demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 49680

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
16.05.2008 ANALÝZA: Užívání antikoncepce ve světě a v rozvojových zemích

Příspěvek vychází z diplomové práce Šárky Kovačkové na téma Plánované rodičovství v kontextu společenského rozvoje. Věnuje se mapování regionálních rozdílů ve světě v užívání antikoncepce z hlediska četnosti i typu antikoncepčních prostředků. Zvláštní pozornost je věnována rozvojovým zemím...


Historický vývoj kontroly porodnosti

Zájem o omezování porodnosti se objevoval již v nejstarších dobách. Starověké civilizace se snažily předejít početí dítěte nejrůznějšími způsoby. Nejčastěji se pravděpodobně praktikoval koitus interruptus a používání rozličných rostlinných a jiných abortiv. V některých oblastech byli známi také předchůdci dnešních bariérových a spermicidních metod a kondomů. Běžným prostředkem používaným k omezování počtu dětí byla i infanticida. Uvolnění situace nalezneme v období antiky. Jak v antickém Řecku, tak především v antickém Římě byla známá a dostupná řada kontraceptivních a abortivních prostředků. Setkáváme se i s myšlenkou vědomé regulace porodnosti, k čemuž bezpochyby přispěla i uvolněná morálka antického Říma. V období středověku byly naopak z řad církve odsouzeny veškeré kontraceptivní a abortivní praktiky, a větší zájem veřejnosti o omezování porodnosti se opět projevil až v 18. a zejména v 19. století.

Ve 2. polovině 18. a na počátku 19. století docházelo v řadě zemí k poklesu úmrtnosti, což vedlo k rychlému populačnímu růstu těchto zemí, a začaly se objevovat první větší obavy z možného přelidnění. Není tedy divu, že se v této době začínala možnostem kontroly porodnosti věnovat stále větší pozornost. Hnutí za omezování porodnosti se v 1. polovině 19. století souhrnně označovalo jako neomalthuziánství. Přelom 19. a 20. století je rovněž charakteristický objevováním a zdokonalováním některých antikoncepčních prostředků, například nitroděložního tělíska a bariérových metod, což se spolu s neomalthuziánským hnutím podílelo na poklesu míry porodnosti v evropských zemích v 19. století.

Po druhé světové válce se problematice plánovaného rodičovství začala věnovat zvýšená pozornost, neboť řada rozvojových zemí vykazovala roční míru populačního přírůstku vyšší než 3 %, což vedlo stále častěji k přesvědčení, že rychlý populační růst může být překážkou socioekonomického rozvoje.

Druhá polovina 20. století zaznamenala velký pokrok ve vývoji antikoncepčních prostředků. Jednak docházelo k neustálému zdokonalování již známých metod plánovaného rodičovství, jednak byly objeveny metody nové. Z nich byl nejvýznamnější objev hormonální antikoncepce, která, kromě antikoncepční pilulky, zahrnuje i injekční a implantační antikoncepci. V poslední době jsou k dispozici rovněž antikoncepční náplasti, při nichž se hormonální dávka vstřebává kůží.

Užívání antikoncepčních metod ve světě

Ve vyspělých zemích používá v současné době antikoncepci 68,5 % vdaných žen v reprodukčním věku, zatímco v rozvojových zemích to je 59,4 %. Vzhledem k tomu, že v některých vyspělých zemích stále řada párů používá k ochraně před početím některé tradiční metody, zejména přerušovanou soulož a periodickou abstinenci, je podíl vdaných žen používajících moderní antikoncepční metody ze všech vdaných žen používajících nějakou formu antikoncepce vyšší v rozvojových zemích (90,7 %) než ve vyspělých zemích (80,7 %) (viz Graf 1).

Ve vyspělých zemích je nejčastěji používána antikoncepční pilulka, kterou používá 15,7 % vdaných žen v reprodukčním věku, a kondom (13,2 %). Téměř 10 % vdaných žen v reprodukčním věku je sterilizováno a zhruba stejný podíl (8 %) vdaných žen se spoléhá na nitroděložní tělísko a přerušovanou soulož. V rozvojových zemích je struktura používání antikoncepčních metod poněkud odlišná. Nejčastěji používanou metodou je sterilizace žen (22,2 % vdaných žen v reprodukčním věku), následuje nitroděložní tělísko (15,0 %) a antikoncepční pilulka (5,7 %).

Graf 1: Podíl používání moderních a tradičních antikoncepčních metod u vdaných žen v reprodukčním věku – dle světových regionů

Zdroj dat: World Contraceptive Use 2003
 
Používání antikoncepčních metod se značně odlišuje na jednotlivých kontinentech, a v rámci nich i v jednotlivých regionech. Obyvatelé Afriky jsou daleko méně sterilizováni než obyvatelé Asie a Latinské Ameriky a spoléhají se mnohem víc na tradiční metody nebo na antikoncepční pilulky. Sterilizace je zhruba ve stejné míře používaná jak v Asii, tak Latinské Americe, avšak v Asii je mnohem více používáno nitroděložní tělísko a méně hormonální antikoncepce, než jak je tomu v Latinské Americe.

Graf 2: Podíl vdaných žen v reprodukčním věku používajících antikoncepci na přelomu 20. a 21. století – dle typu metody a světadílu

Zdroj dat: World Contraceptive Use 2003
 
Rozvojové země
V rámci rozvojových zemí jsou výrazné rozdíly ve struktuře používání antikoncepce nejen mezi jednotlivými kontinenty, ale i mezi jednotlivými regiony.

V Africe je nejpoužívanější metodou k zábraně početí hormonální antikoncepce, dále pak tradiční metody plánovaného rodičovství a nitroděložní tělísko. Značné rozdíly se vyskytují mezi severní a jižní Afrikou na jedné straně a subsaharskou (východní, střední a západní) Afrikou na straně druhé. Zatímco v jižní a severní Africe používá nějakou formu antikoncepce zhruba 50 % vdaných žen v reprodukčním věku, v subsaharské Africe je to méně než 20 %. Navíc jsou značné rozdíly i ve struktuře používaných metod. V severní a jižní Africe převažuje hormonální antikoncepce, v severní k ní přibývá i nitroděložní tělísko. Oproti tomu v subsaharské Africe převažuje používání tradičních metod. Výjimku tvoří pouze východní Afrika, kde dominuje hormonální antikoncepce.

V Asii je nejvíce uplatňována sterilizace žen a zavádění nitroděložního tělíska. V průměru používá v Asii 63,5 % vdaných žen v reprodukčním věku nějakou formu antikoncepce. Tento údaj však značně ovlivňuje Čína, kde žije zhruba třetina obyvatel Asie a antikoncepci tam používá téměř 84 % vdaných žen v reprodukčním věku. Nejčastěji používané antikoncepční metody se v jednotlivých regionech různí. V jihovýchodní Asii dominuje hormonální antikoncepce, v jižní a střední Asii sterilizace žen, ve východní Asii nitroděložní tělísko a v západní Asii tradiční metody omezování porodnosti, především přerušovaná soulož.

V oblasti Latinské Ameriky a Karibiku je nejpoužívanější metodou ženská sterilizace, a po ní nitroděložní tělísko. V průměru používá v Latinské Americe 70,5 % vdaných žen v reprodukčním věku nějakou formu antikoncepce. Struktura používaných metod je ve všech regionech víceméně podobná. Nejvíce je používána sterilizace žen, po ní následuje v jižní Americe hormonální antikoncepce, v karibské oblasti nitroděložní tělísko a ve střední Americe zhruba ve stejné míře jak hormonální antikoncepce, tak nitroděložní tělísko.

Shluková analýza
K podchycení regionálních rozdílů v používání antikoncepce v závislosti na některých ukazatelích socioekonomického charakteru byla použita metoda shlukové analýzy.1
Do analýzy bylo zahrnuto šest ukazatelů za 119 zemí z celého světa.2
  • procento vdaných žen v reprodukčním věku používajících jakoukoli formu antikoncepce
  • procento vdaných žen v reprodukčním věku používajících moderní metody antikoncepce ze všech vdaných žen v reprodukčním věku používajících jakoukoli formu antikoncepce
  • míra úhrnné plodnosti
  • průměrný věk matek při narození prvního dítěte
  • podíl gramotných žen ve věku 15 let a více
  • HDP na jednoho obyvatele v paritě kupní síly v amerických dolarech

Údaje za vyspělé země byly použity z toho důvodu, aby se daly případně identifikovat ty rozvojové země, které se na základě analyzovaných ukazatelů přibližují spíše vyspělým zemím. 

Pomocí metody K-means shlukové analýzy3 byly vymezeny čtyři skupiny zemí, které uvnitř každé skupiny si byly z hlediska sledovaných charakteristik co nejpodobnější, zatímco oproti zemím jiných skupin byly co nejodlišnější.

Z analýzy vyplynulo, že rozšíření užívání antikoncepce má jistý regionální aspekt. V rámci jedné skupiny se dle očekávání soustředily víceméně země, které se nejen vyznačují určitou podobností z hlediska sledovaných ukazatelů, ale patří i do stejného geografického regionu. Jedná se o tyto čtyři skupiny: 1) „Afrika“, 2) „Vyspělé země“ (Evropa, USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Jižní Korea), 3) „Východní část Evropy“, 4) „ostatní“ (zahrnuje země ze všech světových regionů, s výjimkou vyspělých zemí).

Tab. 1: Regionální zařazení jednotlivých skupin zemí na základě výsledků shlukové analýzy

1 země s relativně vysokou mírou používání antikoncepce, ale s nízkým podílem moderních metod
2 vyspělé země – zahrnuje země OECD

Africké země se vyznačují nízkou mírou používání antikoncepce, vyspělé země naopak vysokou mírou používaní antikoncepce. Ve východní části Evropy je sice relativně vysoká míra používání antikoncepce, ale je zde nízký podíl používání moderních antikoncepčních metod. Země poslední skupiny se nezařadily do žádné z „extrémních“ skupin a představují jakýsi „střed“, který se vyznačuje průměrnou mírou používání antikoncepce.

Do skupiny zemí s nízkou mírou používání antikoncepce bylo zařazeno celkem 35 zemí, z toho 29 afrických a 4 asijské. Jedná se o velmi zaostalé země, kde HDP na jednoho obyvatele nedosahuje v průměru ani 1 500 amerických dolarů (dále jen USD), v řadě zemí je dokonce nižší než 1 000 USD. Nízká je rovněž gramotnost žen, v průměru je v této skupině gramotných pouze 42 % žen ve věku 15 let a více. Jedná se o země s vysokou mírou úhrnné plodnosti (v průměru je to 5,6 dětí na jednu ženu v reprodukčním věku) a velmi nízkým průměrným věkem matek při narození prvního dítěte – ten dosahuje hodnoty pouze 20 let. Antikoncepci používá v této skupině zemí v průměru pouze 20 % vdaných žen reprodukčního věku, z nich však 62 % používá metody moderní, především hormonální antikoncepci (pilulku, injekční a implantační antikoncepci) a nitroděložní tělísko. Co se užívání antikoncepce týče, vymyká se výše popsaným charakteristikám zejména Bangladéš, kde používá antikoncepci 54 % vdaných žen reprodukčního věku (z toho 80 % moderní metody), nicméně je do této skupiny zřejmě zařazen na základě socioekonomických charakteristik, neboť HDP na jednoho obyvatele je v Bangladéši pouze 2 000 USD a podle odhadů organizace UNESCO je v této zemi pouze 31 % žen ve věku 15 let a více gramotných.

Skupinu zemí s vysokou mírou používání antikoncepce tvoří výhradně vyspělé země, tedy severní, západní, jižní Evropa (s výjimkou Portugalska), USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a z Asie Japonsko, Jižní Korea a Singapur. Ze středovýchodní Evropy je zastoupena pouze Česká republika a Maďarsko. Tato skupina dosáhla ve všech analyzovaných ukazatelích, s výjimkou ukazatelů týkajících se plodnosti, „nejlepších“ hodnot. Podíl vdaných žen v reprodukčním věku používajících antikoncepci je 74 %, z toho 91 % používá metody moderní. Míra úhrnné plodnosti je v této skupině zemí 1,5 dětí na jednu ženu v reprodukčním věku. Tyto země se vyznačují i nejvyšším průměrným věkem matek při narození prvního dítěte (ten je v průměru 27,4 let) a nejvyšším podílem gramotných žen ve věku 15 let a více (98,8 %). Tato skupina vysoce převyšuje ostatní tři skupiny zemí v průměrné hodnotě HDP na jednoho obyvatele, které dosahuje 28 000 USD, což je čtyřnásobek HDP skupiny zemí z východní části Evropy a téměř dvacetinásobek průměru HDP afrických zemí.

Do skupiny zemí s relativně vysokou mírou používání antikoncepce, ale s nízkým podílem používání moderních metod, bylo zahrnuto 19 zemí, z nichž 9 patří do východní Evropy a 4 do oblasti Blízkého východu. Tyto země mají nejblíže k vyspělým zemím charakteristických vysokou mírou používání antikoncepce, je však zajímavé, že i přes relativně vysoký podíl vdaných žen používajících antikoncepci je v této skupině procento vdaných žen používající moderní metody ze všech vdaných žen používajících antikoncepci nejnižší. Tato skupina je charakteristická relativně vysokým podílem gramotných žen (93 %) a oproti dalším skupinám (s výjimkou čtvrté skupiny, kde jsou zastoupeny výlučně vyspělé země) se vyznačuje i vyšším HDP na jednoho obyvatele, vyšším průměrným věkem matek při narození prvního dítěte a nižší mírou úhrnné plodnosti. V průměru pouze 50 % vdaných žen používajících antikoncepci se spoléhá na metody moderní. Do této skupiny tedy patří země relativně vyspělé, kde téměř 60 % vdaných žen používá nějakou formu antikoncepce, nicméně je v těchto zemích stále ještě vysoký podíl žen používajících tradiční metody antikoncepce, zejména přerušovanou soulož a výpočet neplodných dnů (kalendářní metoda). Z vyspělých zemí (nepatřících do východní části Evropy) bylo přiřazeno do této skupiny pouze Portugalsko.

Tab. 2: Průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů v jednotlivých skupinách zemí

1 země s relativně vysokou mírou používání antikoncepce, ale s nízkým podílem moderních metod

Poslední skupina zemí je co do regionální příslušnosti nejrozmanitější. Patří do ní celkem 42 zemí, z toho 19 je z Latinské Ameriky a pak zhruba po 6 zemích z východní Evropy, Asie, Afriky a Blízkého východu. Vzhledem k tomu, že do této skupiny byla zařazena více než třetina sledovaných zemí, jsou průměrné hodnoty většiny analyzovaných proměnných v této skupině ze všech 4 skupin nejblíže průměrným hodnotám ukazatelů za všech 119 zemí. Tuto skupinu lze tedy považovat za jakýsi „střed“, čemuž odpovídá i to, že jsou v ní zastoupeny s výjimkou vyspělých zemí, které mají specifické postavení, všechny světové regiony. V průměru používá v této skupině antikoncepci 60 % vdaných žen reprodukčního věku, z toho 87 % používá moderní metody. Míra úhrnné plodnosti je 2,6 dětí na jednu ženu v reprodukčním věku a průměrný věk matek při narození prvního dítěte je 23,1 let. HDP na jednoho obyvatele dosahuje v průměru hodnoty 7 740 USD a 85 % žen ve věku 15 let a více je gramotných. Z východoevropských zemí patří do této skupiny většinou země bývalého Sovětského Svazu a z afrických zemí jsou zastoupeny s výjimkou Zimbabwe země severoafrické a jihoafrické. Z regionu Asie spadá do této skupiny např. Čína, Indie a Thajsko.

Na základě vzdáleností mezi finálními centry skupin (klastrů) lze určit, které skupiny jsou si nejblíže a které naopak nejdále. V tomto případě vykazují nejmenší vzdálenost, a jsou si tudíž nejblíže, skupina zemí tzv. středu (charakteristické průměrnou mírou používání antikoncepce) se skupinou zemí z východní části Evropy (charakteristickou relativně vysokou mírou používání antikoncepce, ale nízkým podílem používání moderních metod). Je to patrné i z průměrných hodnot analyzovaných proměnných (viz Tab. 2) a z toho, že obě skupiny zahrnují víceméně země ze stejných regionů, a to z východní části Evropy, Asie/Pacifiku, Blízkého Východu a Latinské Ameriky. Naopak nejvzdálenější a ve sledovaných (analyzovaných) ukazatelích nejrozdílnější je skupina zemí s nízkou mírou antikoncepce a skupina zemí s vysokou mírou používání antikoncepce, tedy nejvyspělejší země (OECD) vs. nejzaostalejší země (Afrika).
 
Poznámky v textu
1 Shluková analýza je metoda vícerozměrné statistické analýzy, která se používá k určení skupin (shluků) v datech. V rámci jednoho shluku by jednotlivé případy měly být co nejhomogennější, zatímco vůči případům ostatních shluků by měly být co nejvíce odlišné.

2 Informace týkající se používaní antikoncepce a moderních antikoncepčních metod vycházejí z materiálu World Contraceptive Use 2003, data za míru úhrnné plodnosti z World Population Data Sheet 2004, průměrný věk matek při narození prvního dítěte z World Fertility Report 2003, údaje za podíl gramotných žen ze Statistického institutu při organizaci UNESCO a data týkající se HDP z The World Factbook 2005.

3 Metoda K-means se snaží rozdělit objekty (případy) do zadaného počtu shluků tak, aby byla minimalizována variabilita uvnitř shluků a maximalizována mezi shluky. Vzdálenost středů jednotlivých shluků je získávána výpočtem jejich euklidovské vzdálenosti.

Zdroje dat
World Contraceptive Use 2003. United Nations, New York, 2004. (www.un.org/esa/population/publications/contraceptive2003/wcu2003.htm)

World Population Data Sheet 2004. Population Reference Bureau, Washington, 2004.

World Fertility Report 2003. United Nations, New York, 2003. (www.un.org/esa/population/publications/worldfertility/World_Fertility_Report.htm)

The World Factbook 2005, CIA, Washington, 2005. (www.cia.gov/cia/publications/factbook)


Šárka Kovačková

hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum