demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 49681

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
6.05.2005 ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních lidu, domů a bytů, která se uskutečnila na území České republiky v letech 1930, 1970, 1980, 1991 a 2001. Celkový zjištěný počet kohabitací vzrostl ze 40 tisíc v roce 1930, 58 tisíc v roce 1970, 90 tisíc v roce 1980, 85*  tisíc v roce 1991 až na 125 tisíc v roce 2001.

Vzhledem k tomu, že rok 1930 se nalézá ještě v první polovině 20. století, jsou jeho údaje značně neaktuální. Analýza se mu proto již dále nebude věnovat a naopak se spíše zaměří na poslední dva roky sčítání (tj. rok 1991 a 2001).

Z rozložení kohabitace podle věku a pohlaví (Tabulka 1) je patrné, že většina obyvatel žijících v nesezdaném soužití ve všech sledovaných letech je starší než 35 let. Kohabitace v České republice jsou, na rozdíl od západních zemí, charakteristické tím, že v nich žijí spíše starší lidé. Ve věkové kategorii 15-19 let žilo v nesezdaném soužití jen velmi malé procento obyvatel (přičemž žen bylo nepatrně více než mužů). Relativně více žen než mužů kohabitovalo taktéž ve věkové kategorii 20-24 let. Podíl kohabitujících se v této věkové skupině pohybuje mezi 3,7-7,9 % u mužů a 6,6-14 % u žen. Podíl lidí, kteří v tomto věku žijí v nesezdaném soužití, se v roce 2001 znatelně navýšil.  Podobný jev je patrný i ve věkové skupině 25-34 let, ale též ve věku 45-54 let. Oproti tomu se mezi lety 1991 a 2001 výrazně snížil podíl kohabitujících osob ve věkové skupině 35-44 let a u osob starších 55 let. Celkově by se dalo říci, že, přes stále relativně starou věkovou strukturu obyvatel žijících v nesezdaném soužití, došlo mezi lety 1991 a 2001 k jejímu částečnému omlazení.
.
Tab. 1: Rozložení kohabitace podle věku a pohlaví; v %; obyvatelstvo starší 15 let; ČR

Prameny: Sčítání lidu 1970, 1980, 1991 a 2001; vlastní výpočty
Pozn.: Tato tabulka si klade za cíl přiblížit rozložení souboru osob žijících v nesezdaném soužití, nikoli samotnou analýzu.

Z vývoje podílu nesezdaných soužití podle věku (Graf 1) je tato skutečnost taktéž zřejmá, výrazněji se projevuje u žen než u mužů. V roce 1970 a 1980 nabývá uvedený podíl kohabitací svého maxima u mužů starších pětatřiceti let a dále se stabilizuje. Nejvíce mužů po 35. roce věku (konkrétně ve věkové skupině 40-44 let) žilo v nesezdaném soužití také v roce 1991, ale v dalších věkových kategoriích se podíl kohabitací snižuje (což může být způsobeno vzniklým nedopočtem nesezdaných soužití). Rok 2001 se od ostatních výrazně odlišuje; ve věku od 20 do 54 let žil v nesezdaném soužití největší podíl osob ze všech sledovaných let. Dále, jak již bylo naznačeno, v roce 2001 žilo v nesezdaném soužití procentuálně nejvíce lidí v mladší věkové skupině (konkr. 25?29 let u obou pohlaví).
 
Graf 1: Podíl kohabitací v dané věkové skupině a pohlaví z počtu obyvatel  v odpovídající věkové skupině a pohlaví ; v %; ČR

Prameny: Sčítání lidu 1970, 1980, 1991 a 2001; vlastní výpočty

U žen je v roce 2001 tento vrchol výraznější a nabývá hodnoty 4,8 %, u mužů už není  tak zřejmý a dosahuje hodnoty 4,3 %. Křivka sledovaného podílu dále mezi věkovými skupinami 25-29 let a 35-39 let u obou pohlaví klesá, následně stagnuje (až do věku 49 let) a posléze opět klesá. V mladších věkových skupinách jsou vyšší hodnoty kohabitací zaznamenány u žen, ve starších věkových skupinách naopak u mužů. Je tomu tak u všech sledovaných let. Celkový podíl kohabitujících ze všech obyvatel je o něco vyšší u mužů než u žen a nejnižších hodnot dosahuje v roce 1970 (1,4 % u žen a 1,6 % u mužů). Nejvyšších  hodnot naopak nabývá v roce 2001 (2,8 % u mužů a 3 % u žen) (Tabulka 2).

Tab. 2: Podíl kohabitací podle pohlaví  z celkového počtu obyvatel podle pohlaví; obyvatelstvo starší 15 let; v %; ČR

Prameny: Sčítání lidu 1970, 1980, 1991 a 2001; vlastní výpočty

Z hlediska rodinného stavu byli nejčastěji v nesezdaném soužití ve všech uvedených letech muž i žena rozvedení nebo ovdovělí (viz Tabulka 3). Zastoupení těchto párů ve všech kohabitacích se pohybovalo od 38,7 % v roce 1980 do 60,1 % v roce 1991. Mezi lety 1991 a 2001 došlo k výraznému snížení tohoto podílu z uvedených 60,1 % na 45,6 % a jako protipól se zároveň zvýšilo relativní zastoupení kohabitací mezi svobodnými ženami a muži (z 9,8 % v roce 1991 na 24,9 % v roce 2001).
 
Tab. 3: Nesezdaná soužití podle rodinného stavu (kombinace); obyvatelstvo  starší 15 let; v %, ČR

Prameny: Sčítání lidu 1970, 1980, 1991 a 2001; vlastní výpočty
Pozn.: Kategorie nezjištěného rodinného stavu alespoň u jednoho z partnerů je pro roky 1970 a 1980 zahrnuta v "Alespoň jeden z partnerů ženatý (vdaná)" a pro roky 1991 a 2001 v "Muž i žena rozvedení nebo ovdovělí". V roce 1991 byl   rodinný stav nezjištěn u 323 mužů a 270 žen. V roce 2001 byl alespoň u jednoho z partnerů nezjištěný rodinný stav u 1490 nesezdaných soužití (což jsou, vzhledem k počtu zjištěných kohabitací v roce 1991- 85 tisíc a v roce 2001 -125 tisíc, relativně malá čísla). Pro roky 1970 a 1980 není známo, u kolika nesezdaných soužití nebyl rodinný stav zjištěn.

Relativně časté bylo nesezdané soužití, ve kterém je muž svobodný a žena rozvedená nebo ovdovělá. Zastoupení tohoto typu svazku se pohybovalo mezi 13,4 % v roce 1980 a 19,4 % v roce 1991. Oproti tomu byla kombinace rozvedený nebo ovdovělý muž a svobodná žena méně běžná - její podíl nedosahoval ve sledovaných letech ani 10 %.

O relativním rozložení nesezdaných soužití z hlediska rodinného stavu a pohlaví v letech 1991 a 2001, tentokráte bez kombinace rodinného stavu kohabitujících, informuje Tabulka 4. Její výhodou je, že rozlišuje stavy rozvedený/á a ovdovělý/á a zároveň, na rozdíl od předchozí tabulky, nezahrnuje nesezdaná soužití s nezjištěným rodinným stavem druha nebo družky. V obou letech i u obou pohlaví bylo nesezdané soužití nejvíce zastoupeno u rozvedených osob, přičemž u žen relativně méně. Zároveň se ale podíl kohabitací rozvedených osob mezi lety 1991 a 2001 snížil (u mužů z 60,3 % na 51,4 % a u žen z 55,8 % na 47,6 %). Podíl svobodných v nesezdaných soužitích je též výrazný a mezi sledovanými lety se naopak zvýšil (30,2 % na 43 % u mužů a z 18,5 % na 36,4 % u žen).

Tab. 4: Nesezdaná soužití podle rodinného stavu; obyvatelstvo starší 15 let; v %, ČR

Prameny: Sčítání lidu 1991 a 2001; vlastní výpočty
Pozn.: Kategorie nezjištěného rodinného stavu není v tabulce v žádné kategorii zahrnuta.

Výrazně od roku 1991 poklesl také podíl ovdovělých mužů a žen žijících v nesedaném soužití, naopak mírně vzrostl podíl kohabitací sezdaných osob (tj. osob, které přestože jsou ve stavu manželském, kohabitují s někým jiným než se svým zákonným parterem/kou). Z Tabulky 4 taktéž vyplývá, že v nesezdaném soužití žilo v letech 1991 a 2001 poměrně více svobodných, rozvedených  a ženatých mužů než žen. V kohabitacích naopak v porovnání s muži žilo v poměrně více ovdovělých žen.

Pohled na nesezdaná soužití v České republice z hlediska rodinného stavu, pohlaví a věku v roce 2001 umožňuje Graf 2, ve kterém jsou příslušná nesezdaná soužití vztažena k patřičnému počtu obyvatel (jedná se tudíž o míry nesezdaného soužití). V mladších věkových skupinách dochází u ovdovělých mužů k značným výkyvům uvedených hodnot, což je způsobeno relativně malým počtem ovdovělých mužů v těchto věkových kategoriích. Nejnižších hodnot dosahují pro všechny věkové skupiny míry sezdaných osob, což je dáno skutečností, že naprostá většina sezdaných obyvatel žije v manželství. Pro věkovou skupinu 20-49 let u mužů a 20-59 let u žen jsou jako druhé nejnižší v pořadí míry nesezdaného soužití u svobodných osob. U mužů se míry kohabitací svobodných do věkové skupiny 30-34 let zvyšují a posléze setrvávají na stejné úrovni, u žen rostou do  věkové kategorie 30-34 let a pak klesají. U žen ve věku nad 60 let nabývají obdobně nízkých hodnot míry kohabitací svobodných a ovdovělých. Podíl ovdovělých mužů v nesezdaných soužitích je ve věku nad 50 let nižší než u mužů svobodných.  Nejvyšších hodnot nabývají míry rozvedených osob u mužů starších 30 let a u žen starších než 40 let. Hodnoty měr nesezdaného soužití pro všechny rodinné stavy nabývají u žen (kromě vdaných) maximálních hodnot ve věkové kategorii 30-34 let. Naproti tomu u mužů dosahují míry nesezdaného soužití maxima u rozvedených mužů ve věkové kategorii 65-69 let, u ovdovělých mužů spíše v mladších věkových skupinách a u svobodných mužů v široké věkové kategorii 30-69 let.

Graf 2: Podíl nesezdaných soužití podle rodinného stavu a pohlaví z celkového počtu  obyvatel (příslušného rodinného stavu, pohlaví a věku); rok 2001; v %; ČR

Prameny: Sčítání lidu 2001; vlastní výpočty

Mezi lety 1991 a 2001 také vzrostl podíl kohabitací, ve kterých nežijí závislé děti, a zároveň se relativně snížil podíl kohabitací se závislými dětmi  (viz Tabulka 5). V roce 2001 žilo přitom v kohabitaci více závislých dětí (84,3 tisíc) než v roce 1991 (68,2 tisíc). V roce 2001 však bylo zjištěno více nesezdaných soužití než v roce 1991 (125 tisíc oproti 85 tisícům). Je tedy pravděpodobné, že relativně více narostl počet kohabitací bez závislých dětí než se závislými potomky.
 
Tab. 5: Kohabitace a manželství podle počtu závislých dětí; v %, ČR

Prameny: Sčítání lidu 1991 a 2001; vlastní výpočty

Při porovnání nesezdaného soužití s manželstvím z uvedených dat vyplývá, že v letech 1991 a 2001 bylo relativně více kohabitací bez závislých dětí, ale také se závislými dětmi prvního, třetího a vyššího pořadí.  Naopak poměrně více častější byla manželství se závislými dětmi druhého pořadí. 

A konečně z pohledu nejvyššího ukončeného vzdělání**  z dat ze sčítání lidu uskutečněných v letech 1991 a 2001 vyplývá, že v nesezdaném soužití žilo v roce 1991 nejvíce mužů i žen se základním vzděláním, bez vzdělání a s nezjištěným vzděláním (2,9 % mužů a 2,3 % žen). V roce 2001 byl nejvyšší podíl osob žijících v kohabitaci u mužů i žen se středním vzděláním bez maturity (3,5 % mužů a 3,3 % žen). Mezi lety 1991 a 2001 došlo u obou pohlaví ve všech kategoriích vzdělání k zvýšení podílu kohabitujících osob. V obou sledovaných letech žilo v kohabitaci více mužů bez vzdělání, se základním a středoškolským vzděláním než žen ve stejných kategoriích. Celkově lze říci, že je kohabitace v České republice rozšířena spíše mezi obyvateli s nižším ukončeným vzděláním.

Tab. 6: Podíl kohabitací podle nejvyššího ukončeného vzdělání a pohlaví z celkového počtu obyvatel podle nejvyššího ukončeného vzdělání a pohlaví; obyvatelstvo starší 15 let; v %, ČR

Prameny: Sčítání lidu 1991 a 2001; vlastní výpočty
Pozn.: v roce 2001 nebylo zjištěno vzdělání u 2286 mužů a 2028 žen žijících v nesezdaném soužití. Obdobné údaje za rok 1991 nejsou v publikacích o sčítání lidu uvedeny.

Shrnutí
V České republice žijí v nesezdaném soužití především lidé starší než 35 let, přesto se v posledním roce sčítání (tj. 2001) významně zvýšil podíl kohabitujících v mladších věkových skupinách (nejvýrazněji ve věkové skupině 25-29 let). V nesezdaném soužití žili ve všech sledovaných letech častěji muži než ženy. Z hlediska rodinného stavu nejvíce kohabitovali rozvedení, přičemž v roce 2001 se výrazně zvýšil také podíl svobodných osob žijících v nesezdaném soužití. V nadpoloviční většině kohabitací v letech 1991 a 2001 nežilo žádné závislé dítě. Ve srovnání s manželstvím bylo v uvedených letech více kohabitací bez závislých dětí,  avšak zároveň též s jedním, třemi, čtyřmi a více závislými dětmi. Největší zastoupení v nesezdaných soužitích měli v roce 1991 lidé  se základním vzděláním a v roce 2001 se středním vzděláním bez maturity.
 
*Pokles zjištěného počtu nesezdaných soužití mezi lety 1980 a 1991 pravděpodobně souvisí s menší záchytností  (Rychtaříková, 1994). Na kohabitace je ve Sčítání lidu v ČR zaměřena pouze jedna otázka, konkrétně na Bytovém listu a  zjišťuje vztah sčítané osoby k uživateli bytu. Dá se tudíž předpokládat, že je jejich počet do jisté míry podhodnocen.
 
**Pohled na nesezdané soužití z hlediska délky trvání kohabitace není z dat ze sčítání lidu díky nedostatku vhodných otázek možný. Pro ilustraci však může posloužit výběrové šetření Mladá generace 1997 (kterého se účastnilo 1294 svobodných respondentů ve věku 18?30 let, z nichž v kohabitaci žilo 205 respondentů), z jehož výsledků vyplynulo, že průměrná délka nesezdaného soužití v České republice byla v době konání výzkumu 1,1 roku, přitom ve věkové kategorii 18?24 let 0,7 roku a ve věkové kategorii 25?29 let 2,4 roky (Pikálek, 1998).


LITERATURA:
PIKÁLEK, D.: Manželství a mladá generace. Diplomová práce, PřF UK v Praze 1998.
Populační vývoj České republiky 1999. Praha, KDGD PřF UK 2000.
RYCHTAŘÍKOVÁ, J.: Nesezdaná soužití. In: Populační vývoj ČR 1994. Praha, KDGD PřF UK 1994.

PRAMENY:
Publikace ke Sčítání lidu domů a bytů v letech 1970, 1980, 1991 a 2001. Praha, ČSÚ.

 
Kateřina Černá
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum