Kapitoly o Slovácích, Ukrajincích a Vietnamcích jsou zaměřené především na studium současného komunitního života a různých aktivit uvnitř jednotlivých skupin, sdružování se v národnostních a krajanských organizacích a zájmových spolcích, které deklarují reprezentaci zájmů určité části menšinové nebo migrační komunity. Texty jsou založené na analýze dostupných výsledků kvalitativních a kvantitativních výzkumů a relevantních odborných studií, na textové obsahové analýze menšinového tisku a na kvalitativním výzkumu strategií menšinových organizací.

Autoři poslední kapitoly reflektují specifičnost „romské problematiky“ a nabízejí pohled na Romy z poněkud jiného úhlu. Jejich kritika současné konceptualizace kategorie Romů a také fenoménu umělého vytváření romských elit vybízí k zamyšlení nad budoucím rozvojem menšinového diskurzu.