Demografické informační centrum realizovalo v létě 09 pro Odbor azylové a migrační politiky MVČR výzkum zaměřený na mapování potenciálních bezpečnostních rizik ve vietnamské komunitě v důsledku hospodířské krize. Se svolením zadavatele uveřejňujeme kapitolu, kde jsou zjištěné skutečnosti a procesy zobecněny do několika modelů.   

O výzkumu: sběr dat proběhl v srpnu a září, vyhodnocení následně v září a říjnu. Osloveno bylo 21 občanů Vietnamu, kteří přišli do Česka za prací v období let 2007 - 2008. Čtyři další respondenti přišli do Česka před rokem 2004. Na realizaci výzkumu pracoval tým výzkumníků z Demografického informačního centra.

V rámci následující kapitoly budou v jednotlivých modelech popsány procesy, které vycházejí z informací od respondentů. Tyto dílčí skutečnosti jsou podrobně rozpracovány v kapitole 4. Například se jedná o zprostředkování cesty do Česka, zprostředkování zaměstnání, nárůst zadluženosti, bydlení a další životní náklady. Nejprve bude nadefinován základní model, následně schématicky představíme proces vykořisťování z hlediska jednotlivých rolí aktérů a nakonec bude tento model aplikován na časový snímek v délce trvání jednoho roku.

1. Definiční model procesu vykořisťování

Základním modelem, který bude využíván v následujících kapitolách, je Definiční model procesu vykořisťování, kde jsou schématicky znázorněny množiny lidí a relevantních subjektů.

Schéma 1: Definiční model procesu vykořisťování

OBLAST A: Tato oblast zahrnuje všechny Vietnamce, kteří přišli do Česka za prací a stali se obětí vykořisťování, přičemž pojem oběť vykořisťování je chápána v širokém smyslu slova, kdy za vykořisťování je považováno zneužívání situace těchto imigrantů. Zneužíváním se rozumí účtování neúměrných poplatků za služby, které obvykle mnohonásobně převyšují náklady na straně zprostředkovatele, zaměstnavatele, popřípadě nevyplácení žádných finančních odměn.  

OBLAST B: Zatímco oblast A zahrnuje výhradně fyzické osoby, oblast B je tvořena jak fyzickými osobami, tak obchodními společnostmi. Spektrum subjektů, které se aktivně podílejí na procesu vykořisťování je široké.  

OBLAST C: Oblast C je tvořena především fyzickými osobami nepodnikajícími, avšak i do této množiny započítáváme obchodní společnosti, popřípadě jiné instituty, například instituty spojené s komunitou. Za rámec komunity je považována hranice Česka, přestože lze hovořit o celoevropské komunitě. Nicméně pro potřeby tohoto modelu jsme komunitu takto ohraničili.

LINIE D: Důležitým koncepčním prvkem celého modelu je dimenze příbuzenských a nejen příbuzenských sítí (viz kap. 4.4.). Za příbuzenské vztahy zde nepočítáme pouze vztah v rámci nukleární rodiny, ale i velmi vzdálené vztahy, podobně jako vztahy na základě známosti, původu ve stejném kraji ve Vietnamu apod. Důležitým aspektem je skutečnost, že prostřednictvím těchto vazeb jsou propojováni příslušníci komunity jak ze strany obětí, tak ze strany subjektů vykořisťování, tedy těch, kteří se na vykořisťování přímo podílejí.   

Zatímco jednotlivé OBLASTI  ve schématu 1 jsou tvořeny celými ovály bez ohledu na to, zda se tyto prolínají, kategorie POLE jsou definovány jednotlivými průniky oblastí. POLE shlukují jednotlivce, včetně dalších institutů dle role v parazitním systému vykořisťování.

POLE 1: Jelikož objektem výzkumu byli výhradně Vietnamci, kteří přišli do Česka z Vietnamu, je i pole 1 tvořeno pouze Vietnamci. Jedná se o relativně specifickou skupinu osob, které jsou sice vietnamské národnosti a přišly do Česka z Vietnamu během let 2007 a 2008, přesto nejsou, díky odlišným životním strategiím, příslušníky komunity. Tento stav může být způsoben neexistencí příbuzenských či jiných vazeb v Česku. Nejsme schopni odhadnout ani podíl těchto osob, ale je zřejmé, že se v celém procesu vyskytují.   

POLE 2: V tomto poli se nachází velká část Vietnamců, kteří do Česka přišli ve výše uvedených letech a v různých podobách se setkávají s některou z forem vykořisťování. V této skupině se nachází i většina respondentů výzkumu.

POLE 3: Na Vietnamce, zařazené do této kategorie výzkum zaměřen nebyl, přesto lze předpokládat, že se jedná o nejpočetnější skupinu osob, které vykazují významné odlišnosti v jednotlivých charakteristikách. Nacházejí se zde jednotlivci i podnikatelé a další instituce.  

POLE 4: V této kategorii se nachází naprostá většina aktérů vykořisťování, kteří jsou podrobněji rozpracováni ve Schématu 2. Jedná se jak o zprostředkovatelské agentury, které najímají lidi na práci, tak jednotliví tlumočníci – zprostředkovatelé práce i dokladů (tzv. dich-vu). Dalšími subjekty jsou podnikatelé, kteří přímo nabízejí práci, za kterou nevyplácejí finanční hotovost apod.

POLE 5: Tato kategorie je převážně tvořena obchodními společnostmi, které se na procesu vykořisťování podílejí také. Jde především o zprostředkovatelské agentury práce, ale také o samotné firmy nabízející pracovní uplatnění, které nevyplácejí domluvenou odměnu apod. Tyto subjekty jsou podrobně popsány v kapitole 4.2.1.2. Zatímco Pole 4 je tvořeno výhradně vietnamskými subjekty, pole 5 je naopak tvořeno převážně českými subjekty vykořisťování.

2. Parazitní model

Následující model si klade za cíl schematizovat role jednotlivých aktérů procesu vykořisťování. Model je postaven na definičním modelu představeného ve schématu 1. Subjekty označené P(1-4) nepředstavují v parazitním systému obecnou kategorii, ale parazitním aktérem se stávají až ve chvíli, kdy se podílejí na vykořisťování. Netvrdíme tedy, že všechny firmy, které zaměstnávají agenturní zaměstnance, respektive zaměstnávají vietnamské pracovníky, musí vykořisťovat. Stejně tak netvrdíme, že všichni tlumočníci, respektive zprostředkovatelé, včetně dich-vu vykořisťují, v parazitním systému se objeví, až ve chvíli, kdy svým jednáním zneužívají situace těchto migrantů.  

Schéma 2: Parazitní model s typologií aktéru procesu vykořisťování

Poznámka: P1,2,3,4… představuje označení parazitního subjektu

BLOK – Vykořisťovaní

Zatímco ostatní subjekty znázorněné ve schématu představují jednotlivé aktéry procesu vykořisťování, tento základní blok již schématicky znázorňuje samotný proces vykořisťování. Představuje různé možnosti vstupu do vykořisťujícího procesu ze strany nově příchozích vietnamských migrantů. V kontextu definičního modelu je tento blok vztažen pouze k obětem vykořisťování, a to jak z řad příslušníků komunity, tak z řad Vietnamců, kteří nejsou součástí komunity.

Jednotlivé horizontální šipky představují akty vykořisťování, se kterými se tito pracovníci setkávají. U každé z těchto šipek je uvedena buďto částka v korunách (25 000 a 5 000), popřípadě je uvedena jiná „komodita“, kterou tyto oběti poskytují (práce) jako protislužbu. V případě „komodity práce“ se jedná o situaci, kdy člověk pracuje a místo finanční odměny je mu pouze hrazeno ubytování a strava. Ačkoli v takovém případě neplatí za zprostředkování, poskytuje plnění jinou než finanční formou.  

BLOK – Dich–vu

Zprostředkování, Dich – vu, je služba zaměřená na vyřízení různých dokladů, respektive prodloužení stávajících dokladů. Za tuto službu inkasuje zprostředkovatel finanční odměnu, která se liší většinou dle typu vyřizovaných dokladů, povolení, atd. Nejčastěji se jedná o prodloužení víza, pobytu. Do parazitního modelu je Dich-vu zařazeno z toho důvodu, že ve většině případů, o kterých se respondenti zmínili, bylo za prodloužení víza účtováno přibližně 25 000 Kč. Přitom samotná žádost o prodloužení víza stojí 1 000 Kč. Formální náklad je tedy ve výrazném nepoměru s odměnou požadovanou zprostředkovatelem. Jedná se přitom o službu, která je lidem v obdobné situaci běžně poskytována zdarma jakožto sociální služba.

BLOK – Agentura, tlumočník

Tématu agenturního zprostředkování práce je věnována celá kapitola 4.2.1.2, a proto není potřeba zde podrobně rozepisovat různé formy zneužívání situace migrantů ze strany agentury, respektive tlumočníka. Je třeba zdůraznit sdělení, které je již v úvodu. Nepokládáme všechny agentury práce za aktéry vykořisťování a v modelu uvedený blok představuje subjekt, který tyto migranty vykořisťuje. Cena 5 000 Kč je zde uvedena s odkazem na výpovědi respondentů, kteří právě tuto cenu uváděli nejčastěji, i když se vyskytli i výpovědi o ceně 3 000 Kč nebo 7 000 Kč.  

BLOK - Podnikatel

Pole se záměrně jmenuje pouze podnikatel, i když by bylo zřejmě přesnější pojmenování vietnamský podnikatel, ale tato informace je obsažena ve skutečnosti, kdy je toto pole vztaženo pouze k příslušníkům komunity. V rámci vietnamské komunity působí celá řada podnikatelů, např. v oblasti pohostinství, obchodu, stavby apod. Ve schématu je pod tímto polem znázorněn mechanismus, kdy někteří podnikatelé nevyplácejí pracovníkům mzdy, pouze jim poskytují protislužbu v podobě ubytování a stravy (viz výše). Podobná situace je v případě, kdy je poskytována finanční odměna, ale pouze v symbolické výši. Jako parazitní jednání je toto považováno i v případě, kdy samotná „oběť“ vyjadřuje vděk za to, že může alespoň někde pracovat (viz. kapitola 4.3.)

BLOK - Zaměstnavatel

Kategorie zaměstnavatel představuje firmy (popřípadě živnostníky), které využívají vietnamské migranty na práci a jakýmkoli způsobem se podílejí na jejich vykořisťování. Ve schématu však také figurují i firmy, které se na procesu vykořisťování přímo nepodílejí a jsou zde pro ilustraci celého procesu, kdy migranta vykořisťuje pouze agentura zprostředkující práci. Zde předpokládáme, že většina těchto firem se vyskytuje vně komunity a vietnamští pracovníci jsou těmto subjektům pouze zprostředkováni.  

BLOK – Institucionální prostředí

Specifické pole představuje kategorie „Institucionální prostředí“. Ačkoli se nejedná o vykořisťující subjekt, respektive k tvrzení, že se tento subjekt podílí na vykořisťování, nemáme žádné relevantní informace, představuje velmi důležitou roli v celém systému. Právě zprostředkování kontaktu z institucionálním prostředím je role zprostředkovatele Dich-vu. Ve schématu šipky směřující dolu znázorňují proces, kdy migrant získává legální statut, nebo mu je tento statut prodloužen. Jedná se především o vízum a živnostenský list.

3. Model vývoje předlužení

V následující kapitole představíme modelové uplatnění parazitního systému doplněného o proces cesty z Vietnamu do Česka. Při sestavení časového modelu jsme vycházeli z fluktuace při střídání práce tak, jak ji popsali někteří respondenti. Zároveň jsme využili uváděné výše platů, respektive finančních odměn, kdy jsme na počátku pracovali s výší 10 000 Kč a v průběhu jsme tuto odměnu snižovali na hodnotu 8 000 tak, jak se vyvíjely mzdy v důsledku krize.

V tabulce jsou uvedeny 3 základní kategorie:
a) Příjmy – jedná se o měsíční finanční odměnu za odvedenou práci, kdy tato odměna podléhá následnému zdanění ze strany migranta a je nutné zaplatit sociální a zdravotní pojištění.
b) Přímé výdaje – tato kategorie je nejobsáhlejší a přesto obsahuje jen základní výdaje, o kterých máme informace od respondentů. Výdaje na dopravu, telefonování apod. zde započítány nejsou. Jako výdaj je zde uvedena i částka, kterou migranti platí za cestu do Česka.
c) Dluhy – zde jsou uvedeny především úroky z úvěru u banky ve Vietnamu, dále jsou zde vypočítány hypotetické náklady na daně a pojištění při roční mzdě, která je uvedena ve 3. sloupci.   

Tabulka 7: Modelový vývoj nákladů, příjmů a dluhu během jednoho roku pobytu v Česku

V posledním řádku tabulky jsou uvedeny součty dle výše popsaných kategorií. V přímých výdajích i v dluzích je započítán náklad na cestu ve výši 153 000 Kč. Přesto je zřejmé, že i bez ceny za cestu jsou přímé výdaje vyšší než příjmy, konkrétně 104 000 Kč ku 87 500 Kč. Z tohoto plyne, že přibližně 16 000 Kč si musí migrant opatřit ještě někde jinde, nebo se uskromnit ve výdajích na jídlo. V kapitole 4.4. je popsán systém podpory migranta ze strany rodiny ve Vietnamu, kdy je do Česka posílána další finanční hotovost, což ještě více prohlubuje předluženost rodiny ve Vietnamu.

Ačkoli se jedná o hypotetický model, který složitou realitu do značné míry redukuje, představuje názornou ukázku životních situací, ve kterých se jednotliví migranti nacházejí. Pokud by platil tento model, docházelo by pouze ke zvyšování míry předlužení jak doma ve Vietnamu, tak v Česku. Z výpovědí některých respondentů vyplývá, že příjmy uvedené v modelu nemají, a proto je jejich situace ještě horší.