13.06.2007 REPORTÁŽ: Demografové a statistici se sešli v Olomouci

Vážení čtenáři, přínášíme Vám  reportáž podávající přehled o průběhu celostátní demografické konference, organizované v květnu Českou demografickou společností v Olomouci.  Autor příspěvku, Marek Řezanka z Českého statistického úřadu zde zachycuje hlavní témata, která na konferenci byla prezentována a diskutována. 

Ve dnech 23. a 24. května 2007 se v Olomouci v prostorách Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého uskutečnila XXXVII. Výroční demografická konference České demografické společnosti. Téměř symbolické bylo, že se pod názvem REGIONÁLNÍ DEMOGRAFIE konala právě v Olomouci a nikoliv, tak jak bylo obvyklé v minulosti, v Praze. Na jejím uspořádání se tak poprvé podílela i místní velice činorodá pobočka společnosti.

Za oba dny se konference zúčastnilo okolo sta demografů, statistiků a odborníků z příbuzných oborů z vysokoškolských pracovišt z Čech a Moravy, z Českého statistického úřadu a dalších odborných ústavů a institucí. Jak je již tradicí v činnosti demografické společnosti, značná byla i účast odborníků z bratrské Slovenské republiky. 

Konferenci zahájila předsedkyně demografické společnosti, prof. Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty University Karlovy z Prahy. Mimo jiné uvedla, že aktuální otázkou, kterou se bude konference zabývat, je, jak se současné ekonomické a sociální procesy probíhající ve společnosti promítají do regionální problematiky.
 

Regionální diferenciace obyvatelstva v minulosti

Příspěvky přednesené na konferenci byly rozděleny do několika bloků. Úvodní prezentace se zabývaly historickou demografií, především vývojem plodnosti a úmrtnosti po třicetileté válce se zaměřením na regionální rozdíly. Regionální diferenciace hrála na této konferenci vzhledem k jejímu zaměření téměř u všech příspěvku velmi důležitou roli.

Ludmila Fialová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze seznámila účastníky konference s regionálními rozdíly ve vývoji obyvatelstva v českých zemích v letech 1650-1800. Poukázala na dočasné výkyvy v úmrtnosti způsobené přímými (regiony byly přímo v centru válečné vřavy) či nepřímými vlivy (armády měly základny poblíž vesnic, drancování zásob na zimu, zavlečení nakažlivých chorob) třicetileté války. Tento příspěvek byl vhodně doplněn Demografickým vývojem jižních Čech v 17. a 18. století od Josefa Grulicha z Filosofické fakulty Jihočeské univerzity. Třetí příspěvek v pořadí (Obyvatelstvo měst v České republice v letech 1869-2001) přednesl Vladimír Balcar z Českého statistického úřadu. Ten na výstupech z Historického lexikonu obcí České republiky 1869-2005 (v současnosti se uvažuje o jeho nejdostupnější podobě včetně mapových výstupů na stránkách ČSÚ pro uživatele) poukázal na zajímavé změny v početním stavu obcí, ve slučování a rozdělování administrativních částí.  

Zdravotní stav a nemocnost

Následovaly příspěvky s tématikou současné problematiky úmrtnosti a zdravotního stavu populace ČR. Úvodní příspěvek na téma Analýza vývoje zdravotního stavu obyvatelstva na základě ukazatelů úmrtnosti ve vybraných regionech ČR k tomuto tématu přednesl Milan Palát (Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, Brno).

Kryštof Zeman z Českého statistického úřadu rozebral naději dožití při narození v okresech České republiky v letech 1981–2005, kde se zaměřil na vývoj do poloviny devadesátých let a pak do současnosti. Poskytl určitou typologizaci okresů z hlediska úrovně naděje dožití žen a mužů, předložil některé hypotézy příčin regionálních rozdílů a upozornil na skutečnost, že je celá řada faktorů, jež se v regionální diferenciaci u procesu úmrtnosti promítají. Těmi mohou být např.: dostupnost rychlé lékařské péče, stav životního prostředí, riziko škodlivého životního stylu (způsob stravy, nadměrné užívání alkoholu a tabákových výrobků, popřípadě jiných návykových a psychotropních látek), úroveň vzdělanosti, struktura zaměstnanosti v daném okrese (zda je zde vysoký podíl chemického průmyslu, strojírenství či zemědělství, atd.) a jiné faktory.

Prezentace zaměstnankyň Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), Lenky Juřičkové a Šárky Kasalové Daňkové se týkala regionální diferenciace příčin smrti v České republice a opět plynně navazovala na předchozí příspěvek. Autorky se zde zabývaly především korespondencí intenzity celkové úmrtnosti s úmrtností na vybrané (většinou nejčastější) příčiny smrti. Došly k závěru, že nelze potvrdit hypotézu, že v regionálním pohledu spolu celková úmrtnost a úmrtnost na nejčastější příčiny (nemoci oběhové soustavy, novotvary) korespondují.
 Tento blok věnovaný zdraví a úmrtnostním poměrům pak uzavřel příspěvek Dagmar Dzúrové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Michaely Lustigové ze Státního zdravotního ústavu v Praze, jehož název zněl: Zdraví, životní styl a prostředí, vybraná města ČR, 1998-2002. V příspěvku autorky prezentovaly výsledky I. etapy studie HELEN (Health, Life style, Environment). Analýza se zaměřila na sledování regionálních souvislostí ukazatele subjektivně hodnoceného zdraví s rizikovými faktory prostředí a životního stylu. Jako statisticky významné determinanty se v této souvislosti prokázaly faktory životního stylu, a to zejména obezita u mužů a kuřáctví u žen.

Rodinné chování

Jitka Rychtaříková přešla od procesu úmrtnosti k regionální diferenciaci plodnosti, a to v průřezové a kohortní perspektivě. Vybrala si pro svou studii generace žen, jež už víceméně ukončily svou plodnost. Zaměřila se jak na plodnost celkovou, tak mimomanželskou, jejíž podíl na celkové plodnosti se v poslední době v České republice neustále zvyšuje. Sama se ale neodvažuje tvrdit, zda pokles v úrovni plodnosti od počátku 90. let a následné mírné zvýšení plodnosti v posledních několika letech ve spojitosti s progresivitou mimomanželské plodnosti jsou jen dočasným výkyvem, nebo projevem nového demografického chování populace ČR.

Dagmar Bartoňová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy navázala příspěvkem o regionálních aspektech vývoje struktury obyvatelstva ČR podle věku a rodinného stavu koncem 20. a začátkem 21. století.

Populační vývoj v okresech SR představili slovenští statistikové (Danuša Jurčová, Ján Mészáros, Iveta Stankovičová, INFOSTAT Bratislava). Na základě úrovně procesů úmrtnosti, plodnosti, sňatečnosti, rozvodovosti a umělé potratovosti (počítalo se i s migračním saldem) provedli za použití shlukové analýzy typologii slovenských okresů, kde se vyčlenilo 7 odlišných typů demografického chování ve slovenských okresech. S výjimkou severovýchodního a jihovýchodního Slovenska převládá ve slovenských regionech již nový typ demografického chování plynoucí z procesu demografické revoluce a projevující se nízkou úrovní plodnosti i úmrtnosti.

Demografie malých územních celků

Své místo na konferenci ovšem našly i prezentace věnované projekcím a prognózám – jednak šlo o modelování trendů demografického chování populace vybraných malých lokalit na okraji Prahy (např. obec Vestec) a jejich praktickou aplikaci a využití, např. počet škol v těchto lokalitách (Eva Kačerová, Jitka Langhamrová a Tomáš Fiala, všichni z Vysoké školy ekonomické v Praze) a jednak o zpětné hodnocení některých minulých prognóz týkajících se populačního chování celých populací ČR a SR (Branislav Bleha, Univerzita Komenského Bratislava).

Poměrně často se příspěvky vracely k minulým sčítáním lidu, domů a bytů, jeden z nich pak směřoval také k plánovanému sčítání v roce 2011 a k problematice změny metodiky a jejímu vlivu na data za národnostní skladbu obyvatelstva ČR.

Velmi podnětnou byla prezentace věnovaná územnímu členění ČR, paralelní existenci různých územních vymezení (dvojí krajské členění od r. 1960 a od r. 1990) a hlavně současným změnám (Jan Müller, ÚRS Praha - Aktuální změny v územním členění ČR a demografická data). Účastníci konference (a především studenti, kteří byli také na konferenci přítomni) si zde znovu uvědomili, co vše je třeba promyslet před samotnou interpretací dat.

Tadeusz Siwek z Ostravské univerzity se pak ve svém příspěvku zabýval problémem změny metodiky (započtení obyvatel s přechodným pobytem) u sčítání v roce 2001 a jejím vlivem na vymezení některých národnostních menšin (na základě sebedeklarace).
 
Klasickým tématem konference byl vývoj mezd v krajích ČR podle věku a pohlaví, sledován byl též vztah nezaměstnanosti, úrovně vzdělanosti a ekonomického růstu. Kromě používání mediánů jako výstižnější charakteristiky středu (nezatížené limitními hodnotami) bylo upozorněno na různorodost dat ČSÚ a MPSV ČR. Diskutována byla také interpretovatelnost dat z ISPV ČR (Informační systém o průměrném výdělku), nedostaky tohoto výběrového šetření (zkreslení, nezahrnutí malých podniků, atd.) a potřeba hledání dalších zdrojů dat, nejlépe v rámci VŠPS ČR (Výběrové šetření pracovních sil). S příspěvky zde vystoupili Michal Vrabec a Luboš Marek z Vysoké školy ekonomické v Praze (Vývoj mezd v krajích ČR podle věku a pohlaví) a Jakub Fischer s Petrem Mazouchem, rovněž z Vysoké školy ekonomické – Souvislosti vzdělanosti, nezaměstnanosti a ekonomického růstu z regionálního hlediska.

Prostorová mobilita

Předseda olomoucké společnosti, Vladimír Polášek z Českého statistického úřadu, byl spoluautorem hned dvou prezentací. Společně s Pavlem Ptáčkem a Václavem Touškem z Univerzity Palackého v Olomouci se zaměřil na regionální aspekty vnitřní migrace v České republice v období 1991-2004 a na migrace vysokoškoláků v letech 1991-2004 také v regionálním pohledu.

Na některé problémy týkající se interpretovatelnosti dat o migraci poukázala prezentace o cizincích v ČR a o migraci v regionálním detailu, přednesená Bohdanou Holou z Českého statistického úřadu. Zabývala se požadavky Evropské Unie a (ne)možností srovnatelnosti dat, hledáním srovnatelných dat z registrů a jiných datových zdrojů, současným stavem statistiky imigrace do a emigrace z ČR. Shrnula co se sleduje, co se sledovat požaduje a co bude možno sledovat, přiblížila postupné rozšiřování údajů v Informačním systému evidence obyvatel (ISEO), možnost přebírání dat z Cizineckého informačního systému (CIS) a potřebu získávat některá data o cizincích s využitím výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Základní výstupy z prezentace tohoto příspěvku budou uveřejněny v časopise Demografie. Pokusem o nemožné, totiž zachycení ilegálních migrantů (osob s cizím státním občanstvím porušující některý ze zákonů ČR, buď o pobytu či o zaměstnání) se zabýval příspěvek Zdeňka Čermáka a Dagmar Dzúrové z Přírodovědecké fakulty UK Praha o ilegálních migrantech v pražském regionu (jednalo se o studii o 100 respondentech).

Další příspěvky již byly převážně orientovány na regionální problémy jihovýchodního a severomoravského regionu a také na některé regiony slovenské. Jaroslav Dufek a Bohumil Minařík z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně prezentovali dva příspěvky, a to Vývoj charakteristik pohybu obyvatelstva v krajích regionu Jihovýchod ve srovnání s Českou republikou a Demografické stárnutí a vývoj zatížení produktivní populace v regionu Jihovýchod.

Případové studie

Jana Krajčová a Jaroslav Vencálek z Ostravské univerzity přednesli příspěvek na téma Regionální demografické aspekty dynamiky obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 1971-2000, Ivan Šotkovský z Ostravské univerzity srovnával populační vývoj Moravskoslezska s ostatními regiony soudržnosti ČR po roce 1970.

Další zajímavé příspěvky zaměřené na vybrané regiony Slovenska měly Alena Sedláková z Prešovské univerzity a Dagmar Popjaková z Komenského univerzity v Bratislavě.  Vladimír Bačík z Univerzity Komenského v Bratislavě věnoval svou prezentaci problematice využití vybraných počítačových technologií při zpracování výsledků ze sčítání lidu, domů a bytů.

Posledním příspěvkem pak byla prezentace Jiřího Kováře z Ostravské univerzity (Sestup obyvatelstva z hor, příklad okresu Jeseník), kde se zabýval mj. odlišností pojmů „obec“ a „sídlo“ v souvislosti s velikostní skladbou obcí/ sídel.

Pořadatelé zajistili v rámci programu konference i prohlídku buď nádherného barokního kostela sv. Michala, nebo neméně krásné městské radnice. Ta byla navíc spojená s návštěvou radniční věže a možností obdivovat Olomouc shůry. Celkově lze říci, že se konference mimořádně vydařila, za což velký dík patří všem jejím organizátorům. Ve dvou dnech se účastníci konference stačili nejen s chutí soustředit na rozmanité příspěvky, ale měli čas se věnovat i překrásnému městu s bohatou historií a značnou zelení, kde chyběl typický pražský smog.

Pozn. redakce :

Příspěvky všech autorů byly uspořádány do sborníku, který účastníci konference obdrželi na místě. Ostatní zájemce o podrobnější informace a obsah jednotlivých příspěvků upozorňujeme na časopis Demografie 4/2007, kde budou uveřejněny anotace všech příspěvků. Do tohoto čísla bude také vloženo CD s úplnými texty všech příspěvků, včetně fotodokumentace z konference.

Vybrané příspěvky autorů z Českého statistického úřadu jsou ke stažení na stránkách ČSÚ.

Obyvatelstvo měst (V. Balcar, V. Polášek)
Migrace (V. Polášek)
Cizinci v ČR (B. Holá)
Naděje dožití při narození (K. Zeman)

Marek Řezanka