Při porovnávání odpovědí na položené
vybrané otázky jednotlivým stranám redaktory našeho portálu docházíme
ke zjištění, že programy jednotlivých stran se liší spíše v
„detailech“. Tento stav je způsoben především postupnou změnou sociálně
- politického klimatu v celé euroatlantické civilizaci, kdy dochází k
postupnému stírání rozdílů mezi programy tzv. levicových a pravicových
stran. Současný stav je však také důsledkem předhánění se dvou
největších stran u nás, ČSSD v posledních letech většinou
velice rychle reaguje na návrhy, se kterými přichází ODS a v některých
ohledech přijímá „nástroje“ typické pro strany konzervativně –
liberální (
snižování daňového zatížení, privatizace bank, atd.).
V
Tab 1 jsou porovnávány odpovědi všech oslovených stran na vybrané teze,
u kterých nepanovala úplná shoda. Při samotném srovnání jsou
patrné rozdíly především v mediálně známých oblastech, jako je školné
na vysokých školách, přímé platby u lékařů, některé aspekty důchodové
reformy. Těmto rozdílům a shodě jednotlivých stran se budeme věnovat
podrobněji v níže uvedených kategoriích.
Tab 1: Srovnání odpovědí jednotlivých stran na vybrané tezeDůchody
Zatímco na jisté složce, která tvoří celkovou výši důchodu a je financována formou
průběžného financování se
shodnou všechny strany,
první rozdíly se objevují ve zbylých složkách a v jejich případné
dobrovolnosti či závaznosti. Obecně platí, že ČSSD preferuje důchodový
systém vycházející z průběžného financování a důchodové připojištění
vnímá pouze jako nadstandard, ODS na druhé straně dává přednost
individuálnímu přístupu a připojištění je víceméně nezbytným doplňkem
relativně nízké pevné částky, která je stejně vysoká pro všechny bez
ohledu na výši platů. Zajímavým faktorem je
nepřímá podpora porodnosti,
která se odrazí právě ve výši důchodů. ODS je pro zvýhodňování nejen
skutečnosti „mít děti“, ale také jejich výchovy a vzdělání. Tato
podpora by vycházela z možnosti odvádět 2% z hrubé mzdy potomků na účet
rodičů, kteří pobírají důchod. KDU by zohlednila už samotný počet
dětí penzisty vychovaný a nevázala by výši důchodu na vzdělání a
následné uplatnění. Jiné strany se o podobné nepřímé podpoře rodin s
dětmi nezmiňují, ale zároveň takovéto formy podpory explicitně
neodmítají.
Mladé rodiny
Zde se pravděpodobně
nejvýrazněji odráží politicko filosofická orientace jednotlivých stran.
Zatímco konzervativně – liberální strany upřednostňují ovlivňování
většiny společenských procesů nepřímými formami, „levicové strany“
preferují přímé nástroje, což bývá označováno za „sociální
inženýrství“.
Sociální demokracie prezentovala v poslední době tuto taktiku na konceptu zvyšování
porodného
(1. dítě 60000, 2. dítě 90000 a 3.dítě dokonce 120000). Nastavením
progresivního růstu do počtu tří dětí a naopak výrazným poklesem u
vyššího počtu dětí se představitelé strany snažili pravděpodobně
prosadit jako optimální počet 3 děti. K metodám sociálního inženýrství
inklinuje z oslovených stran nejvíce právě ČSSD.
Strana zelených přichází s inovativním záměrem
vyplácet „mateřskou“ i otcům,
kteří by se po dobu 28 týdnů po narození dítěte starali o potomky.
Příspěvek v mateřství je dosud, na rozdíl od rodičovského příspěvku,
vyplácen pouze ženám. Rodičovský příspěvek je vyplácen bez ohledu na
pohlaví.
Zdravotnictví
V oblasti zdravotnictví se jako nejkontroverznější oblast ukázaly
přímé poplatky za návštěvu lékaře, popřípadě za vystavení předpisu na léky. Ačkoli se jedná o relativně nízké poplatky (
např. návrh US je 20Kč za recept)
pro ČSSD jsou jakékoli přímé platby zcela nepřijatelné, čímž se
odlišuje od všech ostatních stran, které naopak nějakou formu přímých
plateb pokládají za významný prostředek, jak snížit spotřebu léků, atd.
Na pozitivním vlivu preventivních programů na nemocnost populace se shodly ve svých odpovědích všechny strany, jen některé (
např. ODS)
samotnou prevenci nepovažují za klíčový nástroj, alespoň ne v podobě,
v jaké jsou v dnešní době tyto programy uplatňovány.
Školství
V oblasti školství, podobně jako u přímých plateb lékařům, je nejzřetelnější spor o
poplatky na vysokých školách.
Tento spor se také odráží v mnohaletém potýkání se na půdě poslanecké
sněmovny, kde při každém projednávání školského zákona se tyto
koncepční neshody promítají v hlasování poslanců jednotlivých stran.
ČSSD se liší ještě v jednom návrhu, a to v myšlence
zavadení povinné předškolní docházky do některých forem předškolního vzdělávání: „…povinnou pro ty děti, u nichž jsou zachycena možná ohrožení (
sociální a kulturní znevýhodnění, zdravotní znevýhodnění či poruchy učení a chování).“
Jedná se, podobně jako v případě progresivity porodného, o nástroj
„sociálního inženýrství“. Bohužel v programu strany nejsou uvedeny
podrobnosti o metodách identifikace těchto ohrožení a následné formy
uvalení této povinnosti.
Migrace
Zajímavá shoda panovala v otázce
korupce mezi příslušníky Služby cizinecké a pohraniční policie (
SCPP).
Na identifikace tohoto problému se shodla ODS, KDU i ČSSD, ačkoli je
SCPP v jurisdikci minstra Bublana delegovaného právě ČSSD. Jedna z tezí
volebního programu ČSSD zní: „Zavést účinná protikorupční opatření v
oblasti povolování pobytu, vízové agendy ….“
V otázce aktivní
podpory tzv. „přílivu mozků“ panovala opět relativně široká shoda s
vyjímkou ODS, která ve své odpovědi tolik neakcentovala aktivní
přístup, nicméně dle vyjádření strany se tomuto přílivu nebrání.
SLDB
V otázce příštího sčítání lidu panuje mezi stranami
shoda s vyjímkou ODS,
která tuto statistickou akci považuje za příliš zásadní zásah do
soukromí občanů, který není adekvátní získaným informacím. Z vyjádření
představitelů ODS lze očekávat i odmítnutí novely ustavující sčítání ze
strany poslanců za tuto stranu. Od US jsme na tuto otázku vyjádření
nezískali a odpověď jsme nenašli ani v jejich volebním programu.