V Kladně působí regionální pobočka organizace Člověk v tísni, společnost pří ČT, o.p.s. Jednou z nabízených terénních služeb je Pracovní poradenství, pro jehož potřeby byla vypracována tato analýza.  Autor Kryštof Zeman se v analýze nezaměstnanosti zabývá širšími podmiňujícímu souvislostmi tohoto negativního sociálně ekonomického jevu.

Základní charakteristiky

Statutární město Kladno je největším městem Středočeského kraje a střediskem okresu Kladno a zároveň centrem více než 110 tisícové aglomerace. Kladno se nachází 25 km severozápadně od Prahy, bezprostřední blízkost hlavního města České republiky značně ovlivňuje zaměstnanost i studijní možnosti obyvatelstva.

Ves Kladno je zmiňována již v zemských deskách v roce 1318, status městečka získalo Kladno v roce 1561. Od počátku 18. století bylo Kladno v držení mnišského řádu benediktinů z Břevnovského kláštera, v němž přetrvávalo až do roku 1848. Z této doby pocházejí i nejvýznamnější kladenské barokní památky.

Významný nález uhlí roku 1846 přilákal na Kladno významné podnikatelské osobnosti a stal se spolu s výrobou železa hybnou silou průmyslové revoluce v Kladně a jeho okolí. Kladno se stalo historickým místem vzniku těžkého průmyslu v českých zemích, především založením železáren, oceláren a válcoven (Kablo) a strojírenského průmyslu (Poldi). Od počátku 50. let devatenáctého století tedy nastal bouřlivý přerod zemědělského městečka a jeho okolí v důležitou průmyslovou oblast Čech, nebývalý růst města byl doprovázený přílivem pracovních sil, který v krátké době zněkolikanásobil počet jeho obyvatel. Mezi roky 1869 a 1910 stoupl počet obyvatel ze 16ti na 50 tisíc. Bouřlivý růst města s rozvojem jeho ekonomického potenciálu přispěl v roce 1870 k povýšení Kladna na město.

Ve válečném a poválečném období docházelo ke zvětšování území města Kladna, a to jeho sloučením s obcemi Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd v roce 1941. Ke Kladnu byly v roce 1950 připojeny Vrapice a v roce 1980 obec Švermov. Poválečný rozvoj města byl určován extenzivními směry, tj. dalším rozvojem těžkého průmyslu, přílivem pracovních sil, výstavbou unifikovaných sídlišť i snahou o fyzické vymazání původní zástavby centra města. Počet obyvatelstva dále rostl na 63 tisíc v roce 1960 a 71 tisíc v roce 1970. Od konce osmdesátých let, kdy hodnota kulminovala na téměř 74 tisících, se počet obyvatel pozvolna snižuje.

V současnosti je hlavním úkolem restrukturalizace průmyslu na jiné odvětví hospodářství, právě krach společnosti Poldi v rozmezí let 1996-97 způsobený nepovedenou privatizací těžce poškodil celý region. Naopak společnost Kablo, která se po vstupu německého kapitálu přejmenovala na NKT Cables, patří i nadále mezi pilíře a jistoty kladenského průmyslu.

Kladno v dnešní podobě je aglomerací celé řady obcí a v současnosti je administrativně rozděleno na 6 městských částí (Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Švermov, Vrapice). Na 3 696 hektarech zde žije bezmála 70 tisíc obyvatel, což dává průměrnou hustotu 1 876 obyvatel/km².

I. Demografie

1. Věková, vzdělanostní, národnostní a náboženská struktura obyvatelstva

K 1.1.2006 žilo v Kladně 69 329 obyvatel, z toho 33 296 mužů a 36 033 žen, průměrný věk činil 40,2 roku (u mužů 38,6 a u žen 41,8 roku). Počtem obyvatel je tak Kladno třináctým největším městem v České republice. Počet obyvatel se v posledních letech snižuje, jde přitom o kombinaci negativního přirozeného přírůstku, a v poslední době zejména migračního úbytku (viz graf 1).

Naopak počet obyvatel v okresu Kladno v posledních letech roste, a to především díky kladnému migračnímu saldu, z velké části tvořeném vystěhovalými z Prahy. K 1.1.2006 žilo v okrese Kladno 150 913 obyvatel, z nichž 46 % připadá na okresní město.

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel a přirozená měna ve městě Kladno, 1980-2005


Věková struktura města Kladna kopíruje věkovou strukturu České republiky. I zde je patrné demografické stárnutí, kdy roste složka 65ti a víceletých a klesá podíl dětí do patnácti let, zatímco zastoupení osob v produktivním věku zatím zůstává konstantní (viz tabulka 1). Tento vývoj vedl prakticky k vyrovnání podílu dětské složky obyvatelstva s podílem osob starších 65 let, což naznačuje též růst hodnoty indexu stáří (podíl důchodové složky na složce dětské) na hodnotu 95 v roce 2004. Index ekonomického zatížení (podíl důchodové a dětské složky na složce 15-64letých) doposud klesá, podíl důchodové složky zatím nezačal výrazněji růst pouze proto, že této věkové hranice se doposud dožívaly početně slabé předválečné ročníky. Výraznější vzestup indexu ekonomického zatížení se očekává po roce 2009.

Tab 1: Podíl věkových skupin – město Kladno


Vzdělanostní struktura města Kladno je prakticky shodná se strukturou obyvatelstva podle vzdělání v celé České republice (viz tabulka 2). Podle Sčítání lidu z roku 2001 má osmnáct procent mužů a třicet procent žen starších patnácti let ukončené pouze základní nebo žádné vzdělání. Na opačné straně škály stojí 14 % vysokoškoláků a mužů s vyšším odborným vzděláním, u žen tvoří tento podíl 11 %.


Tab 2: Vzdělanostní struktura populace starší 15ti let – město Kladno, 2001


Podle výsledku sčítání lidu převažovala v roce 2001 v Kladně česká národnost (93,8 %), občanů slovenské národnosti bylo 1,7 %. Občanů romské národnosti bylo při sčítání v roce 2001 sečteno 457 (t.j. 0,6 %), při sčítání 1980 jich však bylo sečteno třikrát více (1 457). Při sčítání 2001 byla národnost určována deklaratorně a lze předpokládat že část romského etnika deklarovala českou nebo slovenskou národnost.

Z hlediska náboženského složení patří Kladno mezi města s velmi nízkým podílem věřících, těch bylo v roce 2001 sečteno 15,7 % (ve srovnání s 32 % v celé ČR). Z věřících obyvatel se 78 % zařadilo k církvi římskokatolické.

2. Demografický vývoj

V roce 2004 se počet živě narozených a zemřelých téměř rovnaly, živě se narodilo 737 dětí, nejvíc od roku 1994, a zemřelo 735 osob (hrubá míra v obou případech činila 10,6 ‰). Úhrnná plodnost v roce 2004 činila 1,29¹  dětí na jednu ženu, což je hodnota lehce nad úrovní ČR (1,23). Z vývoje tohoto ukazatele je zřejmé že plodnost roste v okrese Kladno rychleji než je celorepublikový průměr (viz tabulka 3). Podíl narozených mimo manželství je vyšší než činí průměr ČR, v roce 2004 to bylo 35,3 % živě narozených, zatímco ještě v roce 1990 činil tento podíl pouze 10 %. Průměrný věk matek v roce 2004 v okrese Kladno činil 27,8 let, matky zde rodí v průměru o 0,6 roku mladší než je průměr v celé ČR. V roce 2004 se v celém okrese Kladno živě narodilo 1 491 dětí, 49 % z tohoto počtu se narodilo ve městě Kladno.

Tab 3: Vývoj vybraných analytických ukazatelů – okres Kladno


Úroveň sňatečnosti i rozvodovosti je v Kladně z celorepublikového hlediska lehce nadprůměrná. V roce 2004 tu bylo 422 párů sezdáno a 313 jich bylo rozvedeno, což tvoří 51 % sňatků a 55 % rozvodů celého okresu. Hrubá míra sňatečnosti tak činila 6,1 sňatků na 1 000 obyvatel, hrubá míra rozvodovosti činila 4,5 ‰ (v celé ČR 5,0 a 3,2 promile, respektive). Zatímco pokles sňatečnosti v posledních patnácti letech, spojený jednak s odkládáním manželství do vyššího věku, a jednak s celkovým poklesem zájmu o vstup do manželství a zároveň vzestupem obliby kohabitace, je evidentní, rozvodovost setrvává prakticky na konstantní úrovni. Úroveň úhrnné rozvodovosti v celém středočeském kraji v roce 2005 činila 0,52, což naznačuje, že při zachování současné úrovně rozvodovosti by byla nakonec rozvedená více než polovina původního počtu zde uzavřených manželství. Za celou ČR činila hodnota ukazatele 0,47.

V úmrtnostních poměrech zaostává okres Kladno za průměrem republiky. Střední délka života při narození je o cca 2 roky nižší (za poslední publikované období 1996-2000 činila 70,5 roku pro muže a 77,1 roku pro ženy). Důvodem je zejména 15% nadúmrtnost na novotvary a o 12 % vyšší úmrtnost na nemoci oběhové soustavy. Oproti období 1986-1990 stoupla naděje dožití za deset let zhruba o 3-3,5 roku. Oficiální údaj za období 2001-2005 bude znám až v roce 2007, předpokládáme však, že úmrtnostní poměry se dále zlepšují a že se též snižuje zaostávání za průměrem celé ČR. Kojenecká úmrtnost se přes výkyvy dané nízkými počty nachází na velmi nízké úrovni, v roce 2004 zde zemřelo 2,7 dětí mladších jednoho roku na tisíc živě narozených (dva případy).

V roce 2004 bylo v Kladně vykonáno 385 potratů, z nichž bylo 283 umělých přerušení těhotenství. Oproti konci osmdesátých let, kdy bylo prováděno okolo tisíce interrupcí ročně, jde však o výrazný pokles. Klesá též podíl interrupcí na úhrnu potratů, a to z 90 % na konci osmdesátých let na 74 % v roce 2004. Zatímco v roce 1990 byl vykonán větší počet umělých potratů, než se narodilo dětí, v současnosti připadá na sto narozených dětí 38 interrupcí. Důvodem poklesu potratovosti je především rozšíření moderní hormonální antikoncepce a celková informovanost o sexuálních otázkách. Přesto je úroveň potratovosti ve srovnání s Českou republikou nadprůměrná. Hrubá míra potratovosti 5,5 ‰ byla v roce 2004 o 1,5 bodu vyšší než průměr ČR.

Úbytek stěhováním v roce 2004 činil 650 osob, neboť na 1 477 přistěhovalých připadlo 2 127 vystěhovalých. Z tohoto počtu vystěhovalých se 610 vystěhovalo do jiné obce okresu Kladno, 915 do jiného okresu a 602 do ciziny. Z celkového počtu přistěhovalých se 281 přistěhovalo z jiné obce okresu Kladno, 704 z jiného okresu a 492 z ciziny. Mimo jiné je patrné, že migračně atraktivní se stávají zázemí Kladna, kam se, pravděpodobně z bytových důvodů, stěhuje téměř 30 % vystěhovalých. V této souvislosti je třeba upozornit na rostoucí atraktivitu okresu Kladno též pro vystěhovalé z Prahy: v roce 2004 se z okresu "hlavní město Praha" do okresu Kladno přistěhovalo 703 osob, dalších 1 041 osob pocházelo z jiných okresů a 1 511 osob se přestěhovalo v rámci okresu Kladno (z toho zmíněných 610 z okresního města a 281 do něj). Oproti tomu do Prahy se z okresu odstěhovalo pouze 591 osob, celkově se z okresu vystěhovalo 1 776 osob.

Tab 4: Vývoj základních demografických ukazatelů – město Kladno

3. Struktura domácností

Celkem bylo v roce 2001 sečteno v Kladně 31 339 cenzových domácností. Úplné rodiny tvoří polovinu domácností, naopak domácnosti jednotlivců činí 31 % všech domácností (viz tabulka 5). Neúplné rodiny tvoří 16 % celku, zastoupení vícečlenných nerodinných domácností je nízké (2 %). Ve srovnání s celou Českou republikou je v Kladně nižší podíl úplných rodinných domácností (o 4 %) a vyšší podíl neúplných rodinných domácností (o 2 %) a domácností jednotlivců (o 2 %).

Z hlediska počtu členů domácností je Kladno nepatrně podprůměrné ve srovnání s ČR, kromě zmíněných jednočlenných domácností se zde nachází 32 % dvoučlenných domácností a 20 % domácností tříčlenných. Podíl domácností se čtyřmi a více členy tvoří pouze 16 % celku (ve srovnání s 22 % v celé ČR).


Tab 5: Struktura cenzových domácností podle počtu členů a typu domácnosti v % – město Kladno, 2001


Z 15 759 úplných rodinných domácností bylo v Kladně bez závislých  dětí ² 57 % rodin, 22 % jich mělo jedno dítě a 18 % děti dvě (viz tabulka 6). Vícedětných rodin bylo v Kladně pouze malé procento (3 %), podobně jako v celé ČR. Ve srovnání s průměrem ČR jsou úplné rodiny menší, častěji mají žádné nebo jedno dítě a méně často dvě a více dětí.

Neúplné rodiny mají v Kladně nejčastěji jedno dítě (42 % všech neúplných rodin, jde nejčastěji o rozvedenou matku s jedním závislým dítětem), 39 % neúplných rodin je bez závislého dítěte (jde nejčastěji o ovdovělé nebo rozvedené ženy s již odrostlými dětmi). Z výpočtu vyplývá, že zhruba 15 % rodinných domácností tvoří neúplné domácnosti se závislými dětmi, v neúplné rodině tedy vyrůstá okolo 28 % všech závislých dětí. Tyto podíly jsou podstatně vyšší než je průměr ČR, kde podíl neúplných domácností se závislými dětmi tvoří 12 % a žije v nich 21 % závislých dětí.

Tab 6: Rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí – město Kladno, 2001

4. Školství

Podle oficiální internetové stránky města Kladna se na území města nachází 22 mateřských škol (včetně tří speciálních a jedné církevní), dětský rehabilitační stacionář, patnáct škol základních (z toho jedna církevní a dvě základní umělecké školy), z nichž některé se specializují na určité obory (např. rozšířená výuka cizích jazyků, hudební výchova, výtvarná výchova, matematika, výpočetní technika, sportovní příprava) nebo na péči o děti s výukovými vadami. Součástí kladenského školství jsou i tři speciální školy pro žáky s více vadami či mentálním postižením a speciální základní a mateřská škola při nemocnici Kladno. Sídlí zde dvě gymnázia, sedm středních odborných škol (z toho dvě soukromé), tři vyšší odborné školy (z toho jedna soukromá), které zajišťují výuku a studium dětí a studentů z Kladna i jeho okolí. Střední a vyšší školy poskytují služby v oblasti vzdělání pro zájemce o studium z celé ČR a mají proto nadregionální charakter. Od školního roku 2001/2002 působí v Kladně soukromá Vysoká škola finanční a správní, od následujícího školního období poskytuje ve městě vzdělávací služby Středočeský vysokoškolský institut a ve školním roce 2003/2004 zahájilo svou činnost České vysoké učení technické s bakalářským studijním programem Biomedicínská a klinická technika (viz tabulka 7).

Během devadesátých let v souvislosti s útlumem průmyslu a hutnictví zanikla řada oborů odborných učilišť, které připravovaly mládež ve výše uvedených oborech právě pro zdejší těžební a hutní průmysl. Velkou výhodou pro současné studenty z Kladna a jeho okolí je vynikající dopravní a časová dosažitelnost univerzit a vysokých škol v hlavním městě České republiky Praze.

Tab 7: Předškolní zařízení a školy podle typu – město a okres Kladno, školní rok 2004/2005

II. Socioekonomická sekce

5. Zaměstnanost

Kladno během socialismu bylo průmyslovým střediskem celého regionu západně od Prahy, pracovně orientovaná migrace byla intenzivní již od počátku padesátých let a pokračovala až do poloviny let osmdesátých. Po roce 1990 byla zaměstnanost v Kladně negativně ovlivněná restrukturalizací těžkého průmyslu a útlumem zaměstnanosti v oblasti hutnictví. V období 1994-1999 stoupla zejména vinou nepodařené privatizace a krachu společnosti Poldi míra nezaměstnanosti z 6,5 na 11 procent (nejvíce – o více než 4 % - během roku 1997). Zatímco ještě v polovině osmdesátých let bylo v Poldi SONP Kladno zaměstnáno přibližně 20 tisíc pracovních sil, dnes v podnicích transformovaných z bývalé Poldi Kladno pracuje necelých 15 % původního počtu. Dále bylo uzavřeno několik hlubinných dolů na černé uhlí a zanikly též podniky Sázavan Kladno a Masokombinát Kladno. Oproti tomu vznikají desítky středních a stovky malých podnikatelských subjektů s velkým rozsahem výrobních a obchodních činností, které změnily dlouholeté jednostranné zaměření města na těžký průmysl. Současně dochází k rozsáhlým investicím v oblasti ekologie. Město vytváří investiční pobídky v nové průmyslové zóně Kladno-jih (40 ha), reálným cílem je zde v konečné fázi vytvoření více než 2 000 pracovních míst. Již nyní zde produkují své výrobky následující společnosti. Německá společnost Dr. Oetker se zabývá potravinářskou výrobou, japonská společnost Showa Aluminium Czech výrobou hliníkových klimatizačních jednotek pro automobily, holandská společnost Transito Properties Czech výrobou a montáží přesných součástek pro elektrotechniku, belgická společnost BARCO GROUP přesným zpracováním elektronických součástek, francouzská společnost SAGEM opravuje mobilní telefony a vyrábí nové mobilní telefony a dánská společnost LEGO PRODUKCE se zabývá kompletací a balením dílů dětské stavebnice (Posová, 2001).

Restrukturalizace probíhá také na tradičním území staré průmyslové zóny Kladno-východ (500 ha), které je v současnosti využíváno původním průmyslem pouze asi z 10-25%. Nejvýznamnější novou investicí v této průmyslové zóně je energetický zdroj společnosti ECK Generating s.r.o. Nový zdroj by mohl po příštích minimálně 20 let zajišťovat spolehlivé dodávky tepla a elektrické energie pro město Kladno a přilehlou průmyslovou zónu.

Míra nezaměstnanosti v městě Kladno je cca o půl až jeden procentní bod vyšší než nezaměstnanost v celém okrese, pro kterou jsou dostupná podrobnější data (viz tabulka 8). V roce 2004 se míra nezaměstnanosti v Kladně pohybovala mezi 10,5-11,0 %, zatímco v okrese to bylo 10,0-10,5 % a v celé ČR tvořila míra nezaměstnanosti 8,3 %. V červnu 2006 činila míra nezaměstnanosti 7,8 % a na jedno volné pracovní místo připadalo 5,1 uchazečů. Nezaměstnanost přitom byla vyšší u žen (9,4 %) nežli u mužů (6,6%). Nezaměstnanost je také přímo závislá na nejvyšším ukončeném vzdělání, nejvíce nezaměstnaných je mezi vyučenými a se základním vzděláním. Například během roku 1997 stoupl počet nezaměstnaných vyučených mužů více než dvakrát. Tento jev můžeme přisoudit propouštění dělnických profesí v hutích a horníků v dolech. Pokud tato skupina obyvatel vyučena v oborech hornictví a hutnictví nepodstoupí rekvalifikaci, má velmi ztížené podmínky pro nalezení nového zaměstnání (Posová, 2001).

Z 6 891 uchazečů o zaměstnání ke konci června 2006 v okrese Kladno jich 1 820 (t.j. 26 %) pobíralo podporu v nezaměstnanosti, během měsíce června bylo 748 nezaměstnaných nově nahlášeno zatímco 753 jich bylo vyřazeno z evidence (448 umístěno úřadem práce). Volných míst bylo k dispozici 1 343, z toho 473 pro absolventy škol a 129 pro osoby se zdravotním průkazem a 44 osob podstupovalo rekvalifikaci. Celkový počet ekonomicky aktivního obyvatelstva v červnu 2006 ve městě Kladno činil 38 098, v okrese Kladno počet činil 83 406.

Míra nezaměstnanosti klesla mezi měsíci květnem a červnem o 0,1 %, v roce 2006 však míra nezaměstnanosti klesá v celé republice a okres Kladno patří mezi ty kde klesá nejpomaleji.

Tab 8: Nezaměstnanost – město a okres Kladno


Přes čtyři desetiny všech uchazečů o zaměstnání v okresu Kladno jsou pomocní nekvalifikovaní dělníci, naopak největší nabídka pracovních míst je v oblastech technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků, řemeslníků a opravářů a obsluhy strojů (viz tabulka 9).

V rámci aktivní politiky zaměstnanosti bylo v první polovině roku 2006 vytvořeno v okrese Kladno 132 míst pro veřejně prospěšnou práci a 103 "společensky účelných pracovních míst". Dále je zde provozováno 160 chráněných pracovních míst.

Tab 9: Uchazeči a volná pracovní místa podle KZAM, absolutní počty a podíly v % – okres Kladno

6. Vyjížďka za prací

Podle Sčítání lidu 2001 vyjíždí z města Kladno za prací 14 195 osob, což je celých 37 % všech ekonomicky aktivních obyvatel Kladna (viz tabulka 10). Z nich dojíždí 65 % (přes devět tisíc) do Prahy, 21 % v rámci okresu (567 do Slaného), 146 osob vyjíždí za prací do zahraničí. Přitažlivost Prahy je tedy výrazná.


Tab 10: Vyjížďka za prací z obce Kladno, 2001


Denně vyjíždí za prací 12 311 osob a dojíždí 9 745 osob (viz tabulka 11). Z rozložení podle odvětví ekonomické činnosti je patrné, že zatímco dojíždějící pracují zejména v kladenském průmyslu, a v menší míře ve stavebnictví a v obchodu, vyjíždějící jsou kromě průmyslu zaměstnaní hojně v dopravě a telekomunikacích a v obchodu (vliv Prahy). Mezi počátkem devadesátých let a obdobím po roce 2000 stoupl počet vlakových spojů do Prahy dvojnásobně, obdobně se zvýšil počet autobusových linek, který činí přes 400 spojů v pracovní den (Posová, 2001).


Tab 11: Denní dojížďka a vyjížďka za prací - město Kladno, 2001

Závěr

Nález ložisek uhlí v polovině devatenáctého století a následná rychlá industrializace přispěla k přerodu Kladna v centrum těžkého průmyslu ve středních Čechách, populace Kladna rychle rostla až na 74 tisíc v polovině osmdesátých let dvacátého století a Kladno se zařadilo mezi největší města v České republice.

Zatímco věkově a vzdělanostně se obyvatelstvo Kladna nevymyká situaci v České republice, ve srovnání národnostní a náboženské patří mezi města s vysokým podílem romského obyvatelstva na jedné straně, na straně druhé mezi města s nejvyšším podílem nevěřícího obyvatelstva. Po demografické stránce patří kladenští mezi obyvatelstvo severozápadních Čech, které je typické výraznějším výskytem negativně hodnocených jevů: vládnou zde horší úmrtnostní poměry, vyšší je rozvodovost i potratovost, z hlediska plodnosti se větší podíl dětí rodí mimo manželství a matky jsou v průměru mladší. Město je migračně ztrátové, zatímco okolní území okresu Kladno je spíše migračně ziskové. Ve srovnání s celou Českou republikou je v Kladně nižší podíl úplných rodinných domácností a vyšší podíl neúplných rodinných domácností a domácností jednotlivců.

Zaměstnanost v Kladně byla negativně ovlivněna restrukturalizací průmyslu v devadesátých letech a především krachem klíčových závodů (Poldi). V posledních letech je těžký průmysl nahrazován malým a středním podnikáním a v posledních dvou letech míra nezaměstnanosti klesá na hodnoty srovnatelné s průměrem za ČR. Nezaměstnanost v Kladně má charakter především strukturální nezaměstnanosti, 42 % uchazečů o práci představují pomocní nekvalifikovaní pracovníci a nezaměstnanost je koncentrovaná mezi osoby se základním vzděláním nebo vyučené. Důležitým faktorem pro další snižování nezaměstnanosti je tak především rekvalifikace dlouhodobě nezaměstnaných.

Poznámky v textu:

¹ Údaj za okres Kladno

² Za závislé dítě se počítá syn nebo dcera osoby stojící v čele cenzové domácnosti, která je ekonomicky neaktivní a ve věku 0-25 let. Za úplnou rodinu se počítá manželský pár nebo faktické manželství bez dětí nebo s dětmi. Neúplnou rodinnou domácnost tvoří jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem, třeba i nezávislým, avšak třídění je pouze podle počtu závislých dětí.

Literatura a zdroje dat:

ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Kladno.
ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti. Kladno.
ČSÚ (2005): Okresy České republiky za rok 2004. http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05
ČSÚ: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004) http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/4018-05

Integrovaný portál MPSV – Zaměstnanost. http://portal.mpsv.cz/sz

Internetová prezentace města Kladno. http://www.mestokladno.cz

POSOVÁ, D. (2001): Hodnocení nezaměstnanosti a dopravní dostupnosti v kladenském regionu. In: CHVÁTALOVÁ, A. (ed.), Regionální výzkum krajiny. Sborník geografických prací. Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně, s. 73-83. http://www.natur.cuni.cz/~posova/sympozium1.html

ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Časové řady. http://founder.uiv.cz/virtodd/rada.asp
ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Statistické výkazy. http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp


Kryštof Zeman