typicky zemědělské oblasti s rozvinutým obilnářstvím, chmelařstvím, ovocnářstvím a pastevectvím na krajinu výrazně průmyslovou. Vlastní těžba a zpracování nerostů s sebou nesla řadu doprovodných činností a návazných finálních výrob. Po obrovském rozmachu průmyslové výroby a těžby uhlí se dnes však situace pozvolna mění. Stále sice převažuje primární a sekundární sféra podnikání (těžební, zpracovatelský a spotřební průmysl) s velmi slabě zastoupenou zemědělskou výrobou, dochází však v současné době ke stále většímu rozvoji ve sféře terciární (služeb apod.).

Regionální hospodářská komora Poohří sdružuje na 200 podnikatelských firem, působí zde Sdružení soukromých podnikatelů Sokolovska. Mezi největší zaměstnavatele patří Sokolovská uhelná a.s., Chemické závody a.s., ČEZ Elektrárna Tisová a.s., Báňská stavební společnost s.r.o., ČSAD, Sokolovské strojírny a.s., České dráhy a Nemocnice Sokolov. Dále zde působí již několik firem se zahraniční kapitálovou účastí. Sokolov tak nabízí pracovní sílu s širokou škálou profesí.

Po roce 1989 se tedy postupně mění skladba průmyslu, dochází k rozsáhlým rekultivacím a mění se i zaměření chemického průmyslu. Z posledních 2 dolů, které v oblasti těžily uhlí, byl v loňském roce jeden uzavřen a probíhá jeho rekultivace.

1. Nezaměstnanost
Na počátku 90. let byla v okrese Sokolov, podobně jako v celé České republice, nezaměstnanost velmi nízká. Míra registrované nezaměstnanosti ČR se v období 1993-1997 ustálila v rozmezí 3-4 %, od roku 1999 se však neustále zvyšuje. Vývoj nezaměstnanosti v okrese Sokolov v základních rysech kopíruje vývoj celorepublikové úrovně nezaměstnanosti. V roce 1995 byla míra registrované nezaměstnanosti 3,38 % (k 31. 12.), v roce 2000 to však bylo již 9,89 % (k 31. 12.).

Tab. 12: Počty uchazečů*, volná pracovní místa a míra nezaměstnanosti v okrese Sokolov

* od 8/2004 uchazeči dosažitelní - tj. uchazeči, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce volného pracovního místa.
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05

V grafu znázorňujícím vývoj (od poloviny roku 2004) míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů připadajících na jedno pracovní místo je vidět stabilní úroveň míry nezaměstnanosti, která se v okrese Sokolov pohybuje okolo 13 %, tedy přibližně 4 % nad průměrnou mírou nezaměstnanosti v celé České republice. Podstatně větší meziměsíční výkyvy se projevují v počtech uchazečů na jedno volné pracovní místo, jsou dány především nízkými četnostmi uchazečů i volných pracovních míst v porovnání s celou ČR, tento ukazatel tedy může značně ovlivnit regionální událost na úrovni většího podniku (např. zrušení části výroby nebo naopak zavedení nových pracovních míst). Přesto je ale zřejmé, že na jedno pracovní místo v okrese Sokolov připadá dlouhodobě více uchazečů o zaměstnání, než je tomu v celé ČR.

Míra registrované nezaměstnanosti okrese Sokolov činila k 31. 3. 2006 12,37 %, meziměsíčně tak došlo ke snížení o 0,52 procentních bodů. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo ke snížení míry nezaměstnanosti o 0,39 procentních bodů. K poslednímu březnu 2006 evidoval Úřad práce v Sokolově celkem 6431 osob, z tohoto celkového počtu je 6224 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, tj. uchazečů, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce volného pracovního místa.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů* připadajících na jedno volné pracovní místo, okres Sokolov a ČR

* uchazeči dosažitelní - tj. uchazeči, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce volného pracovního místa.

Ve městě Sokolov se míra nezaměstnanosti neliší od celého okresu. V průběhu roku 2004 oscilovala mezi 12-13 % (s výjimkou srpna, kdy třináctiprocentní hranici překročila). V roce 2005 došlo k mírnému zlepšení situace, kdy od dubna poklesla míra nezaměstnanosti pod 12 % a až do konce roku se na této úrovni udržela. V současné době je její hodnota 11,85 % (k 31. 3. 2006), což je o 0,7 procentního bodu méně než v lednu a o 0,6 procentního bodu méně než ve stejném období roku 2005.

Tab. 13: Uchazeči o zaměstnání a míra nezaměstnanosti ve městě Sokolov v r. 2004 a 2005

Pozn.: Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků Výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva.
* EAO – počet ekonomicky aktivních obyvatel
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

Od poloviny 90. let se zvýšily počty uchazečů o práci ve všech věkových skupinách (tab. 14). V roce 2004 představovali mladí do 25 let čtvrtinu uchazečů o práci na Sokolovsku, obdobně jako lidé ve věku 25-34 let. Příznivý vývoj lze sledovat u skupiny osob do 25 let. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů se v porovnání s rokem 2000 snížil, z celorepublikového hlediska je však stále o více než 3 procentní body vyšší. Při tomto porovnání však musíme mít na paměti, že okres Sokolov má mladší věkovou strukturu, tedy vyšší podíl mladých lidí celkem a tedy i vyšší zastoupení mladých uchazečů o práci.

Hlavní příčiny nezaměstnanosti mladých na trhu práce je možné obecně shrnout: nedostatečné praktické znalosti, zkušenosti a pracovní návyky absolventů, nízká kvalifikace, nedostatečné jazykové znalosti, neochota vykonávat určité zaměstnání, nesoulad mezi kvalifikací absolventů a požadavky na kvalifikaci pracovních sil na trhu práce.

Zvyšuje se podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 45-55 let. Na celkovém počtu uchazečů o práci se podílejí cca 23 %. Lidé ve věku 55-59 let tvoří 6 %. Ve srovnání s celou ČR je však podíl celé této skupiny (45-59 let) téměř o 4 procentní body nižší. Opět to souvisí také s mladší věkovou strukturou okresu. Problémy s nalézáním pracovního míst pro starší žadatele často vycházejí z jejich neadekvátního vzdělání ve vztahu k měnícím se podmínkám trhu práce, neochoty zaměstnavatelů ke zaměstnávání starších osob, zdravotního stavu, chybějících pracovní dovednost na konkrétní pracovní místo, a nižší flexibility v porovnání s mladšími pracovníky.

Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Sokolov se vyznačuje vysokým podílem osob se základním a středním vzděláním bez maturity a nižším podílem středoškoláků s maturitou a osob s vyšším vzděláním. V porovnání s celou Českou republikou je zde podstatně více uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním, naopak méně jsou z celorepublikového hlediska zastoupeni uchazeči s vyšším vzdělání. Od poloviny 90. let lze pozorovat klesající trend v relativním zastoupení kategorie osob bez vzdělání, naopak v ostatních kategoriích došlo k nárůstu a k následné stabilizaci mezi roky 2000 a 2004.

Tab. 14: Uchazeči o zaměstnání v okrese Sokolov a v ČR podle základních charakteristik, vybrané roky

Zdroj: Okresy České republiky za rok 2004 - http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05

Z hlediska specifické skupiny žadatelů o práci - absolventů škol - se jejich podíl podstatně neliší od průměru celé ČR, představují okolo 8 % uchazečů a oproti roku 2000 došlo k poklesu zastoupení této skupiny téměř o 4 procentní body. Ze všech žadatelů tvoří ženy necelou polovinu (48 %). Ani v současné době nedošlo k výrazným změnám v popsaných trendech. V březnu 2006  byly v evidenci Úřadu práce v Sokolově nejpočetněji zastoupeny osoby se základním vzděláním (2 697 osob - 41,9 %), pro které je v nabídce 43 volných pracovních míst, dále vyučení (1 840 osob - 28,6 %), pro které je v nabídce 225 volných pracovních míst a osoby bez vzdělání a s neúplným základním vzděláním (938 osob - 14,6 %).

Podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) je nejvíce volných pracovních míst pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře a také v oblasti obsluhy strojů a zařízení a u technických, zdravotnických a pedagogických pozic. V těchto kategoriích je také relativně málo uchazečů a na jedno pracovní místo tedy v průměru připadá 2,5 - 4,6 lidí. Ještě vyšší pravděpodobnost je uspokojit uchazeče o vědeckou a odbornou duševní práci (1,9 osob na 1 místo) a zákonodárce a vedoucí/řídící pracovníky (1,3 osob na 1 pracovní místo). Naopak velkým problémem se jeví umisťování pomocných nekvalifikovaných pracovníků. Při trvalém nedostatku vhodných volných pracovních míst za současné vysoké nezaměstnanosti těchto lidí připadá na jedno volné pracovní místo více než 100 uchazečů (březen 2006). Pracovníci s nějakou kvalifikací jsou tedy na pracovním trhu podstatně snadněji umístitelní. Zde se nepochybně odráží také vzdělanostní struktura mužů a žen starších 15 let (viz kapitola 3 - Vzdělanostní struktura), která je v porovnání s celou Českou republikou charakteristická výraznějším podílem osob v nižších vzdělanostních kategoriích.

Tab. 15: Uchazeči* a volná pracovní místa podle KZAM, okres Sokolov, vybrané roky

* uchazeči evidovaní Úřadem práce v Sokolově
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh

Podle posledního vývoje evidoval Úřad práce v Sokolově k 31. 3. 2006 celkem 409 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo v současné době tedy připadá v průměru 15,7 uchazečů. Nejvíce volných pracovních míst bylo k 31. 3. 2006 v oborech: obsluha šicích a vyšívacích strojů (52 míst), dělník keramické (cihlářské) výroby (23 míst), zámečník, zámečník strojů (21 míst), zedník (17 míst), svářeč kovů a páječ (17 míst), seřizovač a obsluha kovoobráběcích strojů (14 míst), obchodní referent (13 míst), lékař (12 míst), učitel (11 míst), zprostředkovatel obchodních a finančních transakcí (11 míst), atd. Pro uchazeče se zdravotním postižením je volných 9 pracovních míst (seřizovač a obsluha kovoobráběcích strojů, zámečník, zeměměřič-geodet, obchodní referent, realitní makléř, strojírenský technik, atd.). K 31.3.2006 bylo na rekvalifikačním kurzu 92 uchazečů o zaměstnání. V měsíci březnu 2006 bylo nově zařazeno 76 uchazečů o zaměstnání (Zdroj: MPSV ).


2. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání ve městě Sokolov
V roce 2001 bylo ve městě Sokolov sečteno celkem 13 420 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 11 915 jich bylo zaměstnaných. Do zaměstnání vyjíždí z obce 4,5 tisíce lidí, z toho téměž 3,9 tisíce vyjíždí denně. Za prací tedy vyjíždí mimo město téměř každý čtvrtý zaměstnaný obyvatel (38,1 %) a denně vyjíždí 32,7 %. Do zahraničí přitom odjíždí pracovat pouze malý podíl, třemi nejčastějšími cílovými obcemi jsou Dolní Rychnov, Karlovy Vary a Svatava (tab. 15). Mezi pěti nejčastějšími obcemi dojížďky leží pouze Karlovy Vary mimo území bývalého okresu Sokolov.  

Tab. 16: Vyjíždějící za prací z obce Sokolov, SLDB 2001

Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol, SLDB 2001

Z hlediska odvětví ekonomické činnosti z obce nejčastěji vyjíždějí lidé pracující v průmyslu (53 %). S velkým odstupem jsou pak na dalších místech stavebnictví, doprava a telekomunikace a obchod. Zaměstnanci v průmyslu dominují také mezi lidmi dojíždějícími do zaměstnání do obce Sokolov (34,7 %). Dále dojíždějí zdravotničtí a sociální pracovníci, lidé pracující ve stavebnictví, obchodu, dopravě a telekomunikacích (v rozmezí 9-10 % z dojíždějících celkem). Do města jezdí z prací přes 5 tisíc lidí, dojíždějící tedy představují vysoký podíl z lidí pracujících v Sokolově - 41,2 %. Těch, kteří do Sokolova dojíždějí za prací denně, je 39,5 % z lidí pracujících ve městě.

Tab. 17:  Dojížďka a vyjížďka z / do obce Sokolov, SLDB 2001

Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol, SLDB 2001


Literatura a zdroje dat:

ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Sokolov.
ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti. Sokolov.
ČSÚ: Města Karlovarského kraje
ČSÚ : Okresy České republiky za rok 2004
ČSÚ: Okresy České republiky v roce 2000
ČSÚ (1996): Okresy České republiky v roce 1995
ČSÚ (1997): Okresy České republiky v roce 1996.
ČSÚ: Ročenky Karlovarského kraje
ČSÚ: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004)
Integrovaný portál MPSV - Zaměstnanost (http://portal.mpsv.cz/sz)
Kretschmerová, T.(2003): Regionální vývoj plodnosti v období 1990/91 - 2000/01, Demografie, roč. 45, č. 2
Město Sokolov (http://www.mu-sokolov.cz)
Rychtaříková, J. (2003): Diferenční plodnost v České republice podle rodinného stavu a vzdělání v kohortní perspektivě. In: Hamplová, Rychtaříková, Pikálková: České ženy: vzdělání, partnerství a rodina. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Statistické výkazy
ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Časové řady
 

Anna Šťastná
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum