V roce 2006 naše sdružení Demografické informační centrum realizovalo výzkum pro Ministerstvo vnitra. Předmětem zakázky byla identifikace evaluačních kritérií fungování Programu na ochranu obětí obchodování s lidmi a následná evaluace. Na výzkumu se podíleli Anna Šťastná, Šárka Daňková a Daniel Hůle.

Popis programu

Od roku 2003 realizuje Ministerstvo vnitra České republiky ve spolupráci s vybranými nevládními neziskovými organizacemi (NNO) a mezinárodními institucemi Program na ochranu obětí obchodování s lidmi. Na realizaci Programu se podílejí různé složky MVČR (ÚOOZ, PČR, SCPP, atd.) a NNO (La Strada o.p.s., Sdružení česká katolická charita a Rozkoš bez rizika). Zvláštní (mezinárodní) postavení v Programu zaujímá IOM (International organization for migration). Cílem Programu je poskytnout obětem obchodování s lidmi podporu, zabezpečit  ochranu jejich lidských práv a důstojnosti a motivovat je ke svědecké výpovědi, která napomůže orgánům činným v trestním řízení při odhalování, stíhání, usvědčení a potrestání pachatelů.

Za oběti jsou považovány všechny cizinky i cizinci, kteří důvodně prohlásí, že se na území České republiky stali oběťmi obchodování  s lidmi nebo sem byli za tímto účelem dopraveny a všechny české občanky a čeští občané, kteří důvodně prohlásí, že se doma nebo v zahraničí stali oběťmi obchodování s lidmi. Pro názornou ilustraci je možné v tabulce 1 pozorovat strukturu obětí zařazených do Programu dle věku a národnosti.

Tabulka 1: Struktura obětí zařazených do Programu dle věku a národnosti


Samotný proces schvalování zařazení do Programu je relativně složitý. Každou oběť musí v poslední fázi schválit národní koordinátor, kterým je většinou náměstek MVČR. Návrh na zařazení do Programu však předkládají jak jednotlivé NNO, tak jednotlivé složky policie, popřípadě mohou návrh předkládat společně (viz spřežky ve schématu 1).  Ve schématu jsou, kromě způsobů zařazení do Programu, znázorněny možnosti vyřazení a především možnosti repatriace do cílové země.

Schéma 1: Struktura Programu

Poznámky: : R-R (Rozkoš bez rizika o.p.s.), LaS (La Strada o.p.s.), SČKCH (Sdružení česká katolická charita), PČR (všechny policejní složky a útvary kromě ÚOOZ), ÚOOZ (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV PČR), Národní koordinátor (1.náměstek MVČR Miroslav Koudelný)

1. Spřežka LaS/ÚOOZ – ze zařazených klientek do Programu La Strada i ÚOOZ poskytovaly národnímu koordinátorovi stanovisko celkem ke 25 klientkám, z toho bylo 8 klientek navržených organizací La Strada a 17 navržených ÚOOZ.

2. Spřežka SČKCH/ÚOOZ - ze zařazených klientek do Programu SČKCH i ÚOOZ poskytovaly národnímu koordinátorovi stanovisko celkem k 8 klientkám, z toho byla 1 klientka navržena organizací SČKCH a 7 klientek bylo navržených ÚOOZ.

Již zařazené klientky většinou pobývají v rámci Programu v péči  dvou NNO  (La Strada a SČKCH).  Obě organizace se specializují částečně na jiný typ klientely a také klientky pobývají v těchto organizacích jinak dlouhou dobu, přičemž některé klientky organizace La Strada o.p.s. jsou předávány do péče SČKCH. Obecně platí, že La Strada poskytuje kratší pobyt (cca 6 týdnů - viz Graf 1) a u Charity není výjimkou pobyt delší než jeden rok (viz Graf 1).

Graf 1: Srovnání délky pobytu obětí v Programu u různých organizací

Výzkumný záměr

Studie si klade dva hlavní cíle:

a) Identifikace evaluačních kritérií, přičemž tato kritéria byla rozdělena do dvou částí. Jednak na kritéria, která mohou být použita aktuálně (kritéria dočasná), a dále kritéria, podle kterých bude možné v budoucnu provádět průběžné evaluace (kritéria dlouhodobá).

b) Evaluace dosavadního fungování Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi v České republice (za roky 2003-2005) pomocí stanovených evaluačních kriterií. Použít bylo možné pouze evaluační kritéria dočasná (viz výzkumná zpráva). Tato kritéria měří především efektivitu Programu ve vztahu k dosahování vytyčených cílů v metodickém pokynu národního koordinátora. Tyto dva cíle se zaměřují především na ochranu obětí a na motivaci obětí k angažování se v rámci trestního řízení proti pachatelům.    

Metodologie

Koncepce evaluační studie byla postavena na kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod:

Analýza evidence klientek Programu - vzhledem ke skutečnosti, že ze statistického hlediska zatím Programem prošlo relativně málo klientek (celkem 33), nebylo možné použít specializovaných statistických metod (různá testování závislostí, atd.), a proto tabulka evidence obětí zařazených do Programu posloužila především k sumarizaci. Nicméně i přes nekvalitní evidenci dat a malý statistický soubor, bylo možné odhalit jisté závislosti. Tyto výsledky jsou podrobně popsány ve zprávě v kapitole 5.

Strukturované rozhovory – s pracovníky zaangažovaných organizací byly uskutečněny strukturované rozhovory s několika společnými tématickými celky (nedostatky Programu, jeho pozitiva, institucionální a zahraniční spolupráce a zkušenosti s Programem). Jeden rozhovor trval přibližně 1 hodinu. Některá zjištění, jako například nižší efektivita při zařazování klientek ze strany ÚOOZ (klientky jsou méně motivované a častěji dochází k jejich vyřazování z Programu z důvodů porušení pravidel), vyplývající z rozhovorů, korespondovala s výsledky statistické analýzy evidence klientek.
 

Výsledky

Výsledky studie jsou rozděleny do dvou kapitol v závislosti na zvolené metodologii. Zjištění vycházející ze statistické analýzy evidenční tabulky jsou shrnuty v kapitole 5. „Výsledky – popisné“, naopak výsledky vycházející ze strukturovaných rozhovorů jsou obsaženy v kapitole 6. „Výsledky - interpretativní“.

Mezi zajímavé výsledky statistické analýzy patří zjištění závislostí angažování se klientek v rámci trestního řízení (vytěžení, výpověď, svědectví, atd.) na různých faktorech. Mezi takové faktory patří například přítomnost dítěte oběti v Programu, národnost klientek, navrhovatel, tedy která instituce klientku do Programu navrhuje. Dále mezi zajímavá zjištění s významným vlivem na fungování Programu jako takového (problémy s financováním) patří rozložení zařazování klientek do Programu v čase. Při pohledu na tabulku 1 jsou patrné velké výkyvy po jednotlivých kvartálech. Finanční a materiální potřeby Programu lze tedy s výrazným časovým předstihem (vyplývajícím ze způsobu jeho financování) pouze obtížně odhadovat. 

Z hlediska problémových oblastí v rámci Programu je patrná vysoká míra shody mezi oslovenými pracovníky NNO v otázce nedodržování 30 denní lhůty na rozmyšlenou ze strany ÚOOZ (lhůta, kterou mají respondentky na rozmyšlení zda se do Programu zapojí či nikoliv). Tato lhůta je přitom určena v 6. článku Metodického pokynu 1. náměstka ministra vnitra. Dalším významným nedostatkem je opomíjení nucené práce na úkor nucené prostituce, ačkoli v metodickém pokynu tato disproporce nemá žádnou oporu. Tato skutečnost je podpořena také následujícími údaji:
- 3 % zařazených klientek bylo obchodováno za účelem nucené práce (v absolutním vyjádření 1 klientka)
- 44 % nezařazených klientek bylo obchodováno za účelem nucené práce

Závěry a doporučení

Na základě zjištění pomocí kvalitativních i kvantitativních metod je závěrem možné konstatovat, že Program funguje v rámci možností dobře. Všichni dotázaní pracovníci hodnotili kladně už samotnou jeho existenci a z údajů z evidenční tabulky vyplývá, že je zatím každý rok zařazováno stále více klientek. V roce 2003 to bylo pouze 5 klientek, v roce 2004 to bylo již 11 klientek a v roce 2005 dokonce 17. Ještě výraznější nárůst je zřejmý pokud bychom použili pomocný ukazatel tzv. osobodnů, tedy počtu dnů, které v jednotlivém roce strávily v Programu všechny klientky dohromady.  Zatímco v roce 2004 to bylo jen o něco málo více než v roce 2003, v roce 2005 to byl oproti roku 2004 již více než šestinásobek a celkem tak klientky v Programu strávily 3461 dnů.

Jedním ze základních doporučení z hlediska záměru vypracování budoucích evaluací Programu je potřeba výrazného zlepšení evidence zařazených i nezařazených klientek do Programu, dále důsledné evidování všech nákladů spojených s realizací Programu. Toto jsou nezbytné předpoklady pro další sledování efektivity Programu. V  kapitole 7 jsou shrnuta všechna doporučení rozřazená do tématických celků. Velká část těchto doporučení pak vychází z často zmiňovaných návrhů řešení jednotlivými pracovníky oslovenými v rozhovoru s tím, že některá doporučení nacházejí také oporu ve výsledcích statistické analýzy evidenční tabulky klientek.