demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51055

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
17.04.2010 ANALÝZA: Srovnání ukazatelů zdravotního stavu v šetření EHIS a SILC

Příspěvek se zabývá srovnáním otázek na zdravotní stav ve dvou šetřeních realizovaných v roce 2008 v české populaci - v Evropském výběrovém šetření o zdravotním stavu (EHIS) a v Šteření o příjmech a životních podmínkách (SILC). Porovnávány jsou jak výsledky dotazování, tak znění jednotlivých otázek. 


Výběrovým šetřením o zdravotním stavu jsme se již věnovali v analýze Výběrová šetření o zdravotním stavu v ČR a v Evropě . Ta zmiňuje dvě mezinárodní výběrová šetření - Evropské výběrové šetření o zdraví (EHIS) a Evropské šetření o příjmech a životních podmínkách EU – SILC, přičemž obě šetření obsahují set základních otázek na zdraví – tzv. Minimální evropský modul o zdraví. Cílem tohoto příspěvku je porovnat obě šetření provedená v roce 2008 z hlediska odpovědí respondentů na otázky o zdraví s ohledem na jejich znění a použitou metodiku a pokusit se objasnit příčiny případných odlišností.

Základní informace o šetření

Evropské výběrové šetření o zdraví
V roce 2008 bylo, po 6 letech, v návaznosti na předchozí šetření HIS CR provedeno výběrové šetření o zdravotním stavu – tentokráte již však podle jednotné metodiky Eurostatu (EU). Šetření, nazvané Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu (European Health Interview Survey on Health – EHIS) realizoval ÚZIS ČR v červnu – říjnu 2008 za výrazné finanční a metodologické podpory Eurostatu. Šetření bylo provedeno na vzorku 3725 oslovených respondentů, rozhovory byly provedeny s 1955 osobami. Míra účasti, tzv. response-rate byla v tomto šetření poměrně nízká, pouze 51 %.

Šetření o příjmech a životních podmínkách
Šetření SILC je v ČR prováděno od roku 2005 (v roce 2004 byla realizovaná jeho pilotní verze), jeho realizaci má na starosti Český statistický úřad. V roce 2008 proběhlo v době od 23. února do 27. dubna ve 13 451 bytech, dotazník C (jehož součástí jsou i otázky na zdraví) byl vyplňován s osobami, které ke konci roku 2007 dovršily věk 16 let a více.

Dotazovací nástroje a harmonizace otázek na zdraví
Dotazníky, které byly v obou šetřeních  použity i metodika šetření se liší. Zatímco v šetření EHIS byly otázky na zdravotní stav respondentů zařazeny do modulu o zdravotním stavu EHSM (jednoho ze čtyř modulů celého dotazníku, další moduly se zabývají zdravotní péčí, zdravotními determinantami a základními sociodemografickými charakteristikami), šetření SILC bylo obsáhlejší a otázky na zdraví byly zařazeny do části C (za jedince), která zahrnuje otázky z poněkud odlišných oblastí (pracovní aktivita, zaměstnání, příjmy, materiální a sociální podmínky). V obou šetřeních však je zařazen tzv. Minimální evropský modul o zdraví (MEHM), který zahrnuje 3 základní otázky na zdravotní stav respondenta – subjektivní zdraví, přítomnost chronické nemoci a omezení v běžných aktivitách ze zdravotních důvodů.

Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o tentýž dotazovací nástroj a pro SILC je doporučena metodologie vyvinutá v rámci šetření EHIS, proběhly jak na mezinárodní, tak na národní úrovni aktivity směřující k harmonizaci konkrétního znění otázek. Tato harmonizace byla realizována formou porovnání anglických originálů a zejména jejich překladů v kontextu s pokyny pro překlad a s podstatou a cílem otázek. Následně byly jak v EHIS, tak v SILC provedeny potřebné úpravy tak, aby otázky byly maximálně srovnatelné. Tato harmonizace probíhala od roku 2005  a za zhruba srovnatelné lze otázky považovat až v roce 2008.

V následující části se postupně zaměříme na 3 otázky MEHM a pokusíme se o jejich porovnání jednak z hlediska formulace samotných otázek a pokynů, ale i s ohledem na výsledky. Pro potřeby tohoto srovnání byla za SILC použita data z databáze EU New Cronos za rok 2008, a data ze šetření EHIS v ČR za rok 2008. Data ze šetření EHIS byla upravena tak, aby odpovídala věkově cílové populaci šetření SILC, tzn. Byla uvažována pouze populace ve věku 16 a více let. Data z tohoto šetření byla, mj. i vzhledem k nízké response-rate, převážena tak, aby byl vzorek respondentů reprezentativní z hlediska pohlaví a věku. Věkové členění, které v analýze používáme je odvozeno od datových výstupů šetření SILC, bohužel však za nejvyšší věkovou kategorii (85 a více let) nemáme v šetření EHIS dostatečný počet respondentů na to, aby byly výsledky reprezentativní. Data za tuto věkovou skupinu v šetření EHIS tedy nelze brát jako směrodatné vypovídající o situaci v reálné populaci.


Subjektivní zdraví
Otázka na subjektivní zdraví sleduje jak jedinec sám subjektivně vnímá a hodnotí svůj zdravotní stav. Tato otázka je poměrně jednoduchá a její znění se v obou šetřeních příliš neměnilo. V roce 2008 její znění bylo následující:

EHIS
Jak se celkově zdravotně cítíte?
velmi dobře

dobře

uspokojivě

špatně

velmi špatně   


SILC
Jak celkově hodnotíte svůj zdravotní stav?
1.    velmi dobrý
2.    dobrý
3.    přijatelný
4.    špatný
5.    velmi špatný

Je patrné, že rozdílný překlad se projevuje ve střední kategorii (v originálu „fair“), kdy však obě šetření uvádějí pojem mírně pozitivní. V pokynech tazatelům se pak v šetření EHIS tazatel dozvídá, že střední kategorie má být chápána spíše jako neutrální, v SILC se žádné takové upřesnění neobjevuje. EHIS také v pokynech zdůrazňuje, aby v hodnocení respondent nesrovnával sám sebe s ostatními (např. vrstevníky), což opět v SILC chybí.

Tab. 1 Respondenti podle hodnocení subjektivního zdraví v šetření EHIS a SILC, 2008 (v %)

Pozn. Podrobné tabulky za pohlaví a věkové kategorie najdete v příloze na konci článku

Na první pohled je zřejmé, že výsledky obou šetření se liší, rozdíl v celkovém rozložení odpovědí byl potvrzen jako statisticky významný (Chí-kvadrát test, 5procentní hladina významnosti), a to u obou pohlaví. Zatímco v šetření EHIS hodnotilo jako velmi dobré či dobré své zdraví 73 % mužů, podle šetření SILC to bylo 65 % mužů, u žen byl rozdíl také patrný, dobré a velmi dobré zdraví uvedlo 63 % žen dotázaných v EHIS a 58 % žen zahrnutých do šetření SILC.  V EHIS, oproti SILC, zaznamenáváme především výrazně častější zastoupení kategorie "Velmi dobré" zdraví. Tomu odpovídaly i četnosti dalších kategorií – zejména častější špatné a velmi špatné zdraví u respondentů dotazovaných v rámci šetření SILC, podíl respondentů hodnotících své zdraví střední kategorií byl v obou šetřeních zhruba srovnatelný.

Respondenti EHIS tedy hodnotili v roce 2008 své zdraví lépe, než zaznamenalo šetření SILC. Přitom šetření SILC vykazuje dlouhodobě stabilní výsledky (data za daný rok nejsou výraznou odchylkou od ostatních let, mezi roky 2007 a 2008 došlo jen k mírnému nárůstu podílu osob s pozitivním hodnocením zdraví). Pravdou je, že výsledky šetření HIS za rok 2002 (tedy posledního šetření před EHIS) odpovídají, co se týče celkového hodnocení subjektivního zdraví, spíše datům za současný SILC než datům za současný EHIS. Zajímavé však je sledovat věkový profil subjektivního hodnocení zdraví u obou šetření.

V grafu 1 je prezentován věkový profil podílu respondentů s dobrým a velmi dobrým subjektivním zdravím za šetření HIS 2002 a EHIS 2008. I když křivka za rok 2008 se pohybuje u obou pohlaví o něco výše než za rok 2002, profil je velmi podobný. Je pro něj typický trend poklesu podílu osob s dobrým a velmi dobrým zdravím s věkem, ovšem, u mužů ve věku 65-74 let zaznamenáváme stagnaci, resp. mírný nárůst podílu dobrého hodnocení zdraví, nikoliv pokles jak by se dalo očekávat. Podobně je tomu i u žen ve věku 55-64 let.  V dalších letech pak podíl dobrého subjektivního zdraví opět klesá, nárůst ve věku 85 a více let je pravděpodobně způsoben nízkým zastoupením respondentů v šetření a náhodnou výchylkou. Podobný jev, tj. relativně lepší subjektivní zdraví u čerstvých důchodců potvrzují i jiné studie monitorující zdraví obyvatel ČR (Jitka Rychtaříková: Zdravá délka života v současné české populaci, Demografie, 2006, 48).

Graf 1: Podíl osob s dobrým a velmi dobrým zdravím v šetření HIS 2002 a EHIS 2008 (v %)


Pokud provedeme podobné srovnání s daty EHIS 2008 a SILC 2008 vidíme, že SILC žádnou podobnou stagnaci v těchto věkových skupinách nevykazuje a podíl osob s pozitivním hodnocením zdraví s věkem plynule klesá. Nejvyšší rozdíly mezi oběma šetřeními v důsledku toho zaznamenáváme u mužů ve věku 65-74 a u žen 55-74letých. Naopak ve  věku do 45 let jsou rozdíly menší, zde dokonce hodnotí ženy v šetření SILC své zdraví častěji jako dobré či velmi dobré než ženy v šetření EHIS.

Graf 2: Podíl osob s dobrým a velmi dobrým zdravím v šetření SILC 2008 a EHIS 2008 (%)


Podobné srovnání můžeme provést za špatné hodnocení subjektivního zdraví (viz graf 3). Je zřejmé, že až do věku 45 let téměř neexistuje rozdíl v hodnocení jak mezi pohlavími, tak mezi jednotlivými šetřeními. To naznačuje, že v tomto věku je celkové hodnocení prakticky stejné s tím, že osoby, které nehodnotily své zdraví vyloženě pozitivně volily např. střední kategorii, která je u obou šetření označena jinak, označuje však vesměs zdravotní stav dobrý. Za celkový rozdíl v hodnocení subjektivního zdraví jsou tedy zodpovědné zejména osoby ve věku 65-74 let. Zde podle šetření SILC zhruba 27 % respondentů vnímá své zdraví jako špatné či velmi špatné, zatímco v šetření EHIS je to zhruba 6 % mužů a 14 % žen.

Rozdíly mezi oběma pohlavími jsou v šetření SILC výrazně nižší než v šetření EHIS, kde statisticky významný rozdíl v hodnocení subjektivního zdraví vykazuje zejména kategorie 35-44 let a 65-74 let.

Graf 3: Podíl osob se špatným a velmi špatným zdravím v šetření SILC 2008 a EHIS 2008 (%)


Příčina těchto odlišností v subjektivním hodnocení zdraví není příliš zřejmá. Svou roli zde jistě hraje kontext šetření, do kterého jsou zdravotní otázky zasazeny, může zde hrát roli např. i srovnávání s vrstevníky, které by mohlo být příčinou horšího hodnocení zdravotního stavu u starších respondentů v šetření SILC.

Přítomnost dlouhodobé nemoci
V obou šetřeních byli respondenti v roce 2008 dotazováni také na přítomnost chronické nemoci. Harmonizace této otázky byla poněkud náročnější a jako téměř shodné a relativně srovnatelné lze otázky považovat až v roce 2008. Znění této otázky se sice mírně lišilo, lišily se i pokyny, nicméně tyto odlišnosti nebyly vyhodnoceny jako zásadní. Jak se však ukázalo, rozhodující vliv zde má postavení otázky v dotazníku a kontext ostatních otázek.

Znění otázky v obou šetřeních v roce 2008 bylo následující:

EHIS
Máte nějakou dlouhodobou nemoc nebo zdravotní potíž? Dlouhodobou je míněna nemoc či zdravotní potíž, která trvá nebo se předpokládá, že bude trvat nejméně 6 měsíců či déle.
ano  
ne   

SILC
Máte nějakou dlouhodobou nemoc nebo dlouhodobý zdravotní problém? (Problém, který již trvá nebo bude trvat 6 a více měsíců.)
1.    ano
2.    ne

Ze srovnání vyplývá, že podíl respondentů s nějakou chronickou nemocí je v šetření EHIS výrazně vyšší než v šetření SILC. Zatímco podle EHIS uvedlo chronickou nemoc 41 % mužů a 47 % žen, v šetření SILC to bylo jen 25 % mužů a 30 % žen. Nutno ještě dodat, že podíl respondentů s chronickou nemocí byl v roce 2008 ve srovnání se šetřením HIS 2002 výrazně nižší (2002 – 53 % mužů, 64 % žen).

Rozdíl mezi oběma pohlavími se ani v jednom ze šetření nejeví, po věkové standardizaci jako statisticky významný, což je zřejmé i z grafu 4. Ten demonstruje téměř shodný věkový profil podílu respondentů s chronickou nemocí u obou šetření, ve všech věkových skupinách je tedy podíl osob s chronickou nemocí podle EHIS vyšší než v šetření SILC. Určitý vliv zde může mít postavení otázky v dotazníku a skutečnost, že v dotazníku EHIS na 3 otázky Minimálního evropského modulu navazuje blok otázek zjišťujících přítomnost jednotlivých chronických nemocí, tzn., že respondentovi je předložen seznam 26 chronických nemocí a u každé z nich má uvést, zda jí má/měl či nikoliv. Tak je pravděpodobné, že respondent si při tomto podrobném dotazování uvědomí, co je a není míněno chronickou nemocí a svou odpověď může zpětně upravit.
 
Graf 4: Podíl osob chronickou nemocí v šetření SILC 2008 a EHIS 2008 (%)


Omezení zdravotními potížemi
Také harmonizace otázky na omezení zdravotními obtížemi byla náročnější a za relativně srovnatelné lze obě otázky považovat až v roce 2008. I zde narážíme na jisté odlišnosti jak ve znění otázky (např. označení kategorií – velmi omezen X vážně omezen nebo absence slůvka „nejméně“ před obdobím 6 měsíců, po které by mělo omezení trvat v otázce SILC), tak v pokynech (EHIS detailněji popisuje co je míněno činnostmi, které lidé obvykle dělají), přesto by však samotný dotazovací nástroj neměl být zdrojem výrazných odlišností v odpovídání respondentů.

Otázky v šetření v roce 2008 měly následující znění:

EHIS
Byl(a) jste kvůli zdravotním potížím po dobu předchozích nejméně 6 měsíců nebo déle omezen(a) v činnostech, které lidé obvykle dělají?
ano, vážně omezen(a)  
ano, omezen(a), ale ne vážně  
ne, neomezen(a)   


SILC
Do jaké míry jste byl(a) kvůli nějakým zdravotním problémům po dobu předchozích 6 měsíců omezen(a) v aktivitách, které lidé obvykle dělají?
1.    ano, velmi omezen(a)
2.    ano, omezen(a)
3.    neomezen(a)

Z tabulky uvedené níže vyplývá, že respondenti v šetření EHIS vykazovali častěji omezení ze zdravotních důvodů než respondenti v šetření SILC, rozdíly byly potvrzeny Chí-kvadrát testem jako statisticky významné na 5procentní hladině významnosti. Zatímco v šetření SILC uvedlo omezení 20,5 % mužů a 24 % žen, v EHIS to bylo 25,6 % u mužů a 30,6 % u žen. Rozdíly jsou patrné i z hlediska závažnosti omezení, zejména u žen – zde bylo v SILC omezeno vážně 6 % žen, v EHIS pak téměř dvojnásobek.

Ve srovnání s rokem předchozího šetření HIS 2002 je podíl osob s omezením v roce 2008 v šetření EHIS vyšší, podíl osob s dlouhodobým zdravotním omezením v běžných aktivitách se v roce 2002 pohyboval okolo 14 % u mužů a 21 % u žen, byl tedy zhruba o 10 p.b. nižší než v roce 2008, vážně bylo v roce 2002 omezeno 3 % mužů a necelých 5 % žen. Šetření SILC tedy v tomto smyslu leží mezi oběma šetřeními HIS. 

Tab. 2 Respondenti podle zdravotního omezení v běžných činnostech v šetření EHIS a SILC, 2008 (v %)


Jednotlivé podíly z hlediska věku a pohlaví prezentují grafy 5 a 6. Podle nich je zřejmé, že největší odchylky v celkovém podílu osob s omezením zaznamenáváme u respondentů do 65 let, zejména pak v nejnižší věkové kategorii 16-24 let. A právě v těchto nižších věkových skupinách se nárůst potíží mezi roky 2002 a 2008 projevil nejvýrazněji. U žen lze, až do věku 74 let pozorovat v EHIS zhruba dvojnásobný podíl osob s vážným omezením ve srovnání se SILC.

Graf 5: Podíl osob omezených zdravotní potíží v šetření SILC 2008 a EHIS 2008 (%) – Muži


Graf 6: Podíl osob omezených zdravotní potíží v šetření SILC 2008 a EHIS 2008 (%) – Ženy


Shrnutí
Jak je zřejmé, odlišnosti ve znění samotných otázek na zdravotní stav v obou šetřeních jsou spíše drobné, na první pohled nevýznamné. Rozdíly v odpovědích respondentů jsou však výraznější a reflektují nejen samotné znění otázek, ale i širší souvislosti šetření. Je potřeba si uvědomit, že šetření EHIS je zaměřené na zdravotní stav, což ovlivňuje vnímání respondenta a bude patrně vést  tomu, že si respondenti  častěji stěžují na své zdravotní potíže. Naproti tomu sada otázek na zdraví v šetření SILC, zaměřeného na monitorování příjmů a životních podmínek respondentů je pouze okrajovým problémem. Konkrétně se odlišnosti projevily zejména následovně:

  • šetření EHIS vykazuje lepší subjektivní hodnocení vlastního zdraví u respondentů, zejména ve věku nad 55 let, navíc je zde ve věkovém profilu patrná určitá anomálie, která ve věkovém profilu za SILC chybí, a to mírné zlepšení subjektivního zdraví u mladých důchodců.
  • prevalence chronických nemocí  je v šetření EHIS (zhruba 45 %) výrazně vyšší než zaznamenalo šetření SILC (okolo 27 %), přitom však věkové profily jsou zcela shodné, u všech věkových skupin je tedy zřejmé určité podhodnocení na straně SILC, neboť se i z dotazovací praxe ukazuje, že respondenti, jsou li dále dotazováni na konkrétní chronická onemocnění často pozmění svoji odpověď, neboť si na základě konkrétního výčtu onemocnění svůj zdravotní problém uvědomí. 
  • mírně vyšší podíl osob se zdravotním omezením v běžných činnostech v šetření EHIS, a to zejména v nižších věkových skupinách.

Veškeré příčiny odlišností je obtížné určit a specifikovat a jejich identifikace si vyžádá další analýzy a porovnání, mimo jiné i s ostatními evropskými zeměmi. Přesto může toto orientační srovnání napomoci v pochopení výsledků obou šetření a v jejich využití.


Příloha: Respondenti podle subjektivního zdravotního stavu, pohlaví a věku v šetření SILC a EHIS, 2008 (v %)

EHIS

 SILC





Šárka Daňková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum