demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89347

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
19.10.2008 ANALÝZA: Modely kriminality v kontextu sociálního vyloučení

Problematika sociálního vyloučení je v poslední době zmiňována v různých souvislostech. V předkládaném textu se Daniel Hůle zabývá problematikou kriminality v kontextu  sociálně vyloučených lokalit. Článek je dílčí kapitolou rozsáhlé analýzy vypracované na zakázku CAAT pro potřeby ministerstvo vnitra a využívá standardní demografické analytické metody.

Předmětem rozsáhlé analýzy, která byla vypracována dlouholetými terénními sociálními pracovníky v Praze na Smíchově, je zmapování problematiky kriminality v kontextu sociálního vyloučení. Respektive v kontextu sociálně vyloučených obyvatel lokalit, kteří jsou vzájemně provázáni širokými sociálními sítěmi na rodinném principu. Tato problematika je podrobně rozpracována v několika desítkách kapitol a zde přinášíme pouze závěrečnou kapitolu, kde jsou pomocí analytických postupů modelována jednotlivá zjištění. V následujícím textu je popsáno, jaké jsou vztahy mezi těmito jevy, jak se tyto vztahy a individuální role proměňují v čase. Základní dva analytické modely, které jsou zde aplikovány, tedy transverzální model a model longitudinální, vycházejí z modelu kriminality navrženého Tomášem Hirtem.

Kriminalita versus sociální vyloučení - abstrakt
Prostředí sociálně vyloučených lokalit, popřípadě lokalit, které vykazují jisté znaky charakteristické právě výskytem lidí ohrožených sociálním vyloučením je specifické v mnoha ohledech. Pokud jde o kriminalitu a rizika sociopatologických jevů tak se jedná pouze o dílčí pohled, který je součástí širokého kontextu. Významným faktorem, který takovouto lokalitu odlišuje od běžné sídelní struktury je přítomnost širokých příbuzenských vazeb, které umožňují velmi snadné a rychlé šíření negativních jevů po příbuzenské linii. Toto prostředí je charakterické vysokou proměnlivostí rolí obyvatel – oběť – spolupachatel – pachatel…
 

Výchozí model kriminality

Výchozí model je zde uváděn pouze z důvodů komplexního pojetí výzkumné zprávy. Model je uveden a podrobně specifikován v zadání samotného výzkumu. Pro potřeby této konkrétní výzkumné zprávy jsme model mírně upravili tak, aby odpovídal širšímu kontextu zprávy.

Schéma 1: Modifikovaný Hirtův model kriminality v kontextu sociálního vyloučení
  

Jednotlivé okruhy tak jak je popisuje Tomáš Hirt lze charakterizovat následujícím způsobem:
A) Okruh nelegálních výdělečných strategií programově uskutečňovaných ve vztahu k osobám a rodinám v sociálně vyloučených lokalitách (resp. síť sociálních vztahů a vzorců jednání, které tyto strategie umožňují), tj. sféra výdělečných aktivit, které by ve vztahu k jiné, než sociálně vyloučené populaci pravděpodobně přinášely nižší zisk (jinými slovy: ta část „stínové ekonomiky“ či „podsvětí“, která se v jakémkoli ohledu „specializuje“ na využívání situace lidí žijících v podmínkách sociálního vyloučení v zájmu vlastního obohacování). Modelovým příkladem aktivit spadajících do okruhu „A“ je lichva, kuplířství, distribuce drog do sociálně vyloučených lokalit apod. Tento okruh zkráceně označujeme výrazem „šedá zóna“. Ze schématu vyplývá, že tato „šedá zóna“ zasahuje do prostředí sociálního vyloučení (do okruhu „B“), tzn., že se na „vykořisťování“ sociálně vyloučených osob a rodin mohou podílet i lidé, kteří sami žijí v podmínkách sociálního vyloučení (resp. v prostředí stejné sociálně vyloučené lokality).
 
B) Okruh životních strategií vázaných na prostředí sociálního vyloučení zahrnující jednak praktické jednání aktérů v roli sociálně vyloučených a jednak kontext jednání, v němž je tato role zakotvena, čili síť sociálních vztahů a vzorců typických pro podmínky sociálního vyloučení, na které je jednání v roli sociálně vyloučených fixováno. Sociálně vyloučené osoby a rodiny se vyznačují, jak jsme již uvedli, 1) nízkým sociálním kapitálem, tj. nedostatkem sociálních (např. přátelských) vztahů vedoucích vně sociálně vyloučeného prostředí, 2) sníženou sociální mobilitou např. v důsledku etnické stigmatizace a 3) nedostatkem tzv. funkční gramotnosti, tj. komunikačními dovednostmi a vyjednávacími strategiemi normovanými např. pro kontakt s úřady, 4) slabým poutem ke společnosti jako takové, resp. k jejím institucím (ve smyslu T. Hirshiho). Především z těchto důvodů se nemohou/neumí/nechtějí efektivně domáhat svých občanských práv, pokud se stanou obětí trestné činnosti, což aktivity zahrnuté do okruhu „A“ usnadňuje. (Ve zkratce můžeme říci, že nelegálně vydělávat na sociálně vyloučených osobách a rodinách se vyplatí, protože je menší pravděpodobnost, že se budou oficiální, standardní cestou domáhat svých práv.)
 
C) Okruh životních strategií a situací vyplývajících z životních podmínek přímo determinovaných výdělečnými aktivitami  uskutečňovanými „na úkor“ určité části sociálně vyloučené populace (viz okruh „A“). Okruh „C“ tedy zahrnuje praktické jednání aktérů vyplývající z faktu, že jsou „obětmi“ výdělečných aktivit okruhu „A“, resp. soubor vzorců jednání a sociálních vztahů ustavených v rámci adaptace na toto „vykořisťování“. Okruh „C“ definujeme jako součást okruhu „B“, tzn. že zde sledované životní strategie jsou specifickým případem jednání v kontextu sociálního vyloučení. Roli „oběti“ je proto třeba chápat jako roli „sociálně vyloučené oběti“, jíž analyticky odlišujeme od role „sociálně vyloučených“, kteří nejsou zároveň „oběťmi“ aktivit uskutečňovaných z pozic okruhu „A“. Ve stejném smyslu odlišujeme obecné podmínky sociálního vyloučení (a na ně vázané sdílené sociální vzorce jednání) od podmínek života přímo ovlivněných „vykořisťováním“ (resp. sociální vzorce, hodnoty a normy ustavené v závislosti na podmínkách determinovaných „vykořisťováním“).
  
D) Okruh příbuzenských vztahů. Během výzkumu byla náležitá pozornost věnována příbuzenským vztahům, resp. možným způsobům, jakými se tyto vztahy promítaly do jednání jednotlivých aktérů v rámci okruhů „A“, „B“ i „C“.

V modelu byly především nahrazeny pojmy jako kriminální, pachatelé, atd., které model příliš radikalizují a nedávají prostor jevům, které se nacházejí na hraně. Například prodej čaje jako náhražky marihuany lze jen stěží charakterizovat jako kriminální jednání a tyto distributory definovat jako pachatele. Proto byl pojem kriminální většinou nahrazen pojmem ilegální a pojem pachatel pojmem aktér. Ve svém důsledku se jedná spíše o kosmetické úpravy. Následující modely vycházejí z Hirtova modelu a pouze jej aplikují v čase, tedy z pohledu vývoje a z pohledu aktuální současnosti.

Pole - Ve schématu 1 jsou dále popsána jednotlivá pole, která vyplňují výše popsané okruhy a tvoří množiny rolí.  Tyto role jdou dále podrobněji popisovány v rámci jednotlivých analytických metod.

Informátoři
Identifikace klíčových informátorů byla provedena na základě Hirtova Modelu kriminality (viz.schéma 1). Vzhledem k zaměření výzkumu byla definována jako klíčová role obyvatel- pachatel - oběť. Tuto roli reprezentuje 5 informátorů (viz schéma 2). Jako druhá hlavní role byla identifikována role obyvatel-oběť-pachatel.  Jako doplňkové role byly zvoleny ostatní role charakterizované v Modelu (pachatel, obyvatel, obyvatel-oběť).

Schéma 2: Role jednotlivých informátorů

Poznámka: I1, I2, I3,... I11 ... představují jednotlivé informátory dle rolí v systémovém modelu.

Nad rámec rolí definovaných Modelem byly při analýze použity informace od pana R (Schéma 2: I11), který v současné době žije mimo lokalitu a ve vztahu směrem k lokalitě nevystupuje jako pachatel. Nikdy nezastával jinou roli než je role obyvatel. Ačkoli žije pan R mimo makrolokalitu, je úzce napojen na široké sociální sítě v lokalitě a představuje ideální zdroj informací minimálně zatížený různými interakcemi v rámci lokalit. 


Longitudinální model – kariérní

Jedním ze základních analytických modelů je ten, který nahlíží na zkoumané jevy v kontextu vývoje. V čase se proměňují role jednotlivých aktérů a ti jsou v různých fázích účastni těchto zkoumaných jevů. Ve Schématu 3 jsou znázorněny dvě základní kariéry (původně) sociálně vyloučených obyvatel zkoumané makrolokality Smíchov.

Schéma 3: Znázornění základních typů vývoje kariér obyvatel lokality v čase
 

Kariéra 1
Představuje vývoj jednotlivce, který v čase postupně vystřídá všechny role charakterizované v Modelu kriminality. Pomineme-li skutečnost, že se aktér nemusel v lokalitě narodit, ale mohl se do lokality v průběhu svého života přistěhovat, lze vývoj na konkrétním příkladu charakterizovat následujícím způsobem:
Změna a1 - Filipovi je 12 let, je osloven svým bratrancem s nabídkou snadno vydělaných peněz (cca 1500 Kč) za pouhé focení v jednom bytě. Filip svolí a přistoupí na bratrancovu nabídku, nechá se v jednom utajeném bytě fotit nahatý v různých pozicích. Bratranec za tyto akty inkasuje 1500 Kč za zprostředkování. (a1 – Filip se stává z pouhého obyvatele lokality obětí)

Změna b1 - Po nějakém čase, kdy si Filip vydělává peníze jako prostitut je vyzván svými klienty, aby přivedl nějaké své kamarády. Filip oslovuje svého mladšího kamaráda, který svolí a Filip za jeho přivedení získává 1500 Kč. (b1 – Filip se stává z pouhé oběti současně obětí i pachatelem)

Změna c1- Filipovi je 15 let, již není atraktivní jako prostitut, ale díky získaným kontaktům jak mezi obyvateli lokality, tak i zákazníky, se může úspěšně věnovat zprostředkovávání (kuplířství). Filip tak dohazuje za úplatu další a další mladé kluky. (c1 – Filip přestává být obětí a stává se pachatelem, který žije v prostředí sociálního vyloučení)  

Změna d1 - Filip si díky slušným výdělkům může dovolit koupit byt a odstěhuje se mimo lokalitu. V lokalitě si však i nadále uchovává dobré kontakty tak, aby je mohl flexibilně využívat při dalším zprostředkovávání. (d1 – Filip se ocitá mimo sociálně vyloučenou lokalitu a zůstává pouze pachatelem). Tato varianta je spíše výjimečná, častěji se aktér vrací do role „pouhého“ sociálně vyloučeného obyvatele lokality.

Kariéra 2
Tato kariéra je podobná kariéře 1, od které se liší především skutečností, že aktér se v průběhu vývoje nestane obětí a také významně častěji nastává změna d (respektive b). Opět je tento model demonstrován na konkrétním příkladu:
Změna a2 – Robertovi je 19 let, po dokončení „učňáku“ se rozhodl, že začne jezdit s taxíkem. Koupí si auto a jeho strýc jej vezme na štafl. Brzy zjistí, že je možné si k ježdění přivydělat prodávání prostitutek, které vozí domů za zákazníkem. (a2 – Robert se stává z pouhého obyvatele lokality pachatelem - kuplířem)

Změna b2 – Po čase se Robertovi vede stále lépe, po strýci přebírá jeden štafl v centru a již pro něj jezdí pět dalších taxikářů. Robertovi se v podnikání daří a kupuje si byt daleko mimo lokalitu, ze které již jen několikrát týdně dojíždí, aby dohlédl na obchody. (b2 – Robert se ocitá mimo sociálně vyloučenou lokalitu a zůstává pouze pachatelem)

V případě kariéry 1 i kariéry 2 může dojít k opuštění lokality a ponechání si pouze role pachatele. Tato změna je ve Schématu 3 znázorněna přerušovanou čárou. Většinou se tak však děje v případě kariéry 2. V obou případech může také dojít k návratu do role pouhého obyvatele lokality. Tento případ však častěji nastává v případě Kariéry 1.

Transverzální model – parazitní systém

Druhým důležitým analytickým modelem je zachycení aktuálních vztahů a interakcí. V tomto transverzálním modelu je zvláště akcentován vnější parazitismus, charakteristický zapojením různých prodavačů v obchodech, barmanů, vyhazovačů na diskotékách a v neposlední řadě policisty ať už státními (především kriminálka) či městskými. Model znázorněný ve Schématu 4 má definované konkrétní role a je postaven opět nad Hirtovým modelem kriminality. 

Schéma 4: Schéma parazitního systému v kontextu modelu kriminality
 

Charakteristika jednotlivých polí:
Kriminalita – znázorňuje prostředí, v jehož rámci je páchána majetková trestná činnost (popřípadě násilná trestná činnost u loupežných přepadení a vloupání). Obětí může být i právnická osoba pokud se jedná o krádež zboží v obchodě. Aktéři, respektive v tomto případě pachatelé, nabývají tří základních charakteristik dle modelu (vyloučený-oběť-pachatel, vyloučený-pachatel, pachatel). 

Absorbční kapacita 1 – přirozené prostředí širšího příbuzenstva v lokalitě, které se stává odbytištěm zcizeného zboží. Členy takto definované množiny lze charakterizovat jako sociálně vyloučené, sociálně vyloučené-oběti, a v některých případech i jako pachatele, kteří od jiných pachatelů nakupují zcizené zboží.

Absorbční kapacita 2 – tato množina představuje široké spektrum osob, kteří parazitují na kriminálních aktivitách páchaných sociálně vyloučenými lidmi. Kromě prodavaček značkových prodejen v centru Prahy, barmanů a vyhazovačů z nočních podniků se zde nacházejí i majitelé zastaváren a bazarů. V kontextu modelu kriminality se jedná díky aktivnímu vytváření poptávky o pachatele (respektive spolupachatele). 

Policie – tolerance – tato množina znázorňuje nejnebezpečnější element parazitního systému. Z výpovědí většiny informátorů je patrná velmi nebezpečná role strážců pořádku v celém sociopatologickém systému. V kontextu modelu kriminality se jedná o pachatele, v některých případech, kdy je role policistů pouze pasivní, jsou znázorněni mimo hranice modelu. Dominující rolí je však role pachatele.

Interakce v parazitním systému
Základní interakcí je distribuce zcizeného zboží pachatelem směrem k oběma absorpčním kapacitám. V případě rodinných sítí je zboží prodáváno za cca 10% původní ceny, v případě vnějších parazitů č1 je zboží prodáváno za 10-30% původní ceny. Důležitým rozdílem je však artikulace „objednávky“ ze strany vnějších parazitů, která je pak zakázkově realizována.

Další interakcí je  placení „výpalného“ policistům, kteří následně za tuto odměnu tolerují páchání trestné činnosti.

 
Daniel Hůle
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum