demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50957

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
20.03.2009 ANALÝZA: Výchova dětí v kontextu vybraných důchodových systémů

Příspěvek navazuje na analýzu nepříspěvkových dob v ČR, uveřejněnou v roce 2007. Doba péče o dítě je nejvýznamnější náhradní dobou pojištění v důchodovém systému ČR, s podílem jedné třetiny. Zohlednění dob výchovy dětí je tak dalším sporným tématem v diskuzi o reformě důchodového systému, kdy jde opět o pojetí důchodového systému jako takového.

Sociální zabezpečení je často považováno za kombinaci principu pojištění a solidarity. Princip pojištění (ekvivalence) se odráží ve vztahu mezi pojistným a dávkou. Princip solidarity, kterým se tento vztah porušuje, je v důchodovém systému vyjádřen mimo jiné zápočtem náhradních dob pojištění. Ty se týkají období, po které nebylo placeno pojistné, avšak přesto se berou v úvahu při stanovení důchodových nároků. Je otázkou, zda má být důchodový systém tak, jak jej máme v České republice, tedy deklarovaný jako systém sociálního pojištění, nástrojem sociální politiky státu. Jde hlavně o uplatňování principů, na nichž je sociální politika vystavená, zejména principu ekvivalence  a solidarity. Zohlednění dob výchovy dítěte v důchodových systémech posiluje princip solidarity čímž automaticky oslabuje princip ekvivalence, který je pro správné fungování systému pojištění potřebný. Z celkového stupně vývoje, jakého naše republika dosáhla, a v situaci, v jaké se současný systém důchodového pojištění v České republice nachází, nelze ani jeden z principů favorizovat či slepě zatracovat, musí dojít k nalezení jejich vzájemné kombinace, zajišťující odpovídající zabezpečení ve stáří. Zohlednění dob výchovy dětí má (nejen) v českém důchodovém systému dlouholetou tradici, kdy je péče o dítě považována za nevýdělečnou činnost prospěšnou pro společnost a případné omezení jejich započítávání by určitě bylo politicky citlivou otázkou.

V poslední době se v souvislosti s diskutovanou reformou důchodového systému ČR setkáváme s návrhy na „prorodinnou politiku“ v rámci důchodového systému. Bohužel mezi představiteli naší politické reprezentace je stále hluboce zakořeněn mylný názor, že porodnost lze dlouhodobě ovlivňovat pomocí politických opatření. Ten je pak zneužíván v rámci předvolebního boje, kdy jsou navrhována opatření na zvýšení porodnosti dokonce i prostřednictvím důchodového systému.

Následující text přináší přehled možností zohlednění dob výchovy dítěte v důchodových systémech vybraných evropských zemí. Teoreticky lze zohlednit dobu výchovy dítěte v důchodovém systému následujícími způsoby:

  • zohlednění doby výchovy dětí jako náhradní doba pojištění
  • zohlednění doby výchovy dětí různými bonusy či zvýhodnění při výpočtu důchodu
  • zohlednění doby výchovy dětí pomocí speciálních systémů pro matky (rodiče)
  • zohlednění doby výchovy dětí formou snížení (zvýšení) procentní sazby pojistného (či úlevou na daních, tam kde jsou důchodové systémy financovány z daňových příjmů) v závislosti na počtu vychovaných dětí
  • zohlednění doby výchovy dětí formou asignace pojistného dětmi ve prospěch rodičů

 

Česká republika
V České republice je doba péče o dítě zohledněna jako náhradní doba pojištění a má vliv jak na získání důchodového nároku, tak na výši důchodu. Je definována jako doba péče o dítě ve věku do čtyř let. Tato náhradní doba pojištění jako jediná nemusí být získána na území ČR. Jako náhradní doba pojištění se hodnotí doba péče o dítě mladší 10 let, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni I. a dále o dítě bez omezení věku ve stupni závislosti II. až IV. Péči lze započítat pro účely budoucích důchodových dávek jak ženám, tak mužům. Tutéž dobu péče však nelze započítat současně více osobám, proto se manželé eventuálně musejí dohodnout, kdo z nich konkrétní dobu pro své budoucí důchodové nároky využije. Obecně platí, pokud pečuje ve stejné době více osob, započítává se doba té osobě, která pečovala v největším rozsahu (upraveno § 14 odstavec 2 z. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění).
Dále je v ČR umožněno ženám snížení věkové hranice odchodu do důchodu podle  počtu vychovaných dětí. Podle platné právní úpravy se zvyšuje důchodový věk mužů o 2 měsíce a u žen o 4 měsíce za rok s tím, že cílovým stavem by měl být důchodový věk 63 let u mužů a bezdětných žen, 62 let u žen, které vychovaly jedno dítě, 61 u žen, které vychovaly dvě děti, 60 let u žen, které vychovaly tři a čtyři děti a 59 let u žen, který vychovaly alespoň 5 dětí.


Německo
Doby výchovy dětí jsou v německém důchodovém systému zohledňovány zejména jako náhradní doby pojištění. Doba péče o dítě (náhradní doba pojištění) se v německém důchodovém systému započítává v prvních třech letech pro osoby narozené po 1.1.1992 (v prvním roce pro osoby narozené před 1.1.1992). Tato náhradní doba je uznána pouze jednomu rodiči a to tomu, který se o dítě opravdu staral. Starali-li se oba a jestliže sami rodiče neurčí jinak, je náhradní doba evidována matce. Doby výchovy dítěte mají přímý vliv na výši důchodu. Výchova dětí je započítávána i do minimální doby pojištění, která činí 5 let. Příspěvky do systému důchodového pojištění za tyto doby jsou placeny vládou z daňových výnosů.

Doba výchovy dětí je též zohledněna v soukromém pojištění  (tzv. Riesterova penze). Matky (rodiče) účastnící se toho „důchodového připojištění“ dostávají ke svým platbám od státu bonus (v roce 2008 € 300).


Slovensko
Do okruhu povinně pojištěných osob ve slovenském základním důchodovém systému patří mimo jiné i osoba s trvalým pobytem na území Slovenské republiky, která se řádně stará o dítě ve věku do šesti let s trvalým pobytem na území Slovenské republiky. Dále fyzická osoba s trvalým pobytem na území Slovenské republiky, která se řádně stará o dítě trvale postižené s trvalým pobytem na území Slovenské republiky nejvýše do 18 let jeho věku. Touto osobou může být buď biologický rodič nebo osvojitel dítěte.

Doby péče o dítě jsou zohledněné jako kdyby byla osoba starající se o dítě zaměstnaná. Za tyto doby  platí pojistné na důchodové pojištění za osoby uvedené výše stát. Při výpočtu důchodu nehraje roli, zda se osoba starala o dítě nebo pracovala na zkrácený pracovní úvazek z důvodu potřeby péče o dítě. Osoby starající se o dítě mají umožněno vykonávat výdělečnou činnost a zároveň se starat o dítě.


Estonsko
V Estonsku lze státní důchodové dávky rozdělit do dvou skupin: dávky související se zaměstnáním (starobní, invalidní a pozůstalostní důchod) a národní důchody. Národní důchod je jednotným důchodem (flat rate), ve které se období péče o dítě nezohledňují.

Aby bylo období péče o dítě spadající do doby po  1.1.1999 zohledněno při výpočtu důchodů i osobám starajícím se o děti, musí za tyto osoby být zaplacena sociální daň, kterou za osobu starající se o dítě do věku tří let po dobu jednoho roku platí stát.


Švédsko
Státní důchodový systém ve Švédsku je povinný a univerzální. Je tvořen třemi částmi:

  • NDC (průběžně financovaný, příspěvkově definovaný)
  • FDC (kapitálově financovaný, příspěvkově definovaný)
  • daněmi financovaný universální systém pro všechny obyvatele s nízkým či úplně bez důchodu z NDC systému (plnící institut minimálního důchodu – garanční důchod)

Garanční důchod je přiznáván podle doby pobytu ve Švédsku, takže doby péče o dítě jsou započítány automaticky jestliže byly získány na území Švédska. V systému NDC zvyšují doby výchovy dětí do čtyř let starobní důchod formou zvýšení příjmů, ze kterých se důchod počítá tomu z rodičů, který má nižší příjmy. Příspěvky za tyto doby jsou placeny státem.


Slovinsko
Doba péče o dítě se považuje za pojistné období jako náhradní doba pojištění. Pro výpočet důchodu se procentuální část důchodu zvedá o 1,5 % za každý úplný rok doby péče o dítě. Hodnotí se doba do tří let věku dítěte a matka (otec) platí nižší pojistné. Zákon o důchodovém a invalidním pojištění dále vymezuje snížení věkové hranice odchodu do důchodu z důvodu výchovy dítěte následovně o 8 měsíců při jednom dítěti, o 20 měsíců při dvou dětech a o 36 měsíců při třech dětech. Věková hranice se dále snižuje o 20 měsíců za každé další dítě. Rodiče se vzájemně dohodnou na tom, u kterého z nich se sníží věková hranice. Je-li v rodině dětí více, může dojít ke snížení hranice oběma rodičům, každému za jiné dítě. Minimální důchodový věk snížený z důvodu výchovy dětí může být 56 let u žen a 58 let u mužů.


Maďarsko
Podle reformních zákonů z roku 1997 se doby mateřské dovolené získané před 1. lednem 1998 považují za období zaměstnání. Za období zaměstnání se též považuje období pobírání rodičovského přídavku, pokud zájemce požádal o neplacenou dovolenou. Od 1. ledna 1998 mohou být tyto doby výchovy dětí brány v úvahu pouze v případě, že za ně osoba zaplatila požadované příspěvky na důchodové pojištění (vyměřovacím základem je pobíraná dávka). V takovém případě jsou příspěvky na důchodové pojištění připadající na zaměstnavatele hrazeny prostřednictvím centrálního rozpočtu. Je-li vyměřovací základ (dávka) nižší než předchozí průměrný plat, pro účely výpočtu důchodu se hodnotí jako doba vyloučená.


Francie
Zohlednění výchovy dětí je vesměs zahrnuto ve způsobu výpočtu důchodu v prvním obecném režimu starobního pojištění. Doby výchovy dítěte jsou zohledněny po dobu pobírání rodičovských dávek. Pojistné za osobu starající se o dítě platí za zaměstnavatele i zaměstnance "úřad pro rodinné přídavky", vyměřovacím základem je paušální částka vztažená k minimální mzdě. Zohlednění doby výchovy dětí se děje buď zvýšením délky pojištění (délka pojištění je zvýšena o jedno čtvrtletí za každý rok, kdy účastník vychovával dítě, s omezením na maximálně osm čtvrtletí pro každé dítě) či zvýšením samotné výše důchodu -  toto zvýšení se poskytuje každé osobě, která vychovávala během 9 let minimálně tři děti před dovršením jejich 16. narozenin. Zvýšení je rovno 10 % roční výše důchodu.Všechny zvláštní režimy, vyjma režimu pro horníky, poskytují navíc dalších 5 % za čtvrté a každé další dítě, s omezením na maximální bonus ve výši 30 % důchodu. Toto zvýšení je poskytováno oběma rodičům. Použije se to zohlednění, které je pro pojištěnce výhodnější.

Rodiče v domácnosti, kteří jsou poživateli rodinných dávek a jejichž příjmy nedosahují mez stanovenou zákonem, mohou být v rámci rodinné politiky přičleněni k systému starobnímu pojištění, aniž by museli platit příspěvky.


Švýcarsko
Zohlednění výchovy dětí se ve švýcarské důchodovém systému děje pomocí tzv. „bonusu za výchovu“. Bonus je fiktivní příjem, který je zaznamenán na individuálním kontu a bude zohledněn v době, kdy se bude vypočítávat důchod. Nárok na bonus za výchovu má každý starobní důchodce za každý rok, ve kterém se staral dítě mladší 16ti let.

Bonus za výchovu je trojnásobkem ročního minimálního důchodu v době nároku na důchod. Pro vdané a ženaté může být bonus připadající na dobu manželství rozdělen na půl. Průměrná výše přiznaného bonusu se stanoví vydělením celkového nároku na bonus dobou placení příspěvků. Ke každému ročnímu příspěvku je pak připočítán tento bonus a z takto dosaženého příjmu je počítán důchod.


Irsko
V Irsku existuje od roku 1994 program týkající se ochrany důchodových nároků žen v domácnosti pečujících o děti (do 12 let věku) nebo invalidní osoby. Tento program umožňuje vyloučení až 20ti let z evidence záznamů na individuálním kontu pojištěnce při stanovování průměru pro výpočet sazby starobního (příspěvkového) důchodu. Program sám o sobě nezakládá nároky osob na důchod, funguje podobně jako v ČR institut vyloučených dob. Každý rok, který nebude zohledňován pro tyto účely, musí být žena v domácnosti mimo zaměstnání po celý rok (52 týdnů).


Dánsko a Nizozemí
Systém starobního důchodu je všeobecným zabezpečujícím systémem pro všechny obyvatele paušálními dávkami, odvislý od doby trvalého pobytu. Výpočet důchodových nároků tedy závisí na době trvalého pobytu v zemi. Z podstaty systému vyplývá, že období péče o dítě není relevantní pro získání nároku na starobní důchod. Probíhá-li výchova dětí na území daného státu, je toto období započítané do výsledného starobního důchodu.
 

Jednotlivé formy zohlednění dob výchovy dětí užívané ve sledovaných zemích shrnuje následující tabulka.


Zdroj: MISSOC, comparative tables 2007, Bulletin luxembourgeois des questions sociales, 2005 Volume 17, Guldberg, A. (2001), Kessler (2005) Bundesministerium (2007), Bundesversicherungsanstalt (2005), National strategy reports (2005), Commission (2000), Deutsche Rentenversicherung (2007a), Deutsche Rentenversicherung (2007b),  Die Österreichische Sozialversicherung (2005), Personal Pension (2005)


Závěr
Stanovení podmínek pro zohlednění dob výchovy dětí do dob pojištění je v pravomoci národních legislativ jednotlivých států a odpovídá jejich specifickým podmínkám. V současné době není tato problematika upravena komunitárním právem, které by při úpravě této problematiky mohlo sloužit jako rámec. Zohlednění výchovy dětí v důchodových systémech jednotlivých zemí vykazuje vysokou variabilitu a jejich uspořádání je navíc značně komplikované.

Obecně lze říci, že se zohledňuje většinou výchova dětí v prvních letech života (obvykle třech až čtyřech letech). Zohlednění dob výchovy dětí v důchodových systémech srovnávaných zemí se vyznačovalo zejména následujícími rysy:

  • mezery v dobách důchodového pojištění rodičů, vzniklé výchovou dětí, mohou být kompenzovány zaplacením příspěvků za toto období ze státních prostředků či jiné instituce, či je umožněno dobrovolné dokoupení důchodových nároků za tyto doby
  • doby výchovy dětí mohou částečně sloužit pouze k vyplnění mezery v době pojištění při zjišťování nároku na důchod (doplnění minimálního počtu let potřebných pro získání nároku na důchod)
  • naopak mohou být doby výchovy dětí vyloučeny při výpočtu výše důchodu, aby nerozmělňovaly skutečně dosažené příjmy, ze kterých je důchod počítán
  • v některých zemích (ojediněle) je výchova dětí zohledněna prostřednictvím započítání náhradních (nepříspěvkových) dob pojištění, za které nejsou placeny příspěvky na sociální pojištění
  • v některých zemích je výchova dětí zohledněna poskytnutím dávek vázaných na místo pobytu, které jsou podobné rodinným dávkám, ale mají přímé nebo nepřímé dopady na pozdější stanovení důchodových nároků (dávky mohou být vyměřovacím základem pro stanovení pojistného)
  • objevuje se připsání bonusů za výchovu dítěte na individuální konto pojištěnce či zvýšení doby pojištění připsáním bonusů či příplatky k důchodu
  • osoba, která vychovává své dítě může v některých zemích získat nárok na důchod z pouhého faktu pobytu na území státu a vzhledem k univerzálnímu charakteru důchodového systému je následné zohlednění péče o dítě irelevantní
  • výjimečně se objevuje snížení zákonné hranice odchodu věku do důchodu pro rodiče či pouze pro matky vychovávající děti

Teoretická možnost zohlednění spočívající ve snížení procentní výše odváděného pojistného se nevyskytuje v žádném ze sledovaných států, stejně jako asignace pojistného pojištěnci ve prospěch svých rodičů. Snížení procentní výše pojistného bylo na krátkou dobu zavedeno na Slovensku, ale neosvědčilo se.

Udávaným důvodem pro zohlednění výchovy dětí je zlepšení situace osoby vychovávající dítě při výpočtu starobního důchodu. Toto zdůvodnění se opírá o fakt, že výchova dětí je považována za nevýdělečnou činnost prospěšnou pro společnost. Tím je ospravedlněno potlačení principu ekvivalence a posílení principu solidarity v důchodových systémech založených na principu pojištění. V žádné ze sledovaných zemí není deklarován úmysl ovlivnění porodnosti. Účinek v analýze vyjmenovaných opatření většinou není bezprostřední, tato opatření mají odložený účinek na výši důchodu, zpravidla dlouho po faktické době výchovy dětí.

Z výše uvedeného srovnání je zřejmé, že nejčastěji je doba výchovy dětí zohledněna jako náhradní doba pojištění, za kterou je do systému důchodového pojištění hrazen příspěvek někým třetím (z centrálního rozpočtu, z regionálních rozpočtů či ze speciálních fondů). V tomto směru patří Česká republika k výjimkám, neboť zde nikdo za tyto doby příspěvky do systému důchodového pojištění neodvádí. I rozsah, v jakém je doba péče o dítě v českém důchodovém systému zohledněna, je značný 4 roky. Ze srovnání vyplývá, že z porovnávaných zemí jich 5 uznává dobu kratší než ČR, 1 ve stejném rozsahu a jen 2 v rozsahu vyšším (respektive 3 v případě zahrnutí Irska, kde je ovšem způsob zohlednění značně odlišný). Ve dvou ze sledovaných zemí se výchova dětí nezohledňuje vůbec (Dánsko, Nizozemí), není to ovšem dáno opomíjením sociálních principů, ale konstrukcí důchodového systému, kde již ze samé podstaty systému vyplývá, že období péče o dítě není relevantní pro získání nároku na starobní důchod, protože ten je vázán na dobu pobytu v dané zemi.

Většina srovnávaných zemí nečiní při zohledňování dob výchovy dětí rozdíly v závislosti na pořadí narození a doba výchovy každého dítěte je zohledněna stejně. Rozdíl je většinou pouze u vícečetných porodů, kdy bývá doba výchovy za výchovu více dětí zvýšena, nikoliv však ve stejném poměru v jakém je zvýšen počet narozených dětí. Výjimkou je Francie, kde je při výchově třech a více dětí během devíti let zvyšován důchod. Toto zvýšení důchodu lze kumulovat s různými zvýšeními doby pojištění a jedna výchova dětí je tak zohledněna dvakrát.

Pro český důchodový systém (z pohledu jeho stability a dlouhodobé finanční udržitelnosti) doporučuji snížit rozsah v jakém jsou doby výchovy dětí započítávány a zavést jejich financování. Tím by se snížila nebývale vysoká solidarita českého důchodového systému a oddálila se doba, kdy se český důchodový systém vlivem vývoje demografické situace (bez dalších zásahů) dostane do permanentních deficitů. Možností financování dob výchovy dětí je více, zde zmíním hlavní z nich, včetně možných úskalí.

  • Financování pojištěnci, kterým je doba pojištění započítána, případně umožnit výchovu dítěte bez zohlednění této doby při zjištění nároku na důchod a výpočtu jeho výše, tudíž bez nutnosti tyto doby financovat. Toto řešení je nejspravedlivější, avšak vzhledem k dlouhodobé tradici zohledňování dob výchovy dětí v našem systému zřejmě politicky neprůchodné. Z pohledu celkového systému sociální politiky je podpora rodin s dětmi zohledněním dob jejich výchovy v rámci důchodového systému fungujícím a relativně levným řešením.
  • Financování ze státního rozpočtu, by bylo řešením pro systém důchodového pojištění, došlo by však pouze k přesunu solidarity z důchodového systému do systému státního rozpočtu a zvýšila by se již tak vysoká daňová zátěž. Problém deficitů veřejných rozpočtů by se tím nevyřešil, došlo by pouze k přesunu prostředků v rámci jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Zároveň by došlo k rozšíření okruhu solidárních lidí z užšího okruhu účastníků důchodového pojištění na všechny plátce daní.
  • Financování z jiných zdrojů – různých fondů či pojištění. Toto je vlastně politicky průchodnější varianta financování pojištěnci, kterým je doba pojištění započítávána (v případě, že by do fondů či pojištění přispívali pojištěnci).

Dále doporučuji zrušit neopodstatněné snižování zákonné hranice věku odchodu do důchodu pro ženy v závislosti na počtu vychovaných dětí. Snižování důchodového věku je v rámci srovnávaných zemí ojedinělé a v takovém rozsahu jako v českém důchodovém systému je nenajdeme v žádné ze srovnávaných zemí.

Současná forma bonifikace výchovy dětí snížením věku odchodu do důchodu pro ženy v závislosti na počtu vychovaných dětí znevýhodňuje muže a přispívá k předčasnému odchodu žen, které vychovaly děti, z trhu práce. Toto opatření pak působí kontraproduktivně v době, kdy je nutno, s ohledem na demografický vývoj populace ČR, prodlužovat reálný věk odchodu do důchodu. Kratší doba pojištění způsobená nižší věkovou hranicí pro odchod do starobního důchodu u těchto žen také vede ke stanovení nižší důchodové dávky. Lze pochybovat o jakékoli motivační síle této formy bonifikace na podporu porodnosti.

Ačkoli zohlednění výchovy dětí v rámci systému důchodového pojištění je široce akceptováno populací ČR, lze jen těžko nalézt zjevný důvod, proč by měla být preferována právě současná forma bonifikace ve formě dřívějšího odchodu žen do důchodu.

Pokud by se tedy měly nějakým způsobem podporovat rodiny s dětmi, tak rozhodně ne prostřednictvím důchodového systému, kde většina opatření nemá bezprostřední vliv na situaci rodin, ale například formou daňového zvýhodnění (odečitatelné položky, slevy na dani, společné zdanění celé rodiny), které je „spravedlivé“ a v jisté formě motivující nebýt závislý pouze na sociálních dávkách.

 

Literatura
Bulletin luxembourgeois des questions sociales, 2005 Volume 17
Bundesministerium für Arbeit und Soziales: Rentenratgeber für Frauen, 2007
Commission (2005) Commission Staff Working Document, Annex to the „Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on improving the portability of supplementary pension rights“, 2005.
Commission (2005) Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on improving the portability of supplementary pension rights, 2005.
Danish Insurance Association, Summary Annual Report, 2003, 2004, 2005.
Deutsche Rentenversicherung: Kinderziehung plus für die Rente, 2007
Dünn, S. (2006) Organizational reform of the statutory pension insurance in Germany, ISSA European Regional Meeting, „Social security reforms, Empowering the administrators“, Vilnius, květen 2006
Guldberg, A. (2001) Providing Member Security in Sweden. Prezentace na důchodovém semináři International Actuarial Association, Brighton, 5-7 června 2001. 
Holub, M.: Analýza nepříspěvkových dob v ČR a doporučení pro jejich sledování a evidenci, Praha VÚPSV 2004
Holub, M.: Analýza nepříspěvkových dob ve vybraných zahraničních důchodových systémech, Praha VÚPSV 2004
Holub, M., Pollnerová, Š., Šlapák, M.: Charakter nositelů důchodového pojištění, VÚPSV Praha 2006
Holub, M., Pollnerová, Š., Šlapák, M.: Analýza povinného spoření zavedeného v zahraničních důchodových systémech, VÚPSV Praha 2005
Kessler, F.: Recognition of child-rearing periods in the context of old-age insurance, University of Paris I Panthéon-Sorbonne 2005
Národná správa o stratégii dosiahnutia primeraných a udržateĺných dôchodkov, Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenské republiky, 2005

National Strategy Report on Adequate nad Sustainable Pensions, Denmark, 2005.
National Strategy Report on Adequate nad Sustainable Pensions, Hungary, 2005.

National Strategy Report on Adequate nad Sustainable Pensions, Germany,  2005
National Strategy Report on Adequate nad Sustainable Pensions, Slovenia,  2005.

Neumann, A. T-L. (2005) Social Security Boards Re-established. EIRO. 

Palmer, E. (2000) The Swedish Pension Reform Model: Framework and Issues. Social Protection Paper No. 0012 in the World Bank Pension Primer. Washington D.C. World Bank.
Pollnerová, Š. (2002) Analýza nově zaváděných systémů NDC, Praha:VÚPSV
Riksförsäkringsverket: The Swedish National Pension System, 2003
Swedish Social Insurance Agency (2005). the Swedish Pension System Annual Report 2004.

 

Martin Holub

Autor pracuje ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i.


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum