demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 48567

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
18.06.2006 ANALÝZA: Ústí n. Labem v demografické a socioekonomické perspektivě

Uveřejňujeme další z celkem šesti analýz, které pro potřeby Programu pracovního poradenství, realizovaného organizací Člověk v tísni, vypracovali redaktoři Demografického informačního portálu. Kamila Svobodová se v textu zaměřuje na demografické, socioekonomické a vzdělanostní charakteristiky města a okresu Ústí nad Labem.

Základní charakteristiky

Počet obyvatel města Ústí nad Labem činil k 1. 7. 2004 (střední stav) 93865 osob, což představuje 79,9 % obyvatelstva celého okresu Ústí nad Labem, ve kterém ke stejnému datu žilo 117502 osob. Město, které je členěno na 22 městských částí, se rozkládá na území o rozloze 93,9 km2 a hustota obyvatelstva představuje 999,6 osob na 1 km2.

Ústí nad Labem leží nedaleko německých hranic, asi 100 km severně od Prahy, v údolí řeky Labe, která zde protéká Českým středohořím. Na sever od města se nacházejí Krušné Hory a Labské pískovce s turisticky vyhledávanou oblastí Česko-Saského Švýcarska. Město je proslulé převážně svým průmyslovým charakterem se zaměřením na chemii a těžbu hnědého uhlí.


I. Demografie

1. Věková struktura
Intenzivní demografické stárnutí, jež postihuje v současné době celou Českou republiku, je možné pozorovat i na věkové struktuře města i celého okresu Ústí nad Labem. Stejně jako v celé České republice se i v této oblasti od počátku devadesátých let výrazně snižuje podíl dětí ve věku do 15ti let v populaci a narůstá podíl osob starších 65 let. Mezi lety 1991 a 2004 se snížil podíl osob mladších 15 let v populaci města Ústí nad Labem z 21,3 % na 15,9 %, podíl osob ve věku nad 65 let naopak vzrost z 11,6 % na 12,8 %.

Ve srovnání s průměrem za celou Českou republiku je věková struktura obce i celého okresu Ústí nad Labem mladší, což je možné pozorovat například z nižších (a tedy příznivějších) hodnot indexu stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let), jehož hodnota se však od 1991 v obci i okrese Ústí nad Labem velmi výrazně zvýšila. Současná hodnota 80,5 pro město a 76,9 pro celý okres je přesto stále znatelně nižší než hodnota indexu stáří pro celou ČR. Demografické stárnutí, které se již dnes projevuje na věkové struktuře celého okresu, je však možno očekávat i do budoucna.

Tab. 1: Věková struktura podle základních věkových skupin– město Ústí nad Labem a okres Ústí nad Labem

Zdroj: SLDB 1991 a 2001,
Města a obce Ústeckého kraje

2. Demografický vývoj
Počet obyvatel okresu Ústí nad Labem v průběhu 2. poloviny 20. století narůstal, maxima dosáhl v roce 1990 – 119210 osob a od té doby se do roku 2004 snížil na 117502 osob. Oproti samotnému městu Ústí nad Labem, kde se v průběhu 90. let počet obyvatel snižoval každoročně, docházelo ve vývoji celkového počtu obyvatel ústeckého okresu během tohoto období k nepravidelnému střídání meziročního přírůstku a úbytku. Počet obyvatel města Ústí nad Labem klesl od konce 80. let do roku 2004 o 12375 osob, tj. téměř o 12 %. Z 93865 osob bylo 66832 v produktivním věku (tj. ve věku 15-64 let).

Přirozený přírůstek (počet živě narozených dětí mínus počet zemřelých) nabýval v průběhu 90. let nepravidelně záporných i kladných hodnot, počet vystěhovalých osob však po celé sledované období převyšoval počet osob, jež se do města přistěhovaly. Docházelo tedy k úbytku v počtu obyvatel, zapříčiněnému emigrací, což se následně promítlo i do úbytku celkového počtu obyvatel (celkový přírůstek, resp. úbytek dosahoval rovněž po celé sledované období záporných hodnot).

Tab. 2: Vývoj základních demografických ukazatelů -  město Ústí nad Labem, 1989-2004

* do roku 1991 včetně narození celkem
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/CF002EB11A/$File/4018r128.xls

V roce 2004 se ve městě živě narodilo 1084 dětí, v celém okrese pak 1300 dětí. Hrubá míra porodnosti (počet narozených připadající na 1 000 obyvatel středního stavu) dosáhla v tomto roce hodnoty 11,5 ‰, nejvyšší od roku 1995 (v první polovině 90. let přesahovala 13 ‰), což je ve srovnání s celou ČR dlouhodobě výrazně nadprůměrná hodnota.

Úhrnná plodnost zaznamenala v roce 2004 hodnotu 1,39, tedy znatelně vyšší než je průměr za celou ČR (1,23). I v tomto okrese, stejně jako v celé republice, však došlo v průběhu 90. let k výraznému poklesu úrovně plodnosti (v roce 1991 činila úhrnná plodnost okresu Ústí nad Labem 1,91 dítěte). Sledujeme-li podíl dětí narozených mimo manželství ve městě Ústí nad Labem, tedy ukazatel, který částečně vypovídá o sociálních poměrech v obci, zaznamenáváme hodnoty, které se pohybují velice výrazně nad celorepublikovým průměrem. V roce 2004 se v Ústí nad Labem narodilo mimo manželství 47,8 % dětí (v celém okrese o něco méně, tedy 46,6 %), což bylo o zhruba 17 procentních bodů více než v celé České republice. Od konce 80. let hodnota tohoto ukazatele výrazně narůstala a během 15 let se tak zvýšila o více než 30 procentních bodů.

V Ústí nad Labem zemřelo v roce 2004 989 osob (tento počet se oproti roku 1990 snížil o bezmála 300 osob), hrubá míra úmrtnosti svou hodnotou 10,5 ‰ dosahovala celorepublikového průměru. Úmrtnostní poměry celého okresu se v průběhu 90. let zlepšily, v porovnání se situací v druhé polovině 80. let vzrostla střední délka života při narození u mužů z původních 66,5 roku na 69,8 roku (tedy o 3,3 roku) a u žen ze 74,0 na 76,7 let (tj. o 2,7 roku). Výrazněji se, podobně jako v celé ČR, zlepšovaly úmrtnostní poměry u mužů, což mělo za následek snížení rozdílu mezi hodnotami střední délky života při narození u mužů a u žen. V porovnání s celou ČR se však jedná u obou pohlaví o podprůměrné hodnoty.

Úroveň kojenecké úmrtnosti vykazuje ve sledovaném období relativně velké výkyvy, neboť počet zemřelých dětí do 1 roku je v členění za regiony velice nízký. V roce 2004 připadalo v Ústí nad Labem 4,6 zemřelých kojenců na 1 000 živě narozených. V případě, že vyjádříme hodnotu ukazatele v 5letých klouzavých průměrech, je možno vypozorovat v průběhu sledovaného období pokles kojenecké úmrtnosti z hodnot převyšujících 12 ‰ na současné hodnoty okolo 5 ‰.

Co se týče příčin úmrtí, vykazuje okres Ústí nad Labem ve srovnání s celorepublikovým průměrem nadprůměrnou úmrtnost na novotvary, u ostatních příčin (zejména nemoci oběhové soustavy a nemoci dýchací soustavy) jsou hodnoty úmrtnosti podprůměrné. Ke značnému poklesu došlo v uplynulé dekádě u úmrtí na vnější příčiny, u nemocí oběhové soustavy a od roku 2000 též u nemocí dýchací soustavy, naopak nárůst úmrtnosti byl od roku 2000 zaznamenán u onemocnění na novotvary.

Tab. 3a: Vývoj vybraných analytických ukazatelů – okres Ústí nad Labem

Zdroj: ČSÚ; Kretschmerová, T.(2003): Regionální vývoj plodnosti v období 1990/91 - 2000/01; Naděje dožití v okresech ČR a její vývoj v uplynulých dvaceti letech http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1115-02;

Tab. 3b: Vývoj vybraných analytických ukazatelů – okres Ústí nad Labem

Zdroj: Okresy v ČR v roce 1995, 2000, 2004, ČSÚ

Počet potratů celkem poklesl v Ústí nad Labem mezi lety 1990 (kdy dosahoval maxima) a 2004 z 1 840 případů na 647 případů, tedy přibližně na 35 % původního počtu. V přepočtu na 1 000 obyvatel dosahuje nyní hrubá míra potratovosti 6,9 ‰, tedy výrazně vyšší hodnoty, než je celorepublikový průměr. Rovněž podíl umělých přerušení těhotenství na celkovém počtu potratů se ve sledovaném období snížil, a to o téměř 33 procentních bodů. Oproti roku 1989, kdy jeho hodnota dosahovala 91 %, představují v současnosti umělá přerušení těhotenství zhruba 58 % všech potratů (66,7 % v ČR). Na 100 živě narozených připadalo v roce 2004 méně než 35 umělých přerušení těhotenství (o 30 více než v celé ČR). Od přelomu 80. a 90. let došlo opět k poklesu, tentokrát zhruba o 70 %. Porodem nyní končí 63 % ze všech započatých těhotenství, umělým přerušením těhotenství končí 22 %  celkového počtu těhotenství a zbytek (15 %) je ukončen nežádoucím způsobem – samovolným potratem či mimoděložním těhotenstvím.

Úroveň sňatečnosti je v Ústí nad Labem ve srovnání s celou Českou republikou lehce nadprůměrná, hrubá míra úmrtnosti dosáhla v roce 2004 hodnoty 5,9 sňatků na 1 000 obyvatel (v ČR 5,0). Od počátku 90. let však dochází ke změnám sňatkového chování a tedy k výraznému poklesu počtu uzavřených sňatků – v roce 2004 bylo uzavřeno o téměř polovinu méně sňatků než v roce 1989. Výrazně nadprůměrná je ovšem též míra rozvodovosti, která v roce 2004 dosahovala 5,8 rozvodu na 1 000 obyvatel (v ČR 3,2). Roční počty rozvodů v průběhu celého sledovaného období velice kolísají, opět z důvodů limitované velikosti populace v regionu, a není tedy možné vysledovat souvislý rostoucí či klesající trend.

Tab. 4: Vývoj základních demografických ukazatelů -  město Ústí nad Labem, 1989-2004

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/CF002EB11A/$File/4018r128.xls

3. Vzdělanostní struktura
Z hlediska vzdělanostní struktury není možno pozorovat v Ústí nad Labem ve srovnání s celou ČR žádné zásadnější rozdíly. V populaci starší 15 let je bez maturity (tj. bez vzdělání, se základním vzděláním nebo středoškolským vzděláním bez maturity) 60,9 % mužů a 59,9 % žen, vzdělání ukončené maturitou (včetně nástavbového a vyššího odborného studia) má 29,1 % mužů a 33,1 % žen a vysokoškolského vzdělání dosáhlo 9,9 % mužů a 7,1 % žen.

Tab. 5: Vzdělanostní struktura populace starší 15 let, 2001, Ústí nad Labem

Zdroj: SLDB 2001

4. Struktura domácností
Při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo v Ústí nad Labem sečteno celkem 43,4 tis. cenzových domácností. Úplné rodiny tvoří necelou polovinu všech domácností (48,1 %), což je mírně podprůměrný podíl ve srovnání s celou ČR (54,6 %). Častěji jsou naopak zastoupeny neúplné rodiny (14,3 % ze všech domácností; v ČR 13,5 %) a domácnosti jednotlivců (35,6 %; v ČR 29,9 %). Nízké, přesto o něco málo vyšší než je celorepublikový průměr, je v Ústí nad Labem zastoupení vícečlenných nerodinných domácností (2,1 %), kdy se jedná o soužití několika buď nepříbuzných či příbuzných osob, ovšem nikoliv manželů. Z hlediska počtu členů je v Ústí nad Labem nižší zastoupení větších domácností – tj. 3 a více osob žije ve 34 % censových domácností (oproti necelým 41 % v celé ČR), což je způsobeno vyšším podílem jednočlenných domácností a nižším podílem úplných rodin. Úplné i neúplné rodiny jsou nejčastěji tvořeny dvěma členy, přičemž u úplných rodin je ve srovnání s neúplnými výrazně vyšší podíl 4 a více členných domácností. U vícečlenných nerodinných domácností se naopak téměř v 91 % jedná o společné soužití dvou osob. Průměrný počet členů v domácnosti je v úplných rodinách 2,98, v neúplných 2,48 a ve vícečlenných nerodinných domácnostech 2,12.

Tab. 6: Domácnosti podle počtu členů a typu, 2001, Ústí nad Labem

Zdroj: SLDB 2001

Při Sčítání 2001 bylo zjištěno, že v Ústí nad Labem žije 54,5 % úplných rodin bez závislých dětí, 23 % rodin má jedno závislé dítě a zhruba pětina má děti dvě. Tři a více závislých dětí žije pouze v 3,7 % rodinných domácností. I zde se tedy projevuje, ve srovnání s celou ČR, že v Ústí nad Labem jsou menší úplné rodiny, s nižším počtem dětí. Výrazně nižší, než je celorepublikový průměr, je však v Ústí nad Labem zastoupení neúplných rodin bez závislých dětí (31,1 %). Zastoupení neúplných rodin s dětmi (jedním i více dětmi) je v tomto regionu naopak vyšší než v celé ČR.

Tab. 7: Rodinné domácnosti podle počtu dětí, 2001, Ústí nad Labem

Zdroj: SLDB 2001


II. Školství

V okrese Ústí nad Labem jsou zastoupeny všechny stupně škol a školských zařízení. V samotném městě Ústí nad Labem je hustá síť školních i předškolních zařízení, na úrovni základního školství působí i základní umělecké školy. Lze studovat na několika státních i soukromých středních školách a odborných učilištích různých typů a také na dvou školách vysokých.

Počty mateřských škol se v České republice od počátku devadesátých let postupně snižovaly, k čemuž docházelo v důsledku poklesu úrovně porodnosti a následně tedy i počtu dětí ve věku 3 – 6 let, pro než jsou tato zařízení určena. V okrese Ústí nad Labem se počet mateřských škol za posledních několik let stabilizoval na hodnotě okolo 50 školek. Ve školním roce 2004/2005 bylo v tomto okrese 49 mateřských škol se 128 třídami, které navštěvovalo 3 203 dětí, z nichž jen velmi málo dětí využívalo možnosti polodenní péče (necelých 0,5 %). Přímo ve městě Ústí nad Labem bylo k 31. 12. 2004 33 mateřských škol (Statistická ročenka Ústeckého kraje 2005 - http://www.czso.cz/xu/edicniplan.nsf/t/B6002B4E9B/$File/42011213.xls). Ve městě mají sídlo též troje jesle, jež jsou určeny pro děti zpravidla do tří let věku.

Tab. 8: Předškolní zařízení a počty dětí k 30. 9. 2004, okres Ústí nad Labem

Zdroj: databáze ÚIV - http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp

Ve školním roce 2004/2005 bylo v okrese Ústí nad Labem 30 základních škol s 503 třídami. Tyto školy navštěvovalo bezmála 11 000 žáků. V samotném městě bylo k 31. 12. 2004 21 základních škol a dále 4 základní umělecké školy.

Tab. 9: Základní školy, počty tříd a dětí k 30. 9. 2004, okres Ústí nad Labem

Zdroj: databáze ÚIV - http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp

Při základních školách byly v posledních letech zřízeny přípravné ročníky pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. V roce 2004 bylo v okrese Ústí nad Labem 5 takovýchto tříd s celkovým počtem 71 dětí.

Tab. 10: Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí při předškolních zařízeních a při základních školách, počty tříd a žáků k 30. 9. daného roku v okrese Ústí nad Labem

Zdroj: databáze ÚIV -  http://founder.uiv.cz/virtodd/rada.asp


Střední školství v okrese Ústí nad Labem zahrnuje 7 učilišť, resp. středních odborných učilišť, 10 středních odborných škol, 2 gymnázia a 1 vyšší odbornou školu, přičemž všechny školy sídlí přímo ve městě Ústí nad Labem. Tyto školy navštěvovalo ve školním roce 2004/2005 celkem 7 746 učňů a studentů. Studenti mohou studovat například na obchodních akademiích, průmyslových školách, na škole jazykové, zdravotní a též na několika soukromých školách ukončených maturitou. Učiliště a střední odborná učiliště jsou zaměřena například na obory technické, obchod a služby, stavebnictví apod.

Tab. 11: Střední školství v okrese Ústí nad Labem, školní rok 2004/2005

Zdroj: Statistická ročenka Ústeckého kraje 2005, ČSÚ
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/publikace_regiony

V Ústí nad Labem má své sídlo Univerzita J. E. Purkyně s pěti samostatnými fakultami – Pedagogickou fakultou, Fakultou užitého umění a designu, Fakultou sociálně-ekonomickou, Fakultou životního prostředí a novou Přírodovědeckou fakultou (zahájila činnost od 4. listopadu 2005). Ve městě působí též soukromá Vysoká škola ekonomie a managementu.


III. Ekonomická situace a zaměstnanost

Vývoj města je těsně spjat s rozvojem průmyslové výroby. Klíčovým odvětvím, které využilo polohy města, se stal chemický průmysl, tradici v Ústí nad Labem má též energetika či potravinářský průmysl. Současný výrobní program ústeckých podniků je velmi bohatý a některé výrobky jsou specifické právě pro zdejší průmysl. Náleží mezi ně např. organické a anorganické chemikálie, barviva, syntetické pryskyřice ze Spolchemie. Největším výrobcem tuků v ČR je "Setuza" na Střekově. Staletou tradici má výroba piva v Krásném Březně. Velkou zásluhu na rozvoji průmyslu a tvorbě nových pracovních míst mají zahraniční investoři, kteří využili výhodných podmínek a postavili v Ústí nad Labem své výrobní podniky. Mezi největší patří Black&Decker, Metal (Kolbenschmidt Pierburg), ale také KONE, Matthey (člen ocelářského koncernu Arcelor) a Materialise, kteří se usídlili v průmyslové zóně Severní Předlice.

1. Nezaměstnanost
Na počátku 90. let byla v okrese Ústí nad Labem, podobně jako v celé České republice, nezaměstnanost výrazně nižší, než je v současnosti. Míra registrované nezaměstnanosti ČR se v období 1993–1997 ustálila v rozmezí 3-4 %, od roku 1999 se však neustále zvyšuje. Vývoj nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Labem vykazuje podobné rysy. K 31. 12. 1995 byla v Ústí nad Labem míra registrované nezaměstnanosti 3,3 %, do roku 2000 se však výrazně zvýšila, a to až na 14,1 % (stav k 31.12).

Tab. 12: Počty uchazečů*, volná pracovní místa a míra nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Labem

* od 8/2004 uchazeči dosažitelní - tj. uchazeči, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce volného pracovního místa.
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004, http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05

V následujícím grafu, který znázorňuje vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů připadajících na jedno pracovní místo v okrese Ústí nad Labem a celé ČR mezi červencem 2004 a březnem 2006, je možné pozorovat stabilní úroveň nezaměstnanosti v Ústí nad Labem. Ta se po celé sledované období pohybuje mezi necelými 12 – 14 %, což je zhruba o 4 % více než je celorepublikový průměr, k 31. 3. 2006 činila registrovaná míra nezaměstnanosti 13,89 %. Ukazatel vyjadřující počet uchazečů na jedno volné místo je ovlivněn aktuální nabídkou volných pracovních míst a z tohoto důvodu je v jeho vývoji možné vysledovat větší meziměsíční výkyvy. Přesto je ale zřejmé, že na jedno pracovní místo v okrese Ústí nad Labem připadá dlouhodobě výrazně více uchazečů o zaměstnání, než je tomu v celé ČR (v březnu 2006 bylo v Ústí nad Labem 15,4 uchazečů na jedno místo, v celé ČR 7 uchazečů).

K poslednímu březnu 2006 evidoval Úřad práce v Ústí nad Labem celkem 9 001 uchazečů o zaměstnání, z tohoto celkového počtu je 8 394 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, tj. uchazečů, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce volného pracovního místa.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů* připadajících na jedno volné pracovní místo od poloviny roku 2004 do března 2006, okres Ústí nad Labem  a ČR

* uchazeči dosažitelní - tj. uchazeči, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce volného pracovního místa.

V samotném městě Ústí nad Labem se míra nezaměstnanosti od celého okresu příliš neliší. Od ledna 2004 do prosince téhož roku poklesla z hodnoty mírně přesahující 15 % na hodnotu 13,4 %, v roce 2005 se pohybovala mezi 12,4 – 13,5 %, což je v porovnání s rokem 2004 mírné zlepšení. Počátkem roku 2006 však došlo k mírnému zhoršení situace a k 31. 3. 2006 byla míra nezaměstnanosti ve městě Ústí nad Labem 13,3 %, tedy o 0,4 procentního bodu vyšší než koncem loňského roku, ovšem o 0,6 procentního bodu nižší než k témuž datu v celém okrese.

Tab. 13: Uchazeči o zaměstnání a míra nezaměstnanosti ve městě Ústí nad Labem v r. 2004 a 2005

Pozn.: Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva.
* EAO – počet ekonomicky aktivních obyvatel
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

Od poloviny 90. let se zvýšily počty uchazečů o práci ve všech věkových skupinách, pouze ve věkové skupině do 25 let se počet uchazečů mezi lety 2000 a 2004 snížil. V předchozích letech bylo nejvíce uchazečů o práci právě v této, nejmladší věkové skupině, v roce 2004 bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání (podobně jako v celé ČR) ve věkové skupině 25-34 let (26,4 %) a následně ve věkových skupinách do 25 let (22 %) a 45-54 let (21,4 %). Oproti předchozím rokům se zvýšil podíl starších uchazečů o práci, tj. uchazečů ve věku nad 45 let, přičemž nejvýraznější nárůst mezi lety 2000 a 2004 zaznamenala věková skupina 55-59 let, a to o více jak 6 procentních bodů (v roce 2004 představovala tato věková skupina 8,1 % všech uchazečů o práci v okrese). Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a zvyšujícímu se počtu starších lidí v populaci je možné, že i do budoucna bude počet uchazečů o práci ve vyšších věkových skupinách narůstat.

Z hlediska vzdělání dominují mezi uchazeči o zaměstnání v okrese Ústí nad Labem lidé se základním vzděláním (44,6 %), jichž zde bylo v roce 2004 o téměř 15 procentních bodů více než byl celorepublikový průměr. Uchazečů se středoškolským vzděláním bez maturity bylo v roce 2004 35,5 %, tj. o 9 procentních bodů méně než v celorepublikovém průměru, nižší než v celé ČR je zde též zastoupení uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou a vyšším. Oproti předchozím rokům se mezi uchazeči o zaměstnání výrazně snížil podíl absolventů škol, který je zároveň mírně nižší než v celé ČR. Ženy tvoří zhruba polovinu žadatelů o zaměstnání.

Tab. 14: Uchazeči o zaměstnání v okrese Ústí nad Labem a v ČR podle základních charakteristik, vybrané roky

Zdroj: Okresy České republiky za rok 2004 - http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05

Podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) je nejvíce volných pracovních míst pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře a též pro technické, zdravotnické a pedagogické pracovníky. Ve srovnání s předchozím rokem se zvýšila kapacita volných míst právě pro technické, zdravotnické a pedagogické pracovníky a též pro vědecké a odborné duševní pracovníky, snížila se naopak nabídka volných míst pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatelé a opraváře. Nejvíce uchazečů o zaměstnání je mezi pomocnými nekvalifikovanými pracovníky, jichž se o volné místo v březnu 2006 ucházelo 3 178. Tito lidé však mají nejnižší pravděpodobnost zaměstnání získat, neboť na jedno volné pracovní místo jich připadá 99,3. Nejméně uchazečů na jedno pracovní místo naopak v průměru připadá v kategorii zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a také vědeckých a duševních pracovníků (v obou kategoriích připadá na 1 volné místo 4,7 osob). Poptávka po pracovních místech tedy celkově velmi výrazně převyšuje jejich nabídku, v březnu roku 2004 bylo na 9 001 uchazečů o zaměstnání pouze 540 volných pracovních míst.

Tab. 15: Uchazeči* a volná pracovní místa podle KZAM, okres Ústí nad Labem, vybrané roky

* uchazeči evidovaní Úřadem práce v Ústí nad Labem
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh

2. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání ve městě Ústí nad Labem
Ve městě Ústí nad Labem bylo při sčítání lidu v roce 2001 sečteno 50 440  ekonomicky aktivních osob (tj. 53 % ze všech obyvatel města), z nichž 43 611 bylo zaměstnaných. Za prací vyjíždí z obce celkem 6 430 lidí (tj. necelých 15 % všech zaměstnaných osob), 4 738 osob vyjíždí za prací denně (tj. 73,7% ze všech vyjíždějících za prací a necelých 11 % ze všech zaměstnaných osob). Nejčastěji dojíždějí lidé za prací do Trmic, dále pak do Hl. m. Prahy, Teplic, Děčína a Chabařovic. Pouze 2,4 % ze všech vyjíždějících osob jezdí pracovat do zahraničí.

Tab. 16: Vyjíždějící za prací z obce Ústí nad Labem, SLDB 2001

Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol, SLDB 2001

Z hlediska odvětví ekonomické činnosti vyjíždějí z obce nejčastěji lidé pracující v průmyslu (28 %), dále pak osoby zaměstnané ve stavebnictví (12,2 %), obchodu (11,2 %), dopravě a telekomunikaci (10,7 %). Do obce Ústí nad Labem dojíždí pracovat výrazně více lidí, než z ní vyjíždí – jedná se celkem o 9 965 dojíždějících. Dojíždějí sem nečastěji opět lidé zaměstnaní v průmyslu (18,5 %) a dopravě a telekomunikaci (17,6 %). Dále do obce dojíždějí, ale zároveň z ní i vyjíždějí, lidé pracující ve zdravotnictví a sociální oblasti, ve školství a v malé míře též osoby zaměstnané v zemědělství a lesnictví. Dojíždějící představují poměrně vysoký podíl z lidí pracujících ve městě – 21,1 %. Těch, kteří do Ústí nad Labem dojíždějí za prací denně, je 17,1 % z lidí pracujících ve městě.

Tab. 17: Dojížďka a vyjížďka z / do obce Ústí nad Labem podle odvětví ekonomické činnosti, SLDB 2001

Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol, SLDB 2001


Literatura a zdroje dat

ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Ústí nad Labem.

ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti. Ústí nad Labem.
 
ČSÚ: Města a obce Ústeckého kraje
http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/mesta_a_obce

ČSÚ: Okresy České republiky za rok 2004
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05

ČSÚ: Okresy České republiky v roce 2000
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/publ/1303-01-v_roce_2000

Okresy České republiky v roce 1996, ČSÚ, Praha 1997

Okresy České republiky v roce 1995, ČSÚ, Praha 1996

ČSÚ: Statistická ročenka Ústeckého kraje 2005
http://www.czso.cz/xu/edicniplan.nsf/p/13-4201-05

ČSÚ: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004)
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/4018-05

Město Ústí nad Labem
www.usti-nl.cz

Kretschmerová, T.(2003): Regionální vývoj plodnosti v období 1990/91 - 2000/01, Demografie, roč. 45, č. 2

Integrovaný portál MPSV – Zaměstnanost
http://portal.mpsv.cz/sz

ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Statistické výkazy http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp

ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Časové řady
http://founder.uiv.cz/virtodd/rada.asp


 
Kamila Svobodová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum