Rodiny po celém světě procházejí rapidní transformací. Mění se jejich velikost a struktura především v reakci na sociální, ekonomický a technologický rozvoj společnosti.

Jednou z výrazných změn je urbanizace a posun od rozšířené směrem k nukleární rodině. Zemědělská rodina, častá na počátku 20. století,  je nahrazována rodinou městskou, industriální a agrární způsob života založený na rozšířené rodině se posunuje směrem ke stále častější městské užší rodině.

Jisté změny v rodinách souvisejí také s rozvojem vzdělanosti žen a jejich rostoucí ekonomickou aktivitou. Navíc jak ženy, tak muži odkládají stále častěji založení rodiny do pozdějšího věk, což je dáno jednak rostoucími možnostmi v oblasti vzdělání, pracovní kariéry, ale i snahou o ekonomickou nezávislost a vysoce efektivní kontracepcí. To však vede k nižšímu počtu dětí v rodinách a nárůstu podílu bezdětných žen.

Stále rostoucí procento rodin, zejména ve vyspělých zemích, se rozpadá rozvodem partnerů či jejich oddělením, následnými sňatky rozvedených pak dochází k prolínání jednotlivých rodin. Na druhou stranu však roste počet rodin tvořených nesezdaným párem.

Stárnutí obyvatelstva má také svůj dopad v oblasti rodiny a vede k častějšímu soužití několika generací (zejména v rozvojových zemích).

Také rostoucí pandemie AIDS/HIV zásadním způsobem ovlivňuje  strukturu a fungování rodiny a způsobuje úmrtí rodičů a osiření dětí.

Z uvedených změn vyplývá řada výzev a úkolů zejména pro rodinnou politiku, jejímž hlavním úkolem je prosazovat, chránit a podporovat integritu a fungování rodiny.