demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51055

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
15.04.2008 ANALÝZA: Preferované počty dětí v rodině

Předkládaná analýza je zaměřena na srovnání preferovaných a reálných počtů dětí v rodině, stejně jako na postihnutí širších souvislostí těchto preferencí, zejména s ohledem na vícedětné rodiny. Centrem pozornosti přitom budou vedle úplných rodin s dětmi též osamělé matky. Analýza vychází z výzkumné studie realizované VUPSV.

Poslední desetiletí 20. století a počátek století 21. jsou charakteristické významnými změnami v reprodukčním chování obyvatelstva, přičemž tyto změny jsou nejvýraznější především v oblasti porodnosti. Jedná se zejména o pokles počtu narozených dětí, zvyšování věku matek při porodu a zvyšování podílu dětí narozených mimo manželství. V době poklesu průměrného počtu dětí v rodině a narůstající bezdětnosti se upírá zájem některých odborníků též na možnost podpory vícedětných rodin jako jednoho z potenciálních nástrojů zmírnění populačního úbytku a stárnutí populace. Konečná úroveň plodnosti totiž u nás souvisí především s rozením dětí druhého a vyššího pořadí. Z dlouhodobého pohledu přitom lze konstatovat, že dřívější reprodukční model častější bezdětnosti a většího podílu vícedětných rodin byl vystřídán vzorcem s nižší bezdětností a výrazným úbytkem dětí vyššího pořadí (Rychtaříková, 2004). Pravděpodobnost porodu třetího, resp. čtvrtého dítěte je v české populaci dlouhodobě nízká, přičemž s postupem času se tyto pravděpodobnosti snižovaly – jejich hodnoty byly nejvyšší u nejstarších generací a jsou nejnižší u nejmladších žen. Ze všech živě narozených dětí se po celá devadesátá léta až do současnosti rodilo zhruba 10 % dětí třetího pořadí a 4 % dětí čtvrtého a vyšších pořadí. Otázkou, na kterou se pokusí odpovědět následující analýza, je, jaký počet dětí si lidé přejí mít, zda se jim tyto představy daří realizovat a jaké preferenci se v současné době teší model vícedětné rodiny.


V České republice má dlouholetou tradici dvoudětný model rodiny. Například ve výzkumu Naše společnost, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění v roce 2003, se pro dvě děti, jako ideální počet potomků, vyjádřily více jak dvě třetiny respondentů (podobně jako ve výzkumu provedeném v polovině let devadesátých). Třídětnou rodinu považovalo za ideální 23 % lidí (4 či více dětí v rodině uvedly jako ideální počet 4 % dotazovaných), přičemž se jednalo častěji o osoby v důchodovém věku, lidi věřící a rovněž o osoby s velmi nízkým příjmem domácnosti (Šalamounová, Šamanová, 2003). Otázky na představy o ideálním počtu dětí v rodině byly obsaženy také v rozsáhlém výzkumu provedeném v roce 2006 Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v rámci projektu „Rodina, zaměstnání a vzdělání“ (RZV). Uvedený výzkum se zaměřoval na vybrané rodinné typy v různých etapách rodinného (životního) cyklu a kladl si za cíl mimo jiné poznat základní souvislosti mezi aspiracemi a životními strategiemi v oblasti profese a rodiny. Vybrané výsledky tohoto výzkumu vám přináší následující analýza [pozn. 1].


Z výsledků vyplynulo, že lidé bez ohledu na to, v jaké fázi životního cyklu se zrovna nacházejí, i bez ohledu na skutečnost, zda děti mají či nikoliv, jednoznačně preferují dvě děti v rodině. Tři a více dětí považovalo za ideální počet 12 % svobodných, bezdětných jedinců ve věku 20-29 let, 17 % vdaných/ženatých respondentů ve věku 20-36 let, 15 % osamělých matek s dětmi a dokonce téměř 22 % ženatých/vdaných respondentů ve věku 36-50 let, kteří mají děti školního věku. Jedno dítě je ideálem pro poměrně nízký podíl lidí, přičemž trvale bezdětnými by chtělo zůstat jen naprosté minimum osob (viz tabulka 1). Představy o ideálním počtu dětí se v tomto výzkumu nijak nelišily podle pohlaví dotázaného ani podle nejvyššího dosaženého vzdělání, což však může být do jisté míry zapříčiněno velikostí a výběrovými kritérii souboru.

 

Tabulka 1: Ideální počet dětí v rodině

 

[Pozn. 2 ]; Zdroj: RZV

 

Představy o ideálních počtech dětí v rodině ne vždy korespondují s reálnými počty dětí, které rodiče v současnosti mají. V „mladých rodinách“ je tato disproporce do značné míry způsobena skutečností, že mnoho z těchto rodin je buď na počátku nebo uprostřed svého reprodukčního období a jejich současný počet potomků zatím není konečný. Specifickou skupinou jsou pak matky samoživitelky, jejichž plány ohledně počtu dětí jsou nebo byly do značné míry ovlivněny ztrátou a (následnou) absencí partnera. „Nejreprezentativnější“ skupinou lidí, co se týče možnosti porovnání plánovaných a skutečných počtů dětí, byli tedy v prezentovaném výzkumu rodiče dětí školního věku, neboť vzhledem k věku obou partnerů (36-50 let) již značný podíl těchto rodin reprodukční období ukončil a svá dosud nenaplněná přání ohledně počtu dětí v budoucnu zrealizuje již podstatně nižší podíl párů než v případě mladých rodin. Z dat uvedených v následující tabulce nicméně vyplývá poměrně vysoká shoda mezi ideálním a skutečným počtem dětí, a to zejména v případě dvoudětných rodin (bez ohledu na typ rodiny), jichž více jak 80 % považuje jejich současný počet dětí za ideální, zbývající podíly dotazovaných by si z převážné většiny přály dětí více.

 

V případě rodin vícedětných se však situace nejeví již tak jednoznačně jako u rodin dvoudětných. Poměrně vysoký podíl respondentů z úplných rodin se třemi a více dětmi rovněž považuje tento počet za ideální, o něco více jak čtvrtina dotazovaných z mladých rodin a dokonce více jak třetina respondentů se školními dětmi však považuje za ideální počet dvě děti, ačkoliv jich sami mají více. Možná vysvětlení se nabízejí dvě: zaprvé, dítě vyššího pořadí se narodilo neplánovaně, tj. přes to, že původním záměrem těchto rodin bylo mít nižší počet dětí; zadruhé: ačkoliv byly všechny děti plánované, na ideální počty dětí změnili respondenti názor na základě nynější zkušenosti, kdy pro ně vyšší počet dětí může v současnosti představovat vyšší zátěž (v souvislosti s péčí o děti, finanční apod.). Ještě větší disproporce se pak projevuje v případě osamělých matek se třemi a více dětmi, jichž by dokonce více jak polovina preferovala počet nižší. Vzhledem k faktu, že jsou na své děti tyto matky samy, výchova i zajištění rodiny po stránce finanční a materiální pro ně musí být velmi náročná.

 

Tabulka 2: Porovnání reálných a ideálních počtů dětí v rodině (v %)

 

[Pozn. 2 ]; Zdroj: RZV

 

V rodinách se školními dětmi a v neúplných rodinách byla dále přímo položena otázka, zda mají rodiče v současné době tolik dětí, kolik si původně přáli. Odpovědi v následující tabulce do značné míry potvrzují zjištění uvedená výše, tj. že v rodinách se třemi a více dětmi uvedl poměrně vysoký podíl respondentů, že mají více dětí, než si původně přáli (v rodinách se školními dětmi takto odpovědělo necelých 35 % dotazovaných, v neúplných rodinách 45 %). Děti vyššího pořadí jsou tedy v řadě případů neplánované (podstatně častěji než děti nižšího pořadí), nicméně vítané. I přes tento fakt se stále najdou i rodiče tří a více dětí, kteří mají dle jejich výpovědí dětí méně, než původně chtěli mít (14 %, resp. 13 %).

 

Tabulka 3: Máte v současné době tolik dětí, kolik jste si původně přál(a)? podle počtu dětí (v %)

 

Zdroj: RZV

 

Důvody, proč mají rodiče méně dětí, než původně chtěli mít, jsou různé a liší se především podle typu rodiny. V rodinách se školními dětmi patří mezi nejčastější důvod, proč mají rodiče méně dětí, než si původně přáli, zdravotní problémy jednoho či obou partnerů. Pro pětinu rodičů je hlavním důvodem to, že si jejich partner/ka další dítě nepřál/a, stejný podíl uvedl jako hlavní bariéru pro početí dalšího dítěte nevyhovující existenční podmínky. V rodinách, kde žije s dětmi pouze jejich matka, jsou důvody nižšího počtu dětí, než byl původní plán, zcela odlišné. Pro nejvyšší podíl matek, které mají nyní méně dětí, než si přály, byl hlavní příčinou změny původních představ o počtu dětí rozpad manželství/partnerství. Často uváděným důvodem nižšího počtu dětí u osamělých matek je též skutečnost, že žena nemá partnera, se kterým by dítě chtěla mít, a rovněž fakt, že se nachází v takových existenčních podmínkách, které to neumožňují, což má přímou souvislost s absencí partnera, neboť neúplné rodiny mívají nižší příjmy než rodiny úplné.

 

V této souvislosti vyvstává otázka, jaké okolnosti by mohly příznivě ovlivnit reprodukční chování rodin či usnadnit rodinám s dětmi jejich situaci. Na závěr se tedy krátce zmíníme o některých opatřeních rodinné politiky, která považují lidé ve vztahu k realizaci rodičovských plánů a péči o děti za prioritní. Pro nejvyšší podíl mladých rodičů podobně jako pro rodiče dětí školního věku i osamělé matky (bez ohledu na současný počet dětí v rodině) jsou nejdůležitějšími opatřeními, která by mohla usnadnit rodičovství, péči o děti a jejich výchovu a jež umožňují lépe kombinovat uplatnění na trhu práce a rodinné povinnosti, dobře placená mateřská a rodičovská dovolená. Důležité je dále zjištění, že nezanedbatelný podíl těchto dotazovaných uvedl, že pokud by tato opatření byla zajištěna na odpovídající úrovni, bylo by pro ně snazší mít tolik dětí, kolik zamýšleli (v případě mladých rodin se takto vyjádřilo 60 % dotazovaných, v případě rodin s dětmi školního věku 39 % a v případě osamělých matek 43 %), a též že by se mohli rozhodnout mít více dětí, či mít děti dříve (43 %, resp. 25 %, resp. 26 %). Z uvedeného vyplývá, že oblast rodinné politiky může mít velmi podstatný vliv na rozhodování o počtu a časování dětí a na skutečné reprodukční chování mladých lidí.

 

Shrnutí:

Lidé dotazovaní v rámci projektu Rodina, zaměstnání a vzdělání zcela jednoznačně preferují dvě děti v rodině, přičemž model vícedětné rodiny převažuje nad modelem rodiny jednodětné. Zajímavým zjištěním nicméně je, že nezanedbatelný podíl respondentů, kteří mají tří a více dětí, považuje za ideální počet dvě děti v rodině, tzn. v současnosti mají více dětí, než si původně přáli. Z toho vyplývá, že děti vyššího pořadí jsou v řadě případů neplánované. Pokud se v tomto kontextu zaměříme na opatření rodinné politiky, která by mohla ovlivnit reprodukční strategie lidí a rodinám s dětmi pomohla jejich situaci ulehčit, pak v preferencích dotazovaných výrazně dominuje dobře placená mateřská a rodičovská dovolená.

 

Poznámky:

1. Kromě svobodných bezdětných jedinců ve věku do 30 let (resp. bezdětných vdaných/ženatých respondentů ve věku do 37 let) se projekt orientoval na rodiny s dětmi, tzn. jednalo se o osoby více „pro-rodinně“ orientované, což může jejich postoje a preference týkající se počtu dětí v rodině do jisté míry ovlivnit. Prezentované výsledky tedy nelze zobecňovat na celou populaci České republiky.

2. svobodní = svobodní, bezdětní lidé ve věku 20-29 let; mladé rodiny = ženatí/vdané respondenti/tky ve věku 20-36 let, ¾ respondentů mají alespoň jedno dítě ve věku 3-7 let, ostatní bezdětní; rodiny se školními dětmi = ženatí/vdané respondenti/tky ve věku 36-50 let mající alespoň jedno dítě ve věku 7-12 let; neúplné rodiny = osamělé matky, které mají alespoň jedno z dětí ve věku 4-12 let

 

Literatura:

Rychtaříková, J. (2004) Změny generační plodnosti v České republice se zaměřením na vzdělání žen. Demografie, roč. 46, č. 2, str. 77-90.
Svobodová, K. (2007) Životní situace vícedětných rodin. Praha, VÚPSV.
Šalamounová, P., Šamanová, G. (2003) Představy respondentů o partnerských vztazích a rodině. Naše společnost 2003, č. 3-4, str. 25-31.

 

Plné znění výzkumné studie na téma Životní situace vícedětných rodin, z níž vychází publikovaná analýza, je k dispozici zde.


Tento příspěvek vznikl v rámci projektu „Rodina, zaměstnání a vzdělání“, finančně podpořeného MPSV pod číslem 1J051/05-DP2, řešeného v rámci Národního programu výzkumu TP-5 „Moderní společnost a její proměny“.

 

 


Kamila Svobodová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum