demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50263

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
10.03.2007 ANALÝZA: Chomutov v demografické a socioekonomické perspektivě

Uveřejňujeme v řadě již šestý text z analýz lokalit, které pro potřeby Programu pracovního poradenství, organizace Člověk v tísni,  vypracovali redaktoři Demografického informačního portálu. Alexandra Bábíčková se v textu zaměřuje na demografické, socioekonomické a vzdělanostní charakteristiky města a okresu Chomutov.

Demografická sekce

Základní charakteristiky
Počet obyvatel Chomutova činil k 1. 7. 2004 (střední stav) 50 181 osob, což představuje více než 40 % obyvatel celého okresu Chomutov. Město Chomutov se nachází v západní části Ústeckého kraje na křižovatce významných železničních i silničních dopravních komunikací. Město se rozkládá při okraji podkrušnohorské pánve na jižním úpatí Krušných hor. Nadmořská výška, v níž se sídlo nachází, se uvádí 330 m, nicméně reliéf katastru města je daleko členitější. Nová výstavba zasahuje až na svahy Krušných hor a rozdíl nejvyšší a nejnižší nadmořské výšky tak činí 120 m.

1. Věková struktura
Věková struktura města Chomutov se v posledních letech vyvíjí poněkud nepříznivě. Podíl dětí v populaci se od roku 1991 snižuje a v roce 2004 činil 14,8 %. Naopak podíl osob ve věku 65 let a více pozvolna roste a nyní dosahuje více než 12,2 %. Ve srovnání s věkovou strukturou celé České republiky je však mladší, což je jednak znakem urbanizovaných oblastí a dále je to důsledek cílené pracovní migrace do chomutovské oblasti během šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Index stáří dosahoval v roce 2004 hodnoty 82, což jen potvrzuje výše zmíněný fakt o mladší věkové struktuře se stabilním počtem osob v produktivním věku.

Tab.1: Věková struktura podle základních věkových skupin– město Chomutov a okres Chomutov

Zdroj: SLDB 1991 a 2001,
Města a obce Ústeckého kraje

2. Demografický vývoj
Ke konci roku 2004 žilo v Chomutově 50 176 obyvatel, z toho 24 428 mužů a 25 748 žen. V produktivním věku (15-64 let) bylo 36 629 z nich. Počet obyvatel se od konce osmdesátých let plynule snižoval, za posledních 15 let populace Chomutova klesla o 6,2 tisíce obyvatel. Současný početní stav tak představuje přibližně 89 % původního počtu z roku 1989. K úbytku počtu obyvatel nedochází jen díky záporným hodnotám přirozeného přírůstku (ten má naopak během sledovaného období převážně kladné hodnoty), ale především díky stěhování, a to jak v rámci okresu – rozvoj výstavby v menších obcích, tak za hranice okresu – především pracovní migrace.

Tab.2: Vývoj základních demografických ukazatelů – město Chomutov, 1989-2004

* do roku 1991 včetně narození celkem
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/CF002BBD04/$File/4018r103.xls/

Živě se v roce 2004 narodilo 520 dětí, což je stejný počet jako v roce 2002 nebo téměř totožný jako v roce 1994. V roce 2002 se narodilo dokonce 532 dětí. Tato skutečnost dokládá fakt, že Chomutov se nepotýkal s výrazným poklesem porodnosti v devadesátých letech, který byl charakteristický pro Českou republiku. Tento fakt může být způsoben jednak početnější dětskou složkou v osmdesátých letech v kombinaci s nižší vzdělanostní strukturou a jednak vyšším počtem příslušníků romské menšiny, která je charakteristická vyšší plodností. Hrubá míra porodnosti dosáhla v roce 2004 hodnoty 10,4 ‰, což je zhruba o jedno promile více, než je celorepublikový průměr. Úhrnná plodnost okresu Chomutov v roce 2004 činila 1,3, což je více než republikový průměr, přesto však došlo během sledovaného období k výraznějšímu poklesu, a to z 1,8 na 1,3.

Podíváme-li se na podíl dětí narozených mimo manželství, tedy na ukazatel, který částečně vypovídá o sociálních poměrech v obci, vidíme, že hodnoty zjištěné v obci Chomutov výrazně převyšují celorepublikový průměr. V roce 2004 se narodila mimo manželství více než polovina dětí. Celorepublikovým průměrem je zhruba jedna třetina. Této hodnoty však dosáhl Chomutov již v polovině devadesátých let minulého století.

Úmrtnostní poměry jsou stabilní. V roce 2004 zemřelo 503 osob, což je zhruba stejný počet jako počátkem devadesátých let. V porovnání relativních údajů vidíme dokonce nárůst hrubé míry úmrtnosti z 9,2 ‰ v roce 1989 na 10,0 ‰ v roce 2004. K nárůstu však došlo ne díky zhoršení úmrtnostních poměrů, ale díky snížení počtu obyvatel, a to především v důsledku stěhování. Střední délka života při narození na Chomutovsku dosahovala v období 1996-2000 69,0 let u mužů a 75,9 let u žen. U obou pohlaví se jedná v porovnání s celorepublikovým průměrem o hodnoty nižší zhruba o 4 roky. Ve srovnání s obdobím konce 80. let došlo k prodloužení střední délky života o 3,4 let pro muže, u žen nebyl nárůst tak výrazný a střední délka se zvýšila pouze o 2,5 roku.

Ukazatel kojenecké úmrtnosti není ve sledovaném období příliš stabilní, a to především proto, že počet zemřelých dětí do jednoho roku věku je z regionálního hlediska velice nízký. V roce 2004 připadlo v Chomutově 3,8 zemřelých kojenců na 1 000 živě narozených.  Maximální hodnoty kojenecké úmrtnosti bylo ve sledovaném období dosaženo v roce 1993, kdy se hodnota vyšplhala až na 21,1 ‰. I přes značné výkyvy v hodnotách ukazatele, lze na konci sledovaného období pozorovat ustálen na 4-5 ‰, což jen dokládá celorepublikový pokles kojenecké úmrtnosti, která v ČR patří k nejnižším na celém světě.

Z hlediska příčin smrti vykazuje okres Chomutov nadprůměrnou úmrtnost na nemoci dýchací soustavy a vnější příčiny, naopak podprůměrná je úmrtnost na novotvary a nemoci oběhové soustavy. Ke značnému poklesu došlo v uplynulé dekádě u úmrtí na novotvary, naopak výrazně vzrostla úmrtnost na nemoci oběhové soustavy a vnější příčiny smrti.

Tab.3a: Vývoj vybraných analytických ukazatelů – okres Chomutov

Zdroj: ČSU:  Okresy ČR
Kretschmerová, T.(2003): Regionální vývoj plodnosti v období 1990/91-2000/01, Demografie 45, 2/2003
Naděje dožití v okresech ČR a její vývoj v uplynulých dvaceti letech
http://www.czso.cz/edičníplan.nsf/p/1115-02

Tab.3b: Vývoj vybraných analytických ukazatelů – okres Chomutov

Zdroj: Okresy ČR v roce 1995, 2000, 2004 (ČSÚ)

Celkový počet potratů ve městě Chomutov klesal po celé sledované období, a to z počátečních 737 potratů v roce 1989 na 277 v roce 2004, tedy o něco více než třetinu původní hodnoty. V přepočtu na 1000 obyvatel nyní ukazatel dosahuje hodnoty 5,5 oproti 13,5 potratů na 1000 obyvatel v roce 1990. Také podíl umělých přerušení těhotenství na celkovém počtu potratů se snížil o 16 procentních bodů. Zatímco na přelomu 80. a 90. let se jeho hodnota pohybovala zhruba kolem 90 %, v současnosti umělá přerušení těhotenství představují zhruba 74 % všech potratů. Na 100 živě narozených připadá nyní 39 umělých přerušení těhotenství. Ve srovnání s hodnotami v období nejvyšší úrovně potratovosti je to tedy snížení o více než dvě třetiny. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je současná úroveň potratovosti v Chomutově mírně nad celorepublikovým průměrem a po celé sledované období dosahuje zhruba o jedno promile vyšších hodnot.

Úroveň sňatečnosti v Chomutově zhruba odpovídá úrovni celé České republiky, přesto, že v Chomutově je větší podíl obyvatel v sňatkovém věku. Stejně jako v celé ČR lze v Chomutově sledovat vysoký pokles sňatečnosti v 90. letech, kdy jsou v současné době uzavírány zhruba dvě třetiny sňatků z roku 1989. Mírný nárůst bylo možné sledovat v roce 1990, kdy bylo ohlášeno rušení novomanželských půjček. Výrazný pokles byl zaznamenán také u ukazatele hrubé míry sňatečnosti, který v roce 2004 dosáhl hodnoty 5,3 sňatků na 1000 obyvatel.

Výrazně nadprůměrný je ukazatel míry rozvodovosti, který v roce 2004 dosáhl hodnoty 5,3 rozvodu na 1 000 obyvatel, přičemž v celé ČR to bylo 3,2. Roční počty rozvodů v průběhu celého sledovaného období velice kolísají, což je jednak důsledkem málo početné populace v regionu a dále to může být ovlivněno i neúměrnou délkou rozvodového řízení.

Tab4: Vývoj základních demografických ukazatelů – město Chomutov, 1989-2004

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/CF002BBD04/$File/4018r103.xls

3. Vzdělanostní struktura
V porovnání s celou Českou republikou je vzdělanostní struktura žen a mužů starších 15 let v Chomutově charakteristická výraznějším podílem osob v nižších vzdělanostních kategoriích (tj. bez vzdělání, se základním vzděláním nebo středoškolským vzděláním bez maturity) – 70,1% mužů a 66,3% žen (oproti 63,2% a 61,4%). Vyšší podíl osob v nižších vzdělanostních kategoriích se odráží i v celkovém počtu vysokoškoláků žijících v Chomutově. V roce 2001 to bylo 6,2% mužů, což je o 4,7 procentního bodu méně než v ČR, a 5,0% žen, o 2,2 procentního bodu méně.

Tab.5: Vzdělanostní struktura populace starší 15 let, 2001, Chomutov

Zdroj: SLDB 2001

4. Struktura domácností
Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo v Chomutově celkem sečteno 12 025 cenzových domácností. Nadpoloviční většinu tvoří úplné rodiny (57,2%), což je ve srovnání s ČR (54,6%) nadprůměrný podíl. Podíl neúplných rodin je také o něco vyšší (14,2% ze všech domácností; v ČR 13,5%) nižší je naopak podíl domácností jednotlivců 26% (resp. 29,9%). Vyšší je i zastoupení vícečlenných nerodinných domácností, kdy se jedná o soužití několika buď nepříbuzných osob či příbuzných, ale nikoliv manželů. Úplné rodiny jsou nejčastěji tvořeny 3 a 4 členy, naopak neúplné rodiny jsou téměř ve dvou třetinách případů tvořeny dvěma členy. I v případě vícečlenných nerodinných domácností se ve více než 88% jedná o soužití dvou osob. Průměrný počet členů v domácnosti je v úplných rodinách 3,21, v neúplných 2,42 a ve vícečlenných nerodinných 2,14.

Tab.6: Domácnosti podle počtu členů a typu, 2001, Chomutov

Zdroj: SLDB 2001

Při sčítání 2001 bylo zjištěno, že v Chomutově žije 54,6% úplných rodin bez závislých dětí, 23% rodin má jedno dítě a zhruba pětina má děti dvě. Tři a více závislých dětí žije pouze v 3,7% rodinných domácností. Ve srovnání s Českou republikou se projevuje, že v Chomutově jsou menší úplné rodiny, s nižším počtem dětí. V téměř polovině neúplných rodin se nachází jedno závislé dítě. Zde je patrný rozdíl od celorepublikového průměru, kde více než polovinu neúplných rodin tvoří rodiny bez závislých dětí.

Tab.7: Rodinné domácnosti podle počtu dětí, 2001, Chomutov

Zdroj: SLDB 2001

Školství
V okrese Chomutov jsou zastoupeny všechny stupně škol a školských zařízení do úrovně středního školství. Počet mateřských škol se v posledních letech snížil v závislosti na počtu narozených dětí. Ve školním roce 2004/2005 bylo v okrese 35 MŠ se 178 třídami, které navštěvovalo celkem téměř 3692 dětí. Většina rodičů posílajících děti do předškolních zařízení využívá tyto služby celodenně, dětí s polodenní péčí bylo v uvedeném školním roce 1,7 %.

Tab.8: Předškolní zařízení a počty dětí k 30. 9. 2004, okres Chomutov

Zdroj: databáze ÚIV - http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp

Ve školním roce 2004/2005 bylo v okrese Chomutov 32 základních škol s 540 třídami. Tyto školy navštěvovalo bezmála 12 000 žáků, přičemž se jednalo o zhruba stejný počet dívek a chlapců.

Tab.9: Základní školy, počty tříd a dětí k 30. 9. 2004, okres Chomutov

Zdroj: databáze ÚIV - http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp

Jak při předškolních zařízeních, tak při základních školách byly v posledních letech zřízeny přípravné ročníky pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Při předškolním zařízení funguje dlouhodobě jedna takováto třída, kterou navštěvuje ročně v rozmezí 15-23 dětí. Při základních školách fungují od roku 2003 dvě takovéto třídy, které ročně navštěvuje celkem 27 žáků.

Tab.10: Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí při předškolních zařízeních a při základních školách, počty tříd a žáků k 30. 9. daného roku v okrese Chomutov

Zdroj: databáze ÚIV -  http://founder.uiv.cz/virtodd/rada.asp

Střední školství v okrese Chomutov zahrnuje 5 učilišť, resp. středních odborných učilišť, 9 středních odborných škol, 4 gymnázia a 1 vyšší odbornou školu, přičemž všechny školy sídlí, jak přímo ve městě Chomutov, tak i v okolních městech a obcích. Tyto školy navštěvovalo ve školním roce 2004/2005 celkem 6 538 učňů a studentů. Studenti mohou studovat například na obchodních akademiích, průmyslových školách, škole zdravotní a též na několika soukromých školách ukončených maturitou. Učiliště a střední odborná učiliště jsou zaměřena například na obory technické, obchod a služby, strojírenství apod.

Tab.11: Střední školství v okrese Chomutov, školní rok 2004/2005

Zdroj: Statistická ročenka Ústeckého kraje 2005, ČSÚ
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/publikace_regiony

Ekonomická situace a zaměstnanost
Charakter města Chomutov byl značně ovlivněn nerostným bohatstvím a rozvojem těžkého průmyslu po druhé světové válce. Mannesmannovy podniky – byly přejmenovány na Válcovny trub, nár. podnik se sídlem v Chomutově, Poldina huť zůstala ještě do roku 1958 součástí spojených oceláren Kladno. V březnu 1949 byl název válcoven doplněn na Válcovny trub Gustava Klimenta a o rok později byla Poldina huť přejmenována na Závod Julia Fučíka. Roku 1958 byly oba závody sloučeny do společného podniku Válcovny trub a železárny, nár. podnik Chomutov – VTŽ. Bývalý důl Julius byl přejmenován na důl Jan Žižka. Závod VTŽ se dále modernizoval a rozšiřoval a jeho export bezešvých trub se stále stoupal. Výroba v ZJF navazovala na výrobu na výrobu ušlechtilých ocelí POLDI. Během let vznikaly v Chomutově další větší podniky , např. České vinařské závody v r. 1950, Správa Povodí Ohře v r. 1966, odštěpný závod SČVK v r. 1978, nový masokombinát v r. 1980, v polovině 70. let se do Chomutova přestěhoval z Mostu podnik Ferona, roku 1989 byla uvedena do provozu velká pekárna, nová mlékárna zahájila provoz v r. 1995.
Chomutov lze v současné době charakterizovat jako důležitý dopravní uzel a hospodářské a správní centrum okresu. Po celá desetiletí byl znám jako město těžkého průmyslu, energetiky, hutnictví a hnědouhelné těžby. Největším zaměstnavatelem jsou Severočeské doly a.s. Chomutov. Dřívější těžký průmysl je v Chomutově postupně nahrazován průmyslem lehkým v nové průmyslové zóně na Severním poli. Velká pozornost je věnována dopravní sítím – městských obchvatům, kruhovým objezdům, přeložkám železničních tratí a v neposlední řadě úpravě trasy komunikace I/7 k hraničnímu přechodu do SRN.

1. Nezaměstnanost
V průběhu devadesátých let, podobně jako v dalších městech, výrazně stoupla míra nezaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti ČR se v období 1993-1997 ustálila v rozmezí 3-4%, od roku 1999 se však neustále zvyšuje. Vývoj tohoto ukazatele vykazoval v okrese Chomutov obdobné rysy. V roce 1995 byla míra registrované nezaměstnanosti 6,43 % (k 31.12), v roce 2000 to však již bylo 16,86 % (k 31.12).

Tab. 12: Počty uchazečů*, volná pracovní místa a míra nezaměstnanosti v okrese Chomutov

* od 8/2004 uchazeči dosažitelní - tj. uchazeči, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce volného pracovního místa.
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004, http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05

V grafu znázorňujícím vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů připadajících na jedno pracovní místo v okrese Chomutov a celé ČR mezi srpnem 2004 a únorem 2006, je možné pozorovat stabilní úroveň nezaměstnanosti  v okrese Chomutov. Ta se po celé sledované období pohybuje mezi necelými 16 – 18 %, což je zhruba o 8 % více než je celorepublikový průměr. Ukazatel vyjadřující počet uchazečů na jedno volné místo je ovlivněn aktuální nabídkou volných pracovních míst a nízkým počtem uchazečů v porovnání s celou ČR, a proto jsou patrné velké meziměsíční výkyvy. Tento ukazatel může značně ovlivnit regionální událost na úrovni většího podniku (např. zrušení části výroby nebo naopak zavedení nových pracovních míst). Přesto je ale zřejmé, že na jedno pracovní místo v okrese Chomutov připadá dlouhodobě výrazně více uchazečů o zaměstnání, než je tomu v celé ČR (v únoru 2006 bylo v Chomutově 15,8 uchazečů na jedno místo, v celé ČR 7,9 uchazečů).

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů* připadajících na jedno volné pracovní místo od 08/2004 do 02/2006, okres Chomutov  a ČR

V samotném městě Chomutov se míra nezaměstnanosti od celého okresu příliš neliší. Od ledna 2004 do prosince téhož roku poklesla z hodnoty 19,4 % na hodnotu 18,6 %, v roce 2005 se pohybovala mezi 15,6 – 17,6 %, což je v porovnání s rokem 2004 mírné zlepšení. Počátkem roku 2006 však došlo k mírnému zhoršení situace a k 31. 1. 2006 byla míra nezaměstnanosti ve městě Chomutov 16,4 %, tedy o 0,3 procentního bodu vyšší než koncem roku 2005, a o 0,7 procentního bodu vyšší než k témuž datu v celém okrese.

Tab.13: Uchazeči o zaměstnání a míra nezaměstnanosti ve městě Chomutov v r. 2004 a 2005

Pozn.: Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva.
* EAO – počet ekonomicky aktivních obyvatel
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

Od poloviny 90. let se mírně změnila struktura uchazečů o zaměstnání dle věkových skupin. V letech 1996 - 2000 byla nejpočetnější skupinou skupina uchazečů do 25 let (28,6 % resp. 26,5 %). V roce 2004 to byla již skupina 25 – 34 letých (25,6 %), přičemž k růstu dochází právě na úkor nejmladší věkové skupiny. Oproti předchozím rokům se zvýšil podíl starších uchazečů o práci, tj. uchazečů ve věku nad 55 let, přičemž nejvýraznější nárůst mezi lety 2000 a 2004 zaznamenala věková skupina 55-59 let, a to o téměř 3 procentní body (v roce 2004 představovala tato věková skupina 5,9 % všech uchazečů o práci v okrese). Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva, zvyšujícímu se počtu starších lidí v populaci a změně struktury hospodářství je možné, že i do budoucna bude počet uchazečů o zaměstnání ve vyšších věkových skupinách narůstat. Osoby nad 55 let jsou skupinou s nejvyšší mírou ohrožení nezaměstnaností.

Z hlediska vzdělání dominují mezi uchazeči o zaměstnání v okrese Chomutov lidé se základním vzděláním (45,9 %), jichž zde bylo v roce 2004 o téměř 16 procentních bodů více než byl celorepublikový průměr. Uchazečů se středoškolským vzděláním bez maturity bylo v roce 2004 38,3 %, tj. o 6 procentních bodů méně než v celorepublikovém průměru, nižší než v celé ČR je zde též zastoupení uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou a vyšším vzděláním. Nezaměstnaných vysokoškoláků je v okrese Chomutov naopak více. Oproti předchozím rokům se mezi uchazeči o zaměstnání výrazně snížil podíl absolventů škol, který je zároveň mírně nižší než v celé ČR. Ženy tvoří zhruba polovinu žadatelů o zaměstnání a jejich podíl se od roku 1996 výrazně snížil.

Tab.14: Uchazeči o zaměstnání v okrese Chomutov a v ČR podle základních charakteristik, vybrané roky

Zdroj: Okresy České republiky za rok 2004 - http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05

Podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) – s výjimkou nekvalifikovaných uchazečů, je nejvíce volných pracovních míst pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře a též pro provozní pracovníky ve službách a obchodě. Ve srovnání s předchozím rokem se zvýšila kapacita volných míst právě pro technické, zdravotnické a pedagogické pracovníky a též pro vědecké a odborné duševní pracovníky, snížila se naopak nabídka volných míst pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře. Nejvíce uchazečů o zaměstnání je mezi pomocnými nekvalifikovanými pracovníky, jichž se o volné místo v březnu 2006 ucházelo 3 178. Tito lidé však mají nejnižší pravděpodobnost zaměstnání získat, neboť na jedno volné pracovní místo jich připadá 99,3. Nejméně uchazečů na jedno pracovní místo naopak v průměru připadá v kategorii zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a také vědeckých a duševních pracovníků (v obou kategoriích připadá na 1 volné místo 4,7 osob). Poptávka po pracovních místech tedy celkově velmi výrazně převyšuje jejich nabídku, v březnu roku 2004 bylo na 9 001 uchazečů o zaměstnání pouze 540 volných pracovních míst.

Tab.15: Uchazeči* a volná pracovní místa podle KZAM, okres Chomutov, vybrané roky

* uchazeči evidovaní Úřadem práce v Chomutově
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh

2. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání ve městě Chomutov
V roce 2001 bylo ve městě Chomutov sečteno celkem 14 212 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 11 792 jich bylo zaměstnaných. Do zaměstnání vyjíždí z obce téměř 6 tisíc lidí, z toho téměř 4,3 tisíce vyjíždí denně. Za prací tedy vyjíždí mimo město téměř každý druhý zaměstnaný obyvatel (50,7 %) a denně vyjíždí 36,2 %. Do zahraničí přitom odjíždí pracovat pouze malý podíl, třemi nejčastějšími cílovými obcemi jsou Kadaň, Jirkov a Most (tab. 16). Mezi pěti nejčastějšími obcemi dojížďky leží Most a Praha mimo území bývalého okresu Chomutov.

Tab.16: Vyjíždějící za prací z obce Chomutov, SLDB 2001

Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol, SLDB 2001

Z hlediska odvětví ekonomické činnosti vyjíždějí z obce nejčastěji lidé pracující v průmyslu (41 %), dále pak osoby zaměstnané ve stavebnictví (9,2 %), obchodu (8,1 %), dopravě a telekomunikacích (5,7 %). Do obce Chomutov dojíždí pracovat zhruba o tisíc lidí více lidí, než z ní vyjíždí – jedná se celkem o 6 923 dojíždějících. Dojíždějí sem nečastěji opět lidé zaměstnaní v průmyslu (30,8 %) a dopravě a obchodu (10,9 %). Dále do obce dojíždějí, ale zároveň z ní i vyjíždějí, lidé pracující ve zdravotnictví a sociální oblasti, ve školství a v malé míře též osoby zaměstnané v zemědělství a lesnictví.

Tab.17: Denní dojížďka a vyjížďka z / do obce Chomutov, SLDB 2001

Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol, SLDB 2001


Literatura a zdroje dat:
ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Chomutov.
ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti. Chomutov.
ČSÚ: Ročenky Ústeckého kraje
ČSÚ : Okresy České republiky za rok 2004  (http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05)
Integrovaný portál MPSV – Zaměstnanost (http://portal.mpsv.cz/sz)
Město Chomutov (http://www.chomutov-mesto.cz)
ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Statistické výkazy (http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp)
ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Časové řady (http://founder.uiv.cz/virtodd/rada.asp)
ČSÚ: Statistická ročenka Ústeckého kraje 2005
http://www.czso.cz/xu/edicniplan.nsf/p/13-4201-05

ČSÚ: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004)
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/4018-05

Alexandra Bábíčková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum