demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 49680

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
11.01.2008 ANALÝZA: Kouření a úmrtnost v EU a v ČR

V současné době na následky kouření zemře pravděpodobně 500 milionů lidí. Předpokládá se, že v roce 2030 bude kouření celosvětově největší samostatnou příčinou smrti. Předkládaný příspěvek věnovaný spotřebě cigaret, prevalenci kuřáctví a úmrtnosti na nejzávažnější příčiny v důsledku kouření vychází z diplomové práce Elišky Kozákové

Tabáková epidemie, či dnes pandemie začala s příchodem 20. století, během něhož tabák stačil zabít více lidí než obě světové války dohromady, asi 100 milionů. Na celém světě nyní umírají vinou tabáku už 4 miliony lidí ročně. Tento počet se neustále zvyšuje a nezmění-li se dramaticky současné trendy kuřáctví, bude to v roce 2020 už 10 milionů úmrtí za rok.

1. Prevalence kuřáctví
Téměř jedna miliarda mužů na světě kouří – okolo 35 % mužů v rozvinutých zemích a 50 % v rozvojových zemích. Trendy v rozvinutých i v rozvojových zemích ukazují, že kouření mužů dosáhlo vrcholu a pomalu, ale jistě dochází k jeho snižování. Žen kouří pravidelně na celém světě kolem 250 milionů (Mackay, Eriksen, 2002).

V České republice zjišťuje rozšířenost kuřáctví Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR) v rámci Výběrového šetření o zdravotním stavu české populace. Jde o dotazníkové šetření HIS – Health Interview Survey, prováděné vždy jednou za tři roky metodikou WHO. Počet kuřáků v populaci se podle této studie mění jen málo. Při podrobnějším rozboru je patrné, že v období 1993–2002 mírně poklesl podíl silných kuřáků a vzrostlo procento současných nekuřáků (Sovinová, Csémy, 2003). Další informace o kuřáctví vychází z pravidelných šetření Státní zdravotní ústav (SZÚ) "Zdraví a škodlivé návyky".

Výsledky výzkumů české populace svědčí o tom, že mezi dospělou populací kouření mírně klesá. Je to více dáno poklesem kouření mezi muži. Také se ukazuje, že mezi muži klesá podíl silných kuřáků, tj. těch, kteří udávají, že kouří více než 20 kusů cigaret denně. Zdá se také, že značná část kuřáků (minimálně 40 %) by ráda s kouřením skoncovala (Sovinová, Csémy, 2003).

Informace o spotřebě cigaret a kuřáctví  pro tento příspěvek jsou čerpány z databáze WHO: Health For All, verze 2007.

Spotřeba cigaret na osobu za rok v Evropské unii v letech 1970–2000
I přesto, že nemáme údaje o spotřebě cigaret na osobu za rok v letech 1970–2000 úplné za všechny státy Evropské unie (viz tab.1) a pro Kypr, Lucembursko a Lotyšsko zcela chybí, je patrné, že spotřeba cigaret v Evropské unii zaznamenala mezi lety 1970 a 2000 v jednotlivých zemích značně rozdílný vývoj.

V průběhu let můžeme mezi státy s vyšší spotřebou cigaret zařadit Bulharsko, Irsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Řecko. Naopak země s nižší spotřebou jsou Finsko, Rumunsko a Švédsko. Když ale srovnáme spotřebu cigaret na osobu za rok mezi roky 1970 a 2000 (viz tab.1), vidíme, že největší pokles byl ve Spojeném království a Belgii. Spojené království zaznamenalo největší pokles spotřeby cigaret na osobu za rok, a to o rovnou polovinu ze 2 262 cigaret na 1 123 cigaret na osobu za rok. Největší vzrůst byl ve Španělsku, Bulharsku, Řecku a Portugalsku. V těchto zemích se spotřeba cigaret na osobu navýšila zhruba o 600 cigaret.

Spotřeba cigaret na osobu za rok se téměř nezměnila v Dánsku, Irsku, Maďarsku, Polsku a v České republice, u které máme sice data pouze za roky 1995–2000, ale i z těchto údajů vyplývá, že se svojí spotřebou Česká republika řadí mezi státy s nižší průměrnou spotřebou cigaret, pohybující se kolem 1 500 cigaret na osobu za rok.

Graf 1: Počet cigaret zkonzumovaných v Evropské unii na osobu za rok


Tab.1: Kouření v EU ve vybraných letech

Zdroj: European health for all database, 2007
Tečka namísto údaje v tabulce vyjadřuje, že údaj není dostupný

Podíl pravidelných denních kuřáků v Evropské unii v letech 1994–2004
Stejně jako u spotřeby cigaret na osobu i u podílu pravidelných denních kuřáků máme data za jednotlivé země pro muže a ženy neúplná a opět zcela chybí údaje za Lucembursko a Kypr. Z dostupných dat lze vyčíst, že ve všech zemích Evropské unie došlo v průběhu let 1980–2005 k poklesu podílu pravidelných denních kuřáků v populaci mužů ve věku 15+. Nejvýraznější snížení podílu kuřáků mezi muži mezi roky 1980–2005 zaznamenaly tyto země: Švédsko o 23 procentních bodů (p.b.) , Belgie o 20 p.b., Nizozemí o 17 p.b., Spojené království o 16 p.b., Irsko o 15 p.b. a Finsko o 11 p.b. V průběhu posledních deseti až patnácti let poklesl počet pravidelných denních kuřáků v Polsku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku, Maltě a Dánsku o 10 p.b. Podíl pravidelných kuřáků se v České republice mezi roky 1993 a 2004 téměř nezměnil, pohybuje se kolem 30 %. Podíl kuřáků se skoro nezměnil ani v Estonsku, mezi roky 1990 a 2004 poklesl pouze o 3 p.b. Podobně jsou na tom i Francie, Itálie, Lotyšsko, Německo, Rumunsko a Litva.

Údaje u posledních let (viz tab.1) nám ukazují, že nejvyšší podíl pravidelných denních kuřáků v populaci mužů je v Polsku (42 %), Německu (37%) a Nizozemsku (35 %). Naopak nejméně kuřáků nalezneme v Litvě (9 %), Švédsku (13 %) a Belgii (16%). Při prvním pohledu na podíl pravidelných denních kuřáků v populaci žen (viz tab.1) je zřejmé, že procento žen kuřaček je téměř ve všech státech nižší než procento mužů kuřáků. Vyšší je pouze ve Švédsku, a to o 5 p.b. Státy, kde je podíl  kuřáků mezi muži výrazně vyšší než u žen, jsou: Litva (33 p.b.), Lotyšsko (30 p.b.), Slovensko (27 p.b.), Rumunsko (23 p.b.), Estonsko (21 p.b.), Bulharsko (20 p.b.), Řecko (17 p.b.) a Polsko (17 p.b.). V České republice je podíl kuřaček o 10 p.b. nižší než podíl kuřáků. Podobně je na tom i Nizozemsko (9 p.b.), Rakousko (10 p.b.), Malta (12 p.b.), Maďarsko (12 p.b.) a  Španělsko (12 p.b.).

Při podrobnějším prozkoumání ale zjistíme rozdíl v tom, že zatímco v populaci mužů došlo ve všech zemích k poklesu podílu kuřáků, v populaci žen tomu tak nebylo. V polovině zemí Evropské unie došlo k nárůstu podílu žen kuřaček. Podíl žen kuřaček v populaci nejvíce poklesl v letech 1980–2005 ve Spojeném království o 14 p.b., Belgii a Irsku o 12 p.b., ve Švédsku o 10 p.b. a v Nizozemsku o 8 p.b. a vzrostl ve Francii o 9 p.b., v Bulharsku o 6 p.b. a ve Finsku o 1 p.b.. Za posledních deset až patnáct let byl nejvýraznější nárůst podílu kuřaček zaznamenán v Estonsku a Lotyšsku o 6 p.b. Naopak největší pokles byl v Dánsku, a to o 12 p.b. Ostatní země výrazné změny nezaznamenaly. V České republice byl podíl žen kuřaček mezi roky 1993–2004 téměř neměnný a pohyboval se kolem 20 %, podobně jako ve Slovinsku. Celkově lze říci, že změny v podílu kuřáků v populaci žen jsou menší než v populaci mužů. V Portugalsku, Rumunsku a Litvě je nejnižší podíl kuřaček v Evropské unii, činí kolem 10 %. Nejvyšší podíl je pak v Německu (33 %), Nizozemsku (26 %) a Polsku (25 %).

Po srovnání vývoje podílu kuřáků v populaci mužů i žen můžeme říci, že největší pokles podílu kuřáků u mužů i u žen byl ve Spojeném království, Švédsku, Belgii, Irsku a Nizozemsku. V České republice se podíl kuřáků ani kuřaček v průběhu let téměř neměnil. Stejně tak tomu bylo i v Itálii, Rumunsku, Německu a Litvě.

2. Úmrtnost spojená s kouřením
Již před několika desetiletími bylo prokázáno, že užívání tabáku poškozuje zdraví. Na základě celé řady předložených vědeckých důkazů není tedy dnes žádných pochyb o tom, že užívání tabáku způsobuje onemocnění a smrt velkého množství osob. Tato zbytečná úmrtí alarmují ke všeobecné aktivitě veřejného zdravotnictví. Státy postižené epidemií kouření tomuto problému čelí nebo v blízké budoucnosti budou nuceny čelit. Kouření tabáku je přitom nejčastější příčinou předčasných onemocnění a úmrtí, kterým je možno účinně předcházet prevencí (Sovinová, 1997).

Dopad kouření na zdraví člověka je dvojího druhu. Zaprvé, kuřák se stává na nikotinu rychle závislým a zadruhé, kouření vyvolává smrtelné nemoci a invaliditu. V porovnání s jinými druhy rizikového chování je zde riziko předčasného úmrtí mimořádně vysoké. Polovinu dlouhodobých kuřáků tabák nakonec zabije a polovina z nich zemře v produktivním věku, přičemž ztratí 20-25 let života (Jha, Chaloupka, 1999).

V České republice umírá každoročně celkem kolem 100 tis. osob. Z toho zhruba pětina, 23 tis., na nemoci způsobené kouřením. Jsou to především nemoci srdce a cév (ischemická choroba srdeční, cerebrovaskulární onemocnění), na nichž se podílí kouření asi čtvrtinou. Dále sem řadíme chronická plicní onemocnění, která zaviní kouření ze tří čtvrtin. Lze říci, že 75 % lidí s chronickým onemocněním průdušek by nemuselo onemocnět, kdyby nekouřilo. A konečně třetí skupinou nemocí způsobených kouřením jsou různé nádory. Zde má kouření podíl celkově asi třetinový. Najdeme ovšem i výjimky, jako např. rakovinu plic, kde má kouření asi 90procentní podíl či rakovinu močového měchýře s podílem vlivu kouření asi 50–70 %. Kromě toho se kouření podepisuje na nemocech ve všech oborech medicíny. Z výše zmíněných 23 tis. úmrtí ročně způsobených tabákem připadají dvě třetiny (15 tis.) na osoby ve středním věku (35–69 let). Každý druhý muž, kterému je v ČR letos 35 let, se nedožije své sedmdesátky. Přitom každý pátý z těchto mužů zemře právě vinou kouření (Králíková, Kozák, 2003).

Pro účel analýzy bylo vybráno pět příčin úmrtí: ischemická choroba srdeční, cerebrovaskulární nemoci, chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí, zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce a zhoubný novotvar slinivky břišní. Tyto příčiny úmrtí byly vybrány, protože mají největší podíl na celkové úmrtnosti mužů i žen ve vybraných státech.

Postavení České republiky v Evropské unii v úmrtnosti na nemoci způsobené kouřením mezi roky 1994 a 2004
Blízkost či podobnost zemí na danou příčinu úmrtí jsme zjistili použitím shlukové analýzy. Zároveň víme, že si jedna skupina států není příliš podobná s ostatními skupinami (Kelbel, Šilhán, 2001). Modrou barvou je v grafech vždy označena skupina států, která měla ve vybraném roce na danou příčinu úmrtí nejlepší postavení mezi ostatními státy, tj. měla nejnižší úmrtnost. Skupina, která měla nejvyšší úmrtnost je označena barvou červenou a zbylé skupiny jsou vyznačeny černě. Různorodosti úmrtnosti na vybranou příčinu odpovídá počet vytvořených skupin (shluků) a počet zemí ve skupině. V některých případech se stalo, že skupinu tvoří dva nebo dokonce i jeden stát, který se vymyká ostatním zemím, tzn. má velmi vysokou nebo nízkou úmrtnost na některou příčinu úmrtí. Ještě je nutné zmínit, že pro rok 1994 jsme neměli k dispozici míry úmrtnosti pro Kypr a v roce 2004 pro Belgii, Dánsko, Francii, Irsko, Itálii, Maďarsko Portugalsko, Slovensko a Švédsko.

Úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční
Úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční je spolu s úmrtností na cerebrovaskulární nemoci nejvyšší ze všech studovaných příčin úmrtí které zde v souvislosti s kouřením uvažujeme (viz tab.2). Po provedení shlukové analýzy jsme zjistili, že v roce 1994 měly nejpříznivější úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční tyto státy: Lucembursko, Řecko, Nizozemsko, Španělsko, Belgie, Itálie, Portugalsko, Francie a Polsko. Naopak nejhůře na tom byly pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva s mírou úmrtnosti přes 300 na 100 tis. obyv. u žen a v rozmezí 550-690 u mužů. Další skupiny tvořily Malta, Spojené království, Německo, Rakousko, Dánsko, Švédsko, Slovinsko a Finsko, Irsko , Bulharsko, Rumunsko, ČR, Maďarsko a Slovensko. Česká republika měla se svými hodnotami míry úmrtnosti 364 na 100 tis. obyv. u mužů a 195 u žen pátou nejhorší úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční v roce 1994.

Během deseti let, tzn. do roku 2004 se situace téměř nezměnila (viz. Graf 2). Nejhorší úmrtnostní poměry opět vykazovaly pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva, i když se míra úmrtnosti u mužů i u žen snížila. U mužů klesla v průměru o 200 a u žen o 100 na 100 tis. obyv. Nejlépe si stály Kypr, Lucembursko, Řecko, Slovinsko, Nizozemsko a Španělsko. Tedy Lucembursko, Řecko a Španělsko si zachovalo nízkou úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční. Další skupiny nám tvoří Německo, Rakousko, Polsko, Spojené království, Malta a Bulharsko, ČR, Finsko a Rumunsko. Česká republika sice snížila míru úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční, ale v rámci Evropské unie si vůbec svoje postavení nevylepšila.

Graf 2: Standardizované míry úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční mužů (osa Y) a žen (osa X) v roce 2004

Zdroj: vlastní zpracování dle European mortality database, 2007

Úmrtnost na cerebrovaskulární nemoci
Úmrtnost na cerebrovaskulární nemoci je druhá nejvyšší z nemocí způsobených kouřením (viz tab.2). V roce 1994 byla nejvyšší úmrtnost na cerebrovaskulární nemoci v Estonsku, Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku, kde se míry úmrtnosti pohybovaly od 200 do 250 na 100 tis. obyv. u žen a od 250 do 300 na 100 tis. obyv. u mužů. Nejnižší úmrtnost na cerebrovaskulární nemoci byla v Belgii, Nizozemsku, Švédsku, Dánsku, Francii, Irsku, Spojeném království, Španělsku, Maltě, Finsku, Lucembursku, Itálii, Rakousku, Německu a Polsku. Česká republika se spolu s Maďarskem a Portugalskem opět řadila k horšímu průměru s hodnotami standardizované úmrtnosti 187 u mužů a 145 u žen. I když se do roku 2004 míra úmrtnosti na cerebrovaskulární nemoci celkově snížila, nebyly zde stejně jako u ischemické choroby srdeční zaznamenány žádné zvláštní změny, co se postavení zemí v Evropské unii týče. Nejnižší úmrtnost na cerebrovaskulární nemoci byla v Nizozemsku, Německu, Španělsku, Kypru, Rakousku, Lucembursku, Spojeném království, Maltě a Finsku. Nejvyšší úmrtnost si zachovaly Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko. V České republice sice došlo ke snížení úmrtnosti o 50 úmrtí na 100 tis. obyv. u mužů a o 45 úmrtí na 100 tis. obyv., ale opět se spolu s Litvou, Estonskem, Polskem, Slovinskem a Řeckem řadí mezi státy s nepříznivou úmrtností na cerebrovaskulární nemoci.

Úmrtnost na chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí
Úmrtnost na chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí je třetí nejzávažnější příčinou úmrtnosti u žen a čtvrtou nejzávažnější příčinou úmrtnosti u mužů ze sledovaných příčin úmrtnosti na nemoci způsobené kouřením (viz tab.2). Zde se změnilo uskupení států, co do příznivých a nepříznivých úmrtnostních poměrů. Nejvyšší úmrtnost byla v Belgii, Litvě, Maďarsku a Irsku se standardizovanou mírou úmrtnosti 15–32 u žen a 60–75 u mužů. Nejlépe si stály Řecko a Slovensko, kde se hodnoty úmrtnosti u žen pohybovaly kolem 4 na 100 tis. obyv. a u mužů kolem 11 na 100 tis. obyv. Dále byly vyčleněny čtyři skupiny sobě příbuzných zemí, z nichž Česká republika patřila s Polskem, Portugalskem, Bulharskem, Francií, Rakouskem, Finskem a Švédskem k těm, které měly spíše nižší úmrtnost na chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí.

V roce 2004 byla nejvyšší úmrtnost na chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí ve Spojeném království, kde byla standardizovaná míra úmrtnosti u žen 25 a téměř 40 na 100 tis. obyv. u mužů. Stejně tak jako bylo Spojené království vyčleněno samostatně jakožto stát s nejvyšší úmrtností na chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí, tak bylo samostatně vyčleněno Řecko jako země s nejnižší úmrtností. Zde byly 4 úmrtí na 100 tis. obyv u žen a 10,5 u mužů. V České republice zůstaly příznivé úmrtnostní poměry a opět se zařadila do skupiny s Finskem a Bulharskem, a dále ještě s Kyprem a Lotyšskem. Celkově v Evropské unii mezi roky 1994 a 2004 úmrtnost na chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí poklesla.

Tab. 2: Standardizovaná míra úmrtnosti na vybrané příčiny úmrtí v Evropské unii v letech 1994 a 2004, muži (na 100 tis. obyv.)

A - ICHS
B - Cerebrovaskulární nemoci
C - CHN dolní části dých. ústrojí
D - ZN průdušky a plíce
E - ZN slinivky břišní
Zdroj: European mortality database, 2007

Tečka namísto údaje v tabulce vyjadřuje, že údaj není dostupný

Úmrtnost na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce
Úmrtnost na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce se u mužů řadí na třetí a u žen na čtvrté místo, co do podílu na úmrtnosti způsobené kouřením (viz tab.2). Portugalsko a Švédsko měly nejnižší úmrtnost na tuto příčinu v roce 1994. Na opačné straně stálo Maďarsko, které mělo standardizovanou míru úmrtnosti 134 u mužů a 26 u žen. Česká republika se s Belgií, Polskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Slovenskem, Slovinskem a Nizozemskem řadila hned za Maďarsko. Úmrtnost byla v České republice 104 úmrtí na 100 tis. obyv. u mužů a 16 u žen.

Mezi roky 1994 a 2004 se úmrtnostní poměry na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce v Evropské unii zlepšily a postavení zemí se změnilo (viz Graf 3). Jako země s nejvyšší úmrtností bylo samostatně vyčleněno Polsko, kde byla míra úmrtnosti 105 na 100 tis. u mužů a 20 u žen. Nejlépe si vedly Finsko, Kypr a Malta. V České republice se sice míra úmrtnosti snížila o 2 úmrtí na 100 tis. obyv. u žen a o 18 u mužů, ale zůstala s pobaltskými státy Lotyšskem, Litvou, Estonskem a Slovinskem mezi zeměmi s druhou nejvyšší úmrtností na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce v Evropské unii.

Graf 3: Standardizované míry úmrtnosti na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce mužů (osa Y) a žen (osa X) v roce 2004

Zdroj: vlastní zpracování dle European mortality database, 2007

Úmrtnost na zhoubný novotvar slinivky břišní
Zhoubný novotvar slinivky břišní má mezi příčinami úmrtí způsobených kouřením nižší zastoupení stejně jako zhoubný novotvar žaludku, ale mezi novotvary způsobenými kouřením patří k těm významnějším (viz tab. 2). V roce 1994 byla nejvyšší úmrtnost na zhoubný novotvar slinivky břišní v České republice, Maďarsku a Rakousku, kde se míry úmrtnosti pohybovaly od 15 do 16 na 100 tis. obyv. u mužů a kolem 10 na 100 tis. obyv. u žen. Nejnižší úmrtnost na zhoubný novotvar slinivky břišní byla v Řecku, Španělsku, Portugalsku, Rumunsku a Bulharsku. I když se do roku 2004 míra úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní celkově snížila, Česká republika, stejně jako Rakousko, patřila opět k zemím s nejvyšší úmrtností na tuto příčinu (viz Graf 4). K Rakousku a České republice se ještě zařadilo Finsko. Je zajímavé, že ačkoliv Finsko většinou patřilo k zemím s nejnižší úmrtností na nemoci způsobené kouřením, Rakousko k zemím s úmrtností také spíše nižší a Česká republika většinou k zemím s úmrtností průměrnou, vykazují tyto země nejvyšší úmrtnost právě na zhoubný novotvar slinivky břišní. Nejnižší úmrtnost na zhoubný novotvar slinivky břišní byla pak na Kypru, který byl vyčleněn pro svoji nízkou úmrtnost jako samostatná skupina.

Graf 4: Standardizované míry úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní mužů (osa Y) a žen (osa X) v roce 2004

Zdroj: vlastní zpracování dle European mortality database, 2007

Pro srovnání vývoje úrovně úmrtnosti na ZN hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce v České republice byly vybrány tyto země: Finsko, Francie, Lotyšsko, Rakousko a Řecko. Francie byla vybrána, protože se mezi příčinami úmrtí na nemoci způsobené kouřením řadí k zemím s nejnižší úmrtností, Lotyšsko naopak se svojí vysokou spotřebou cigaret na osobu za rok a s vysokým podílem kuřáků i kuřaček k zemím s nejvyšší úmrtností. V Řecku je také vysoká spotřeba cigaret na osobu a vysoký podíl kuřáků v populaci, ale přesto se řadí v některých příčinách úmrtí způsobených kouřením k zemím s nižší úmrtností. Finsko je zase zástupce severských zemí s nižší úmrtností na nemoci způsobené kouřením a Rakousko je země střední Evropy s průměrnou úmrtností na nemoci způsobené kouřením.

Vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce v průběhu let 1984–2004 má u mužů a u žen zcela opačný průběh (viz Graf 5 a 6). V průběhu let standardizovaná míra úmrtnosti na tuto příčinu u mužů klesala. Výjimkou je pouze Lotyšsko, kde v první polovině sledovaného období stoupala. Naopak u žen úmrtnost na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce mezi lety 1984–2004 stoupala, přičemž Lotyšsko je zde opět výjimkou, protože úmrtnost v tomto státě nepatrně poklesla a v průběhu let se významně neměnila. Ačkoliv byl u mužů a u žen opačný vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce, vedoucí postavení u obou pohlaví zaujímá Česká republika. U mužů mělo druhou nejvyšší úmrtnost Lotyšsko a u žen Rakousko. Řecko s Francií a Finsko s Rakouskem měly u mužů podobné křivky vývoje úmrtnosti. U žen si takto blízké byly Finsko a Řecko.

Graf 5: Standardizovaná míra úmrtnosti na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce, muži, 1984-2004

Zdroj: European mortality database, 2007

Graf 6: Standardizovaná míra úmrtnosti na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce, ženy, 1984-2004

Zdroj: European mortality database, 2007

Závěr
Spotřeba cigaret v Evropské unii zaznamenala mezi lety 1970–2000 značně rozdílný vývoj. Pokles ve spotřebě cigaret zaznamenaly především severské státy Finsko a Švédsko. Naopak vzrůst spotřeby cigaret byl ve Španělsku, Řecku a Nizozemí. Pro Českou republiku jsme měli k dispozici data o spotřebě cigaret pouze za roky 1995–2000 a z nich je patrné, že spotřeba cigaret se výrazně neměnila a že se Česká republika řadí mezi státy s nižší průměrnou spotřebou cigaret.

V průběhu let 1980–2005 došlo ve všech zemích Evropské unie k poklesu podílu pravidelných kuřáků mezi muži, přičemž v České republice se podíl pravidelných kuřáků měnil jen velmi málo a pohyboval se kolem 30 %. Podíl pravidelných kuřáků v populaci žen byl téměř ve všech zemích nižší, než podíl kuřáků v populaci mužů. Výjimkou bylo pouze Švédsko. Při zkoumání vývoje podílu pravidelných kuřáků v populaci žen jsme zjistili, že v polovině zemí došlo k nárůstu. Podíl kuřaček v České republice se stejně jako podíl kuřáků téměř neměnil.

Při zkoumání úmrtnosti na nemoci způsobené kouřením v Evropské unii mezi lety 1994–2004 bylo zjištěno, že muži celkově mají v celé Evropské unii u všech nemocí způsobených kouřením vyšší úmrtnost než ženy. Během sledovaného období se ale úmrtnost na nemoci způsobené kouřením v celé Evropské unii snížila. Nejvíce se na úmrtnosti podílela ischemická choroba srdeční, cerebrovaskulární nemoci a chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí. Použitím metody shlukové analýzy jsme zjistili, že celkově byla nejhorší úmrtnost na nemoci způsobené kouřením v pobaltských státech Estonsku, Lotyšsku a Litvě. V těchto státech byla zároveň velmi vysoká spotřeba cigaret a vysoký podíl kuřáků v mužské populaci. Je ale zajímavé, že zatímco v Řecku byla také vysoká spotřeba cigaret a velký podíl kuřáků, vykazovalo u většiny příčin na nemoci způsobené kouřením nízkou úmrtnost. To bychom mohli vysvětlit například lepší úrovní zdravotní péče. Česká republika měla u většiny příčin průměrnou úmrtnost, až na zhoubný novotvar slinivky břišní, kde patřila do skupiny zemí s nejvyšší úmrtností na tuto příčinu.

Literatura
KRÁLÍKOVÁ, E.; KOZÁK, J. 2003. Jak přestat kouřit. MAXDORF, 2003. 130 s. ISBN 80-85912-68-6.
KELBEL, J.; ŠILHÁN, D. 2001. Shluková analýza [online]. 2001. 11 s. [cit. 2007-08-30]. Dostupný z WWW: <http://www.gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/slides/KMeans.pdf>.
JHA,P.; CHALOUPKA, F. 1999. Jak zvládnout kuřáckou epidemii – Vlády a ekonomika kontroly tabáku. A World Bank publication, 1999. 117 s. ISBN 80-7071-234-1.
SOVINOVÁ, H. 1997. Kouření cigaret. Jak jsme na tom se zdravím. 1. vydání. Státní zdravotní ústav, 1997. 91 s. ISBN 80-7071-069-1.
SOVINOVÁ, H.; CSÉMY, L.; SADÍLEK, P. 2003. Kouření cigaret a pití alkoholu v české republice. Kouření v České republice. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. 15 s. ISBN 80-7071-230-9.
MACKAY, J.; ERIKSEN, M. 2002. The Tobacco Atlas. WHO, 2002. 128 s. ISBN 92-4156-209-9.

Zdroje dat
European health for all database. 2007. [online]. World Health Organization: Regional Office for Europe. [cit. 2007-07-22]. Dostupný z WWW: <http://www.euro.who.int/hfadb>.
European mortality database. 2007. Mortality indicators by 67 causes of death, age and sex [online]. World Health Organization: Regional Office for Europe. [cit. 2007-07-22]. Dostupný z WWW: <http://www.euro.who.int/InformationSources/Data/20011017_1>.
WILMOTH, J. 2007. The Human Mortality Database [online]. Berkeley: University of California, [cit. 2007-08-14]. Dostupný z WWW: < http://www.mortality.org/>.


Eliška Kozáková


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum