demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50833

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
24.09.2006 POPULAČNÍ VÝVOJ : L O T Y Š S K O

Více o zemi, kde většinová národnost tvoří pouze něco málo přes 50% se můžete dočíst v analýze populačního vývoje od hostujícího autora Tomáše Husáka. V Lotyšsku žije ze všech tří tzv. Pobaltských republik nejvyšší podíl Rusů (cca 30%), což přináší mnoho atypických společenských jevů, o kterých se můžete dočíst v následujícím textu.

Základní charakteristiky

Lotyšsko je jednou ze tří pobaltských republik, které na počátku 90. let po rozpadu Sovětského svazu a celého “východního bloku“ získaly zpět svou nezávislost. Lotyšsko leží na pobřeží Baltského moře a svou rozlohou patří mezi středně velké evropské země (65 300 km2). Populačně se ovšem řadí spíše k menším zemím, na jeho území žije  2 307 tis. obyvatel (rok 2005).

Lotyšsko sdílí svou hranici s Litvou, Estonskem, Ruskem a Běloruskem a jeho hlavním městem je Riga. Charakteristickým znakem lotyšské populace je její poměrně velká národnostní heterogenita. Lotyši tvoří pouze 58,2 % obyvatelstva (v Rize je poměr ještě nižší – 43,8 %), druhou nejvýznamnější etnickou skupinou jsou Rusové s 29,2 % a následují Bělorusové (4,0 %), Ukrajinci (2,6 %), Poláci (2,5 %), Litevci   (1,4 %) a Židé s 0,4 %.

Tab. 1: Národnostní struktura

 


Populační vývoj ve 20. století

Lotyšsko vždy zažívalo, díky své poloze, specifický populační vývoj. Již v dobách carského Ruska patřilo k nejvyspělejším oblastem a demografická revoluce zde proběhla dříve než v jiných částech říše. Demografické chování a trendy měly blíže západoevropským, než východoevropským. K prvnímu poklesu úrovně plodnosti došlo již na konci 19. století a před první světovou válkou byla intenzita lotyšské plodnosti již pod hranicí potřebnou k zachování prosté obnovy populace. Od poloviny 20. let 20. století se úhrnná plodnost pohybovala pod hodnotou 2,1 téměř vždy (hranice úhrnné plodnosti 2,1 byla překročena v letech 1986 – 1988).


Výrazným zvratem a zásahem do populační situace bylo obsazení Lotyšska Sovětským svazem a následná deportace, či vyhlazení téměř 1/10 obyvatelstva. Populační úbytek byl podporován i značným emigračním proudem do západoevropských zemí, který se týkal především lotyšské inteligence. Tento úbytek byl pak v následujících letech sovětské nadvlády nahrazen obrovským přílivem imigrantů z jiných částí Sovětského svazu, především z Ruska. Populační přírůstek byl z velké části způsoben právě přírůstkem migračním.


V roce 1991 získalo Lotyšsko zpět svou nezávislost a od té doby prodělává obrovské změny spojené s přechodem od centrálně plánovaného k tržnímu hospodářství. Tato transformace má nejen své politické, sociální a ekonomické, ale také demografické důsledky.

Graf 1: Charakteristiky populačního vývoje Lotyšska, 1980-2005

 


Sociálně ekonomická situace jako předpoklad demografického vývoje

Právě nově vzniklá politická, ale také ekonomická a sociální situace měla hlavní vliv na prudké změny, ke kterým v demografickém chování lotyšské populace došlo. Je ovšem sporné, které důvody byli pro tuto změnu nejdůležitější. Vliv ekonomické situace byl nepochybně významný, vždyť úroveň hrubého domácího produktu (HDP) byla v roce 1995 o 26 % nižší než v roce 1980 a míra inflace dosahovala velmi vysokých hodnot. Prohloubily se také sociální problémy. Především vysoká přezaměstnanost za sovětské éry a její zákonitý pokles po vzniku Lotyšské republiky (míra nezaměstnanosti činila v dubnu roku 2004 asi 9 %), ale také bytový problém známý z ostatních transformujících se zemí měly hluboký sociální dopad. Ovšem nejvýznamnější vliv měla pravděpodobně právě politická změna, která přinesla po dlouhou dobu nepoznanou svobodu a možnost výraznějšího uplatnění nejen v rodinném životě, ale v celé společnosti. Toto se týkalo především mladší populace a žen, tedy té části populace, která je pro demografickou reprodukci nejdůležitější. Důsledkem byl obrovský propad v intenzitě plodnosti. V Lotyšsku však v 90. letech došlo oproti České republice a jiným postkomunistickým zemím i ke zhoršení úmrtnostních poměrů.

 

Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku  

Poměr mužů a žen se v lotyšské populaci v průběhu 90. let příliš nemění. Stále je patrná převaha žen, na 100 mužů jich v roce 2005 připadalo téměř 119. Ve věkových skupinách do 34 let je vyšší zastoupení mužů (nejvyšší je při narození) a potom se poměr otáčí. Nejvyšší je převaha žen ve vysokém věku, to souvisí s mužskou nadúmrtností, která je v Lotyšsku stejně jako v jiných zemích bývalého “východního bloku“ velmi výrazná.


Věkové složení populace Lotyšska se v současné době mění. Vzrůstá podíl postreprodukční (26 %) a snižuje se podíl dětské složky (15 %). Dochází tedy k demografickému stárnutí. Podíl reprodukční složky na populaci je zatím poměrně vysoký.


Graf 2: Věková struktura obyvatelstva, Lotyšsko, 2004



Tab. 2: Charakteristiky věkové struktury populace, Lotyšsko, 1980 - 2004

 

 

Sňatečnost a rozvodovost

V průběhu devadesátých let došlo v závislosti na změně postavení žen v lotyšské společnosti k velké proměně sňatkového chování. Hrubá míra sňatečnosti poklesla z hodnot mezi 9 a 10 ‰ na konci 80. let až na 3,9 ‰ v roce 1999 a úhrnná sňatečnost svobodných dosáhla hodnoty 0,4 (v osmdesátých letech se pohybovala blízko 1). Výrazný podíl na poklesu má především odkládání sňatků, ke kterému v 90. letech došlo. Toto odkládání je vyjádřeno zvyšujícím se průměrným věkem při vstupu do prvního sňatku, který činil v roce 2003 zhruba 25,4 let pro ženy a 26,8 let pro muže (resp. 22,2 a 23,9 v roce 1991). Pokles sňatečnosti je částečně připisován zvýšené četnosti nesezdaných soužití, které jsou v Lotyšsku, stejně jako v ostatních zemích Severní Evropy velmi rozšířeny.


Tab. 3: Charakteristiky sňatečnosti a rozvodovosti, Lotyšsko, 1980 - 2004



Intenzita rozvodovosti dosahuje již po několik desetiletí vysokých hodnot. V roce 2004 připadalo 2,3 rozvodu na 1000 obyvatel a ukazatel úhrnné rozvodovosti dosáhl hodnoty 0,32 (oproti 0,4 – 0,5 v letech osmdesátých). Zdánlivý pokles v úrovni  rozvodovosti je ovšem způsoben především nižší intenzitou sňatečnosti. V rodinách, které se rozváděly bylo v průměru 0,9 dětí.

 

Plodnost a potratovost

Již od dvacátých let 20. století nebyla intenzita plodnosti lotyšské populace dostatečná, aby zabezpečila prostou obnovu generací. Pouze na konci 80. let, kdy byla přijata specifická propopulační opatření, dosáhla úhrnná plodnost hodnoty 2,1. O to byl také pokles, ke kterému v 90. letech  došlo, prudší. V roce 1998 připadalo na jednu ženu pouze 1,09 dítěte (v roce 2004 úhrnná plodnost mírně vzrostla, na 1,24). To byla jedna z nejnižších hodnot na světě. Podle výběrového šetření, které bylo provedeno v roce 1995, však byl průměrný počet dětí, které si žena přála mít 2,1 a ideální rodina měla mít 2,4 dětí. Stejně jako se zvýšil průměrný věk při sňatku se během devadesátých let zvyšoval průměrný věk matky při narození dítěte (na 27,6 let v roce 2004 z cca 25,7 let na konci osmdesátých let). V roce 2004 se téměř polovina lotyšských dětí narodila mimo manželství (v roce 1990 tento poměr dosahoval 16,9 %).


Tab. 4: Charakteristiky porodnosti, plodnosti a potratovosti, Lotyšsko, 1980 – 2004



Lotyšsko se svou vysokou intenzitou potratovosti řadí mezi ostatní země bývalého Sovětského svazu, kde byl potrat často jediným “antikoncepčním prostředkem.“ Přesto došlo k určitému snížení této úrovně. V roce 1990 připadalo na 100 živě narozených dětí 103 potratů, v roce 2004 již index potratovosti poklesl na 67,4.

 
Úmrtnost

Jak již bylo řečeno, došlo v 90. letech  nejen ke zhoršení plodnostních poměrů, ale také poměrů úmrtnostních. Zatímco v roce 1988  byla ještě naděje dožití mužů při narození 66,3 let, do roku 1994 došlo k jejímu snížení až na 59,3 let. Ženy zaznamenaly ve stejném období pokles o něco nižší: z 75,1 na 72,6 let. Takových hodnot dosahovaly lotyšské ženy již v 50. a lotyšští muži dokonce ve 40. letech. Na tento prudký pokles měla vliv nejen zhoršující se sociální a ekonomická situace na počátku devadesátých let, ale také nezdravý a rizikový životní styl, spojený se zvýšeným užíváním návykových látek (cigaret, alkoholu a drog). Na celkovém propadu střední délky života se podílela především úmrtnost u pracujících lidí (více než 80 %). Z příčin úmrtí měly na pokles největší vliv nemoci oběhové soustavy (50%).

Ve druhé polovině 90. let  pak došlo k opětovnému nárůstu střední délky života a v roce 2004 se již muži dožívali v průměru 66 let a ženy 76,3 let. Stále tak přetrvává velmi vysoká nadúmrtnost mužů. Také zastoupením příčin smrti se lotyšská populace významně liší od většiny evropských zemí. 53 % všech úmrtí bylo v Lotyšsku v roce 2004 způsobeno nemocemi oběhové soustavy, další v pořadí byla úmrtí na novotvary, která byla zastoupena 17,7 %. Také podíl vnějších příčin úmrtí byl v roce 2004 nadprůměrně vysoký (11,8 %).


Tab 5.: Charakteristiky úmrtnosti, Lotyšsko, 1980 - 2004

 

* standardizovaná úmrtnost (na 100 000 osob)


Lotyšská kojenecká úmrtnost byla v rámci Sovětského svazu vždy poměrně nízká a v roce 1989 dosahovala míra kojenecké úmrtnosti 11 ‰. Zde je však nutné říci, že se Sovětská definice lišila od té, kterou doporučila Světová zdravotnická organizace (WHO). V devadesátých letech došlo i u této charakteristiky ke zhoršení, vzrostla na 18,9 ‰  roce 1995. Na změně se podílelo jak zhoršení úrovně kojenecké úmrtnosti, tak i přijetí definice WHO. V druhé polovině 90. let pak míra kojenecké úmrtnosti opět klesla a to na hodnotu 9,4 ‰ v roce 2004.


Graf 3: Charakteristiky úmrtnosti, Lotyšsko, 1980 - 2004



 
Migrace

Od počátku sovětské okupace, kdy byl zaznamenán velký populační odliv, až do rozpadu “východního bloku“ bylo Lotyšsko dlouhodobě imigrační zemí, a to především pro občany Ruska, ale i jiných částí Sovětského svazu. V 90. však letech došlo k úplnému obratu a největší migrační proudy nesměřovaly z postsovětských republik do Lotyšska, ale právě opačným směrem (hlavně do Ruska, ale také Ukrajiny a Běloruska). Migrační saldo dosáhlo svého vrcholu v roce 1992, kdy emigrovalo o   47 000 osob více než imigrovalo (celkově se tento počet odhaduje na 130 000 osob). Odliv se týkal především příslušníků sovětské armády a jejich rodin. Kromě postsovětských zemí se postupně staly cílovými i země západní, především Německo a USA. Dlouhodobá migrace mezi Lotyšskem a sousedícími pobaltskými republikami - Litvou a Estonskem - byla v průběhu 90. let poměrně nízká. Postupně docházelo v druhé polovině devadesátých ke zmenšování migračních vln a v roce 2004 bylo, poprvé od roku 1989 zaznamenáno kladné migrační saldo.

 
Charakteristiky reprodukce

V důsledku prudkého propadu úrovně plodnosti a stagnace, či dokonce mírného zhoršování úmrtnostních poměrů došlo v devadesátých letech v Lotyšsku k výrazným změnám i v celkových charakteristikách reprodukce. Čistá míra reprodukce poklesla z hodnot blízkých 1 na konci 80. let na hodnotu 0,55 v roce 1999 (dokonce 0,52 v roce 1998). Výsledkem byl přirozený úbytek, ke kterému došlo již v roce 1991 a od té doby byl zaznamenáván pravidelně. K celkovému poklesu obyvatelstva ovšem docházelo, vinou migračního salda, již od roku 1989. Míra přirozeného úbytku byla nejvyšší v roce 1998, když činila 6,55 ‰. V tomto období patřila míra přirozeného a celkového úbytku k nejvyšším na světě.


Tab.6: Charakteristiky reprodukce, Lotyšsko, 1980- 2004


hmpp – hrubá míra přirozeného přírůstku (na 1000 obyvatel)


Graf 4: Charakteristiky reprodukce, Lotyšsko, 1980 – 2004 (na 1000 obyvatel)
 
hmcp – hrubá míra celkového přírůstku

 
Demografické projekce

V roce 1999 provedl Ústav demografie na Lotyšské Univerzitě soubor populačních projekcí do roku 2025. Podle nich by měla lotyšská populace soustavně klesat na hodnoty mezi 2,28 miliony a 2,36 miliony v roce 2010 a na hodnoty mezi 2,02 a 2,21 miliony v roce 2025. Tato očekávání jsou založena na předpokladech, že přetrvá negativní úroveň v přirozené reprodukci populace. Úhrnná plodnost by se měla v roce 2010 pohybovat mezi 1,14 a 1,34 dítěte a v roce 2025 mezi 1,26 a 1,48 dítěte. Projekce dále počítá se zvýšením střední délky života na 66,3 let v roce 2010 a 69,5 let v roce 2025 u mužů a na 77,2 let resp. 78,6 u žen.

Obtížněji se odhaduje migrační chování populace. Podle střední varianty by mělo být v budoucnu migrační saldo mírně pozitivní. Projekce dále předpokládá stárnutí obyvatelstva, spojené se zmenšováním dětské a zvětšováním postproduktivní složky populace. Podle střední varianty by mělo docházet i ke změnám v etnickém složení populace a poměr všech národností by se měl snižovat na úkor národnosti lotyšské, která by měla podle předpokladů v roce 2025 dosáhnout 60 %.

 
Závěr

Posledních šedesát let znamenalo pro Lotyšsko mnoho změn jak v politické, ekonomické a sociální tak i v demografické struktuře. Události, ke kterým došlo zanechaly na lotyšské populaci hluboké rány. Nejenže došlo k deformaci současné věkové struktury, ale tato bude mít obrovský vliv i na vývoj budoucí . Ukazuje se, že současné demografické problémy nebyly dosud nikdy tak veliké a bohužel ani výhledy a projekce neposkytují příliš důvodů k optimismu. Pokud tedy nedojde v populačním vývoji v dohledné době k zásadnímu zvratu, bude existence Lotyšska resp. lotyšského národa ohrožena.


Literatura:

KRUMINŠ, J., KRUMINA, I . (1999): Life expactancy trends and projections in Latvia. Humanities and Social Sciences. Univerzity of Latvia, č. 3(24), s. 69-82.

Latvia. Human Development Report (1997). Riga, United Nations Development Programme.

Recent demographic development of Europe (2000). Strassbourg, Council of Europe Publishing.

UŠACKIS, U. (1995): The demographic situation in Latvia: a statistical view. Humanities and Social Sciences. Univerzity of Latvia, č. 2(7), s. 4-16.

ZVIDRINA, M. (1999): The structure and employment of Latvia´s population in the 1990s. Humanities and Social Sciences. University of Latvia, č. 3(24), s. 47-58.

ZVIDRINŠ, P. (1999): The demographic crisis in Latvia. Humanities and Social Sciences. Univerzity of Latvia, č. 3(24), s. 4-22.


Internetové zdroje dat:

www.popin.lanet.lv - Centre of Demography, University of Latvia
www.csb.lv - Central Statistical Bureau of Latvia

http://epp.eurostat.ec.europa.eu
www.coe.int/t/e/social_cohesion/population/Demo2004EN.pdf

 

Tomáš Husák


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum