demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89354

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
2.10.2009 ANALÝZA: Transnacionální migrace

Příspěvek vychází z diplomové práce Radky Pospíšilové na téma „Koncept transnacionální migrace a jeho projevy na příkladu ukrajinské a vietnamské komunity v Česku“. Velkou část diplomové práce tvoří popis konceptu transnacionální migrace a různé přístupy k němu. Jsou zde také představeny charakteristiky, které jsou pro transnacionální migraci klíčové.

Současně si práce kladla za cíl zjistit, zda existují charakteristiky transnacionálního chování mezi ukrajinskou a vietnamskou komunitou v Česku. Lidská historie je již odnepaměti spjatá s migrací. Nikdy dříve však nebylo v pohybu tolik lidí, jako je tomu v současné době. V roce 2008 žilo ve světě téměř 200 milionů migrantů (IOM 2008). V kontextu dalekosahajícího procesu ekonomické, kulturní a politické globalizace a masivního rozšíření nových forem dopravy a komunikačních technologií se také mění formy mezinárodní migrace. 


Transnacionální migrace – nový fenomén či klasická forma migrace

Během posledních dvaceti let se v odborných kruzích zabývajících se migrací začalo hovořit o novém trendu v mezinárodní migraci. Řada autorů začala upozorňovat na skutečnost, že migranti se již neusazují natrvalo, ale naopak udržují dlouhodobé ekonomické, sociální i politické vazby se svými původními domovy bez ohledu na geografickou vzdálenost. Průkopníci transnacionální migrace nazvali tuto formu migrace novým fenoménem. Autorky Glick Schiller, Basch a Szanton Blanc (1999) začaly hovořit o novém fenoménu, kdy mnozí lidé již nežijí pouze uvnitř jednoho státu, ale naopak svými aktivitami tyto hranice pravidelně překračují. Výzkum transnacionální migrace se postupně rozšířil do celého světa, ze severní Ameriky přes Evropu až do Asie.


První představení transnacionální migrace jako nového fenoménu nicméně s sebou vzápětí přineslo vlnu kritiky. Mnozí odpůrci upozorňovali na skutečnost, že vazby mezi emigranty a jejich původními zeměmi zde existovaly odnepaměti a o novém fenoménu proto nelze hovořit. Dále se poukazovalo na převahu migrantů, kteří následně žádné vazby se svými původními zeměmi neudržují a plně se zapojují do nových společností. 


Otázkou sporů ale nebylo pouze to, zda se jedná o nový fenomén či nikoliv. Autoři se neshodli také v tom, jak transnacionalizaci zkoumat. Jedni zastávají názor, že by měl být prozkoumán celý transnacionální prostor včetně aktivit těch, kteří nejsou transnacionálními migranty, ale podílejí se na udržování přeshraničních vazeb. Jiní říkají, že by se mělo jasně definovat, kdo je a kdo není transnacionální migrant, jinak se stává koncept zmatečný.


Do debaty o transnacionální migraci a o transnacionalismu se zapojili také geografové. Ti upozorňují především na to, že pod vlivem představy o migrantech, kteří se neomezeně pohybují po světě, je opomíjen geografický prostor a geografická vzdálenost.
I přes kritiku a spory však lze nazvat koncept transnacionální migrace „novým“ v tom smyslu, že nikdy předtím neměli migranti takové možnosti udržovat vazby se svými domovy jako dnes. Nové způsoby komunikace, rychlejší a levnější doprava významně ulehčují přeshraniční vazby a tyto faktory jsou v udržování vazeb klíčové.

Obrázek č. 1



Udržování transnacionálních vazeb
Přeshraniční vazby se odehrávají v rovině ekonomické, sociální, kulturní nebo politické. Dvojjazyčnost umožňuje transnacionálnímu migrantovi snadnější pohyb mezi dvěma kulturními prostředími. Klasickým ekonomickým rysem transnacionálního chování je pravidelné zasílání peněz (remitancí), dalším je podnikání v obou zemích. Sociální vazby udržují transnacionální migranti dopravní cirkulací, telefonickými hovory či spojením přes internet. Krajanské organizace a nevládní společnosti umožňují udržovat vazby kulturní, mohou ale napomáhat i v přeshraničním podnikání či politické aktivitě. Každodenní informace ze země původu získávají migranti také díky celé řadě transnacionálních médií (televize, tiskoviny). Emigrační státy si začaly postupně uvědomovat ekonomickou důležitost remitancí, a proto se snaží udržet přízeň svých původních občanů. Nabízí jim dvojí občanství či je podporují v tom, aby do své původní země finančně investovali. Do transnacionalizace jsou tak zapojeni občané, nevládní organizace, nadnárodní firmy i politické instituce.


Obrázek č. 2



Transnacionální vazby v Česku na příkladu vietnamské a ukrajinské komunity
Situace Česka se z hlediska migrace po pádu komunismu výrazně změnila. Otevřely se hranice, čímž se po 40 letech uvolnil prostor pro migraci nejrůznějších směrů. Česko se nejdříve stalo spíše zemí tranzitní a postupně i zemí imigrační (Drbohlav 1999). Proto v průběhu 90. let i v novém tisíciletí vznikla řada výzkumů. Tyto výzkumy zkoumaly komunitu migrantů jako celek nebo byly tématicky zaměřeny (například na zapojení cizinců na trhu práce či na jejich integraci do české společnosti). Transnacionální perspektivě ve výzkumu byla nicméně věnována pouze malá pozornost, podobně jako se čeští autoři příliš nevěnovali ani teorii transnacionální migrace. Jednu z mála výjimek představuje kvalitativní výzkum osmi žen - Slovenek, které patří k maďarské menšině. Výzkum analyzuje životy těchto žen napříč hranicemi (Hamar a Szaló 2007). Také Drbohlav ve výzkumu ukrajinské komunity z roku 1999 upozorňuje na to, že se projevuje transnacionalizace migračních proudů z Ukrajiny (Drbohlav 1999). Teorii se věnuje Szaló (2007).


Zde prezentovaný výzkum transnacionálního chování vychází ze sekundární analýzy již existujících dat o ukrajinské a vietnamské komunitě . Znalosti o transnacionálním chování Ukrajinců jsou doplněny o vlastní empirickým šetření, do kterého se zapojilo 15 respondentů. Protože žádný z výzkumů nebyl ve statistickém smyslu reprezentativní, nelze výsledky zobecnit na celou populaci Ukrajinců a Vietnamců v Česku.


Vietnamská komunita
Vietnam se v současné době postupně začleňuje mezi státy, které podporují transnacionální chování svých bývalých i současných občanů. Vietnamská vláda aktivně propaguje cirkulační migraci a s řadou zemí uzavírá smlouvy o vývozu pracovních sil. Podporuje příliv remitancí a dokonce začíná hovořit o možnosti dvojího občanství. Nicméně Vietnamci, kteří přicházejí do Česka, nepatří do skupiny migrantů cirkulačních. Často zde žijí s rodinou na základě trvalého pobytu. Oproti Ukrajincům Vietnamci nejezdí do své země také příliš často. Lze se domnívat, že vykazují určité charakteristiky transnacionálních migrantů, avšak v minimální míře. Například častá deklarace brzkého návratu do Vietnamu naznačuje trvalé vazby na zemi původu. Vietnamci také deklarují vysokou sledovanost vietnamské televize VTV4 i čtení vietnamských tiskovin. Jejich komunita je poměrně uzavřená a rodina hraje významnou roli. Dá se předpokládat, že podporují finančně své příbuzné ve Vietnamu (tato skutečnost však nebyla ve výzkumech zjišťována). Mnozí by se rádi do Vietnamu vrátili, z ekonomických důvodů zde ale zůstávají. Značná geografická vzdálenost nadále znamená finančně náročnější cestování i komunikaci. Nedovoluje Vietnamcům udržovat kontakty s rodinou ve Vietnamu tak často jako Ukrajincům. Pokud lze u vietnamské komunity hovořit o transnacionálních rysech, tak spíše v oblasti socio-kulturní.


Ukrajinská komunita
Ukrajinci vykazují transnacionální chování ve větší míře nežli Vietnamci. Rodina je často rozdělená, kdy jeden člen pracuje v zahraničí. Ačkoliv dříve odjížděli především muži, dnes za prací jezdí také ženy. Není výjimkou, že berou jedno z dětí sebou a druhé nechají doma na Ukrajině. Trvalý pobyt v Česku má menší část ukrajinských občanů. Transnacionální praktiky ukrajinské komunity jsou založeny na časté dopravní cirkulaci a posílání remitancí. Především ženy dále ve výzkumu deklarovaly, že velmi často telefonují, aby kontrolovaly chod rodiny.


Ani Ukrajince v Česku nelze nazvat „klasickými“ transnacionálními migranty. Zcela nesplňují podmínku zapojení se do obou společností. U mnohých je pobyt v Česku dočasným řešením. Zároveň ale přibývá těch, kteří i když deklarují návrat na Ukrajinu, žijí v Česku řadu let. Tito lidé ovládají český jazyk, orientují se v prostředí a často také zmiňují bližší přátelské vztahy s českou majoritou. Mnozí ale nadále pendlují mezi bydlištěm na Ukrajině a v Česku. Tím je již můžeme zařadit do kategorie transnacionálního migranta. 


Transnacionální chování Ukrajinců má ekonomický charakter (posílání remitancí). Vedle finančního zabezpečení ale zároveň udržuje rodinu na dálku pohromadě. Proto bychom mohli nazvat jednání některých ukrajinských migrantů „transnacionální rodinnou strategií“.


Dostupnost dopravy i komunikačních technologií vytváří předpoklad pro udržování a pravděpodobně i prohlubování transnacionálních vazeb u obou komunit. Na usazení či návrat Ukrajinců jistě bude mít vliv ekonomická situace v zemi původu, která je v dnešní cirkulační migraci zásadní. Lze se domnívat, že zvýšení přeshraničních vazeb u Vietnamců může vést k dalšímu uzavírání již dnes uzavřené vietnamské komunity.


Bylo by dobré věnovat transnacionální migraci i jejím charakteristikám pozornost. Tyto znalosti mohou přispět k hlubšímu poznání jednotlivých komunit migrantů a mohou zároveň pomoci ve směrování migrační a integrační politiky státu.


Zdroje:

DRBOHLAV, D. (1999): Ukrajinská komunita v České republice. Grant MV č.j.: U-2116/99, 40 s.
GLICK SCHILLER, N., BASCH, L., SZANTON-BLANC, C. (1999): From Immigrant to Transmigrant: Theorizing Transnational Migration. In: Pries, L. (ed.): Migration and Transnational Social Spaces. Ashgate, s. 73-105
HAMAR, E. a SZALÓ, C. (2008): Osm migrujících žen a jejich transnacionální sdílený svět. In: Sociologický časopis, 43,  1, s. 69-88
HOWARD, M., M. (2005): Variation in Dual Citizenship Policie in the Countries of the EU. In: International Migration Review, 39,  3, s. 697-720
SZALÓ, C. (2007): Transnacionální migrace: Proměny identit, hranic a vědění o nich. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 175 s.
VOIGT-GRAF, C. (2004): Towards a Geography of Transnational Spaces: Indian Transnational Communities in Australia. In: Global Networks 4, s. 25-49
COUNCIL OF EUROPE (2008): Human rights and legal affairs. Dostupné na:    http://www.coe.int/t/e/legal_affairs/legal_co-operation/Foreigners_and_citizens/
IOM (2008): International organization of migration. Dostupné na: http://www.iom.cz

Radka Pospíšilová


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum