Analýzu stárnutí české populace v kontextu obslužnosti sociální péče (především kapacity domovů důchodců) nám zaslal Ján Mišovič, který v současné době externě vyučuje sociologii na TF JU (Teologické fakultě Jihočeské univerzity) v Českých Budějovicích. V textu je vývoj stárnutí a počtu míst v domovech důchodců členěn zvlášť pro jednotlivé kraje.

V souvislosti s demografickými změnami v naší společnosti, zejména s celkovým stárnutím české populace, resp. s dlouhodobým snižováním počtu narozených dětí a úbytkem práce schopného obyvatelstva, se mění věková struktura obyvatelstva. Nejzávažnější problém, o němž se v této souvislosti začíná diskutovat, je spojený s možnými úpravami penzijního systému. I když zatím nejsou k dispozici žádné konkrétní výsledky konzultací, všechny politické strany si uvědomují naléhavost reformy v této oblasti. Proměny věkového složení naší společnosti vyvolávají i další důsledky.     

Pokud se v letech 2003 až 2010 zvýší zastoupení generace lidí 65-ti letých a starších z 12,5% na 15,8%, pak v roce 2030 budou tvořit téměř čtvrtinu (23,8%) všech obyvatel. Samotný přírůstek v první dekádě není na pohled nijak dramatický.  Za konkrétních okolností a v různých regionech však může mít i toto mírné zvýšení o 3,3 procentního bodu  značné dopady. Příkladem může být změna poptávky v oblasti takové sociální služby, jakou je pobyt v domově důchodců. V roce 2003 byl pro 1000 obyvatel starších 65 let v domovech důchodců v jednotlivých regionech  k dispozici následující počet míst:

Tab. 1: Počet míst v domovech důchodců na 1000 obyvatel ve věku 65+ v roce 2003


V roce 2003 bylo nejméně míst v domovech důchodců,  necelých 20 lůžek na tisíc obyvatel starších 65 let,  připraveno pro seniory karlovarského, plzeňského a pražského regionu. Naopak nejlépe na tom byli důchodci v Ústeckém  a Zlínském kraji. V těchto oblastech připadalo na 1000 lidí starších pětašedesáti let více než 40 míst. Průměr na republiku  je 28 míst a více než polovina krajů je přibližně na úrovni tohoto čísla.

Kategorie lidí starších 65 let je však z hlediska závislosti na sociálních službách velice různorodá. Na některou z forem sociálních služeb jsou v první věkové skupině do 69 let odkázána celkem 3 % lidí. Podíl potřebných se výrazněji projevuje u obyvatel starších 80 let . V tomto věku je odkázáno na pomoc při sebeobsluze 23% obyvatel. Tedy stav asi čtvrtiny lidí v tomto věku "vyžaduje"  soustavnou péči.  Zastoupení uvedené věkové vrstvy ve výchozím roce 2003 ve srovnání s absolutním počtem míst v domovech  důchodců naznačí tabulka 2.

Tab. 2: Počet obyvatel 80letých a starších, výrazně odkázaných na pomoc, a počet míst v domovech důchodců podle regionů v roce 2003


Již na první pohled je zřejmé, že ze skupiny lidí starších 80 let, kteří jsou odkázáni na pomoc, by měli nejmenší možnost umístit se v rámci kapacit domovů důchodců lidé v Praze (28%). V Ústeckém kraji by se oproti tomu teoreticky dostalo na 93 % seniorů z této věkové skupiny.  Údaje v tabulce potvrzují také všeobecně známou skutečnost, že ve všech regionech je nedostatek míst v těchto zařízeních pro klienty, kteří vyžadují pomoc při obstarávání základních životních potřeb. Není pochyb, že celé oblasti bude potřebné věnovat, vzhledem k populačním změnám, vetší pozornost než doposud. Přispívá k tomu i fakt, že více než třetina domovů důchodců  byla postavena před rokem 1900, a přitom o něco více než 5 % z nich před rokem 1700.

Jak se  na konci dekády projeví v jednotlivých regionech  přírůstek ve skupině nejstarších obyvatel, přiblíží tabulka 3.

Tab. 3: Počet obyvatel 80letých a starších, podle regionů v roce 2003 a 2010


Největší nárůst v absolutních číslech čeká Prahu. Předčí i takové početné regiony, jako jsou Jihomoravský nebo Moravskoslezský kraj. Daleko významnější je však podíl těch, kteří budou odkázáni na pomoc při sebeobsluze a srovnání jejich počtu s kapacitami  domovů důchodců. Tabulka 4 ilustruje počet lidí starších 80 let, kteří budou odkázáni na stálou péči v roce 2010, a množství potřebných míst v stejném roce pro případ, že  by se měl udržet jejich poměr z roku 2003.   

Tab. 4: Počet obyvatel 80letých a starších výrazně odkázaných na pomoc v roce  2010 a počet míst v DD odpovídající úrovni roku 2003


Pokud by kompetentní územní orgány chtěly udržet četnost osob v domovech důchodců na úrovni odpovídající roku 2003, musely by, vzhledem k očekávanému přírůstku seniorů, v průběhu 7 let celostátně vytvořit 7530 nových míst. Např. pro nejmenší, karlovarský, region by to znamenalo zřízení 158 míst. Pokud by se např. v Praze rozšířila nabídka pro 481 osob,  tak ze skupiny lidí starších 80 let, kteří jsou odkázáni na pomoc, by vyčerpalo kapacitu pražských domovů důchodců 28% z nich. Je na uváženou, zda je v silách představitelů samospráv a dalších institucí, které se zabývají péčí o seniory a provozováním sociálních služeb, dosáhnout v roce 2010 alespoň stavu roku 2003, nebo situaci mírně vylepšit.

Jak by vypadala potřeba  počtu míst v domovech důchodců v roce 2030, pokud by se odvíjela od současných poměrů, ukáže tabulka 5. Vývoj počtu lůžek počítá s udržením aktuální úrovně péče o seniory za předpokladu jejich nezměněné zdravotní kondice.

Tab. 5: Počet obyvatel 80letých a starších výrazně odkázaných na pomoc podle regionů v roce  2030 a počet míst v DD odpovídající úrovni roku 2003


Pokud nedojde v následujících letech k zásadní změně v systému poskytování péče o lidi neschopné obsloužit sami sebe, bude potřebné, vzhledem k očekávanému  zastoupení lidí starších 80 let v populaci, vytvořit do r. 2030 v domovech důchodců nové kapacity pro 48 076 osob. Jen tak by mohl zůstat zachován současný stav poskytování  služeb tohoto druhu.

Použitá literatura a zdroje dat:
Kol. 1997: Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub. Praha
Možný, I.2002.:Česká společnost. Portál. Praha 
Právo 2005: Eurokomisař Špidla vyrazil do boje proti stárnutí kontinentu. 17.3
Vavroň,J.: 2005: Diskriminaci pociťují lidé už od padesátky . Právo 16.3
www.czso.cz Obyvatelstvo. Publikace o obyvatelstvu. Projekce obyvatelstva 4021-03. Populace obyvatelstva v krajích a oblastech do roku 2050.
Statistická ročenka v oblasti práce a sociálních věcí 2003 (MPSV)

Ján Mišovič

autor externě vyučuje sociologii na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích