demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51748

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
17.12.2006 ANALÝZA: Liberec v demografické a socioekonomické perspektivě

Uveřejňujeme v řadě již pátý text z analýz lokalit, které pro potřeby Programu pracovního poradenství, organizace Člověk v tísni,  vypracovali redaktoři Demografického informačního portálu. Lenka Juříčková se v textu zaměřuje na demografické, socioekonomické a vzdělanostní charakteristiky města a okresu Liberec.

 
Současné postavení města Liberec je do značné míry ovlivněno vývojem v minulosti. Zejména v 18. a 19. století vlivem průmyslové revoluce a rozkvětu textilní výroby zažilo město nenadálý rozmach. V sedmdesátých letech 19. století byl Liberec hned po Praze druhým největším městem v Čechách. I když následný historický vývoj (hospodářské krize, světové války a posléze také komunistický režim) utlumil hospodářský rozvoj v regionu, Liberec je stále hospodářským, správním a kulturním centrem severočeského regionu a především Libereckého kraje a početně patří k největším obcím v České republice.

 
1. Základní demografické charakteristiky
V roce 2004 ve městě Liberec žilo více než 97 tisíc obyvatel, tedy většina obyvatelstva celého okresu Liberec (61,6 %). Hustota obyvatelstva ve městě Liberci je 9,34 obyvatel/ha, přitom rozmístění obyvatelstva ve městě není rovnoměrné. Centrum města je lidnatější, místy je intenzita zalidnění na 1 ha až 195 obyvatel (viz Obr. - Zdroj: http://mujweb.cz/www/dp%2Dpasport%2Dlbc/).

2. Věková struktura obyvatelstva
Změny v porodnosti a úmrtnosti (viz Demografický vývoj) se odrážejí na věkové struktuře populace. V souladu s trendy zaznamenanými v České republice i v celé Evropě stárne také populace města Liberec. Zatímco v roce 1991 bylo zastoupení osob starších 65 let 12,2 %, o 13 let později v roce 2004 byl tento podíl 13,9 %. Výrazněji o procesu stárnutí vypovídá ukazatel indexu stáří, který stoupl za stejné období z hodnoty 60,0 na 95,9. To znamená, že v roce 2004 na 100 dětí ve věku 0-14 let připadalo přibližně 96 osob starších 65 let. Je tedy zřejmé, že stárnutí liberecké populace je způsobeno snižováním zastoupení dětské složky ve věkové struktuře a zvyšujícím se podílem starších osob. Věková struktura v celém okrese Liberec podléhá podobnému trendu, i když fenomén stárnutí populace zde není tolik výrazný. Tento rozdíl mezi okresem a městem zaznamenáváme díky nepatrně vyšší porodnosti, která zvyšuje podíl osob mladších 15 let mimo město Liberec.

Tab. 1.: Vývoj věkové struktury v obci a okrese Liberec

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001 - Pramenné dílo
Okresy České republiky za rok 2004
http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_mest_podle_pohlavi_a_veku_k_31_12_2004


3. Demografický vývoj
Graf 1: Vývoj počtu obyvatel a přirozená měna ve městě Liberec v letech 1989-2004

Během posledních patnácti let se početní stav populace města Liberec snížil o více než 6 000 obyvatel. Početní stav obyvatelstva ve městě v roce 2004 tak představuje pouze 93,9 % z počtu obyvatel v roce 1989. Pokles počtu obyvatel měl kontinuální charakter, podobně jako v celé ČR byl v Liberci přirozený přírůstek od roku 1994 v záporných hodnotách. Přirozený úbytek obyvatelstva je v tomto případě důsledkem snížení počtu živě narozených při současné stagnaci počtu zemřelých (viz Graf 1). V roce 2004 byl zaznamenán nulový přirozený přírůstek – narodilo se i zemřelo 975 lidí.

Tab. 2.: Vývoj základních demografických ukazatelů v obci a okrese Liberec I.

Zdroj: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004)
* do roku 1991 včetně narození celkem

Hodnota ukazatele úhrnné plodnosti pro okres Liberec od počátku devadesátých let výrazně poklesla. Propad úhrnné plodnosti způsobený odkládáním porodů do pozdějšího věku je zřetelný na celém území České republiky. Minimálních hodnot na Liberecku a také v celém Česku bylo dosaženo okolo roku 2000. V posledních letech již úroveň úhrnné plodnosti roste a zároveň se zvyšuje věk matky při porodu (odkládané porody jsou z části uskutečňovány). V roce 2004 v okrese Liberec byla úhrnná plodnost 1,3 dětí na jednu ženu v jejím reprodukčním období (zatímco v ČR „jen“ 1,2).

Dalším významným trendem, který se k porevolučnímu demografickému vývoji v České republice váže, je nárůst podílu mimomanželsky narozených dětí. Ve městě Liberec narostl počet narozených dětí mimo manželství z 11 % na více než jednu třetinu ze všech živě narozených dětí (2004). Na Liberecku byl poměr dětí narozených mimo manželství již tradičně vyšší než v celé ČR, také poslední dostupné hodnoty za rok 2004 v okrese i městě Liberec převyšují celorepublikový průměr. Tradiční rodina v manželském svazku je zřejmě v této oblasti dlouhodobě méně uznávanou hodnotou než v jiných regionech ČR.

Pozitivní trendy nacházíme při studiu vývoje úmrtnosti. Úmrtnostní poměry se zlepšují i přesto, že hrubá míra úmrtnosti vykazuje stagnaci (viz Tab. 2). Tento ukazatel je ovlivněn věkovou strukturou, která v Liberci v čase stárne, a tudíž není v tomto případě příliš vhodný pro interpretaci vývoje úmrtnosti. Pro hodnocení vývoje je lépe užít ukazatelů úmrtnosti, které nejsou věkovou strukturou ovlivněny – např. střední délku života při narození a kojeneckou úmrtnost.

Vývoj kojenecké úmrtnosti (viz Tab. 2) měl v České republice od roku 1990 klesající charakter. V ČR v roce 2004 připadalo na 1000 živě narozených dětí necelých 4 zemřelých kojenců (dětí do 1 roku života). Kojenecká úmrtnost v ČR za posledních 15 let tedy poklesla téměř na jednu třetinu původních hodnot. Ukazatel kojenecké úmrtnosti ve obci Liberec je poněkud zkreslen nízkým počtem živě narozených dětí a tedy i zemřelých dětí do jednoho roku od narození, nicméně i ve městě Liberec je klesající trend kojenecké úmrtnosti patrný.

Střední délka života při narození se dlouhodobě zvyšuje (vývoj v Liberci je opět ve shodě s vývojem v ČR). V okrese Liberec byla v období 1996-2000 zaznamenána střední délka při narození 70,8 let pro muže a 77,9 pro ženy. V tomto období byla v okrese Liberec střední délka života při narození pro muže a ženy přibližně na stejné úrovni jako v celorepublikovém pohledu. Tento vývoj nemusí znamenat pouze zlepšení kvality zdravotní péče v regionu, ale také pozitivní vliv řady jiných proměnných, které na zdravotní stav obyvatel spolupůsobí – mimo jiné například také převzetí odpovědnosti místní populace za svůj zdravotní stav, informovanost a respektování zdravého životního stylu atd. Novější údaje za okres Liberec, které umožní srovnání a potvrdí dosavadní vývoj střední délky života mužů a žen v tomto okrese, budou dostupné v roce 2007.

Tab. 3.: Vývoj úhrnné plodnosti a střední délky života v okrese Liberec

Zdroj: ČSÚ; Kretschmerová, T.(2003): Regionální vývoj plodnosti v období 1990/91 - 2000/01
Naděje dožití v okresech ČR a její vývoj v uplynulých dvaceti letech

Jedním z dalších procesů, které do demografického vývoje zasahují, je proces potratovosti. Ukazatele, které umožňují analyzovat trendy procesu potratovosti, potvrzují výrazně klesající charakter vývoje potratovosti ve městě Liberec, v okrese Liberec i v ČR. Absolutní počet všech potratů klesl od roku 1989 do roku 2004 na jednu třetinu. V roce 2004 bylo ve městě Liberci nahlášeno 503 potratů celkem, z toho 65 % byla umělá přerušení těhotenství. V roce 1989 bylo ve městě Liberci evidováno 1536 potratů a více než 90 % z nich byla umělá přerušení těhotenství. Pokles zastoupení umělých přerušení těhotenství na celkovém počtu potratů je typický ve vývoji potratovosti i v celé České republice. Je zřejmé, že tento pokles podílu UPT byl způsoben razantním poklesem počtu umělých přerušení těhotenství při současné stagnaci počtu spontánních potratů. Umělá přerušení těhotenství byla na konci osmdesátých let velkou části populace vnímána jako jediný dostupný (a také hojně využívaný) způsob antikoncepce. Zlom ve vývoji umělé potratovosti způsobila změna v reprodukčním chování a příchod moderních antikoncepčních metod, které se rychle rozšířily (především hormonální antikoncepce mezi mladými ženami).

Město Liberec se vymyká vývojem počtu uměle provedených potratů v poměru k živě narozeným dětem. V letech 1987-1992 byl dokonce v Liberci zaznamenán vyšší počet umělých přerušení těhotenství než živě narozených dětí. Maximální hodnoty dosáhl tento ukazatel v roce 1991, kdy se ve městě Liberci živě narodilo 1214 a zároveň bylo zaznamenáno 1334 umělých potratů. Od roku 1991 index potratovosti ve městě kontinuálně klesal, přesto byl v každém roce vyšší než hodnota za celé Česko (viz graf 2). V České republice index umělé potratovosti hodnotu 100 nikdy nepřekročil, maximální hodnota 87 % byla zaznamenána v roce 1989.

Graf 2: Vývoj indexu potratovosti (UPT na 100 živě narozených dětí) a podílu živě narozených mimo manželství ve městě Liberec a v České republice (1989-2004)
Vysoký index umělé potratovosti spolu s vysokým podílem narozených dětí mimo manželství ukazují na to, že ve městě Liberec pravděpodobně žije početná netypická skupina obyvatel. Vývoj zmíněných ukazatelů lze vysvětlovat vlivem chování sociálně slabé skupiny v populaci nebo přítomností početného obyvatelstva bez tradičních hodnotových systémů. Na druhý způsob vysvětlení nepříznivých demografických charakteristik ukazuje náboženské zastoupení v populaci města Liberec. Při sčítání lidu v roce 2001 se k víře přihlásilo pouze 17 % obyvatelstva. Jako člověk bez vyznání se označilo 73,5 % obyvatel města, u zbytku obyvatelstva nebylo náboženské vyznání zjištěno.

Sňatečnost a rozvodovost lze na malém území jednoho města poměrně obtížně analyzovat. K dispozici jsou absolutní údaje a hrubé míry sňatečnosti a rozvodovosti, které příliš nevypovídají o intenzitě uvedených procesů. Počet sňatků i rozvodů ve městě Liberec s různými výkyvy klesal a stoupal. Převládající charakter vývoje u obou procesů byl klesající, přitom u sňatků byl pokles výraznější než u rozvodů. V roce 2004 bylo sezdáno 613 párů, což je téměř 70 % všech sňatků uzavřených v okrese Liberec. Ve stejném roce bylo ve městě Liberec rozvedeno 324 manželství, více než 60 % z celkového počtu rozvodů v okrese Liberec.

Úroveň hrubé míry sňatečnosti i rozvodovosti byl po celé sledované období (1989-2004) vyšší ve městě Liberec než v celé České republice. Stejně jako u absolutních hodnot měl vývoj hrubých měr na území města Liberec klesající charakter. V roce 1999 došlo k významnějšímu propadu počtu rozvodů ve všech zmiňovaných územních celcích. Důvodem byla legislativní změna zpřísňující rozvodové řízení. Poklesu předcházel nárůst, kdy pravděpodobně nefungující manželství urychlila podání o žádost o rozvod v obavě ze zpřísnění právních norem. V roce 1999 došlo ke zmíněnému poklesu počtu rozvodů v reakci na přijetí zákona upravujícího rozvody. V dalších letech se úroveň rozvodovosti postupně vrátila na původní hodnoty před rokem 1999.

Tab. 4.: Vývoj základních demografických ukazatelů v obci a okrese Liberec II.

Zdroj: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004)


4. Struktura domácností
Struktura domácností ve městě Liberec se příliš neliší od struktury domácností v České republice. Nejvýraznějším rozdílem je nižší zastoupení úplných rodin (48,5 % ve městě Liberec ve srovnání s 54,6 % v České republice), přesto se jedná o nejpočetnější typ domácnosti v Liberci. Na úkor úplných rodin je početní zastoupení vyšší ve všech jiných typech cenzových domácností. Zejména podíl domácnosti jednotlivců v Liberci (33,9 %) významně převyšuje zastoupení jednotlivců v ČR (29,9 %).

Tab. 5.: Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti v %, město Liberec, 2001

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pramenné dílo

Co se týká zastoupení domácností podle počtu členů, v Liberci stejně jako v celé ČR převažují cenzové domácnosti do dvou osob. Přitom ve městě Liberec je převaha menších domácností více patrná než v celé ČR. V Liberci je 2,7 % (1204) cenzových domácností s pěti a více členy, zatímco v České republice je tento podíl 4,4 %. Nižší podíl domácností s více než pěti členy je patrný nejen v celkovém počtu cenzových domácností, ale také ve všech typech rodinných domácností (úplné a neúplné rodiny).

Tento rozdíl je markantní také při srovnání rodinných domácností podle počtu závislých dětí ve městě Liberec a v celé ČR. Podíl tří a více závislých dětí v rodinách je vždy nižší v Liberci než v České republice. Mezi úplnými rodinami početně převažují úplné rodiny bez závislých dětí (55,5 %), avšak ve struktuře neúplných rodin mají největší podíl neúplné rodiny s jedním dítětem (42,6 %). Převaha neúplných rodin s jedním dítětem není v ČR typická. Jedná se zřejmě o výsledek specifického rozvodového chování liberecké populace. Struktura rodin podle závislých dětí může být také ovlivněna plodností dané populace. Preference jednodětné rodiny, která je znatelná i v úplných rodinách, nepřímo determinuje také strukturu neúplných rodin.

Tab. 6.: Rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí ve městě Liberec, 2001

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pramenné dílo


5. Národnostní struktura
Populace města Liberec je národnostně homogenní. Podle výsledků sčítání lidu – jediné dostupné oficiální statistiky o počtu obyvatel podle národnosti – v Liberci stejně jako v celé ČR převažuje česká národnost (92,9 %). Početně výrazná je ještě slovenská a německá národnostní menšina (2,2; resp. 0,7 %). V roce 2001 mělo trvalé bydliště v Liberci 97 Romů (50 mužů a 47 žen), což činí 0,1 % z celkové populace města Liberec. Národnost je v České republice od roku 1991 definována deklaratorně, každý občan volí svou národnost podle vlastního uvážení, podle pocitu příslušnosti k určité národnostní skupině, nikoli na základě objektivních znaků. Národnost v etnickém slova smyslu statisticky evidována není. Lze předpokládat, že příslušníci rómského etnika často volí jinou než rómskou národnost (českou a slovenskou národnost). Nedůvěra ve státní instituce nebo obavy z diskriminace jsou jedny z hlavních důvodů, proč jsou oficiální počty Rómů nízké. Zmíněné podporují také data ze sčítání lidu v roce 1980, kdy ve městě Liberec bylo sečteno 993 Romů (v okrese Liberec 2 228 Rómů).

6. Vzdělání a školství
Z hlediska vzdělanostní struktury je obyvatelstvo ve městě Liberec vzdělanější než průměr populace celé ČR. Střední školu s maturitou a vyšší vzdělání má 44 % mužů i žen, zatímco v ČR má alespoň maturitu 37 % mužů a 39 % žen. Zejména vysokoškolské vzdělaní má větší poměrné zastoupení v populaci Liberce než v ČR. Mužů s vysokoškolským vzděláním jak v Liberci, tak v České republice je více (14 % v Liberci, 11 % v ČR) než žen (9 % v Liberci, 7 % v ČR). Muži převažují nad ženami ještě v jedné vzdělanostní kategorii – střední škola bez maturity.

Tab. 7.: Obyvatelstvo podle dosaženého vzdělání ve městě Liberec, 2001

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pramenné dílo

Mezi muži je 15,5 %, kteří nemají žádné nebo jenom základní vzdělání. Mezi ženami je tento podíl vyšší a činí téměř čtvrtinu (24 %) všech žen starších 15 let. Podíly osob s nejnižším vzděláním je však menší než v celorepublikovém průměru.

Vzdělanostní strukturu obyvatel ovlivňuje do značné míry dostupnost vzdělávacích zařízení a organizace školského systému na daném území. V okrese Liberec bylo podle posledních dostupných údaju (k 30. 9. 2004) 73 předškolních zařízení, ve kterých bylo umístěno 4480 dětí. Celkem bylo v těchto zařízeních evidováno 206 tříd, tzn. v průměru 22 dětí v jedné třídě.

Při mateřských školách a základních školách bývají zřizovány speciální třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Často se jedná o děti romského původu. V okrese Liberec bylo v roce 2004 jen jedno takové zařízení se 13 žáky. Poprvé bylo takové zařízení ve okrese zavedeno v roce 2000 a vždy se jednalo o přípravnou třídu při předškolním zařízení. Podle databáze Ústavu pro informace a vzdělávání (ÚIV) základní školy v okrese Liberec přípravné třídy neotevíraly (viz Tab. 8).

 
Tab. 8.: Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, počty tříd a žáků k 30. 9. daného roku v okrese Liberec

Zdroj: databáze ÚIV -  http://founder.uiv.cz/virtodd/rada.asp

Tab. 9.: Střední a vyšší školy na území okresu Liberec, rok 2004/2005

Zdroj: Statistická ročenka Libereckého  kraje 2005, ČSÚ,
 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/publikace_regiony
databáze ÚIV - http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp

Podle databáze ÚIV se ve školním roce 2004/2005 v okrese Liberec otevřelo 60 základních škol. V oblasti středoškolského vzdělání byla možnost studovat na 8 středních odborných učilištích, na 16 středních odborných školách a 5 všeobecných gymnáziích. V okrese Liberec působí čtyři vyšší odborné školy a jedna vysoká škola - Technická univerzita Liberec (6 fakult - architektura, mechatronika, hospodářská, pedagogická, textilní, strojní). To je zřejmě také jeden z důvodů koncentrace obyvatel s vysokoškolským vzděláním ve městě Liberec (viz Tab. 7).

7. Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti v okrese Liberec dlouhodobě stoupala. V roce 1995 byla na úrovni 3 %, za pět let stoupla na 7 %, v současnosti se pohybuje přes hranici 8 %. Podle dostupné statistiky maximálních hodnot bylo dosaženo v roce 2004, kdy míra nezaměstnanosti téměř dosáhla hranice 9 %. Počátkem roku 2005 bylo nejvíce uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo. Stav byl způsoben spíše poklesem nabídky volných míst než nárůstem uchazečů o ně. V současnosti se počet volných míst zvyšuje a poměr uchazečů a volných pracovních míst se dostává na úroveň v roce 2000.

Vývoj nezaměstnanosti v okrese Liberec významně souvisí úrovní nezaměstnanosti ve městě Liberec. Většina uchazečů o zaměstnání pochází z města Liberec a vývoj míry nezaměstnanosti ve městě kopíruje vývoj míry nezaměstnanosti v okrese. Zpravidla je podíl nezaměstnaných v Liberci nižší než v celém okrese a také nižší než v ČR.

Tab. 10.: Vývoj ukazatelů nezaměstnanosti, okres Liberec

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004
Okresy České republiky 1995, 2000

Tab. 11.: Sezónnost ukazatelů nezaměstnanosti, město Liberec, 2004

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

Téměř polovina (44 %) uchazečů o zaměstnání v okrese Liberec je mladší než 35 let. Mezi uchazeči je 7,4 % absolventů škol bez pracovní zkušenosti. Většina z uchazečů nemá maturitu - třetina osob z celkového počtu uchazečů má pouze základní vzdělání, 43 % střední školu bez maturity (viz Tab. 12). Z hlediska věku, pohlaví a vzdělání je zastoupení uchazečů o práci v okrese Liberec velmi podobné zastoupení žadatelů o zaměstnání v celé ČR. Rozdíly jsou nepatrné, pohybují se v řádu jednotek procentních bodů. V okrese Liberec jsou uchazeči o zaměstnání v průměru starší, méně vzdělaní a je mezi nimi více žen.

Tyto vybrané demografické charakteristiky uchazečů o zaměstnání v okrese Liberec se v čase mírně proměňují. Lze zaznamenat posun uchazečů do vyššího věku. Zejména věková skupina 55-59 let se od roku 1996 do roku 2004 více než zdvojnásobila. Zmíněný trend může souviset také se změnami ve věkové struktuře obyvatelstva okresu Liberec.

Tab. 12.: Uchazeči o zaměstnání k 31.12., okres Liberec

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05

Profil uchazečů o volná místa z hlediska kategorie zaměstnání v okrese Liberec se příliš neměnní. Okolo třetiny uchazečů o zaměstnání tvoří nekvalifikovaní pomocní pracovníci. Početné skupiny uchazečů (okolo 15 % z celkového počtu) pocházejí z kategorie provozních pracovníků ve službách nebo z kategorie řemeslníků či opravářů. Obdobně jako zastoupení uchazečů podle kategorií je stabilní nabídka pracovních míst v těchto kategoriích. V okrese Liberec je největší zájem o kvalifikované řemeslníky a opraváře (43,9 % ze všech volných míst). Početná volná místa (okolo 15 % z celku) jsou vypsána v kategorii obsluhy strojů a v široké kategorii technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků.

Je zřejmé, že struktura uchazečů o pracovní místo není shodná se strukturou volných pracovních míst. Nejhůře nacházejí zaměstnání lidé bez kvalifikace a pomocní pracovníci. V únoru 2006 na jedno takové volné místo připadalo 96 uchazečů. Dlouhodobě obtížná je také zaměstnatelnost kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví. Na rozdíl od jiných kategorií je těchto uchazečů velmi málo. Obtížně získávají práci ve své kvalifikaci také nižší administrativní pracovníci.

Tab. 13.: Uchazeči a volná pracovní místa podle KZAM, okres Liberec
8. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání
Podle sčítání lidu v roce 2001 do zaměstnání do Liberce dojíždí 10 297 osob, za prací naopak vyjíždí 6 291 lidí. Kladná bilance dojížďky za prací do města Liberec se dala předpokládat. Jako centrum okresu i kraje přirozeně umožňuje větší pracovní nabídku než jiná města v regionu. Téměř 80 % všech dojížděk do zaměstnání v rámci okresu Liberec je právě do města Liberec. Z tohoto pohledu je město Liberec magnetem pro práceschopné obyvatelstvo celého okresu.

Tab. 14.: Vyjíždějící za prací z obce Liberec, SLDB 2001

Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol, SLDB 2001

Tato skutečnost se odráží také na struktuře dojížďky a vyjížďky do zaměstnání. Většina vyjíždějících za prací cestuje přes hranice okresu Liberec (Jablonec nad Nisou, Praha, Mladá Boleslav), 3 % obyvatel Liberce dojíždí za prací do zahraničí. Naopak do Liberce dojíždí převážně lidé z okolí Liberce (Chrastava, Hrádek nad Nisou, Frýdlant). Mezi dojíždějícími z jiných okresů než okres Liberec jsou často obyvatelé města Jablonec nad Nisou. Nejvíce dojíždějících je zaměstnáno v průmyslu (31 %) a stavebnictví (14 %). Přes 80 % dojíždějících jezdí za prací v Liberci denně.

Tab. 15.: Denní dojížďka a vyjížďka z/do obce Liberec, SLDB 2001

Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol, SLDB 2001


Zdroje:
ČSÚ (1996): Okresy České republiky v roce 1995
ČSÚ (1997): Okresy České republiky v roce 1996.
ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Liberec.
ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti. Liberec.
ČSÚ : Okresy České republiky za rok 2004  (http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05)
ČSÚ: Města Libereckého kraje (http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/mesta_a_obce)
ČSÚ: Okresy ČR v roce 2000 (http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/publ/1303-01-v_roce_2000)
ČSÚ: Ročenky Libereckého kraje
ČSÚ: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004) (http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/4018-05)
Hubeňáková, K. (2005): Diplomová práce (http://mujweb.cz/www/dp%2Dpasport%2Dlbc/)
Integrovaný portál MPSV – Zaměstnanost (http://portal.mpsv.cz/sz)
Kretschmerová, T.(2003): Regionální vývoj plodnosti v období 1990/91 - 2000/01, Demografie, roč. 45, č. 2
Město Liberec (http://www.liberec.cz/)
ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Časové řady (http://founder.uiv.cz/virtodd/rada.asp)
ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Statistické výkazy


Lenka Juříčková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum