demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89322

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
5.10.2007 ANALÝZA: Vývoj porodnosti regionů Německa po roce 1950

Regionální odlišnosti vývoje porodnosti v Německu ve 2. polovině 20. stol. sleduje příspěvek autora Tomáše Husáka. Analýza věnuje pozornost vývoji porodnosti v Západním a Východním Německu v kontextu politických změn, kdy např. po sjednocení Německa úhrnná plodnost východní části klesla až k  0,77. Sledován je i vývoj z pohledu jednotlivých spolkových zemí.

Německo je jednou z nejvyspělejších zemí světa a patří mezi nejlidnatější v Evropě. V současnosti se člení na 16 spolkových zemí, vzniklých na základě historického vývoje. Spolkové země se navzájem výrazně odlišují, rozdíly mezi nimi jsou patrné z mnoha pohledů, jako např. rozloha, počet obyvatel, národnostní složení nebo ekonomické faktory. Tento příspěvek zachycuje postupný vývoj porodnosti během druhého demografického přechodu v Západním Německu, zabývá se důsledky propopulačních opatření ve Východním Německu a reflektuje změny, které přineslo sjednocení obou částí Německa v roce 1990.

Historický vývoj plodnosti v Německu
V populačním vývoji Evropy a Německa od poloviny 19. století lze vysledovat období výrazných demografických změn. Jedná se  období demografické revoluce, během které se úroveň porodnosti snížila z hodnot hrubé míry porodnosti vyšších než 40 ‰ (tzv. přirozená nebo také neregulovaná úroveň plodnosti) na hodnoty kolem 20 ‰. V Německu začal pokles plodnosti  koncem 19. století a skončil na počátku 30. let 20. století, když byl prohlouben Velkou hospodářskou krizí. Pokles plodnosti nezastavila ani první světová válka, respektive poválečná natalitní vlna, neboť na počátku 20. let dvacátého století se úroveň plodnosti zdaleka nevrátila na hladinu z let před rokem 1914, zároveň poválečný rozvrat zřejmě přispěl spíše k dalšímu poklesu počtu narozených dětí.

V dalších letech byl vývoj významně ovlivněn politickými událostmi: nejprve propopulačními opatřeními NSDAP a rozmachem německého hospodářství vyzbrojujícího budovanou armádu, takže počínaje rokem 1934 až do vypuknutí druhé světové války se úroveň plodnosti mírně zvýšila. Závěr války, kterou Německo prohrálo, v důsledku čehož bylo politicky i ekonomicky ochromeno, byl provázen opět poklesem úrovně plodnosti. Po stabilizaci poměrů se úroveň plodnosti opět zvýšila.

Po 2. světové válce se výrazně projevilo ve zvýšeném počtu narozených dětí předchozí odkládání porodů během válečných let spolu s euforií ve společnosti spojenou se (západo)německým ekonomickým zázrakem a vysokou sňatečností („zlatý věk manželství“). Vysoký počet narozených dětí byl ale charakteristický i pro východní část Německa. Toto období trvalo až do poloviny 60. let 20. století.

Vývoj plodnosti po roce 1950
Po roce 1965 došlo k významné změně v populačním vývoji, když se začala rychle snižovat jak úroveň sňatečnosti tak i porodnosti. Pokles byl poměrně rychlý, zajímavé je, že až do počátku 70. let probíhal v západní i ve východní části Německa velmi podobně. V roce 1972 byly totiž ve Východním Německu legalizovány interrupce, což vedlo k poklesu porodnosti a tudíž vlastně k vývoji paralelnímu se západním Německem. Teprve cílená propopulační opatření východoněmecké vlády úroveň porodnosti ve Východním Německu mírně zvýšila.

Graf 1:  Vývoj úhrnné plodnosti v Německu od roku 1950  do roku 2006

Zdroj:www.destatis.de

V západní části Německa započal v roce 1965 významný pokles plodnosti, který v té době probíhal i v ostatních vyspělých západních evropských zemích a který je označován jako 2. demografický přechod. Během tohoto přechodu došlo k výraznému poklesu plodnosti až pod hranici prosté reprodukce, se změnou postavení žen ve společnosti a jejich zvyšující se ekonomickou aktivitou dochází i k růstu průměrného věku matek. S dalším oslabením instituce rodiny se zvyšuje i podíl narozených mimo manželství.

Období poklesu plodnosti spojovaného s druhým demografickým přechodem skončilo v západním Německu v polovině 70. let 20. století. Od této doby se úhrnná plodnost drží na nízké úrovni a až do současnosti kolísá okolo hodnoty 1,4 narozeného dítěte na jednu ženu. V této době jsou již k dispozici i data za jednotlivé spolkové země. Protože data jsou od roku 1960, je možné srovnání i vývoje v jednotlivých spolkových zemích, které se od sebe lišily jak výchozí hladinou, tak i tempem poklesu. Nejvyšší hodnoty plodnosti byly zpravidla zaznamenány v Dolním Sasku a Bavorsku, naopak nejnižší úroveň byla v městských státech Berlíně, Hamburku a Brémách.

Důvodů nižší plodnosti je několik. Rodiče se snaží sloučit dohromady hodnotu, kterou pro ně děti mají, s cenou, kterou vynakládají na jejich výchovu, s úspěchem ve svém  povolání a se seberealizací. Děti znamenají předně vysoké náklady, které rodiče nemohou použít jinak. Mít děti automaticky znamená snížení příjmu pro běžné rodinné potřeby. Na základě těchto potenciálních omezení část žen raději volí pro sebe výhodnější řešení, kterým je vlastní kariéra a seberealizace v povolání, než narození dítěte, respektive dalších dětí. V důsledku této volby se úroveň plodnosti snížila v západní části Německa na počátku 80. let na hodnoty 1,3-1,4 narozeného dítěte v průměru na jednu ženu.

Podobný pokles úhrnné plodnosti začal po roce 1965 i ve Východním Německu. Avšak na počátku 70. let došlo v této části Německa k několika důležitým legislativním změnám, které ve svém výsledku podpořily reprodukční chování východoněmecké populace. V důsledku pronatalitních opatření rodinné politiky došlo k rychlému nárůstu úrovně plodnosti ve východním Německu v letech 1975-1980 až na úroveň 2 dětí na 1 ženu. Jejich účinnost se však poměrně rychle vyčerpala a po roce 1980 začala i zde plodnosti opět klesat až k hodnotě 1,4 na přelomu 90.let.

Časování porodů
Průměrný věk matek při porodu byl nejnižší v 60. letech a v této době byl na východě i západě velmi podobný, na východě mírně nižší. S průběhem druhého demografického přechodu se v západním Německu postupně přesouvá nejvyšší plodnost do vyšších věků, zároveň se celková úroveň plodnosti výrazně snižuje ve všech věkových kategoriích. Naproti tomu ve východním Německu, kde druhý demografický přechod proběhl až později, byla i koncem 80. let celková plodnost vysoká zejména v nižších věkových kategoriích.

Průměrný věk matky při narození dítěte a prvního dítěte byl vždy vyšší v Západním Německu než ve Východním. Vývoj u průměrného věku matky při narození prvního dítěte byl u obou zemí podobný. Mezi lety 1960-1970 se snížil, v roce 1970 byl nejnižší (24,3 let na západě a 23,3 let na východě). Od 70. let začalo zvyšování věku matky při narození prvního dítěte. V Západním Německu výrazně, ve Východním Německu se díky propopulačním opatřením zvyšoval jen nepatrně. Výrazněji začal růst až po sjednocení Německa po roce 1990. Zatím k největšímu přiblížení mezi východem a západem došlo v roce 2004, kdy rozdíl činil 0,6 roku. Do budoucna se dá předpokládat úplné vyrovnání. Průměrný věk matky při narození prvního dítěte v roce 2004 činil na západě 29,5 roku a na východě 28,9 roku. Vývoj průměrného věku matky při porodu měl paralelní průběh na východě i západě, jen s tím rozdílem, že na východě byl vždy přibližně o dva roky nižší. V období 1980-1990 byl dokonce nižší než průměrný vek matky při narození prvního dítěte na západě. V průběhu 90. let, při přebírání západního chování, došlo ke sblížení průměrných věků matky při narození dítěte mezi východem a západem na rozdíl 0,3 roku (30,5 východ a 30,8 západ; viz Graf 2).

Graf  2: Průměrný věk matky při narození dítěte a při narození prvního dítěte v Německu v letech 1961 2004

Zdroj:www.destatis.de

Příčiny těchto rozdílů lze hledat v rozdílných konceptech rodinné politiky. Na západě je kladen důraz nejprve na vzdělání jednotlivce, potom jeho zapojení se do pracovního procesu a teprve ve třetí fázi života se očekává zahájení rodinného života, kde se předpokládala celodenní péče matky o dítě/děti. Ve východním Německu byl koncept jiný. Byla zde síť zařízení pro péči o malé děti (jesle a školky), takže i matky malých děti mohly být zaměstnány. Díky tomuto modelu bylo možné zakládání rodin v nižším věku. Po sloučení Německa se ve východní části postupně model založení rodiny v nižším věku opustil. Specifická plodnost podle věku byla v roce 2004, který reprezentuje toto období, již ve věkové skupině 15-25 let na východě i západě téměř shodná, celkově se ale stále na východě rodí děti v průměru dříve, nejvíce se jich narodí ženám ve věku 26 let, na západě je věk nejvyšší plodnosti žen vyšší, a to 30 let.

Propad porodnosti v zemích bývalého Východního Německa mezi roky 1991-1994
Mezi lety 1991 až 1994 se v bývalé NDR porodnost a plodnost výrazně snížila. Příčinou bylo sloučení Německa a následující nejistoty související se společenskou, hospodářskou a politickou transformací systému. Úhrnná plodnost zde poklesla od roku 1990 do roku 1994 z 1,52 na 0,77, přičemž takto nízká hodnota nebyla nikdy zaznamenána a hovoří se o tzv. demografickém šoku. Od roku 1995 začal počet narozených opět pozvolna růst. Mladší ročníky narozené v období realizace pronatalitních opatření v polovině 70. let již mezitím dospěly do věku největší plodnosti, začínají přebírat chování lidí pocházejících ze západních zemí Německa a postupně se mu přibližují. Úhrnná plodnost v roce 2000 v západních zemích již dosahovala 1,41 a ve východních 1,21.

Vývoj plodnosti v jednotlivých spolkových zemích
Po skončení druhé světové války byla úroveň plodnosti v obou částech Německa zřejmě zhruba stejná. Lze předpokládat, že i bezprostředně po vyhlášení dvou samostatných německých států byla úroveň plodnosti velmi podobná. Za dnešní východní spolkové země nejsou pro období až do roku 1990 jiné údaje než absolutní počty narozených dětí.

V roce 1961 byla úhrnná plodnost v západních spolkových zemích mnohem vyšší než celoněmecký průměr a činila 2,73 narozených dětí připadajících v průměru na jednu ženu, zatímco na východě to bylo 2,35 narozených dětí. Hodnoty byly nižší hlavně v městských státech – v Západním Berlíně a v Hamburku, které již v tomto období měly úhrnnou plodnost pod 2  a také v Brémách, kde byla úhrnná plodnost mírně vyšší než 2. Nejvyšší úhrnná plodnost byla v  roce 1961 zaznamenána v Porýní Falci a Sársku (2,61, respektive 2,57).

Tab. 1:  Počty živě narozených dětí v  jednotlivých spolkových zemích ve vybraných letech

Zdroj: Statistisches Bundesamt

V dalších letech je patrný výrazný pokles úhrnné plodnosti. Na západě začíná během 70. let druhý demografický přechod a ve východních zemích se mění interrupční zákonodárství. V roce 1970 mělo na západě ještě 5 zemí ze 6 úhrnnou plodnost větší než 2. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány opět v městských státech, ale propad u Berlína byl nejnižší, protože úhrnná plodnost byla již na tak nízké úrovni, že neměla kam dál klesat. Největší propad proti roku 1960 postihl Sársko, kde úhrnná plodnost poklesla o 30 %. Ve východních zemích byla díky sociální politice úhrnná plodnost od 70. až do 90. let proti západu vyšší v průměru o 0,35.

Ve východních spolkových zemích propad na absolutní dno nastal v roce 1994. Hodnoty úhrnné plodnosti se dostaly pod 0,80, nejnižší hodnota byla zaznamenána v Meklenbursku Předním Pomořansku, kde činila pouhých 0,75. Během následujících šesti let se společenské i populační klima východních zemí začalo pozvolna měnit  a vyvazovat z trendů, které nastaly při transformaci na novou společnost a úroveň plodnosti se zde zvýšila a přiblížila úrovni v západních zemích.

Do nového tisíciletí vstoupily západní země s průměrnou úhrnnou plodností 1,38. Na východě byla úroveň nižší (1,22), ale proti stavu z poloviny 90. let, to byl výrazný nárůst. Svou úrovní úhrnné plodnosti se východní země dotáhly na nejslabší články západu, kterými byly dlouhodobě městské státy Berlín a Hamburk.

Tab. 2: Úhrnná plodnost ve spolkových zemích ve vybraných letech

Zdroj: Statistisches Bundesamt

V roce 2004 nebylo v žádné spolkové zemi dosaženo úhrnné plodnosti 2,1, zajišťující početní obnovu populace. Hodnoty byly všude nižší, což znamená do budoucna zmenšování početní velikosti jejich populací, alespoň přirozenou měnou. Zemí s nejvyšší úhrnnou plodností bylo Dolní Sasko s hodnotou 1,43 narozeného dítěte připadajícího v průměru  na jednu ženu, následované Šlesvickem Holštýnskem (1,40) a Severním Porýním Vestfálskem (1,39). Nad celorepublikovým průměrem (1,36) se nacházelo sedm spolkových zemí, přičemž všechny náležely do Západního Německa. Nejnižší úhrnná plodnost byla v městských státech Berlíně (1,20) a Hamburku (1,21). Z východoněmeckých zemí byla nejvyšší úhrnná plodnost v roce 2004 v Meklenbursku Předním Pomořansku a Sasku shodně 1,34, byla tedy jen nepatrně pod celorepublikovým průměrem.

Pokud se podíváme na rozpětí mezi maximální a minimální hodnotou úhrnné plodnosti v letech 1961-2004 v souboru spolkových zemí, tyto hodnoty se postupně snižovaly. V roce 1960 rozdíl činil 1,10, a pokud bychom vynechali Berlín s nejvíce extrémní hodnotou, dostali bychom hodnotu rozdílu 0,80. V dalších letech bylo toto rozpětí 0,51 (rok 1970 bez Berlína), 0,36 (rok 1990 již s rozlišením i za jednotlivé východní spolkové země) a 0,23 (rok 2004). Z tohoto konvergentního vývoje je patrné, že se spolkové země vzájemně přibližují a trend ve vývoji plodnosti je shodný.

Na Grafu 3 a v tabulce 2 je zachycen vývoj úhrnné plodnosti ve vybraných spolkových zemích. Kvůli přehlednosti grafu není vyneseno všech 16 zemí, ale jen 5 typických, které charakterizují hlavní trendy vývoje. Údaje za Bádensko Württembersko znázorňují vývoj také v Bavorsku, země Šlesvicko-Holštýnsko reprezentuje vývoj rovněž v Dolním Sasku, Brémách a Hamburku. Vývoj v Hesensku je obdobný jako v Severním Porýní Vestfálsku, Sársku a Porýní Falci. Východní Německo je do roku 1990 zastoupeno údajem za celou zemi a od roku 1990 Saskem (tomu je blízký vývoj v ostatních zemích, které leží na území východního Německa jedná se o Sasko Anhaltsko, Meklenbursko Přední Pomořansko a Durynsko).

Graf 3:  Úhrnná plodnost ve vybraných spolkových zemích v letech 1960-2004

Zdroj: Statistisches Bundesamt


Závěr
Porodnost měla v obou částech Německa až do poloviny 60. let velice podobný vývoj. Po počátečním nárůstu plodnosti začalo v roce 1965 docházet v obou částech Německa k poklesu, v každé části však byl způsoben jinými faktory. Zatímco v západním Německu se plodnost snižovala v důsledku změn souvisejících s druhým demografickým přechodem, ve Východním Německu její úroveň poklesla s legalizací potratů v roce 1972. Následně se však vývoj odlišuje. V Západním Německu pokles pokračoval, i když s nižší intenzitou, ve Východním Německu se úroveň plodnosti opět zvýšila, aby dramaticky začala úroveň plodnosti klesat po sjednocení Německa, kdy obyvatelé Východního Německa adaptovali na nový životní styl a přejali chování typické pro Západní Německo. Výrazným odsunem rození dětí do vyššího věku tak došlo ke zhruba tříletému propadu plodnosti, kdy hodnota úhrnné plodnosti klesla až k 0,77 v letech 1993-1994. Následný nárůst plodnosti východoněmecké populace byl sice doprovázen růstem průměrného věku matek, i nadále je však jeho hodnota nižší než v Západním Německu. Postupně se tedy plodnost obou částí sbližuje.



Tomáš Husák

hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum