demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50957

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
1.06.2008 ANALÝZA: Demografie Boskovicka

Předkládaný příspěvek vychází z diplomové práce Lucie Hanákové na téma Boskovicko: Regionálně geografická studie. Nejprve je provedeno vymezení zkoumaného regionu a pak následuje hodnocení základních demografických procesů, včetně jejich vývoje. Vysvětlení jednotlivých demografických procesů naleznete va vašem portále v sekci O demografii.

Boskovicko tvoří 18 obcí a tento region o rozloze 149 km2 se rozkládá na území okresu Blanska (tvoří 17 % rozlohy okresu Blanska). V regionu Boskovice žije 18 924 obyvatel, 20 % obyvatel okresu Blanska. Hustota zalidnění dosahuje 127 ob./ km2 (údaje k 31. 12. 2006, ČSÚ).

Populační velikostí, nabídkou služeb a práce je středisko Boskovice přirozeným funkčním centrem regionu a zároveň jedinou obcí se statutem města. Od 1.1.2003 působí jako pověřená obec III. stupně.

Tab. 1: Obce spadající do regionu Boskovicka



Vývoj počtu obyvatel a osídlení

Sídelní struktura

Četné archeologické nálezy v Boskovicích a jejich okolí dokazují téměř nepřetržité osídlení boskovické oblasti od nejstarších pravěkých dob. Nejstarší sídla se nachází podél řeky Svitavy.

V průběhu 90. let dochází k dezintegraci obcí a ta se projevila na Boskovicku vznikem osmi nových samostatných obcí. Z dřívějších částí obce Boskovic vznikly obce Chrudichromy, Lhota Rapotina, Ludíkov, Němčice, Sudice, Újezd u Boskovic, Valchov a Velenov. Z obce Šebetov se v roce 1992 vyčlenila samostatná obec Světlá, která leží mimo zkoumaný region.

Hustota zalidnění je 127 obyv./ km2, bez jádra Boskovic by dosahovala pouze 66 obyv./km2 (údaje z roku 2006, ČSÚ).

Charakteristickým znakem osídlení Boskovicka je výskyt populačně malých obcí, nepříliš od sebe vzdálených. Údaje z roku 2006 ukazují výskyt pouze šesti obcí v kategorii nad 500 obyvatel a je zde soustředěno 22,4 % obyvatel regionu. V regionu převažuje počet obcí v kategorii 200 – 499 obyvatel, ale žije zde pouze 17,9 % populace Boskovicka. Mezi populačně nejchudší obce do 200 obyvatel se řadí Chrudichromy a Velenov. Průměrná populační velikost obce je 1 051 obyvatel, v porovnání s okresem Blansko (937 obyvatel) je hodnota mírně nadprůměrná. Hodnota průměrné populační velikosti obce Boskovicka je podmíněna střediskem regionu. Bez jádra Boskovic by tato hodnota dosahovala pouze 470 obyvatel. Středisko Boskovice je jedinou obcí regionu v kategorii nad 1000 obyvatel, v roce 2006 je zde soustředěno 58 % populace regionu.
 
Vývoj počtu obyvatel

Velikost populace Boskovicka má poměrně stabilní vývoj. Z průběhu řetězových indexů je znatelný postupný nárůst počtu obyvatel Boskovicka mezi roky 1869 a 1910. Další zvýšení počtu obyvatel regionu mezi roky 1921-1930 a 1950-1961 je hodnoceno jako následné oživení populace po sníženém stavu populace za světových válek. Důsledkem první a druhé světové války dochází ke snížení stavu populace Boskovicka, ale nejedná se o tak výrazný úpadek jako při hodnocení celé republiky. Pronatalitní politika poloviny 70. let se projevuje také ve studovaném území, mezi roky 1970–1980 je zachycen nejvýraznější nárůst populace v celém sledovaném období. Toto zvýšení stavu populace je také spojováno s pokračující industrializací, se zlepšením sociálních podmínek, zvýšením životní úrovně, naskytnutím více pracovních příležitostí, zlepšením zdravotní péče atd. Po roce 1980 následuje snižování až stagnace růstu počtu obyvatel Boskovicka. Tento pokles lze vysvětlit společenskými a ekonomickými změnami po roce 1989.

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel Boskovicka v letech 1869 – 2006


Zdroj: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005, ČSÚ, Praha, 2006; Pohyb obyvatelstva v obcích Jihomoravského kraje v letech 1991-2006, Krajská reprezentace ČSÚ, Brno, 2007; vlastní zpracování

Indexy vývoje počtu obyvatel pro období 1961 – 2006 naznačují pokles počtu obyvatel ve většině obcí Boskovicka. V celém regionu však došlo ke zvýšení stavu populace Boskovicka oproti roku 1961 a to díky příznivému vývoji populace v Boskovicích, Skalici nad Svitavou a Šebetově. Index vývoje počtu obyvatel mezi roky 1991 a 2006 charakterizuje mírný nárůst obyvatel u více než poloviny obcí. Snížení stavu populace  v ostatních obcích byl výraznější a podepsal se na celkovém snížení stavu obyvatel regionu mezi roky 1991 a 2006. Toto snížení je velmi malé a dá se říci, že vývoj velikosti populace v boskovickém regionu stagnuje.

Graf 2: Průběh bazických* a řetězových* indexů pro Boskovicko, Jihomoravský kraj a ČR v letech 1869 – 2001

Zdroj: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005, ČSÚ, Praha, 2006; Sčítání lidu, domů a bytů, 2001, ČSÚ, Brno, 2003; vlastní zpracování
*Bazický Index porovnává hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele ve zvoleném stále stejném období, které je vzato na základě srovnání. Řetězový index srovnáváí hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele v předcházejícím období.

Po roce 1991 dochází k územním změnám. Z obce Šebetov se vyčlenila obec Světlá, čímž se vysvětluje náhlý pokles počtu obyvatel Šebetova v roce 1992. V roce 1992 se na velkém snížení počtu obyvatel Boskovic podílel vznik samostatných obcí Chrudichromy, Lhota Rapotina, Němčice, Sudice a Valchov. Na dalším poklesu počtu obyvatel v Boskovicích mají také podíl územní změny k roku 1993, kdy Ludíkov, Újezd u Boskovic a Velenov začaly působit jako samostatné obce.


Dynamika vývoje počtu obyvatel
Přirozený a prostorový pohyb obyvatelstva v regionu Boskovicko je studován v letech 1991-2005 podle průměrných ročních hodnot za období 1991-1995, 1996-2000 a 2001-2004.

Přirozený pohyb

Porodnost
Vlivem změn v sociální i ekonomické sféře na začátku 90. let, začínají na intenzitu plodnosti žen působit nové faktory. Do té doby pozvolný pokles plodnosti, pozorovaný během 80. let, nabyl zejména od roku 1992 na tempu. Po roce 1989 se objevují nové možnosti seberealizace v zaměstnání, vzdělávání, svobodného cestování a změnily se tak postoje mladých lidí k manželství a rodině. Rozšířené možnosti antikoncepce navíc umožnily mladým ženám odkládat těhotenství a narození dětí zodpovědně plánovat. Zvýšily se náklady na výchovu dětí, změnila se sociální politika a byla omezena státem podporovaná výstavba bytů. Tyto a další faktory jsou příčinou odkládání sňatků a změn postojů k instituci manželství, gravidita v pozdějším věku a v konečném důsledku dochází k rychlému snižování plodnosti (Bartoňová, D., in Hampl, M. a kol., 1996).

Hrubá míra porodnosti dosahuje nejnižší hodnoty v roce 2000 a to 8,2 ‰, v tomto roce se na Boskovicku narodilo nejméně dětí (157 živě narozených). Naopak nejvíce dětí se rodilo v 1. polovině devadesátých let.

Tab. 2: Roční průměrné hodnoty hrubé míry porodnosti na Boskovicku, v Jihomoravském kraji a v ČR v období 1991-1995, 1996-2000 a 2001-2005

Zdroj: Pohyb obyvatelstva v obcích Jihomoravského kraje v letech 1991-2006, Krajská reprezentace, ČSÚ, Brno, 2007; Pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2006, ČSÚ, Praha, 2007; vlastní výpočty

Podle průměrných ročních hodnot ve třech sledovaných obdobích počet živě narozených dětí stále klesá, což je příčinou poklesu i hodnoty hrubé míry porodnosti až na 9,1 ‰ ve třetím období, zatímco v prvním sledovaném období dosahovala hodnoty 11,5 ‰.

V porovnání s Jihomoravským krajem a Českou republikou vykazuje Boskovicko za sledovaná období podle průměrných ročních hodnot příznivější vývoj porodnosti. V posledním období se hrubá míra porodnosti ve všech 3 územních celcích pohybuje kolem hodnoty 9 %. Ve všech třech obdobích je v jádru zaznamenána o něco nižší hodnota hrubé míry porodnosti než v zázemí.

Úmrtnost

Příznivý vývoj intenzity úmrtnosti podpořil populační růst a tím zčásti kompenzoval negativní dopad nízké úrovně porodnosti. V posledních letech klesá především intenzita úmrtnosti osob ve vyšším věku a tím se také zrychluje demografické stárnutí obyvatelstva.

K nejdůležitějším faktorům, které ovlivnily celkové zlepšení úrovně úmrtnosti v 90. letech, patří demonopolizace a liberalizace zdravotní péče, možnost svobodné volby lékaře, účinnější působení zdravotnické osvěty, rostoucí vědomí prospěšnosti individuální péče o zdraví, změny v životním stylu populace směřující ke zdravému způsobu života, výrazné zlepšení základních parametrů kvality životního prostředí, změny v ekonomické aktivitě obyvatelstva a další (Pavlík, Z., 2002).

Na Boskovicku je nejvyšší počet zemřelých evidován v 1. polovině devadesátých let. V dalších dvou obdobích 1996-2000 a 2001-2005 počet zemřelých klesá. Nejvyšší úmrtnost (13,9 ‰) je zaznamenána v roce 1992, v regionu Boskovicko zemřelo 265 lidí.

Tab. 3: Roční průměrné hodnoty hrubé míry úmrtnosti na Boskovicku, v Jihomoravském kraji a v ČR v období 1991-1995, 1996-2000 a 2001-2005

Zdroj: Pohyb obyvatelstva v obcích Jihomoravského kraje v letech 1991-2006, Krajská reprezentace, ČSÚ, Brno, 2007; Pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2006, ČSÚ, Praha, 2007; vlastní výpočty

Klesající trend úmrtnosti v ČR a v Jihomoravském kraji se projevuje také na Boskovicku. V komparaci s vyššími územními celky vykazuje Boskovicko horší situaci v hodnocení úrovně úmrtnosti ve všech sledovaných obdobích. V posledním období se úmrtnost na Boskovicku pohybuje kolem 11,1 ‰ a hodnota za kraj a ČR kolem 10,6 ‰, rozdíly mezi územními jednotkami se zmenšily a region Boskovice se přibližuje celorepublikovému průměru. Ve všech třech sledovaných obdobích dosahuje úmrtnost v jádru regionu téměř stejných hodnot jako v zázemí.

Přirozený přírůstek obyvatelstva

Ve zkoumaném období jsou, kromě roku 1991, hodnoty hrubé míry úmrtnosti na Boskovicku vyšší než hodnoty hrubé míry porodnosti, populace Boskovicka se tedy přirozenou měnou zmenšuje.

Ve všech třech sledovaných obdobích je průměrný přirozený přírůstek na Boskovicku záporný a dochází tedy k úbytku obyvatel. V porovnání s vyššími územními celky ubývá na Boskovicku přirozenou měnou více obyvatel ve sledovaných obdobích. Situace ve třetím období zaznamenala mírné zlepšení, avšak stále jsou hodnoty přirozeného přírůstku záporné a to ve všech zkoumaných územních jednotkách.

Graf 3: Vývoj hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti v letech 1991 – 2005

Zdroj: Pohyb obyvatelstva v obcích Jihomoravského kraje v letech 1991-2005, Krajská reprezentace, ČSÚ, Brno, 2006; vlastní zpracování

Z pohledu jednotlivých obcí Boskovicka je nejpříznivější situace v hodnocení přírůstku obyvatel přirozenou měnou v období 1991-2005 zaznamenána u obce Valchov. V prvním období roste počet obyvatel přirozenou měnou nejvíce v obci Ludíkov, Valchov a Velenov. Ve druhém období se jedná o obec Skalice nad Svitavou, avšak hodnoty přirozeného přírůstku jsou velmi nízké. V letech 2001-2005 je v rámci zvyšování počtu obyvatel přirozenou měrou nejpříznivější situace v obcích Sudice, Valchov a Žďárná.

Závěr

Analýza časové infrastruktury obyvatelstva ve zkoumaném regionu vede k ověření některých hypotéz, které si autorka předem stanovila:
 
-    rozvoj dekoncentračních procesů v průběhu 90. let růstem populačně malých obcí v důsledku snižování koncentrace obyvatel ve městech se projevuje také na Boskovicku

Dekoncentrační procesy, které se v České republice rozvíjejí v průběhu 90. let, se na Boskovicku objevují s jistým zpožděním. Do roku 2001 je v území zřetelný proces urbanizace a jádro se populačně rozrůstá. V následujících letech se objevují dekoncentrační tendence, snižuje se počet obyvatel v jádru a populačně rostou malé obce ve velikostní kategorii 200-499 obyvatel. Mírnější narůst populace je pozorován také u obcí v kategorii 500-999 obyvatel.

-    celorepublikový trend stárnutí populace se objevuje také ve sledovaném území

Snížení stavu dětské složky ovlivňuje dlouhodobý pokles porodnosti a spíše stabilní stav postproduktivní složky je odrazem stárnutí populace v regionu Boskovicko. Díky poměrně stabilizovanému vývoji postproduktivní složky nedosahuje index stáří na Boskovicku celorepublikové hodnoty (114,0). Z pohledu jednotlivých obcí se v území vyskytují i obce s výrazně nadprůměrnou hodnotou indexu stáří. V obci Kořenec dosahuje index stáří hodnoty 192,6 v roce 2001. 

-    celorepublikový trend snižování porodnosti a úmrtnosti

Nové možnosti seberealizace v zaměstnání, vzdělávání, cestování atd. se odráží ve změnách úhlu pohledu na založení rodiny v pozdějším věku a v konečném důsledku dochází ke snižování počtu živě narozených dětí. Tento vývoj lze sledovat i  na Boskovicku. Hrubá míra porodnosti má v období 1991-2004 klesající tendenci, v posledních letech se pohybuje kolem hodnoty 9 ‰ a dosahuje celorepublikového průměru.

Na Boskovicku je nejvyšší počet zemřelých evidován v 1. polovině 90. let, v následujícím období se úmrtnost snižuje. V komparaci s vyššími územními celky vykazuje Boskovicko horší situaci v hodnocení úrovně úmrtnosti. V posledním období se úmrtnost na Boskovicku pohybuje kolem 11,1 ‰ a hodnota za ČR kolem 10,6 ‰.

Použitá literatura:

1) BARTOŇOVÁ, D.: Regionální diferenciace Sociálně-demografických znaků obyvatelstva. In: Hampl, M. a kol.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha 1966
2) HAMPL, M. a kol.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd., UK, Praha, 1989. 255 s.
3) PAVLÍK, Z.: Populační vývoj České republiky 1990-2002. Katedra demografie a geodemografie PřF UK v Praze, Praha, 2002. 98 s.
4) Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005. ČSÚ, Praha, 2006
5) Obce v číslech 1998, okres Blansko. 1. vyd., ČSÚ, divize Brno, 1999. 149 s.
6) Pohyb obyvatelstva v obcích Jihomoravského kraje v letech 1991-2006, Krajská reprezentace, ČSÚ, Brno, 2007
7) Sčítání lidu, domů a bytů - okres Blansko 1991. Okresní statistická správa Blansko, 1992
8) Sčítání lidu, domů a bytů - okres Blansko 2001. ČSÚ, Brno, 2003
9) Statistický lexikon obcí České republiky 1992. 1. vyd., ČSÚ, Praha, 1994. 895 s.
10) Statistická ročenka České republiky 2001, ČSÚ, Praha, 2003
11) Statistická ročenka České republiky 2006, ČSÚ, Praha, 2007

Lucie Hanáková

hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum