Mají Vánoce a dny spojené s přelomem roku ve vztahu k sebevražednosti nějaké zvláštní charakteristiky? Obecně lze říci, že uvedené dny se pojí se zvláštními zvyky a činnostmi, které se od činností ve všedních dnech liší. To může do určité míry ovlivňovat i četnost výskytu sebevražd. Tento text prezentuje základní charakteristiky sebevražednosti v tomto období.
V tomto kontextu by se mohlo zdát, že právě
dny okolo Vánoc mohou přinášet jedincům, kteří nemají dostatečné rodinné a sociální zázemí pocity smutku, deprese, samoty. Je nutné si však uvědomit, že sebevraždy se dopouštějí různí lidé a z různých důvodů. Lze sice předpokládat, že na osoby osamělé, nemocné a nemajetné tato atmosféra doléhá intenzivně v negativním slova smyslu, na druhou stranu mnohé mezilidské konflikty v tyto dny ustupují do pozadí, solidarita a vyjádření blízkosti a naděje mezi lidmi působí pozitivně.
Statistika sebevražednosti k tomuto problému vyjadřuje mnohé. Ze zdrojů Českého statistického úřadu je možné sledovat počty úmrtí v důsledku sebevraždy podle jednotlivých dnů. Z této statistiky, zpracované za roky 1991-2005 je zřejmé, že
počty dokonaných sebevražd jsou 24., 25. a 26. prosince výrazně podprůměrné a pohybují se jen okolo 60 – 80 % průměrného denního počtu dokonaných sebevražd. Na první svátek vánoční byl počet dokonaných sebevražd hluboko pod průměrem, na tento den připadalo v průměru 2,9 sebevražd (
ve srovnání s průměrným denním počtem 4,7). Výrazněji nad celoročním průměrem byl počet sebevražd v tomto dni pouze v roce 2004, naopak v letech 1998 a 1998 připadala na tento den pouze 1 sebevražda. Podobně nízké jsou počty dokonaných sebevražd na Štědrý den, tj. 24.12., přičemž v roce 2005 nebyla v tomto dni evidována žádná sebevražda.
Také
na Silvestra, tedy v den oslav příchodu nového roku je počet sebevražd relativně nízký,
extrémně se však zvyšuje na Nový rok. Počet sebevražd na Nový rok je poměrně vysoký a představoval v období 1991-2005 s průměrným denním počtem 6,3 sebevražd den s třetím nejvyšším počtem sebevražd vůbec. Tento den byl nadprůměrný ve více než polovině sledovaných let. Tato skutečnost je ještě více alarmující uvědomíme-li si, že zimní měsíce jsou charakterizovány jedním z nejnižších počtů sebevražd vůbec.
Graf: Index* průměrných denních počtů sebevražd ve vybraných dnech, ČR 1991-2005 (průměrný denní údaj = 100)*Index byl vypočítán jako reálný počet sebevražd připadajících na příslušný den a teoretický počet sebevražd připadající na 1 den v průměruMožná Vás tyto údaje překvapily, možná nikoliv. Ze statistických studií vyplývá, že počet sebevražd je o státních svátcích a dnech volna nižší než ve dnech ostatních, přičemž po extrémně nízkém počtu následuje zpravidla počet extrémně vysoký. V úvahu je také nutné brát variabilitu sebevražednosti podle dne v týdnu (
minimum vykazují dlouhodobě víkendové dny, maximum připadá na začátek nového týdne, tj. na pondělí) a měsíce (
minimum v zimních měsících, maximum na jaře, viz analýza Sezónní aspekty sebevražednosti ).
Zde se nabízí vysvětlení pojímající začátky nových období (
Nový rok, nový týden, nový roční cyklus apod.) jako kritické z pohledu zvýšeného rizika výskytu sebevražedného jednání. „
Taková období, která vyvolávají pozitivní očekávání, zhoršují sebevrahův stav efektem nežádoucího kontrastu mezi rostoucími očekáváními a realitou. Právě "začátky" jsou příkladem afektivních pozitivních událostí, které, i když ne nutně vědomě, slibují nereálná očekávání a stimulují pocit naděje spojené s něčím novým“, uvádí zmíněná analýza. Je možné, že právě po Silvestru se kumulují sebevraždy odkládané v období svátků, a že právě Nový rok je příčinou frustrace z nenaplněného prožitku atmosféry Vánoc a silvestrovských oslav, která následně podlomí již tak ohroženou integritu osobnosti.
Existuje mnoho možných vysvětlení uvedených pravidelností v počtech dokonaných sebevražd ve dnech Vánočních svátků a ve dnech na přelomu roku.
Teorie sociální integrace je velice dobře použitelná na vysvětlení nízkého počtu dokonaných sebevražd o Vánočních svátcích, naopak teorie prezentující začátky nových období (
spojených s řadou nesplněných očekávání) jako kritické poskytuje vysvětlení extrémně vysokého počtu sebevražd na Nový rok (i když zde dochází k rozporu s obecně nízkým počtem pozorovaným ve dnech státních svátků). Svoji roli zde může sehrávat i
konzumace alkoholu, která je s oslavami příchodu nového roku spojena a obecně zvyšuje riziko impulsivního jednání vedoucího k sebevraždě. Na druhou stranu je nutné mít na vědomí, že sebevraždy se dopouštějí zejména osoby starší , z hlediska motivace převažují somatické a duševní nemoci, čímž se některé uvedené vazby relativizují. Jistá souvislost zde může být i v návaznosti na přesnost evidence takových úmrtí, způsob nálezu a ohledání zemřelých a určení data jejich smrti, čemuž nasvědčuje právě již zmiňovaný velice nízký počet úmrtí sebevraždou v den předcházející 1.1. V některých případech lze totiž skutečně pozorovat, že extrémně nízký počet sebevražd 31.12. je kompenzován extrémně vysokým počtem dokonaných sebevražd a naopak, tj. např. 31.12. 2002 bylo spácháno 10 sebevražd, 1.1.2003 to pak byly 4 sebevraždy. Potvrzení těchto hypotéz si však vyžaduje podrobnou analýzu a přesnou statistickou evidenci sebevražd.