demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 48567

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
24.04.2005 ANALÝZA: Porodnost a plodnost mimo manželství po roce 1989

Porodnost po roce 1989 je v České republice charakterizována především poklesem své úrovně. Počet narozených poklesl z více než 131 tis. dětí v roce 1990 na necelých 90 tis. v roce 1999. V roce 2004 se živě narodilo 97 664 dětí, hrubá míra porodnosti se snížila z dřívějších 12,6 (v roce 1990) na dnešních 9,6

Pokles počtu narozených byl dán zásadními změnami, které ve společnosti po roce 1989 proběhly. Byly to změny nejen v oblasti ekonomiky, politiky a sociální situace, ale také v individuálních hodnotách a preferencích. V kontextu transformace společnosti, rostoucích pracovních příležitostí a možností realizace, změn hodnotových orientací mladých lidí a dostupnosti moderní spolehlivé antikoncepce, umožňující plánování rodičovství, tak dochází k odkládání sňatků do vyššího věku a ke snižování sňatečnosti. Mladí lidé vstupují do manželství později a méně často, roste počet alternativních forem partnerských svazků a nesezdaných soužití.

Změny v oblasti uzavírání sňatků jsou pro porodnost zásadní. I nadále je stěžejní část porodnosti realizována v rámci manželství, spolu s odklady sňatků však dochází i k odkládání porodů do vyššího věku. Vedle toho také roste podíl narozených, jejichž rodiče manželský svazek neuzavřeli vůbec.

Právě z pohledu rodinného stavu došlo v porodnosti k poměrně velikým změnám. I když počet živě narozených dětí v posledních deseti letech výrazně poklesl, počet živě narozených mimo manželství se zvýšil z původních 11 167 počátkem 90. let na dnešních 29 839 v roce 2004, tedy o více než o polovinu. Původní podíl na celkovém počtu živě narozených dětí 8,6 % vzrostl na 30,6 %. V roce 1990 se narodilo přibližně 90% živě narozených dětí vdaným ženám, na svobodné ženy připadalo jen 7 %, ženy rozvedené se podílely 2,4 %. V roce 2003 (podrobná data za rok 2004 dosud nejsou dostupná) byla situace odlišná: vdaným ženám se narodilo 72% dětí, svobodným 22 %, na rozvedené připadalo 6%.

Graf 1: Živě narození vdaným a nevdaným ženám
  

Na rostoucím počtu narozených nevdaným ženám a jejich podílu na celkovém počtu narozených se podílejí dva hlavní faktory:
  • vliv změny intenzity plodnosti vdaných a nevdaných žen
  • vliv změn ve struktuře žen dle rodinného stavu.

Plodnost
Ačkoliv v plodnosti žen obecně došlo v průběhu 90. let k velice dramatickým změnám, z hlediska rodinného stavu nebyly změny natolik zásadní. Plodnost vdaných žen se v průběhu let 1990-2003 mírně snížila především v nižších věkových kategoriích, naopak nárůst byl zaznamenán ve vyšším věku. U nevdaných žen se plodnost mezi roky 1990-2003 mírně zvýšila téměř ve všech věkových kategoriích, vyšší nárůst byl zaznamenán u svobodných žen ve věku 30-40 let, u rozvedených žen v celém rozsahu reprodukčního období. Tím došlo k určitému posunu maxima plodnosti nevdaných žen do vyššího věku, což nasvědčuje tomu, že část dětí svobodných matek se rodí v nesezdaném soužití.

Graf 2: Plodnost vdaných a nevdaných žen podle věku (na 1000 žen v daném rodinném stavu)
 

Struktura
Struktura žen podle rodinného stavu prodělala v uplynulých patnácti letech velmi výrazné změny. Počet svobodných a rozvedených žen vzrostl, snížil se počet vdaných žen. Ve věkové skupině 20-24 let se podíl vdaných žen snížil z původních 62 % v roce 1990 na 14,5 %, ve věku 25-29 let z 82% vdaných žen na současných 50%. Významně vzrostl podíl rozvedených žen zejména ve věkovém intervalu 35-44 let.

Graf 3: Struktura žen podle věku a rodinného stavu v letech 1990 a 2003

 
Dalo by se říci, že struktura narozených podle rodinného stavu matky se změnila přibližně stejně, jako se změnila struktura žen podle rodinného stavu: snížil se počet narozených vdaným ženám, vzrostl počet narozených svobodným a rozvedeným. Zde se však ještě přidává pokles plodnosti vdaných žen, u nevdaných žen se naopak plodnost mírně zvýšila. Podíl nemanželsky narozených dětí tak roste jednak v důsledku snižující se plodnosti vdaných žen, ale také především vlivem rostoucího podílu nevdaných žen v populaci, které sice mají nižší plodnost než vdané ženy, ale jejich zastoupení v populaci se mění velice výrazně.

Z modelových výpočtů vyplývá, že vliv struktury žen dle rodinného stavu je v případě nárůstu podílu nemanželsky narozených rozhodující. V roce 1990 se narodilo mimo manželství zhruba 11150 dětí. Kdyby byla v roce 2003 zachována shodná struktura žen dle rodinného stavu (nikoliv věku) jako v roce 1990 (při uvažování měr plodnosti z roku 2003), narodilo by se mimo manželství 13716 dětí (tj.přibližně polovina reálného počtu narozených mimo manželství v roce 2003). Počet narozených v manželství by v tomto případě vzrostl (v roce 2003 se do věku nejvyšší plodnosti dostávají populačně silné ročníky) a podíl narozených mimo manželství by se pohyboval okolo 9%. Naopak, kdyby se struktura žen dle rodinného stavu změnila, avšak plodnost vdaných i nevdaných žen by zůstala na úrovni z roku 1990, počet narozených nevdaným matkám (jejichž podíl výrazně vzrostl) by se zvýšil na 22445 a dosahoval by téměř současné hodnoty. Počet narozených nevdaným ženám (jejichž podíl v populaci výrazně klesl) by představoval přibližně 57850 a byl by o něco nižší než reálný počet. Z toho je zřejmé, že změna intenzit plodnosti má na výsledný počet narozených v manželství a mimo něj pouze nepatrný vliv, hlavní je zde působení struktury žen dle rodinného stavu. Pokud bychom například aplikovali "změněnou" strukturu žen dle rodinného stavu (tj. strukturu žen dle rodinného stavu z roku 2003) na populaci v roce 1990 (při uvažování měr plodnosti z roku 1990), narodilo by se v roce 1990 mimo manželství více než 20000 dětí, tj. 29,3% ze všech živě narozených.

Tab. 1: Počty narozených v letech 1990 a 2003 matkám ve věku (15-49 let)

 
Z hlediska věku se zvýšení podílu dětí narozených mimo manželství projevilo nejvíce ve věkové kategorii 15-19 let, kde vzrostl podíl dětí narozených nevdaným ženám z necelých 20% na více než 80% v roce 2003. U této věkové skupiny žen došlo k největšímu rozvolnění tradičního vztahu mezi sňatkem a rozením dětí a nejvíce se zde uplatnilo snížení společenského tlaku na uzavření sňatku v případě těhotenství ženy. Výrazný posun byl znatelný také ve věkové skupině 20-24 let, kde se podíl narozených ženám žijícím mimo manželství zvýšil z původních 6 % na více než 40%. V těchto nižších věkových kategoriích hrají hlavní roli především svobodné ženy, které dříve vstupovaly do manželství z důvodu těhotenství, nyní však stále více zůstávají samy nebo žijí ve faktickém manželství.

Také ve vyšších věkových kategoriích byl zaznamenán nárůst podílu dětí narozených mimo manželství, zde se však jedná o narozené rozvedeným ženám, které po předchozím rozpadu manželství již vstupují pouze do neformálního svazku a pořizují si s novým partnerem potomka. Na rozvedené připadají ve věkové skupině 35-45 let až dvě třetiny z celkových 30% narozených nevdaným ženám v tomto věku. 

V roce 1990 byl profil podílu nemanželsky narozených dle věku matky charakterizován nejvyšší hodnotou ve věkové skupině 40-44 let, která mírně převyšovala i podíl nemanželsky narozených matkám ve věku 15-19 let, a nejnižší hodnota byla zaznamenána ve věku 20-24 let. V současné době je oproti tomu podíl nemanželsky narozených nejvyšší ve věku 15-19 let, přičemž tato hodnota převyšuje hodnotu pro nejstarší skupinu žen více než dvojnásobně. Ženy v nejnižší věkové skupině jsou většinou svobodné a podíl vdaných žen  je zde velice nízký. Proto se, i přes několikanásobně vyšší plodnost vdaných žen ve srovnání s nevdanými, většina dětí mladých matek rodí mimo manželství. Nejnižší podíl narozených nevdaným ženám byl zaznamenán ve věku 25-29 let, což souvisí s realizací odkládaného sňatku a zakládání rodiny právě v této věkové kategorii.

Graf 4: Podíl narozených mimo manželství dle věku matky


Graf 5: Narození v roce 2003 dle věku a rodinného stavu matky.
 

Zde lze tedy sledovat těžiště celkového poklesu porodnosti v průběhu 90. let. Právě tím, že se snížily počty vdaných žen v období největší plodnosti, poklesl i počet narozených dětí (navíc klesla i plodnost vdaných žen). Ve věku nejvyšší plodnosti je stále více svobodných žen, jejichž plodnost je celkově nižší.

Z regionálního pohledu je patrné, že největší podíl nemanželsky narozených dětí je v okresech Ústeckého, Karlovarského, Libereckého a Moravskoslezského kraje, nejnižší podíl nemanželsky narozených naopak vykazují okresy na Vysočině a v okolí Brna.

Graf 6: Narozené děti mimo manželství podle okresů v %.

 
I přes rostoucí úroveň podílu narozených mimo manželství však Česká republika nedosahuje takových hodnot, jaké jsou zaznamenány v některých zemích západní a severní Evropy, kde hodnota tohoto ukazatele dosahuje až 50% (2003: Island 63%, Švédsko 56%, Norsko 50%). Nízké podíly jsou naopak zaznamenány v zemích jižní Evropy (2003: Řecko 4,3%, Itálie 10,8%). V tomto srovnání se ČR pohybuje spíše okolo průměru (Průměr 25 zemí EU: 30,2%).
 
Šárka Daňková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum