Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?
celkem se účastnilo: 194495
|
23.03.2005 VÝZKUM: Monitoring efektivity přípravných ročníků
V
roce 2003 byla ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ( MŠMT) poskytnuta
dotace na realizaci výzkumného záměru: " Monitoring efektivity
přípravných ročníků".
Koncepce výzkumu byla postavena na kombinaci kvantitativních a
kvalitativních metod. Výzkumnou zprávu lze exklusivně stáhnout ve
formátu DOC na našem portálu. V následujícím textu uveřejňujeme obsah
zprávy. Dále úvod, kladené otázky, použitou metodiku a závěry s jednotlivými doporučeními. Nejedná se o
demografický výzkum, ale během analýz byly použity některé demografické
metody.
1. Úvod
Program připravných tříd pro děti ze sociokulturněznevýhodněného
prostředí je v České republice realizován od roku 1993. Do této doby
nebyla efektivita programu nezávisle zhodnocena. Výzkumný tým se o toto
zhodnocení pokusil následující analýzou úspěšnosti absolventů
přípravných ročníků.
V této studii se často bude psát o Romech. Jsme si vědomi kontroverze
spjaté s tímto pojmem. Otázka romské identity je složitá, my však
používáme širokou definici slova Rom. Za Roma označujeme člověka,
kterého tak vnímá jeho okolí. Pro úspěch dítěte ve škole je určující,
jak na něj reagují ostatní.
2. Otázky
- Napomáhá přípravný ročník žákům úspěšně absolvovat základní školu? POTVRZENO (viz. strana 23)
- Ovlivňuje typ školy ( základní, zvláštní ), při které je
přípravný ročník zřízen, následnou volbu typu školy, kam dítě
nastoupí do první třídy? POTVRZENO (viz. strana 9)
- Ovlivňuje dopravní dostupnost výběr typu školy? POTVRZENO (viz. strana 9)
- Ovlivňuje délka existence přípravného ročníku úspěšnost absolventů nastoupit na základní školu? NEPOTVRZENO (viz. strana 9)
3. Metodika
K realizaci výzkumného záměru, tedy výzkumu efektivity přípravných
ročníků, jsme použili jak kvantitativní, tak kvalitativní metody.
Kvantitativní metoda - dotazníkové šetření
Výzkum byl realizován dílčími a souhrnnými analytickými metodami dat
získaných dotazníkovým šetřením. Dotazník byl rozeslán celému
zkoumanému souboru, který představuje 11 mateřských škol, 65 základních
škol a 27 zvláštních škol. Celkem tedy soubor čítal 103 škol s
přípravným ročníkem. (st. 6)
Kvantitativní metoda - analýza třídních výkazů a katalogových listů
Statistická analýza dat, sebraných při realizaci případových studií na
jednotlivých školách ve vybraných lokalitách. Soubor dat se skládá z
údajů o prospěchu a docházce žáků ve čtyřech základních školách. (st. 21)
Kvalitativní výzkum - případové studie ve třech lokalitách
V lokalitách byly vybrány 3 - 4 školy, kde na každé z nich byl
kontaktován odpovědný zástupce a učitel přípravného ročníku. Řízené
rozhovory probíhaly podle předem připravené osnovy. (st. 27)
Závěry
- Romové mají specifické problémy ve škole. Mají v průměru o 40 až
80 zameškaných hodin více než jejich neromští spolužáci. Romové
vykazují ve škole menší snahu než jejich neromští spolužáci. Kvůli
kulturnímu handicapu je pro ně škola těžší, navíc neočekávají pro
získané znalosti uplatnění. (str.23)
- Přípravné ročníky jsou efektivní, protože pomáhají romským dětem tyto problémy překonávat. (str.23)
- Absolventům přípravných ročníků se ve škole daří lépe. Přípravné
ročníky výrazně zlepšují vztah romských dětí ke škole. Rozdíl v absenci
snižují přibližně na polovinu. Rozdíl ve schopnostech vnímat a rozumět
učivu u romských a neromských žáků není na počátku školy při nástupu na
první stupeň výrazný. Rozdíl je ve vztahu ke škole. Nízká docházka Romů
je nejpodstatnější příčinou jejich neúspěšnosti. Tím, že přípravné
ročníky zlepšují vztah ke škole včetně docházky, zlepšují nepřímo i
známky romských dětí. (str.24)
- Zřizování přípravných ročníků na zvláštních školách je nevhodné.
Absolventi přípravných ročníků, zřízených při zvláštních školách, jsou
zařazováni do zvláštích škol 3krát častěji než je-li přípravný ročník
zřízen při běžné základní škole. Absolevnti přípravných ročníků při
zvláštní škole mají tendenci na zvláštní škole zůstat. (str.10,11)
- Nelze tvrdit, že si romské rodiny vybírají zvláštní školy
dobrovolně. Do zvláštních škol děti docházejí procentuálně častěji na
malých městech než ve velkých sídlech. Ve velkých sídlech je pro rodiny
větší možnost výběru školy. Romským rodinám se tak nabízí více
alternativ ke zvláštní škole. Zdá se tedy, že se Romové zvláštním
školám snaží vyhnout. (str.10,32)
- Přípravné ročníky nejsou zřizovány v dostatečném množství.
Navštěvuje je jen 15% romských dětí z celkového počtu 6.500 romských
dětí v odpovídající věkové kategorii. (str.19)
Doporučení
- V případových studiích bylo zjištěno, že program přípravných
ročníků je efektivnější, pokud se škola nesoustředí pouze na žáka, ale
spolupracuje s rodinou. Proto progamu výrazně napomáhá zapojení
romských asistentů nebo terénních sociálních pracovníků jakožto
přirozené spojky mezi rodinou a školou.
- Rozdíl mezi romskými a neromskými dětmi je na počátku základní
školy relativně malý. Pomyslné nůžky se začínají rozevírat až na druhém
stupni, kdy se problémy romských dětí prohlubují, nejčastěji opakují
ročník a odcházejí na zvláštní školy. Romské rodiny svoje děti
podporují v učení mnohem víc na prvním než na druhém stupni. Proromské
programy by tedy měli mít těžiště na druhém stupni. Romské rodiny
přikládají druhému stupni nízkou prioritu, protože povětšinou neplánují
pokračování studia svých dětí na střední škole.
- Proromské programy mají i svoji negativní stránku. Ghettoizované
romské školy - ač ne zvláštní - mají výrazně nižší úroveň. To má na
integraci romských dětí a na jejich následnou vzdělávací kariéru
fatální vliv. (viz případové studie).
Proromské programy jsou pro neromské rodiče jasným signálem, že se
škola orientuje na Romy. Obava z následného poklesu kvality výuky
obvykle vede k úprku neromských dětí. Domníváme se, že přípravné
ročníky je možno využít jako nástroj k prolomení segregace.
Nejužitečnější by bylo zřizování přípravných ročníků na školách, které
jsou v lokalitách, kde žije mnoho Romů, avšak není zvykem, aby do nich
romské děti chodily (viz případová studie za Jihomoravský kraj a Prahu).
Zřizování přípravních ročníků na "neromských" školách ale naráží na
strach vedení těchto škol, které se často obává poklesu úrovně. Bez
takového kroku se však bude segregace jen prohlubovat. Ghettoizované
školy jsou méně kvalitní, a tak v průměru získá romské dítě horší
vzdělání.
Daniel Hůle
|
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání! Vaš redakční tým
|