7.09.2009 ANALÝZA: Migranti živí i svou zemi

Mnohé státy drží nad vodou peníze emigrantů. Z migrantů profitují ale
také země, které je přijímají. Tématu remitencí, tedy finančních
prostředků, které lidé pracující v zahraničí posílají do země svého
původu, se v následujícím článku věnuje
Kristýna Miholová ze
společnosti
Člověk v tísni.
Většina migrantů vydělává peníze s jednou utkvělou myšlenkou: poslat alespoň část rodině, která zůstala v rodné zemi. Sumy, které takto křižují hranice států, nejsou zanedbatelné.
Přesný objem těchto takzvaných remitencí se zjistit nedá, ale odborníci odhadují, že do méně rozvinutých zemí proudí tímto způsobem až
300 miliard dolarů ročně.
To je třikrát tolik, než je rozvojová pomoc, kterou těmto zemím poskytují vlády vyspělých států.
V poslední době se o těchto finančních tocích začalo uvažovat jako o významném nástroji boje proti chudobě. Oproti těžkopádným vládním programům je tato pomoc adresná a míří přímo k jednotlivým příjemcům. Odhaduje se, že jeden člen rodiny pracující v zahraničí podporuje čtyři až pět lidí v zemi původu.
Země závislá na práci v cizině Remitence tvoří nepostradatelnou součást ekonomiky například v blízkém Moldavsku.
"V době, kdy jsem měl ještě celou rodinu v Moldavsku a sám jsem pracoval v České republice, jsem měsíčně posílal rodině až 40%platu," říká Jura, který mnoho let pracuje na českých stavbách.
"Většina peněz šla na jídlo a oblečení pro děti." Později za ním přišla i manželka a společnými silami podporovali své dva syny, kteří zůstali doma a studovali vysokou školu. Dokonce jim z vydělaných peněz koupili byt.
V zahraničí pracuje
téměř čtvrtina ekonomicky aktivního obyvatelstva Moldavska, což je asi 400 000 lidí z celkového počtu čtyř a půl milionu. Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci objem peněz zasílaných moldavskými migranty domů byl v minulém roce
1,65 miliardy dolarů, což představuje
více než třetinu HDP! Peníze ze zahraničí dostává
56 % moldavských domácností a mnohdy jde až o polovinu rodinného rozpočtu.
Nejen Moldavsko, ale i další země drží nad vodou peníze migrantů. "Vývozem" svých školených pracovníků jsou známé například Filipíny, remitence jsou velmi důležité pro mnohé státy Jižní Ameriky. V
Mexiku čeká na finanční podporu svých členů ze zahraničí až
21 % domácností. Tyto země se teď logicky bojí toho, že ekonomická recese připraví pracovní migranty o místa a jejich ekonomiku o část příjmu.
Z těchto velkých finančních toků zatím neprofitují banky ani jiné finanční instituce. Pilotní výzkum, který provedlo Multikulturní centrum, ukázal, že migranti peníze raději posílají neoficiálními cestami.
"Nejen na Ukrajinu, ale i do Vietnamu mnohdy putují doslova kufry peněz," říká Blanka Tollarová z Multikulturního centra. Roli zde hraje vzájemná důvěra mezi migranty i snaha minimalizovat náklady spojené se zasíláním peněz.
Neformální cesty ale nejsou vždy bezpečné, a tak část cizinců volí převod peněz pomocí Western Union. Ten má na tuto službu téměř monopol, a to zejména proto, že poslání peněz neklade do cesty žádné překážky. Na rozdíl od bank nevyžaduje po odesílateli založení účtu ani doklad totožnosti. Takto mohou peníze posílat i neregulérní migranti s neplatnými doklady.
Odvrácená strana migrace Remitence byly dosud nedoceněným prostředkem rozvojové pomoci i proto, že se usuzovalo, že jsou určeny k přímé spotřebě. Je třeba ale vzít v úvahu, že ona přímá spotřeba je úzce spojená se vzděláváním a zdravím populace zemí, kam remitence míří.
Bez nich by mnohé rodiny nemohly umožnit dětem studium ani lékařskou péči. Remitence také podporují drobné podnikání, a je tedy třeba docenit jejich význam jako nástroje, který pomáhá stimulovat ekonomiky chudých států a zároveň působí preventivně proti odlivu pracovní síly.
Masová pracovní migrace totiž ochuzuje pracovní trhy rozvojových zemí. Remitence tedy mají i tuto svou stinnou stránku. Odchodem každého kvalifikovaného člověka ztrácí země nejen cennou pracovní sílu, ale také svůj vklad do jeho vzdělání.
Zato země, které migranty přijímají, z migračních toků jen profitují. Levnější pracovní síla ze zahraničí podporuje růst ekonomiky a mnohé evropské země by se bez migrantů již neobešly. Nedávné výzkumy Světové banky ukazují, že vklad pracovních migrantů do daňového systému výrazně převyšuje částky, které z něj migranti odčerpávají formou sociálních dávek.
KRISTÝNA MIHOLOVÁ, Autorka je koordinátorkou programu Migrace společnosti
Člověk v tísni Článek vyšel 28.5. ve zvláštní příloze společnosti Člověk v tísni v Lidových novinách.
hostující autor