Ve dnech 8.-13. července 2008 se ve španělské Barceloně konala mezinárodní demografická konference, jejíž hlavním tématem byla problematika migrace a migrantů. Své nezastupitelné místo měla však také ostatní témata demografického výzkumu. Přinášíme vám základní informace z konference a užitečné zdroje zajímavých informací.

Evropská populační konference je pořádána Evropskou asociací pro populační studia - EAPS (European Association for Population Studies), jejíž 25. jubileum zároveň připadá právě na tento rok. EAPS byla založena roku 1983 jako mezinárodní a multidisciplinární fórum pro studium populací se zaměřením především na Evropu. Jejím hlavním cílem je podporovat studium demografického chování a podněcovat spolupráci jednotlivých vědců i vědeckých týmů. Populační vývoj Evropy, jeho trendy i specifika, skýtá prostor pro výzkum i četné diskuse. Odborníci z různých oborů se zabývají studiem populačních trendů v Evropě a odhadováním jejich budoucího vývoje. Řada ze studovaných jevů je však společná všem rozvinutým zemím a tématice se tak nevěnují pouze evropské instituce a badatelé. Dokladem toho byla početná účast mimoevropských odborníků (konferující z Íránu, Indie, Japonska, USA a Kanady). Krom toho se evropští demografové a obecně lidé působící v sociálních vědách nezabývají vždy studiem pouze jedné či více evropských populací, nýbrž jsou zainteresováni v širších srovnávacích analýzách či studiu mimoevropských zemí, a to jak rozvinutých, tak rozvojových. Kromě zmíněných odborníků se pak EAPS snaží stimulovat v zájmu o otázky populačního vývoje také vlády, národní i mezinárodní instituce a širší veřejnost.
U zrodu této asociace stál mezi jinými také český demograf, profesor Zdeněk Pavlík, který byl od založení EAPS do roku 1991 také jejím viceprezidentem. Působil zde vedle dalších významných osobností jakými jsou Dirk J. van de Kaa, který byl prvním prezidentem asociace, nebo Gérard Calot, který v roce 1987 významného nizozemského demografa ve funkci vystřídal (až do roku 1991).

V zájmu naplňování stanovených cílů pořádá EAPS semináře, workshopy, pod její záštitou funguje mezinárodní škola pro doktorandy – European Doctoral School of Demography (EDSD) a je vydáván významný časopis European Journal of Population. Hlavní vědeckou událostí je pak pořádání Evropské populační konference (v poslední době s dvouletou periodicitou), jejíž 9. ročník se konal v červenci 2008. Konference byla z hlediska návštěvnosti i množství prezentací velmi úspěšná, účastnilo se jí celkem 720 osob, což je doposud nejvíce v historii konání těchto konferencí. Rekordní byl také počet přihlášených příspěvků (850), ze kterých bylo nakonec přijato k účasti na konferenci zhruba 400 prezentací a 250 posterů.  


Jak již bylo uvedeno, aktivity EAPS pokrývají široké spektrum témat spojených s demografickým chováním a populačním vývojem, od plodnosti a rodinného chování, uspořádání domácnosti, přes zdraví, nemocnost a úmrtnost, stárnutí populace, populační prognózy, historickou demografii i metodologické otázky až po otázky vnitřní i mezinárodní migrace. Všechna tato témata byla také hojně zastoupena na právě proběhlé konferenci, přičemž zastřešujícím tématem byla pro tento rok migrace.

Problematice mezinárodní migrace a populacím imigrantů bylo v rámci konference věnováno dvacet sekcí, jejichž zaměření bylo velmi různorodé. Pojednáno bylo jak demografické chování imigrantů (sňatečnost, porodnost a úmrtnost) včetně jeho případných specifik a odlišností od původních populací, tak uplatnění migrantů na pracovním trhu, otázky vzdělání a sociálních aspektů souvisejících s migrací i témata genderu či transnacionálních komunit. Vedle analýz kvantitativních dat zde měly nezastupitelnou roli také kvalitativní výzkumy, které v tomto případě svým charakterem umožňují často hlubší pochopení a interpretaci studovaných jevů.
Českou republiku v tomto tématu svými příspěvky zastupovaly Olga Nešporová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a Eva Kačerová z Kadedry demografie na Vysoké škole ekonomické v Praze. První jmenovaná prezentovala poster na téma rodinné strategie imigrantů v postkomunistické České republice, který vycházel z právě probíhajícího kvalitativního výzkumu. Eva Kačerová přednesla příspěvek na téma mezinárodní migrace a mobilita obyvatel EU v zemích Visegradské čtyřky - ČR, Slovenska, Polska a Maďarska. V květnu 2004 se tyto čtyři země staly členy Evropské Unie, spolu s tím se stalo jedním z předních témat studium pohybu lidí a pracovních sil mezi novými a starými členskými státy.    

Dalšími ústředními tématy, kterým byla věnována řada přednášek, byla plodnost, rodina a rodinné chování. O otázkách souvisejících s úrovní a trendy v plodnosti bylo diskutováno jednak z hlediska odlišných geografických oblastí, popisovány byly změny probíhající ve střední a východní Evropě, nízká úroveň plodnosti ve státech jižní Evropy stejně jako specifika a hlavní vývojové trendy v oblasti plodnosti v asijských zemích. Velká pozornost byla věnována také analýzám klíčových proměnných, které plodnost a její úroveň v současných společnostech výrazným způsobem ovlivňují, jako je například úroveň vzdělání, zaměstnání a problematika skloubení pracovních a rodinných povinností či stabilita partnerství. Sledováno bylo také, zda a jakou roli zde sehrává náboženství či dělba genderových rolí a k ní se vážící hodnoty a přesvědčení. Porovnávány byly plánované počty dětí a to, nakolik se je v rodinách postupem času daří naplňovat, nebo například plodnost imigrantů a cizinců na určitém území.    
V případě rodin a domácností se hlavní pozornost upírala na rozdělení domácích prací a péče o děti mezi jednotlivé členy domácnosti, kombinaci pracovního a rodinného života a souvislosti a dopady zapojení mužů a žen na pracovním trhu v rodinné sféře. Sledovány byly mezigenerační vztahy a přenos hodnot i vzorců chování stejně tak jako formování partnerských vztahů a jejich následný rozpad, jehož výsledkem je v řadě případů neúplná rodina a osamělé rodičovství.
Česká republika byla v těchto tematických okruzích reprezentována příspěvky Kryštofa Zemana, který se zaměřil na otázku rodičovství v souvislosti s rostoucí mimomanželskou plodností v ČR a na reprodukční a partnerské chování matek, a Anny Šťastné, která se zaměřila na děti druhého pořadí a individuální charakteristiky, které narození druhého dítěte v české společnosti ovlivňují.
 
Kromě běžných sekcí byla část konference vyhrazena prezentaci velmi obsáhlé a svým rozsahem a hloubkou zpracování výjimečné publikaci Childbearing Trends and Policies in Europe, která vyšla týden před konferencí jako speciální kolekce Demographic Research. Představuje tak mezinárodní projekt, v němž byly analyzovány trendy ve vývoji plodnosti zasazené do rámce celospolečenského vývoje zemí včetně změn v politikách více či méně ovlivňujících rodinné chování. Detailním analýzám 19 evropských zemí předchází 8 souhrnných kapitol z pera editorů celého díla – Tomáše Frejky, Jana Hoema, Tomáše Sobotky a Laurenta Toulemona. Země, které se k projektu připojily a za něž byly vypracovány detailní analýzy jsou (řazeno abecedně): Albánie, Anglie a Wales, Bulharsko, Česká republika, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Ukrajina. Každá z kapitol shrnuje hlavní poznatky za danou zemi včetně relevantní literatury a přináší také další analýzy. Na celém díle pracovaly desítky evropských demografů a sociologů a podařilo se vypracovat texty a analýzy, které si zaslouží pozornost nejen odborného, ale také širšího publika.

Dalšími z témat bylo zdraví, nemocnost a úmrtnost, kde byly sledovány především genderové, sociálně-ekonomické, geografické i věkové odlišnosti. Své sekce měla problematika příčin smrti, rizikové faktory spojené s nemocností a úmrtností, otázky duševního zdraví a dlouhověkosti, stejně tak jako zdravotní péče a úmrtnost v rozvojových zemích. Jitka Rychtaříková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK představila příspěvek věnovaný úmrtnosti a nemocnosti s ohledem na rozdílnosti spojené se vzdělanostní strukturou obyvatel. Důležitou roli v tomto ohledu sehrává životní styl a návyky často spojené právě s úrovní vzdělání.  

Na konferenci zazněly příspěvky také na řadu dalších témat. Pozornost byla věnovaná metodologickým otázkám a zdrojům dat, studiu životní dráhy, reprodukčnímu zdraví, ekonomickým souvislostem a podmínkám či změnám trhu práce ve spojitosti s rodinným či obecně demografickým chováním včetně demografického stárnutí populace, ale také mezigeneračním vztahům, historické demografii, evoluční a biodemografii.

Podrobný program včetně jednotlivých příspěvků rozdělených podle témat je možné nalézt na internetových stránkách konference: http://epc2008.princeton.edu/. Zde je uveden také seznam všech autorů, kromě abstraktů všech příspěvků je v řadě případů možné nalézt také jejich plné verze, případně alespoň rozšířený abstrakt.
Zbývá jen dodat, že další Evropská populační konference se bude konat v září roku 2010 ve Vídni.