demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 48567

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
31.10.2008 ANALÝZA: Rodina a práce v různých životních fázích

Příspěvek Sylvy Höhne a Kamily Svobodové se zaměřuje na názory a chování lidí v různých fázích životního cyklu vztahující se k zaměstnání a rodině, s důrazem na aspekt genderové rovnosti. Reprezentanty jednotlivých rodinných typů jsou mladí svobodní lidé, rodiče dětí školního věku a manželé, kteří mají děti, jež se již osamostatnily a vedou vlastní domácnost.

Celospolečenská transformace na počátku 90. let minulého století sebou přinesla změny jak na makro úrovni, tak v mikroekonomické či individuální rovině. Sociální, ekonomické a kulturní podmínky společně s měnícím se demografickým chováním ovlivňují vztahy uvnitř rodiny (mezi partnery, mezi generacemi apod.), možnosti realizace, postoje i životní strategie jednotlivce. Tyto procesy se s postupným vývojem společnosti mění, což lze nejlépe demonstrovat na chování různých generací [pozn. 1].

Příspěvek je zaměřen na rodinu v různých fázích životního cyklu s poukazem na rozdílné nebo naopak shodné zkušenosti jejích členů, jejich názory a chování ve vztahu k zaměstnání a rodině. Hlavní důraz je přitom kladen na aspekt genderové rovnosti z jejich pohledu. Analyzovaná data vycházejí z rozsáhlého výzkumu vybraných rodinných typů v rámci projektu Rodina-zaměstnání-vzdělání uskutečněného na jaře roku 2006.

Reprezentanty nejmladší generace  jsou mladí svobodní a bezdětní lidé ve věku 20-29 let, druhou skupinu zastupují manželé s alespoň jedním dítětem ve věku 7-12 let a představiteli třetího typu rodiny jsou manželé, kteří mají děti, jež se již osamostatnily a vedou vlastní domácnost. Podrobnější charakteristika jednotlivých typů rodin je uvedena v datových zdrojích.
 
Hodnota rodiny a zaměstnání
Životní hodnoty českých občanů vycházející z kulturních, sociálních a ekonomických podmínek se vyznačují dlouhodobým přisuzováním nejvyššího významu rodině a rodinným vazbám [Haberlová a kol. 2006]. V posledních letech však začínají nabývat na důležitosti některé životní cíle, které mohou tento převažující postoj více nebo méně ovlivňovat či oslabovat. Patří sem například důraz kladený na možnosti seberealizace, hodnotu peněz či život v materiálním dostatku [Fialová 2006, Rychtaříková 2003]. Míra důležitosti přikládaná jednotlivým hodnotám se přitom může lišit napříč generacemi i mezi muži a ženami.

Důležitost osmi vybraných životních hodnot posuzovali respondenti na pětistupňové škále, kde 1 znamenala nejmenší důležitost a 5 nejvyšší důležitost. Z tabulky 1 je patrné, že rodinné uspořádání, resp. přítomnost dětí a partnera zřetelně názorově odlišuje rodiče malých dětí i rodiče dětí již samostatně hospodařících od mladých svobodných jedinců. Pro rodiče, kteří vychovávají nebo již vychovali své děti, je nejdůležitější právě jejich rodina, partner a děti a dostatek času, který jim chtějí věnovat. Tyto hodnoty mají pro ně shodně větší váhu než dobře peněžně oceněná a zábavná práce. Mladá generace v žebříčku svých hodnot naopak nejvýše staví pracovní uplatnění a finanční zabezpečení – mít práci, která je baví, mít práci dobře placenou a mít hodně peněz a dobře si žít. Silná orientace mladých lidí na sféru zaměstnání řadí jejich rodinné hodnoty v současnosti trochu do pozadí. Nejmenší význam z hlediska pořadí hodnot přikládají prakticky shodně všechny generace dostatku času na přátele, koníčky i práci a dosažení co nejvyššího vzdělání a kvalifikace.

Tabulka 1: Životní hodnoty respondentů (průměrné skóre důležitosti na škále 1 až 5)


Pozn.: průměr na škále 1-5, kde 1 = nejméně důležité, 5 = nejvíce důležité

 

Pomineme-li různou míru důležitosti (co do průměrného skóre) přikládanou jednotlivým hodnotám, můžeme konstatovat, že pro ženy představuje čas a život věnovaný rodině, partnerovi a dětem významně vyšší hodnotu než pro muže, a to u rodičů se školními dětmi i u mladých lidí. Naproti tomu muži z nejmladší a nejstarší dotazované generace ve srovnání se ženami více upřednostňují dobře placenou a zábavnou práci a hodně peněz pro život.

Pokud měli dotázaní hodnotit význam zaměstnání jako takového, resp. pomocí vybraných charakteristik, opět měli k sobě názorově mnohem blíže rodiče ze střední a ze starší generace oproti mladým lidem. Zatímco pro více než třetinu rodičů (malých i již dospělých dětí) znamená zaměstnání na prvním místě nutnost zajištění základního zdroje příjmu, z mladých lidí tento postoj zaujímá jen necelá čtvrtina. Mladí lidé tak zřejmě vzhledem k tomu, že dosud nezaložili vlastní rodinu, která by byla určitým způsobem závislá na jejich pracovním příjmu, nepřikládají finančnímu aspektu zaměstnání takový význam jako obě dvě starší generace. Naopak ve vyšší míře považují zaměstnání za možnost seberealizace, kde mohou uplatnit své vzdělání a schopnosti. Toto specifikum práce řadí rodiče obou generací na druhé místo důležitosti.

Na dalších dvou příčkách se s velmi malým rozdílem v preferenci (s výjimkou střední rodičovské generace) nacházejí možnost dělat, co člověka baví, a možnost být nezávislý. Společenských kontaktů, tj. možnosti setkávat se s jinými lidmi, si více považují zástupci starších generací, neboť mladí lidé je uvádějí až na posledním místě (viz tabulka 2).

 

Tabulka 2: Co pro Vás a Váš život znamená zaměstnání? (v %)

 

Muži a ženy se v názorech na význam zaměstnání prakticky neliší. Výjimkou je pouze vyšší důraz přisuzovaný roli zaměstnání jako možnosti setkávání se s jinými lidmi, které častěji vyjadřují ženy ve srovnání s muži.

 

Strategie skloubení práce a rodiny
Výpovědí o významu přikládanému zaměstnání a rodině a jejich vzájemné slučitelnosti je volba mezi strategií spočívající ve vysokém pracovním výkonu, který zajistí dostatek peněz na pohodlný život rodiny a dětí, a strategií založenou na menším pracovním nasazení (tj. pracovat uváženě nebo nepracovat vůbec) umožňujícím věnovat dostatek času rodině a dětem. Námi zkoumané generace se mezi sebou navzájem v těchto strategiích podstatně odlišují. Rodiče se školními dětmi ve velké většině případů chtějí mít dostatek času na rodinu i na úkor práce, stejný názor zastává i nadpoloviční většina mladých lidí, kteří sice ještě děti nemají, ale do budoucna, kdy rodinu zřejmě mít budou, by jí raději dali přednost před prací. Zajímavé je, že starší lidé, jejichž děti již žijí samostatně, častěji volí strategii opačnou – hodně pracovat a zajistit si tak dostatek peněz na pohodlný život rodiny. Tito lidé takto uvažují zřejmě nejen proto, že mají již dospělé a samostatné děti a v domácnosti tedy žijí jen se svým partnerem, ale především z důvodu blížícího se důchodového věku, na který se chtějí v předstihu dostatečně finančně zajistit. Z hlediska pohlaví lze konstatovat, že v případě všech tří generací by ženy mnohem častěji než muži chtěly pracovat uváženě a mít dostatek času věnovat se rodině a zálibám.
 

Graf 1: Který z následujících dvou výroků lépe vystihuje Vaše plány do budoucna? (v %)
 

Pozn.: hodně pracovat = hodně pracovat a zajistit si tak dostatek peněz na pohodlný život rodiny; pracovat uváženě = pracovat uváženě nebo vůbec nepracovat a mít dostatek času věnovat se rodině a svým zálibám
 

Pokud měli respondenti vyjádřit svůj názor na to, jak by se měl člověk ve vyšším věku (až dosáhne nároku na důchod) zachovat, tentokrát se shodně u všech tří generací nadpoloviční většina dotazovaných mužů i žen přiklonila k variantě, že by měl člověk v tomto věku opustit zaměstnání a užívat si rodinu a volný čas, dokud ještě není starý a nemocný. Pouze menší část respondentů by chtěla pokračovat v zaměstnání co nejdéle. V porovnání s předchozí otázkou je tedy možné říci, že v bližší i vzdálenější budoucnosti by svobodní lidé, stejně jako rodiče malých dětí, dali přednost rodině před zaměstnáním. Lidé vyššího věku by se na rozdíl od mladších respondentů chtěli v blízké budoucnosti intenzivně věnovat zaměstnání (byť i na úkor rodiny), ve chvíli, kdy dosáhnou důchodového věku, by ovšem větší část z nich zaměstnání spíše opustila, nežli v něm pokračovala co nejdéle.

V souvislosti s otázkou skloubení rodinných a pracovních povinností bylo naší snahou zjistit, zda respondent dává (v případě svobodných – by dal) spíše přednost práci, nebo rodině nebo zda se chce rodině a práci věnovat stejnou měrou. Z odpovědí mužů a žen všech tří generací vyplynulo, že volí podstatně odlišné strategie. Většina žen dává zcela přednost rodině nebo by se chtěla věnovat rodině i práci, ale spíše dává přednost rodině, pětina až čtvrtina žen by se v uvedené situaci věnovala rodině a práci stejnou měrou a jen velmi malý podíl žen by při snaze skloubit rodinu a zaměstnání podle svých slov upřednostňoval profesní sféru. Dotázané muže lze naproti tomu rozdělit téměř na tři téměř stejně velké skupiny, kdy jedna třetina dává před prací přednost rodině, druhá třetina se snaží oběma sférám věnovat stejně a třetí třetina upřednostňuje práci. Obecně lze tedy říci, že ženy jsou spíše orientovány na rodinu, přednost práci před rodinou by jich, při snaze skloubit rodinné a pracovní povinnosti, dalo jen velmi málo. Muži jsou oproti tomu orientováni na rodinu a práci ve zhruba stejné míře.

 

Tabulka 3: Preferovaný způsob řešení při skloubení rodinných a pracovních povinností, podle pohlaví (v %)

 

V rodině, kde jsou oba partneři zaměstnaní, je těžké skloubit nároky zaměstnání s péčí o domácnost a děti a mnohdy je to i zdrojem napětí a konfliktů. Při této příležitosti se měli dotazovaní vyjádřit, kterou z možností považují oni osobně za nejlepší, jak tomuto napětí a konfliktům předejít. Nadpoloviční většina rodičů (bez ohledu na to, zda jsou jejich děti ještě malé nebo již dospělé) se u této otázky shodla na tom, že nejlepší možností je, když žena vykonává méně náročné zaměstnání než její partner a přebírá větší díl péče o domácnost a děti. Zhruba dvě pětiny respondentů, majících rodinu, se přiklonily k možnosti spočívající v rovném dělení povinností pracovních i rodinných („oba partneři vykonávají stejně náročné zaměstnání a péči o domácnost a děti si dělí rovným dílem“). Mladí svobodní lidé oproti tomu mezi zmíněnými variantami odpovědí volili téměř rovnoměrně, s minimální převahou druhé možnosti – rovné dělby povinností. Jen velmi málo dotazovaných všech tří generací by pak zvolilo strategii, kdy muž vykonává méně náročné zaměstnání než jeho partnerka a přebírá větší díl péče o domácnost a děti.

Z grafu 2 je patrný o něco výraznější příklon mužů k tomu, aby se domácnosti a dětem věnovala více žena, a na druhou stranu větší tendence žen dělit pracovní a rodinné záležitosti mezi sebe a partnera rovným dílem.

 

Graf 2: Kterou z následujících možností považujete za nejlepší způsob, jak předcházet napětí způsobenému snahou skloubit nároky zaměstnání s péčí o domácnost? (v %)


Pozn.: oba stejnou práci, oba stejnou péči = oba partneři vykonávají stejně náročné zaměstnání a péči o domácnost a děti si dělí rovným dílem; muž méně náročné povolání = muž vykonává méně náročné zaměstnání než jeho partnerka a přebírá větší díl péče o domácnost a děti; žena méně náročné povolání = žena vykonává méně náročné zaměstnání než její partner a přebírá větší díl péče o domácnost a děti

 

Tyto tendence potvrzují vyjádření mužů a žen k vybraným aspektům dělby rolí v rodině. Jak vyplývá i z jiných šetření (např. Kuchařová a kol. 2006), ženy mnohem častěji než muži souhlasí s tvrzením, že muž a žena by měli mít stejné povinnosti v péči o domácnost – zatímco muži s tím souhlasí zhruba ze dvou třetin, ženy dokonce z více než čtyř pětin. Muži se totiž spíše než ženy hlásí k tradičnímu rozdělení rolí, neboť se častěji domnívají, že muž by měl vydělávat peníze a žena se starat o domácnost. Na druhou stranu se však téměř shodují na umožnění každému z partnerů věnovat se svému zaměstnání, koníčkům a zájmům a rovněž na společném přispívání do rodinného rozpočtu. Navzdory výše uvedeným genderově diferencujícím a generačně indiferentním zjištěním, můžeme za pozitivní považovat skutečnost, že lidí, kteří by povinnosti vůči rodině a dětem dělili mezi oba partnery rovným dílem, přibývá.

Poměrně značné rozdíly mezi generacemi jsou patrné v názorech na to, která ze dvou strategií plánování rodiny a zaměstnání je podle nich lepší – zda mít děti brzy a zaměstnání se věnovat naplno teprve tehdy, když jsou děti větší a péče o ně není už tak časově náročná, nebo naopak narození dětí posunout na pozdější dobu a nejprve si vybudovat určité postavení v zaměstnání. Nejmladší respondenti se zcela jednoznačně přiklánějí k variantě druhé, tj. nejprve se chtějí věnovat svému zaměstnání a děti mít tím pádem až později, což koresponduje s jejich současnými životními postoji, kdy přikládají větší význam práci než rodině. Jak je však zřejmé z následujícího grafu, s věkem stoupá podíl těch, kteří si myslí, že lepší je varianta opačná, tedy mít děti spíše brzy. Přiklání se k ní totiž téměř polovina rodičů dětí školního věku a dokonce více jak polovina osob, jejichž děti jsou již dospělé a žijí samostatně (v tomto případě se však jedná především o ženy vyššího věku, neboť starší muži by narození dětí o něco raději odsunuli na pozdější dobu). Souhrnně je možné říci, že naprostá většina svobodných mladých lidí, ale též nezanedbatelný podíl osob, které již rodinu mají, klade při rozhodování o narození dětí důraz na hmotnou soběstačnost. Pokud se někdo přiklání ke strategii první – „mít děti brzy“ – jsou to spíše lidé starší a především častěji ženy nežli muži.

 

Graf 3: Která z následujících dvou strategií plánování rodiny a zaměstnání je podle Vás lepší? (v %)


Pozn.: mít děti brzy = mít děti brzy a zaměstnání se věnovat naplno teprve tehdy, když jsou děti větší a péče o ně není už tak časově náročná; děti později = narození dětí posunout na pozdější dobu a nejprve si vybudovat určité postavení v zaměstnání

 

V souvislosti s plánováním rodiny a zaměstnání se měli respondenti vyjádřit také k tomu, zda souhlasí spíše s názorem, že rozhodování o narození dítěte je správné podřídit plánům ženy, protože její profesní uplatnění bude narozením dítěte poznamenáno nejvíce, nebo s názorem, že rozhodování o narození dítěte je správné podřídit plánům na profesní uplatnění muže, protože ten bude hlavním živitelem rodiny, nebo zda nesouhlasí ani s jednou z těchto možností a naopak si myslí, že při rozhodování o narození dítěte je správné vyjednávat, protože plány obou partnerů na profesní uplatnění jsou stejně důležité. Z výsledků vyplynulo pozitivní zjištění, tj. že poměrně velká část respondentů je zastáncem určité rovnoprávnosti partnerů při rozhodování o narození dítěte, neboť více jak polovina všech dotazovaných zastává názor, že při rozhodování o narození dítěte je správné vyjednávat a respektovat tak profesní a pracovní plány obou partnerů. Zhruba čtvrtina respondentů si myslí, že rozhodování o narození dítěte je správné podřídit plánům ženy, a uvědomuje si tak zřejmě, jaký zásah do kontinuity v kariéře představuje mateřství a že je na místě zhodnotit a zvážit v tomto ohledu další možnosti pracovní aktivity. Nejméně dotazovaných, tj. jen necelá pětina se domnívá, že toto rozhodování je naopak správné podřídit plánům muže a žena se tedy musí ve svých plánech do jisté míry podřídit svému partnerovi. Mezi generacemi ani mezi pohlavími nejsou v tomto směru pozorovatelné žádné zásadnější rozdíly, pouze u mladých svobodných lidí se muži častěji než ženy přiklánějí k variantě poslední – rozhodování o narození dítěte je správné podřídit plánům muže.

 

Graf 4: S kterým z následujících výroků týkajících se plánování rodiny a zaměstnání nejvíce souhlasíte? (v %)


Pozn.: narození dítěte podřídit plánům muže = rozhodování o narození dítěte je správné podřídit plánům na profesní uplatnění muže, protože ten bude hlavním živitelem rodiny; narození dítěte podřídit plánům ženy = rozhodování o narození dítěte je správné podřídit plánům ženy, protože její profesní uplatnění bude narozením dítěte poznamenáno nejvíce; o narození dítěte vyjednávat = při rozhodování o narození dítěte je správné vyjednávat, protože plány obou partnerů na profesní uplatnění jsou stejně důležité

 

Shrnutí
Rodina si v české populaci dlouhodobě zachovává svoji vysokou hodnotu. Založit rodinu a vychovávat děti představuje pro většinu lidí jeden z nejdůležitějších životních cílů. Pro rodiče, kteří nyní vychovávají své děti nebo je již vychovali, je v žebříčku hodnot nejdůležitější právě jejich rodina, partner a dostatek času, který jim chtějí věnovat. Mladí svobodní lidé oproti tomu v současné době staví nejvýše své pracovní uplatnění a finanční zabezpečení, v budoucnu, kdy tito lidé rodinu mít chtějí, by jí ovšem dali před prací přednost.

Zaměstnání znamená pro rodiče malých i dospělých dětí především nutnost zajistit si základní zdroj příjmu, pro mladé lidi je to naopak zejména možnost uplatnit své vzdělání a schopnosti. Pokud by se dotazovaní měli v souvislosti s otázkou skloubení rodinných a pracovních povinností rozhodnout, které sféře dají přednost, lze říci, že ženy bez rozdílu věku jsou spíše orientovány na rodinu, přednost práci před rodinou by jich dalo jen velmi málo. Muži jsou oproti tomu orientováni na rodinu a práci ve zhruba stejné míře. Pro ženy tedy představuje čas a život věnovaný rodině, partnerovi a dětem významně vyšší hodnotu než pro muže.

Při mapování postojů dotazovaných se ukázalo poměrně pozitivní zjištění, a to že většina z nich je zastáncem určité rovnoprávnosti v partnerském vztahu. Nicméně stále se v některých situacích projevuje jejich zatíženost genderovými stereotypy a tradičním pohledem na dělbu rolí v rodině. Tyto genderové diference smývají rozdíly mezi generacemi, neboť ženy bez rozdílu věku si oproti mužům mnohem častěji myslí, že muž a žena by měli mít stejné povinnosti v péči o domácnost. Na druhou stranu s tradičním chápáním rodiny – muž má vydělávat peníze a žena se má starat o domácnost – zřetelně častěji ženy nesouhlasí. Zatímco se ženy i muži prakticky shodnou na rovnosti v možnosti pracovního i volnočasového uplatnění a spolufinancování rodinného rozpočtu, po zrovnoprávnění povinností v péči o domácnost a děti muži tolik nevolají.

Rovnoprávnost mezi partnery zastávají jak muži, tak ženy například při rozhodování o narození dítěte, kdy nadpoloviční většina respondentů všech tří generací prosazuje názor, že je v této situaci správné vyjednávat a zohlednit tak profesní plány obou partnerů. Při snaze skloubit nároky zaměstnání s péčí o děti by též nezanedbatelný podíl dotazovaných zvolil řešení spočívající v rovném dělení pracovních i rodinných povinností mezi oba partnery, přičemž v tomto případě se k rovné dělbě povinností přiklánějí především mladí svobodní lidé. Zhruba stejný podíl mladých lidí by však preferoval situaci, kdy žena vykonává méně náročné zaměstnání a přebírá tak větší díl péče o domácnost a děti. K tomu se přiklání dokonce více než polovina zástupců obou starších generací.

 

Zdrojová data:
• svobodní, bezdětní – mladí lidé ve věku 20-29 let bez ohledu na svou životní situaci (zda mají nebo nemají stálého partnera); tři desetiny dotázaných se základním vzděláním nebo vyučením bez maturity, jedna polovina s maturitou a zbývající jedna pětina vysokoškoláci; 80 % dotázaných ekonomicky aktivní, ostatní byli studující; celkem dotázáno 544 respondentů;
• manželé s dětmi – prvně nebo opakovaně vdané/ženatí ve věku 36-50 let, kteří mají alespoň jedno dítě ve věku 7-12 let žijící s respondentem ve společné domácnosti; v každé rodině byl dotazován pouze jeden z partnerů; 1/5 vysokoškoláci, 4/5 ostatní vzdělání; celkem dotázáno 500 respondentů;
• manželé již bez dětí – prvně nebo opakovaně vdané/ženatí ve věku 45-60 let, kteří mají děti, jež se již osamostatnily a vedou vlastní domácnost; oba manželé musejí být ekonomicky aktivní; v každé domácnosti byl dotazován pouze jeden z partnerů; celkem dotázáno 496 respondentů;
• ve všech uvedených šetřeních tvořili polovinu respondentů muži a polovinu ženy; podrobněji viz [Ettlerová 2007, Svobodová 2007, Šťastná 2007].

 

Poznámky:

1. Nejedná se o generace v pravém slova smyslu, neboť příspěvek vychází z výběrových šetření zaměřených na respondenty v různých fázích životního cyklu. Slovo generace v textu používáme pro souhrnné označení jednotlivých typů rodin z důvodu lepší přehlednosti a zjednodušení.

 

Literatura:
Ettlerová, S. (2007) Rodina a zaměstnání I. Svobodní jedinci. Praha: VÚPSV.
Fialová, L. (2006) Trendy ve sňatkovém chování obyvatelstva České republiky ve 20. století.  Demografie 48 (2), s. 97-108.
Haberlová, V., Kuchařová, V., Ettlerová, S., Svobodová, K., Šťastná, A. (2006) Rodina, zaměstnání a vzdělání. Sekundární analýza dat sociologických výzkumů. Praha: VÚPSV.
Kuchařová, V. a kol. (2006). Harmonizace rodiny a zaměstnání. Současné možnosti a jejich reflexe u mladé rodičovské generace.  Praha: VÚPSV.
Rychtaříková, J. (2003) Diferenční plodnost v České republice podle rodinného stavu a vzdělání v kohortní perspektivě. In: Hamplová, Rychtaříková, Pikálková: České ženy: vzdělání, partnerství a rodina. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Svobodová, K. (2007) Rodina a zaměstnání IV. Rodiny po odchodu dětí. Praha: VÚPSV.
Šťastná, A. (2007) Rodina a zaměstnání III. Rodiny se školními dětmi. Praha: VÚPSV.

 

Sylva Höhne, Kamila Svobodová


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum