Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?
celkem se účastnilo: 192703
|
31.05.2009 KOMENTÁŘ: Evropa se bez migrace neobejde
Pracovní migrace posledních desetiletí změnila tvář Evropy. Vyspělé země se otevřely zahraničním pracovníkům jako nikdy předtím. Podíl přistěhovalců v mnoha evropských státech překročil 10%, v USA se přiblížil pětině. Cizinci poskytovali levnou pracovní sílu ve stavebnictví, sociální péči nebo cestovním ruchu...
U odborných profesí zase mírnili nedostatek kvalifikovaných Evropanů v technických oborech nebo finančnictví.
Ekonomickou užitečnost zahraničních pracovníků tak donedávna nikdo nezpochybňoval. Teď se ale stroj zasekl. Vlny bankrotů se rozlévají po světě a se zakázkami pro firmy mizí i práce pro migranty. Jen letos by podle odhadů Mezinárodní organizace práce mělo na celém světě zaniknout 20 milionů pracovních míst.
Mnoho zemí přehodnocuje své pobídkové programy a patrně teď před migrací zavře dveře, některé hledají cesty, jak přesvědčit cizince, aby odjeli domů. Španělský plán pro „dobrovolný návrat“ nabízí přistěhovalcům, kteří odjedou ze země, desítky tisíc EUR. Většina migrantů však vyčkává. Vědí, že v rodné zemi jsou jejich šance uživit se ještě menší. Nedá se tedy čekat, že by podobné pobídky měly u cizinců velký úspěch.
Krize ale chování migrantů samozřejmě ovlivňuje. Podle americké organizace Migration Policy Institut (MPI) se dosavadní poměrně rychlý přírůstek cizinců v USA zastavil. Podobné zprávy přicházely i ze států západní Evropy, které začali opouštět pracovníci z východoevropských zemí. Za jejich návratem je ale podle MPI třeba hledat i to, že se zlepšily podmínky v jejich domovských zemích.
Migrační toky plynoucí do bohatých zemí světa ale zřejmě jen tak nevyschnou. Podle odhadů OSN přibližně 3 % světové populace zkouší stabilně najít obživu v jiné zemi, než kde se narodili. Aktuálně je to 200 milionů lidí, ale podle odhadu demografů k současným 6,7 miliardám světové populace přibudou v následujících padesáti letech další dvě miliardy. Přibližně 5 % přistěhovalců vyhání z domova autoritářský režim, válka, či živelná katastrofa, zbytek ekonomická nouze.
Otevřené brány vyspělých států přinášely užitek nejen migrantům, ale i ekonomice zemí, odkud přišli. Lidé pracující v zahraničí významně finančně a materiálně podporují blízké a příbuzné, kteří zůstali doma. Jen v roce 2007 poslali migranti domů přes 337 miliard dolarů, z toho šlo 251 miliard do rozvojových zemí. Částka podle OSN představuje trojnásobek veškeré mezinárodní pomoci a v některých zemích je na těchto penězích závislá až třetina rodin.
Evropa v současné době balancuje na hraně ochranářské politiky, která reflektuje strach jejích obyvatel ze ztráty zaměstnání a z konkurence levné pracovní síly. Z dlouhodobého hlediska by ale měl převážit pozitivní přístup k migraci. Demografické vyhlídky totiž nejsou příliš povzbuzující. Očekává se, že v roce 2050 bude v Evropě žít dvakrát více důchodců než mladých lidí a úměrně se sníží podíl produktivního obyvatelstva. Bez podpory ze zahraničí se Evropa neuživí.
Komentář vyšel v upravené podobě ve zvláštní příloze Lidových novin Migrace v krizi
Karel Vrána
|
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání! Vaš redakční tým
|