demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50828

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
15.09.2008 ANALÝZA: Dostupnost institucionální péče o seniory z reg. pohledu

Demografické stárnutí postihuje od poloviny 20. století ve vyšší či nižší míře všechny vyspělé země a stává se tak v současnosti jednou z nejzávažnějších otázek. Cílem následujícího příspěvku proto bude stručně nastínit perspektivy budoucího vývoje u nás a podat přehled o populačním stárnutí z regionálního pohledu.

Demografické stárnutí je proces, při němž se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, že se zvyšuje podíl seniorů a snižuje se podíl dětí mladších 15 let, tzn. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji než populace jako celek. Hlavní příčinou demografického stárnutí je spolu s poklesem porodnosti trvalý pokles specifických měr úmrtnosti vedoucí k prodlužování naděje dožití a tím k častějšímu dožívání se vyššího a vysokého věku.

 

Nežli přejdeme k samotné analýze regionálních rozdílů mezi kraji ČR, podíváme se krátce na budoucí perspektivu populačního stárnutí u nás. Při stávajícím trendu nízké porodnosti a zvyšující se naději dožití je totiž více než pravděpodobné, že podíl seniorů v populaci ČR bude i nadále narůstat, což je zřetelně patrné například z výsledků projekce Českého statistického úřadů z roku 2003 [Projekce… 2003]. Střední, tedy nejpravděpodobnější varianta této projekce předpokládá velmi rapidní nárůst podílu osob ve věku 60 a více let po celé sledované období. V horizontu prognózy, tj. v roce 2050 by měly být již necelé dvě pětiny všech obyvatel České republiky starší 59 let, což v absolutním vyjádření představuje více jak 3,6 milionu osob (oproti 2,1 milionu seniorů v roce 2006). Nárůst podílu této složky obyvatelstva přitom nebude již zejména na úkor složky dětské, ale půjde roku v ruce rovněž s poklesem podílu produktivní složky obyvatelstva.

 

Z grafu 1 znázorňujícího reálnou věkovou strukturu obyvatelstva České republiky v roce 2006 ve srovnání s věkovou strukturou prognózovanou Českým statistickým úřadem pro rok 2050 je patrná rapidní změna, jež zasáhne celou populaci ČR. Zatímco, jak už bylo uvedeno, skupina obyvatel ve věku 60 a více let bude početně narůstat, počet obyvatel České republiky jako celku by se měl do roku 2050 o více než 8 % snížit, z hodnoty 10 266 646 osob v roce 2006 na předpokládaných 9 438 334 osob.

 

Graf 1: Reálná a předpokládaná věková struktura obyvatelstva České republiky v letech 2006 a 2050


Zdroj: ČSÚ

 

Znatelné změny způsobené dalším nárůstem naděje dožití při narození se promítnou zejména uvnitř skupiny samotných seniorů – zatímco v roce 2006 tvořily polovinu ze všech seniorů osoby ve věku 60-69 let, v roce 2050 bude tato věková skupina zaujímat pouze 38 %. Absolutně i relativně se tak zvýší zastoupení seniorů ve věku 70 a více let. Přesněji řečeno, věková skupina 70-79 by měla ve srovnání s rokem 2006 vzrůst o 96 %, skupina osob ve věku 80 a více let dokonce o plných 175 %. Tzn. i samotná seniorská populace postupně stárne. Růst počtu osob ve věku 80 a více let však má mnoho důležitých důsledků pro společnost, jelikož právě osoby v tomto věku již mají většinou horší zdravotní stav a tudíž vyžadují častější sociální a zdravotní péči než mladší osoby důchodového věku.

 

Demografické stárnutí nicméně neprobíhá uvnitř České republiky zcela rovnoměrně, nyní se proto podrobněji podíváme na regionální diference mezi jednotlivými kraji ČR. Populační chování obyvatel odráží územní rozdíly v sociálních a ekonomických podmínkách života lidí, jež se v období transformace naší společnosti významně diferencovaly. Souhrnně je možné říci, že populaci s vyšším zastoupením seniorů vykazují zejména velká města a jejich zázemí, naopak obyvatelstvo s vyšším podílem dětí mají především oblasti pohraniční [Dzúrová 2002].

 

Z tabulky 1 je zřejmé, že nejstarší věkovou strukturu má v krajském srovnání zcela jednoznačně hlavní město Praha s podílem osob ve věku 60 a více let dosahujícím 22,5 % a indexem stáří přesahujícím hodnotu 184 osob seniorského věku na 100 dětí ve věku 0-14 let. V hlavním městě žije zároveň vysoký podíl nejstarších osob, tj. seniorů ve věku 80 a více let, jejichž zastoupení dosáhlo v roce 2006 4 %. Poměrně nepříznivou věkovou strukturu má rovněž kraj Plzeňský, v němž na 100 dětí připadá více jak 148 seniorů (podíl osob ve věku 80 a více let je však v této oblasti lehce podprůměrný), dále kraj Jihomoravský s hodnotou indexu stáří bezmála 147 osob a 21% podílem seniorů ve věku 60 a více let a též kraj Královéhradecký, ve kterém poměr seniorů a dětí dosáhl v roce 2006 hodnoty 144 a podíl poproduktivní složky obyvatelstva hodnoty 21,2 %. Z okresního pohledu ovšem v uvedených krajích průměr velmi podstatně zvyšují již zmíněná velká města, a to Plzeň-město (kde index stáří dosahuje hodnoty 182 seniorů na 100 dětí do 15 let), Brno-město (177 osob) a okres Hradec Králové (159 osob).

 

Tabulka 1: Složení obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, zastoupení osob ve věku 80 a více let (v %) a index stáří v krajích ČR v roce 2006

 

Pozn.: index stáří - počet osob ve věku 60 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let
Zdroj: ČSÚ

 

„Nejmladší“ populace je naopak soustředěna na severozápadě Čech, tj. v kraji Ústeckém, kde současná výše indexu stáří i podíl seniorské populace odpovídá celorepublikovému průměru před pěti lety. Výrazně podprůměrných hodnot dosahují sledované ukazatele rovněž na Karlovarsku, na severu Moravy a v kraji Libereckém. V okrese Česká Lípa je počet dětí a seniorů téměř vyrovnaný, na 100 osob ve věku do 15 let připadá 102 osob ve věku 60 a více let. Podobně je tomu v okrese Český Krumlov s indexem stáří 104 osoby seniorského věku na 100 dětí a dále pak v okresech Chomutov (106 osob) a Sokolov (107 osob).

 

Regionální demografická specifika a z nich vyplývající výhled do budoucna by měl být zohledněn v koncepcích regionálního rozvoje, neboť v regionech s vyšším indexem stáří je třeba počítat s vyššími náklady na poskytování péče seniorům. A jelikož náklady na zdravotní a sociální péči vzrůstají spolu s rostoucím věkem, je s ohledem k postupujícímu a nezvratitelnému procesu demografického stárnutí nutno mít na paměti, že tyto náklady budou stále vyšší [Dzúrová 2002].

 

V kontextu demografického stárnutí je třeba vzít v potaz též skutečnost, že spolu s narůstajícím počtem starších osob bude narůstat též počet těch, kteří z důvodu zhoršeného zdravotního stavu nebudou schopni vykonávat samostatně všechny běžné aktivity každodenního života a budou se tak stávat závislí na pomoci dalších osob. V České republice zatím stále platí, že za péči o své stárnoucí příbuzné je zodpovědná především rodina a formální služby bývají využívány zejména v případě absence, nedostatečnosti či vyčerpání neformálních služeb [podrobněji viz Svobodová 2006, 2007]. Spolu s poklesem porodnosti, intenzivním stárnutím populace, větší prostorovou mobilitou a rozpadem tradičních rodinných vazeb se však do budoucna bude zároveň zužovat soubor potenciálních pečovatelů z řad rodiny a potřeba institucionální péče a především široké nabídky alternativních služeb podporujících život v přirozeném prostředí [podrobněji např. Koncepce… 2006] se tak bude stávat stále více významná.

 

Institucionální, resp. ústavní péči reprezentují v České republice především domovy důchodců a domovy-penziony pro důchodce. Je ovšem otázkou, zda je kapacita a uzemní rozmístění těchto zařízení dostačující. Za tímto účelem jsme na závěr přistoupili k jednoduchému porovnání celkových kapacit (reprezentovaných počtem lůžek) domovů důchodců a domovů-penzionů pro důchodce [pozn. 1] a počtu osob ve věku 60, resp. 80 a více let v jednotlivých krajích České republiky. Z tabulky 2 je zřejmé, že v celorepublikovém průměru připadá na jedno místo v domově důchodců či v domově-penzionu pro důchodce zhruba 42 osob ve věku 60 a více let. Ve věku 80 a více let, kdy je pravděpodobnost zhoršení zdravotního stavu a s tím související ztráty soběstačnosti v porovnání s mladšími seniory mnohem vyšší, připadá na jedno lůžko v některém z těchto zařízení 7 potenciálních uchazečů.

 

Z krajského pohledu se jeví situace zcela jednoznačně nejpozitivněji v kraji Ústeckém, v němž je navzdory jeho nejmladší a tedy z hlediska demografického stárnutí nejpříznivější věkové struktuře (srov. tab. 1) druhý nejvyšší počet lůžek v domovech či domovech-penzionech pro důchodce. Na druhém pólů, tentokrát tedy ve směru negativním, vyniká mezi ostatními kraji hlavní město Praha, kde na jedno lůžko připadá 73 osob ve věku 60 a více let. Nejstarších seniorů by se v hlavním městě mělo o jedno lůžko dělit 13, tedy zhruba dvakrát více než je celorepublikový průměr.

 

Tabulka 2: Vybrané charakteristiky potencionální dostupnosti institucionální péče o seniory v krajích ČR v roce 2006

 

Pozn.: DD – domov důchodců; DP – domov-penzion pro důchodce
Zdroj: ČSÚ

 

Závěr

Pokud si uvědomíme, že kapacita domovů i domovů-penzionů pro důchodce je téměř zcela naplněna a mnohá z těchto zařízení mají dlouhé seznamy čekatelů na umístění, je možné konstatovat, že tento stav je z celorepublikového pohledu v tomto směru zcela neuspokojivý. Měla-li by ovšem situace setrvat i do budoucna alespoň na úrovni stavu dnešního, bylo by nutné zvýšit kapacity ústavních zařízení do roku 2030 přinejmenším o 21 245 míst a do roku 2050 celkem o 37 487 míst oproti současnosti. Na rostoucí počet obyvatel seniorského věku a jejich potřeby by však měly reagovat rovněž služby terénní či ambulantní, tj. zejména pečovatelská služba a zařízení pro denní a vícedenní pobyt (tzv. stacionáře). Tyto služby podporují život v přirozeném prostředí, doplňují pomoc ze strany rodiny a oddalují či zcela zamezují případnému umístění nesoběstačného seniora v některém z uvedených typů pobytových zařízení (a mohou tak snižovat počty potenciálních uchazečů o umístění v rezidenčních zařízeních). Pro optimální zajištění služeb osobám seniorského věku je tedy třeba rozšiřovat nabídku i kapacity nejen pobytových zařízení, ale především terénních a ambulantních služeb, které budou dostatečně reflektovat aktuální individuální potřeby seniorů a zároveň umožňovat seniorům a jejich rodinách co největší možnost volby.

 

Poznámky:

1. V roce 2006 bylo dle dat ČSÚ v České republice celkem 390 domovů důchodců s celkovou kapacitou 38 672 lůžek a 142 domovů-penzionů pro důchodce s celkovou kapacitou 11 428 lůžek. Pro účely našeho porovnání jsme v tomto textu kapacity domovů důchodců a domovů-penzionů pro důchodce sloučili - v souladu s novým zákonem o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) platným od 1.1.2007, který již pobytová institucionální zařízení sociální péče na domovy-penziony pro důchodce a domovy důchodců nerozlišuje a uvádí pouze kategorii „domovy pro seniory“ [podrobněji viz Nešporová, Svobodová, Vidovićová 2008].

 

Literatura:

Dzúrová, D. 2002. "Regionální aspekty stárnutí české populace." Demografie 44 (1): 34-37.
Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporujících sociální začlenění uživatele do společnosti. 2006. Praha: MPSV.
Nešporová, O., Svobodová, K., Vidovićová, L. 2008. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. Praha: VÚPSV.
Svobodová, K. 2006. "Genderové aspekty stárnutí: rodina a péče o seniory." Demografie 48 (4): 256-261.
Svobodová, K. 2007. "Gender a poskytování péče starším osobám." Právo a rodina 9 (2): 20-23.
Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050. 2003. Praha: ČSÚ.

 


Kamila Svobodová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum