23.06.2009 REPORTÁŽ: Žena a muž v rodině a na trhu práce
Dne 27. 5. 2009 uspořádala Česká demografická společnost XXXIX. Demografickou konferenci na téma: Žena a muž v rodině a na trhu práce, která se konala v prostorách VŠE v Praze. Na konferenci zazněly přednášky odborníků a odbornic z řad demografů, sociologů a ekonomů. V následující reportáži Vám přinášíme informace o jednotlivých příspěvcích.
Konferenci zahájila profesorka Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, po níž s prvním příspěvkem nazvaným Proměna funkcí rodiny v historické perspektivě vystoupila Ludmila Fialová z PřF UK. Věnovala se v něm rodině jako kulturně a historicky proměnnému útvaru, typům rodin, které byly obvyklé v novověku ve střední Evropě, a dále pohlížela na rodiny jako na samostatné ekonomické jednotky, výrobní jednotky a odraz sociálního prostředí. V závěru příspěvku pak srovnávala předindustriální a industriální společnost z hlediska proměn dalších funkcí rodiny. Úvodní blok konference uzavřel Milan Kučera z PřF UK, který se věnoval problematice vzniku a průběhu rodinného chování v minulém století.
Na začátku druhého tématického bloku přednesla Jitka Rychtaříková příspěvek zabývající se Názory české společnosti na postavení muže a ženy v rodině a na trhu práce, v němž se po zmínění Lisabonské strategie, Barcelonský cílů a charakteru českého sociálního státu zaměřila na podrobnou analýzu následujících výroků:
1.) Předškolní dítě zaměstnané matky pravděpodobně strádá
2.) Pokud je nedostatek pracovních míst, muži by měli mít větší právo na zaměstnání než ženy.
Na základě této analýzy dospěla ke zjištění, že k zařízením péče o děti předškolního věku se kriticky stavějí zejména ti, kterých se to netýká nebo již se jich to netýká, a že genderová neshoda je zejména v nerovnosti šancí na pracovním trhu, které souvisejí s reálnou i mentální genderovou diskriminací, která je dokonce silnější než v případě institucionální péče o děti předškolního věku.
Dagmar Bartoňová z PřF UK vystoupila s prezentací Ženy a muži v rodinných domácnostech s přihlédnutím k vzdělanostní a profesní struktuře - změny v letech 2001-2007 vypracovanou ve spolupráci s Ondřejem Nývltem z Českého statistického úřadu. Autoři se zaměřili na následující témata:
- Vývoj počtu, složení a velikosti cenzových domácností
- Změny v intenzitě formování rodinných a nerodinných domácností mladších osob jako odraz změn sociálního a reprodukčního chování od 90. let 20. století - rozdíly v intenzitě vytváření cenzových domácností podle věku a pohlaví osob v čele domácností a změny v postavení osob v cenzových domácnostech s osobou v čele do 35 let
- Muži a ženy v rodinných domácnostech osob do 35 let podle věku a dosaženého vzdělání - rozdíly v úrovni vzdělání mužů a žen - diferencující faktor počtu dětí v rodinných domácnostech.
Luděk Šídlo s Klárou Tesárkovou z PřF UK následně sledovali Vzájemné souvislosti mezi úrovní plodnosti a participací žen na trhu práce v zemích EU, kde se jim podařily prokázat značné rozdíly v ukazatelích týkajících se postavení žen na trhu práce a možnostech jejich uplatnění. Na základě své analýzy dospěli ke zjištění, že čím jsou v zemi lepší podmínky pro uplatnění žen na trhu práce a skloubení práce a rodiny, tím vyšší je úroveň plodnosti.
Příspěvek Cizinci a cizinky ze třetích zemí na trhu práce v ČR Michaely Vojtkové a Yany Leontiyevy ze Sociologického ústavu AV ČR byl rozdělen na tři části. První, čistě deskriptivní, představila dosavadní vývoj mezinárodní migrace v ČR se zaměřením na trh práce. Druhá část byla věnována prezentaci výsledků šetření, které realizoval Sociologický ústav v roce 2006–2007. Byla představena analýza zaměřená na demografické charakteristiky cizinců a jejich postavení na trhu práce v porovnání s jejich rodinnou situací. Poslední část byla věnována jejich aspiracím usadit se trvale v ČR.
V dalším bloku konference přiblížila Preference párů k rodině a práci Beatrice Chromková Manea, z Fakulty Sociálních Studií MU Brno. Jako teoretické východisko ji posloužila jednak Preferenční teorie Catherine Hakim a rovněž Konfliktní teorie Davida Voase. Následně se zabývala těmito výzkumnými otázkami:
- Vnímají páry v ČR odlišným způsobem postoje k rolím žen a mužů?
- Jaké existují uvnitř párů rozdíly v postojích k péči o děti a preferenci rodiny a práce?
- Pokud existuji rozdíly, lze nalézt nějaké determinanty odlišností?
Hana Hašková ze Sociologického ústavu AV ČR si v přednášce Práce a péče v reprodukčních plánech bezdětných třicátníků a třicátnic položila výzkumné otázky Jaké faktory mají vliv na rozhodování bezdětných třicátníků a třicátnic o tom, zda-li se rodičem stát? a Jakým způsobem vstupují práce a možnosti kombinování práce a péče do reprodukčních plánů bezdětných třicátníků a třicátnic? Ve svých závěrech zdůraznila, že využívání nových příležitostí legitimuje prodlužování období bezdětnosti, zahájení rodičovství je více zvažované vzhledem k dalším okolnostem života, hodnotové i socioekonomické aspekty prodlužování období bezdětnosti jsou provázány a že pracovní situace je důležitý faktor prodlužování období bezdětnosti pro více než 50 % bezdětných třicátníků a třicátnic.
S prezentací Hodnocení zdraví mužů a žen v kontextu rodinného stavu podle výběrového šetření EHIS ČR vystoupily Šárka Daňková a Romana Malečková z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Předmětem jejich zájmu byly charakteristiky zdravotního stavu (subjektivní zdraví, omezení v obvyklých činnostech, užívání léků , duševní zdraví) a životního stylu (body mass index, kouření a konzumace alkoholu) u osob žijících s partnerem a bez partnera, hodnocené na základě Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu ČR, které ÚZIS provedl v roce 2008 na vzorku 1955 respondentů. Výsledky šetření ukázaly, že nejlépe zdravotně jsou na tom svobodní muži do 35 let, v dalších věkových kategoriích a u žen jsou na tom zdravotně lépe osoby žijící v partnerství, naopak nejhůře jsou na tom osoby ovdovělé. Vyšší výskyt nadváhy mají v české populaci osoby žijící s partnerem. Vyšší výskyt kuřáků ve středním věku je zaznamenáván u osob bez partnera. Muži bez partnerky jsou rovněž častěji nadměrnými konzumenty alkoholu.
Prezentace Ženy a muži v datech nejen na trhu práce Marka Řezanky z ČSÚ byla věnovaná genderovým rozdílům v oblasti práce a mezd, v oblasti sociálního zabezpečení, ale i soudnictví a kriminality. Autor se věnoval výpočtu GPG (Gender Pay Gap) a jeho interpretovatelnosti, přičemž vycházel z dat otištěných v brožuře Ženy a muži v datech, na jejímž vzniku se podílela různá oddělení v ČSÚ (demografické, VŠPS, oddělení práce a mezd, atd.) i jiné instituce (ÚZIS ČR, ÚIV ČR).
Právě z Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) pocházela další přednášející Michaela Kleňhová, která sledovala pozici mužů a žen ve školství, tedy kumulaci žen v mateřských školkách a na základních školách a postupné prosazování mužů na vyšší úrovni vzdělávání. Zároveň se zabývala rozdíly v platovém ohodnocení a vzdělání učitelů a učitelek.
Vzdelanie, trh práce a genderove rozdiely z pohladu romskej populacie na Slovensku je název prezentace Branislava Šprochy z Výskumného demografického centra v Bratislavě, který se zaměřil na vzdělanostní strukturu Rómů, na příčiny jejich nízkého vzdělání, uplatnění Rómů na trhu práce, příjmy rómských domácností a aktivizační programy, které mají za cíl motivovat nezaměstnané osoby k aktivnímu zapojení na trh práce.
Tomáš Fiala a Jitka Langhamrová z Vysoké školy ekonomické připravili referát na téma Ekonomická aktivita mužů a žen a její předpokládaný vývoj v souvislosti s přibližováním důchodového věku obou pohlaví, v němž vycházeli z dat VŠPS z let 2000-2008 a demografické struktury ČR. Na ně navázali Petr Mazouch a Jakub Fischer rovněž z Vysoké školy ekonomické, kteří si položili otázku Dokáže vzdělání smazat genderové rozdíly na pracovním trhu? Zajímalo je, zda je možné rozdíly mezi postavením mužů a žen na trhu práce pozorovat napříč všemi vzdělanostními skupinami a zda se mění tyto rozdíly v čase. Postavení na trhu práce bylo hodnoceno zejména výší mzdy a rizikem nezaměstnanosti, kterému je účastník pracovního procesu vystaven.
Nina Bosnicová z Gender Studies o.p.s. svou přednášku pojmenovala Babyboom a jeho dopad na genderovou praxi firem v Česku. Vycházela v ní z praktické spolupráce Gender Studies s firmami v České republice, založené zejména na firemních školeních a konzultacích pro zástupce a zástupkyně firem. Část příspěvku byla věnována problematice firemních zařízení péče o děti.
Poslední tématický blok konference zahájila Kamila Svobodová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí přednáškou Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí, v níž se zaměřila na otázky tradičního rozdělení genderových rolí v České republice, na preferované strategie při slaďování rodinných a pracovních zájmů a preferované modely zapojení žen na trhu práce v různých obdobích jejich života. V návaznosti na představy a strategie byly studovány reálné praktiky, které rodiče různě starých dětí v této oblasti uplatňují, zejména co se týče způsobů zajištění péče o malé děti a využívání flexibilních forem pracovních režimů.
Anna Štastná z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí pohovořila na téma Neúplné rodiny – žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Možnosti rodin a přístupy rodinných politik. V příspěvku věnovala pozornost situaci rodin samoživitelů a přístupům rodinných politik evropských zemí k uvedené skupině, neboť právě v tomto typu rodin se setkáváme se sníženými možnostmi harmonizace pracovních a rodinných povinností a tím také s obtížnějším začleněním či udržením se na pracovním trhu. Analýza situace v České republice byla začleněna do mezinárodního srovnání.
Věra Kuchařová rovněž z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí navázala příspěvkem K otázce podmíněnosti slaďování rodiny a zaměstnání subjektivními a strukturálními faktory, v němž se zabývala otázkou, co vypovídají výběrová šetření o reflexi napětí mezi rodinou a zaměstnáním, a studovala externí podmínky slaďování rodiny a zaměstnání a individuální faktory ovlivňující míru napětí mezi těmito sférami.
Referát Ivo Patty Ekonomika rodin a její makroekonomické dopady se zabýval finanční situací pracujících rodičů, vyčíslením ročních ztrát ze zdanění a odvodů a ekonomickým vyhodnocením nízké porodnosti. Příspěvek to byl neobvykle obsáhlý, jeho slabinou však bylo, že teoretická východiska byla doplňována jednostrannými politickými doporučeními, aniž tato doporučení měla nějakou stabilnější oporu v datech. Demografové především nemohli souhlasit s kalkulací hypotetického počtu dětí, co se nenarodily – a které se podle autora příspěvku narodit měly. Známá glosa, že historie nezná „kdyby“, platí totiž i v demografii.
Konferenci pak uzavřela prezentace Instituce rodiny v daňovém systému České republiky Olgy Sivkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pojednávala o daních, jejich dopadu na rodiny a vývoji daní z příjmů rodin v závislosti na počtu dětí v ČR v posledních letech.
Celou konferenci provázela posterová prezentace studentských prací – Pavlíny Habartové, Lucie Kynčilové, Radky Výborné a Jana Žofky.
Anotace příspěvků a prezentace ve formátu pdf. jsou k dispozici na internetových stránkách České demografické společnosti.
Kamila Svobodová, Marek Řezanka
Demografické informační centrum