demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50967

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
15.04.2005 ANALÝZA: Vybrané faktory rozvodovosti

(věk manželů, délka manželství a příčiny rozvodu) Novela zákona o rodině s účinností od 1. srpna 1998 nově upravila podmínky, za kterých může být rozvod uskutečněn. Po této legislativní změně došlo v České republice pouze na velmi krátkou dobu k přerušení růstu rozvodovosti. Demografické ukazatele, kterými můžeme charakterizovat úroveň rozvodovosti, poklesly pouze v roce 1999, tedy těsně poté, co se začala novela uplatňovat při rozvodových stáních. 

Po krátkém přerušení pak vzestup úrovně rozvodovosti pokračoval a v roce 2004, což je pět let po novelizaci zákona, dosáhl počet rozvodů historického maxima ? rozvedeno bylo 33 060 manželství.

Nepříznivá úroveň rozvodovosti v České republice je způsobena mnoha specifickými faktory. Od 60. let až do začátku 90. let to byl především nízký sňatkový věk a vysoká intenzita sňatečnosti (při nedostatku kvalitní antikoncepce se sňatky často uzavíraly z důvodu těhotenství partnerky). Svou roli sehrával také nedostatek bytů pro mladá manželství, který měl často za následek nevyhovující nechtěné soužití s rodiči jednoho z manželů. Výchova dětí byla vinou časné plodnosti naplňována v relativně nízkém věku a manželé mohli případnou následnou manželskou krizi snadněji řešit rozvodem. Významnou roli v růstu úrovně rozvodovosti sehrála také vysoká úroveň zaměstnanosti žen a s ní spojená relativní ekonomická nezávislost.

V následujícím textu se zaměříme pouze na tři vybraná hlediska, ze kterých je možné rozvodovost studovat: 
  • rozvody podle věku rozvádějících se manželů
  • rozvody podle délky trvání manželství
  • rozvody podle příčiny rozvratu manželství 

 

V období od 60. do začátku 90. let vrcholila rozvodovost mužů i žen ve věku 20 - 24 let (Tabulka 1). V nejmladší věkové skupině (15 - 19 let) byla rozvodovost poměrně nízká. To ale neznamená, že byla manželství nejmladších partnerů stabilnější. Výsledky výběrových šetření ukazují, že manželství uzavřená ženichy mladšími 19 let se rozvádějí téměř všechna, ovšem až po určité době (většinou po dosažení věku 20 let) a tedy již ve vyšší věkové skupině. Manželství nejmladších nevěst jsou stabilnější, ovšem v důsledku toho, že mnoho velmi mladých žen uzavírá sňatek s podstatně staršími partnery (ČSÚ, 1995, str. 22).

S přibývajícím věkem partnerů i se sňatkovým věkem vzrůstá také stabilita manželství. S nízkým věkem při sňatku souvisela vysoká rozvodovost nejmladších manželství do 4 let po sňatku, která byla jednou z nejvyšších v Evropě. Naopak rozvodovost starších manželství (15 nebo 20 let po sňatku) byla v České republice ve srovnání se západní Evropou poměrně nízká. Na jedné straně to bylo způsobeno vysokou úrovní rozvodovosti mladých partnerů, kteří uzavřeli předčasný sňatek. Na straně druhé pak malým podílem takzvaných racionálních rozvodů, kdy se  starší manželé rozvádějí až po osamostatnění dospělých dětí (ČSÚ, 1995, str. 22).


Tab. 1: Míry rozvodovosti manželství - rozvody ženatých mužů a vdaných žen ve vybraných letech na 1000 ženatých a vdaných v dané věkové skupině

*    data Sčítání lidu  
**   k 1. 7.
Zdroj: Pohyb obyvatelstva v České republice, SLDB, vlastní výpočty

 

Struktura rozvodů podle věku mužů a žen v rozvedených manželstvích se v devadesátých letech podstatně změnila a rozvody přestaly být nejčastější u mladých manželů. V roce 1989 bylo ze všech rozvedených 49 % mužů a 59 % žen ve věku do 35 let. V roce 2003 činil tento podíl u mužů 36,8 % a u žen 48,4 %. Změna byla způsobena hlavně poklesem rozvedených do 25 let, což odpovídá významnému poklesu sňatečnosti v této věkové skupině v 90. letech. Podíl rozvedených mužů i žen ve věkových skupinách 35 - 44 let zůstal bez výraznějších změn. Zvýšil se naopak podíl rozvedených  mužů ve vyšších věkových skupinách ? v roce 1989 bylo 8,7 % rozvedených mužů ve věku 45 - 49 let, v roce 2003 to bylo již 13,4 %. Podíl rozvedených mužů starších padesáti let z celkového počtu rozvedených mužů v daném roce stoupl z  8,4 % v roce 1989 na 15,4 % v roce 2003. U žen je trend obdobný, avšak podíly nižší ? ve věkové skupině 45 - 49 let vzrostl podíl rozvádějících se žen z 6,1 % (v roce 1989) na 10,4 % (v roce 2003) a u věkové skupiny starších padesáti let z 4,8 % na  9,9 %.

Pokles rozvodovosti mladých manželství je důsledkem faktu, že sňatky uzavírají starší páry ? v roce 2003 byl průměrný věk ženichů při prvním sňatku 30,2 let a nevěst 27,7 let. Naopak dále pokračuje dlouhodobý trend růstu rozvodovosti starších manželství, pravděpodobně manželských párů, které se již necítí vázány odpovědností za výchovu dětí. Dohodnou-li se na vypořádání majetkových poměrů, je pro ně rozvod v důsledku novely zákona o rodině z roku 1998 snadnější.

V následujících dvou grafech jsou znázorněny rozvody podle délky trvání manželství, které vycházejí z původně uzavřených sňatků. Graf ukazuje intenzitu rozvodovosti ? kolik manželství z původně 1000 uzavřených sňatků se po určité době svého trvání rozvede.


Graf 1: Intenzita rozvodovosti podle délky trvání manželství, ČR, vybrané roky


V průběhu devadesátých let výrazně ubyly rozvody manželství trvajících méně než tři roky a zvýšila se naopak intenzita rozvodovosti manželství trvajících déle než 10 let. Tento posun je patný i z průměrné délky trvání rozvádějících se manželství, která se během 90. let zvýšila o 2 roky z původní 10 let v roce 1990 na více než 12 let v roce 2003. Stále však platí, že nejvyšší intenzita rozvodovosti je ve 3. a 4. roce trvání manželství.

Graf 2: Intenzita rozvodovosti podle délky trvání manželství (0-9 let), ČR, vybrané roky


V současné době polovina rozvádějících se párů uvádí jako příčinu rozvratu svého manželství rozdílnost povah, názorů a zájmů. Partneři stále méně uvádějí jako příčiny rozvratu manželství jisté extrémní jevy, jakými jsou například zlé nakládání nebo alkoholismus jednoho z manželů. Například v roce 1980 byl alkoholismus muže soudem klasifikován jako příčina rozvodu 16,4 % manželství, v roce 2003 to bylo už pouze 4,4 % rozvodů. Zlé nakládání a/nebo odsouzení pro trestný čin muže bylo v roce 1980 příčinou 6,7 % rozvodů, v roce 2003 už pouze 1,1 % rozvodů.


Graf 3: Vývoj zastoupení vybraných příčiny rozvratu manželství na straně muže, ČR, vybrané roky

 

Tab. 2: Rozvody podle příčiny rozvratu manželství (v %), ČR, vybrané roky

 

Zdroj: ČSÚ ? Pohyb obyvatelstva v ČR, vlastní výpočty

Literatura:

ČSÚ (1995). Sňatečnost a rozvodovost v České republice v letech 1960-1994. Praha, ČSÚ.
ČSÚ (2002). Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v ČR po roce 1989. Praha, ČSÚ.

 


Anna Šťastná
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum