demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89340

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
18.10.2009 ANALÝZA: Struktura obyvatel chrudimska dle Soupisu poddaných

Po půl roce uveřejňujeme opět článek z oblasti historické demografie. Nezkrácený název článku zní: "Struktura obyvatel Chrudimska podle pohlaví ve světle Soupisu poddaných podle víry" a kolektiv autorů (Eva Kačerová, Jiří Henzler, Jovan Kubíček) se zabývá analýzou dat pocházejících ze Soupisu poddaných podle víry z roku 1651. 

To, co nás na struktuře podle pohlaví u obyvatel Čech v 17. století upoutá asi nejvíce, je poměrně značný rozdíl mezi počtem žen a počtem mužů v neprospěch mužů. S ohledem na vstupní data, která nám Soupis poddaných podle víry z roku 1651 poskytuje o dětské populaci, budou všechny údaje, nebude-li řečeno jinak, vztahovány k populaci 15leté a starší. Na 100 žen připadalo zpravidla 90 mužů. Větší rozdíly bychom nalezli ve městech, kde na 100 žen připadalo zhruba 80 mužů. Vyskytovaly se ale města, v nichž byl tento rozdíl ještě větší, např. v Táboře to bylo pouze 71 mužů  na 100 žen a v Hrochově Týnci  dokonce jenom 66 (tab.1). Na venkově byla situace odlišná, počty mužů a žen zde byly vyrovnanější, v některých venkovských oblastech dokonce muži mírně převažovali. V Hrochově Týnci a ve vsích patřících na rokycanské panství připadalo na 100 žen 111 mužů [1]. Chrudimsko se z hlediska feminity nijak neliší od oblastí v literatuře již zpracované a hodnotami tohoto ukazatele je průměrnou oblastí.

Tab. 1: Počet mužů na 100 žen na vybraných panstvích roku 1651


Sledujeme-li feminitu odděleně pro tři hlavní věkové skupiny podle Sundbärgova dělení, zjišťujeme mezi nimi velké rozdíly. V oblastech, v nichž byly děti evidovány od narození byla ve věku 0–14 let feminita nižší, někde se dokonce měnila v maskulinitu. Také rozdíly mezi městy a venkovem byly v tomto věkovém intervalu podstatně menší (tab. 2). Poměr pohlaví při narození se považuje za biologicky daný. Pokud jsou evidovány všechny narozené děti, pak na 100 narozených dívek připadá 104–107 chlapců. Ve vyšším věku je poměr mužů a žen určován specifickou úmrtností a migrací. Tedy ačkoliv se rodí více chlapců než dívek, vlivem rozdílné úmrtnosti chlapců a dívek, přičemž úmrtnosti chlapců je v dané věkové skupině vyšší než úmrtnost stejně starých dívek, s přibývajícím věkem v generaci začínají převažovat ženy. Tato biologická zákonitost je ještě umocňována migrací, přičemž je třeba mít na paměti, že vojsko (tedy část mužské složky populace) Soupisem evidována nebyla. Ostatně většina žoldnéřských armád se po Třicetileté válce na českém území nenacházela. Muži, kteří se nechali neverbovat v Čechách, hájili zájmy císaře mimo hranice své domoviny. Lze se domnívat že ani jeden z těchto faktorů nebyl ve sledované době pro děti do 15 let natolik pohlavně diferencován, aby výrazně změnil proporce početnosti dle pohlaví, takže jejich poměr zůstal až do počátku reprodukčního období zhruba 100:100.

Převaha žen nad muži se nejvýrazněji projevovala v reprodukčním věku (15–49 let), zejména ve věkové skupině 15–29 let. Zde činil poměr pohlaví ve prospěch žen až 3:2, jak dokládá E. Rumlová pro panství Dymokury [2]. Ve vyšším věku byla už feminita mnohem slabší a okolo 40 let věku již často převažovali muži [3].  Kde hledat příčiny vysoké feminity ve věkové skupině 15–49letých a zejména ve věku 15–29 let, když obou zbývajících biologických generacích byla převaha žen slabá nebo v nich bylo více mužů? Vyšší specifická úmrtnost chlapců vlivem jejich nižší fyzické odolnosti i jejich větší úrazovost v dětství, jinošství i dospělém věku vysvětluje tento fakt pouze z části. Více než biologické zákonitosti ovlivňoval poměr pohlaví mechanický pohyb. Největší část mužů, kteří opustili rodný kraj, odešla k vojsku. Zčásti vstupovali do armády dobrovolně a z části z donucení. Pokud se vrátili, byli zpravidla zmrzačení, zestárlí a odvyklí práci [1]. Další, pravděpodobně mnohem menší, část mužů vandrovala jako tovaryši po celých Čechách i Evropě. Do měst také přicházely do služby dívky z venkova, což ještě více zvětšovalo feminitu ve městech.

U obyvatelstva staršího 50 let téměř ve všech oblastech převažovali muži a se zvyšujícím se věkem jejich převaha rostla. Výjimku tvořila snad jen některá města, v nichž byl počet žen mírně vyšší než počet mužů (Tábor, tab. 2). Avšak na venkově bylo ve věku 50 a více let dvakrát až třikrát více mužů než žen. Tyto hodnoty jsou vysvětlitelné těžkým údělem žen, jež kromě dřiny na poli a v domácnosti vyčerpávaly i četné porody a samovolné potraty [4], a to v podmínkách, kdy péče o těhotné ženy a šestinedělky byla na velice nízké úrovni. To vše způsobovalo, že ženy umíraly v průměru dříve než muži.

V tab. 2 jsou zapsány počty mužů na 100 žen podle věku, jaké byly na Chrudimsku i v jiných místech Čech. Pro věkovou skupinu 0–14 byly hodnoty tohoto ukazatele vypočteny jen za obce, ve kterých byly Soupisem zachyceny všechny děti od narození. Pro další věkové intervaly jsou již výpočty za všechny obce.

Tab. 2 Počet mužů  na 100 žen podle věku roku 1651 na vybraných panstvích


Obr. 1: Index maskulinity na Chrudimsku v roce 1651 (věk 15–70 let)
 

Ani  v tomto srovnání se Chrudimsko příliš neliší od ostatních částí země. Celkově patří spíše mezi oblasti s vyrovnanějším podílem mužů a žen v populaci. Ve věkové skupině mladší 15 to nelze posoudit, neboť děti rozhodně nebyly evidovány systematicky. Kromě zanedbatelného počtu osob ve věkové skupině 0–4letých (pouze 59 dětí) o tom vypovídá i poměr chlapců a dívek v této věkové skupině (34:25), i když v takto malých počtech může jít o náhodnou odchylku od biologického zákona. Mezi dětmi ve věku 5–14 let byl index maskulinity na Chrudimsku 0,9, tedy nabýval podobných hodnot, jaké zjistila H. Chodounská [5] pro oblast Náchodska, kde však v uváděném vzorku byly na rozdíl od Chrudimska evidovány všechny děti. Ve věkových skupinách 15letých a starších již bylo obyvatelstvo evidováno systematicky a začalo se výrazněji projevovat větší zastoupení mužů. To na Chrudimsku přetrvalo až do věkové skupiny 30–34 let. Ve městech však nastala převaha mužů až od věku 60 let. Projevila se tak odlišná struktura osob sloužících na venkově a ve městech. Na vesnici byla zaměstnávána spíše mužská čeleď, zatímco ve městech byly žádány spíše kuchařky, chůvy a služky na domácí práce. Tyto nepravidelnosti ve věkové a pohlavní struktuře nutně musely mít závažné důsledky na reprodukční chování. Přijmeme-li hypotézu, že ženy hledaly partnera o 1–5 staršího než byly samy, pak ve městech by téměř dvě pětiny a na venkově 20 % žen zůstávalo trvale vyřazeny z procesu reprodukce, neboť v tehdejší společnosti žena slušná měla děti až po uzavření manželství.

Ve věku 50 a více let ve městech Chrudimska mírně převažovali muži, výraznější převaha nastává až ve věku kolem 65 let. Ve venkovských oblastech byla převaha mužů v prarodičovské generaci výraznější, a tak nebylo nikterak výjimečné, že relativně starý muž měl výrazně mladší manželku. Mladších žen bylo na sňatkovém trhu dostatek a on si mohl vybírat.

Tento článek vznikl s podporou IGA VŠE 15/08 a MŠMT 2D06026.

[1] Maur, E.: Problémy demografické struktury Čech v polovině 17. století, in: ČsČH XIX, 1971, s. 846–850.
[2] Rumlová, E.: Demografická a sociální struktura obyvatelstva panství Dymokury v polovině 17. století, in: HD 17, 1993, s. 153 – 197.
[3] Fialová, L.– Kučera, M.– Maur, E.– Horská, P.– Musil, J.–Stloukal, M.: Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha, 1998, s. 106–108.
[4] Maur, E.: Populační vývoj českých komorních panství po válce třicetileté, in: AUC – philosophica et historica 3, 1972, s.47–48.
[5] Chodounská, H.: Demografická a sociální struktura obyvatel Náchodska v roce 1651, DP PřF UK, 2003
[6] Staněk, V.:  Bechyňský kraj v polovině 17. století v „Soupisu poddaných podle víry“,  DP na FF  UK v Praze, 2000.

Data:
Soupis poddaných podle víry – Chrudimsko, Národní archív.

Eva Kačerová, Jiří Henzler, Jovan Kubíček

Eva Kačerová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum