demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 49223

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
28.06.2010 ANALÝZA: Uplatnění sociálně vyloučených na trhu práce

V době hospodářské krize se vybrané sociální skupiny dostávají na okraj společnosti. Často se jedná o průvodní jev špatného uplatnění na trhu práce. Právě šance na zaměstnání je ovlivněna celou řadou příčin, které jsou analyzovány v předkládaném textu. Text vznikl v rámci projektu spol. Člověk v tísni o.p.s. "Uč se, more, nebo budeš bit!" financovaného z prostředků OPPA.


1. Úvod
Lidé ohrožení sociálním vyloučením jsou z různých důvodů hendikepováni při vstupu na otevřený trh práce. Velkým zjednodušením je tvrzení, že častý neúspěch, který vstup na trh práce provází, je způsoben diskriminací. Z analýzy dat žadatele vyplývá, že naprostá většina zakázek, které jsou ukončeny neúspěšně, jsou takto ukončeny z důvodu nízké motivace na straně klienta. Uplatnění těchto osob na trhu práce je možné několika základními způsoby. Jedná se o legální zaměstnanecký poměr, podnikání, nejčastěji na živnostenský list a v neposlední řadě „černá“ práce. V následujícím textu se pokusíme nastínit úskalí, se kterými se lidé ohrožení sociálním vyloučením potýkají, poukážeme na možné vazby mezi jednotlivými možnostmi a základní podmíněnosti.  

2. Legální zaměstnání
Problematiku zaměstnanosti významným způsobem formuje charakter trhu práce. V české republice existuje relativně funkční tržní prostředí alokované do všech tří sektorů. V průběhu transformace společnosti po roce 1989 se postupně přesouvá těžiště ze sektoru výroby do sektoru služeb. Tato změna s sebou přináší zvýšenou poptávku po kvalifikované pracovní síle, naopak nízkokvalifikovaná, popřípadě vůbec nekvalifikovaná (absolventi ZvŠ, atd.) pracovní síla postupně stále obtížněji nachází uplatnění na legálním trhu práce. Po roce 1989 se na český pracovní trh postupně začala stěhovat výroba dislokovaná v západní Evropě, což ovlivnilo rychlou modernizaci tohoto odvětví a mnoha lidem tento posun přinesl práci při neexistenci dostatečného vzdělanostního potenciálu pro dominanci terciálního sektoru služeb. Od počátku však bylo zřejmé, že se jedná pouze o přechodný stav a ekonomickým růstem respektive s růstem životní úrovně bude docházet v důsledku zdražování pracovní síly k přesunu výroby dále na východ. Růst životní úrovně je doprovázen zvyšováním vzdělanosti u většiny populace. 

Na tuto skutečnosti nejvíce doplácejí právě lidé ohrožení sociálním vyloučením, u kterých ve většině případů vývoj vzdělanostní úrovně stagnuje, v některých případech se dokonce propadá. Zároveň s rostoucí ekonomikou se stále častěji Česká republika stává cílovou zemí pro řadu pracovních migrantů a tento trend se bude v příštích letech stále více posilovat. Pracovní migranti díky nižším životním nákladům a díky neexistujícímu rodinnému zázemí v Česku dokáží pracovat za podstatně nižší platy a znesnadňují tak konkurenci, na což doplácejí právě lidé ohrožení sociálním vyloučením.

Zákonná norma, která je některými prezentována jako ochrana zaměstnance na trhu práce, zákoník práce v mnoha případech přímo zhoršuje naději na uplatnění sociálně vyloučených na trhu práce (viz oddíl B) a v situacích, kdy by mohl práva zaměstnaných chránit selhává v důsledku obecně nízké vymahatelnosti práva v naší zemi. Názorným příkladem této neúspěšné ochrany je následující krátká kasuistika, která zachycuje příběh jednoho klienta programu Pracovního poradenství: 

Pan Petr žije s rodinou celý život na malém městě. Vyučil se automechanikem a po několika letech práce ve svém oboru si díky svému kamarádovi našel lepší zaměstnání a to jako řidič kamionu.  Ježdění kamionu ho bavilo a to natolik, že u této firmy zůstal skoro celých 8 let. Během několika posledních  let  se  bavil mnohokrát se svým zaměstnavatelem o zvýšení svého platu. Zaměstnavatel mu také několikrát zvýšení nasliboval. Protože se ale tak nestalo a zároveň p. Petr dostal lepší nabídku zaměstnání od konkurenční firmy, celkem přirozeně se rozhodl  práci v původní firmě po letech ukončit, i když velmi nerad.

P. Petr  se s původním zaměstnavatelem ale nedohodl na ukončení pracovního poměru dohodou, proto musel využít zákonné možnosti ukončení  pracovního poměru výpovědí, tedy s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Během této doby se ho několikrát snažil zaměstnavatel přesvědčit, aby neodcházel. Byl pro ně zkušený a zodpovědný pracovník, o kterého prostě nechtěli přijít.  Ovšem p. Petra nepřesvědčili. Odměnou firmy za jeho rozhodnutí odejít je fakt, že mu firma nevyplatila za poslední dva řádně odpracované měsíce výplatu. 

Můžeme si říci ať p. Petr neváhá a podá na zaměstnavatele žalobu o zaplacení mzdy. Ano, ale p. Petr má hned několik důvodů, proč si tuto cestu nezvolil. Za prvé, nemá čas na to, aby někde sháněl podklady k soudu, chodil po soudních jednáních atd., protože většinu času tráví na cestách v zahraničí a zbytek volného času chce být s rodinou. Také nevěří, že by své peníze dostal i po vyhraném soudním procesu. No ale nakonec v té firmě pracoval mnoho let, má tam spousty přátel a spolupracovníků a nechce, aby mu jeho starosti zasahovaly do soukromí.

Dá se tedy s jistotou říci, že v jeho případě mu dvouměsíční výpovědní lhůta, kterou musel díky svému rozhodnutí absolvovat rozhodně příliš nepomohla.


Problematika obtížné vymahatelnosti práv zákonnou cestou a selhávání institutů určených k ochraně zaměstnanců, zejména se jedná o Inspektorát práce a inspekce úřadu práce, jen vede ke stále častějšímu vykořisťování osob ohrožených sociálním vyloučením ze strany některých zaměstnavatelů. V mnoha případech tak zaměstnavatelé zneužívají práv zaměstnanců více v legálním pracovním poměru než při takzvané práci načerno. Legální zaměstnání je pro sociálně vyloučené často tou nejnevýhodnější alternativou vstupu na trh práce.

3. Podnikání
Podnikání na živnostenský list (ŽL) je jednou ze stále častějších forem participace na trhu práce ze strany sociálně vyloučených osob, ačkoli se pořád jedná o nejméně častou formu uplatnění na trhu práce. Lidé, kteří jsou držiteli živnostenského listu mají podstatně vyšší šanci nalézt uplatnění u zaměstnavatelů v oblasti nízkokvalifikovaných profesí. Ve stavebnictví, ve službách, tam všude je ze strany „zaměstnavatele“ preferován tzv. outsourcing, který v mnohém nahrazuje nezákonný „Schwarz systém“. Při práci na živnostenský list však jsou však lidé ohrožení sociálním vyloučením vystaveni několika závažným rizikům:

a) Řetězové zaměstnávání načerno – ve většině případů to funguje tak, že v rodině si někdo pořídí ŽL a na tento list realizuje pro zadavatele zakázky. Na realizaci zakázky se však podílí širší rodina „podnikatele“, takže nejsou výjimkou i statisícové fakturované částky měsíčně. Z běžné výkopové práce tak může jeden člověk vyfakturovat ročně i více než milion korun z čehož je po konci roku potřeba odvést daně a zaplatit sociální a zdravotní pojištění. Přitom jen na daních by v tomto případě otec 3 dětí měl zaplatit za rok téměř 90.000 Kč. A další desetitisíce na zákonném pojištění. Znamenalo by to pečlivé šetření z každé výplaty, což je v realitě lidí žijících v prostředí sociálního vyloučení zcela nereálné.

b) Předlužení – i v případech, kdy nedochází k řetězovému zaměstnávání existuje vysoké riziko vzniku předlužení „podnikatele“ v důsledku neplacení daní či pojištění. Prostředí sociálního vyloučení je charakteristické výraznou orientací na současnost a záměrným potlačování myšlenek na budoucnost. Systém podnikání na živnostenský list je přitom postaven na vysoké míře zodpovědnosti těch kteří podnikají. Snadno se může takto člověk, který neplní všechny zákonné závazky, ocitnout v situaci, kdy dluží několik set tisíc korun a zároveň institut živnostenského podnikání neumožňuje uplatnění procesu oddlužení.   

Jakákoli podpora rozvoje podnikání mezi lidmi ohroženými sociálním vyloučením by tak měla být doprovázena kvalitním systémem soustavné podpory tak, aby byla eliminována výše popsaná rizika. 

4. Práce na černo
Práce „na černo“ je zvláště mezi lidmi ohroženými sociálním vyloučením velmi rozšířená. Využívání tohoto institutu je výhodné jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance (klienty). Faktory, které deformují legální trh práce jsou uvedeny ve schématu 1.   

Schéma 1: Faktory vedoucí k nelegálnímu zaměstnávání


Faktory u klienta
Širší rodina a solidární sítě – širší rodiny jsou charakteristické dominujícím kolektivním pojetím sociálních vztahů a norem nad rolí jednotlivce, jeho záměrů, rozhodnutí a odpovědnosti. Tento rodinný kolektivismus je jednou z hlavních charakteristik, které odlišují sociokulturní prostředí českých romských rodin od prostředí většinového. Právě svými kolektivními nároky na každého člena rodiny je snižována motivace k dlouhodobému zaměstnání, které by mohlo vést ke kumulaci zisku a následné stabilizaci života jednotlivce. Pracující, který je součástí solidární sítě širší rodiny, totiž nemá kontrolu nad významnou částí svého příjmu.  Nemůže se rozhodnout, zda ho použije na vlastní spotřebu nebo investice či spotřebu a investice své nukleární rodiny (partnera a dětí). Kulturně zakotvená hodnota sdílení prostředků v širší rodině ho nutí výnos z práce sdílet (formou darů nebo často nenávratných půjček) s dalšími příbuznými, kteří jsou na tom momentálně materiálně hůř. Vědomí povinné solidarity tak podvazuje motivaci zvyšovat příjem prací, protože zatímco práci vykonává jedinec sám, její výsledky musí sdílet se širší rodinou. Výpomoc mezi příbuznými přitom nemusí znamenat transfery hotovosti. Časté je půjčování nebo darování jídla nebo času, například formou hlídání dětí. Darovaný čas pak darující nemůže využít k vydělávání peněz. Tohoto nemotivujícího faktoru si přitom účastníci sítě vůbec nemusí být vědomi, protože je přirozenou částí jejich kultury. 

Zadluženost – obava z exekuce příjmu, která by byla uvalena na legální příjem, vede zadlužené lidi k různým alternativním způsobům výdělku – především k práci načerno. Nepřiznaný výdělek nemůže být exekuován. Stejný účinek má povinnost platit výživné, které se zvyšuje s oficiálním příjmem vyživujícího.

Nízká kvalifikace – pracovní trh s nekvalifikovanými pozicemi je postaven na relativně vysoké fluktuaci (většinou brigády formou DPČ a DPP) a nenabízí lidem dlouhodobou perspektivu a profesní růst, zároveň jsou uchazečům většinou nabízené velmi nízké mzdy.

Kriminalita – v poslední době stále klesá počet pracovních příležitostí pro lidi, kteří mají záznam v rejstříku trestů a těmto lidem tak nezbývá než pracovat „načerno“

Doplňkové faktory
Dávky – některé dávky sociální podpory a zejména pak dávky pomoci v hmotné nouzi se odvíjejí od přiznaného příjmu domácnosti nebo jednotlivce. Ten, kdo pracuje na černo a příjem tudíž nepřiznává, může pobírat sociální dávky, jako by příjem neměl, zatímco když pracuje legálně, o část příjmu z dávek přijde. Teoreticky je toto jednání trestné, v praxi je však masivně praktikováno bez reálného rizika sankcí.

Zdravotní stav – velká část potenciálních klientů trpí nějakou dlouhodobou nemocí, často v důsledku bytových podmínek a životního stylu – chronická onemocnění cest dýchacích, pohybového ústrojí atd., a tyto neduhy často významně zužují okruh prací, které mohou klienti vykonávat.

Rodinná situace, děti – klientky jsou často omezeny hlídáním dětí a vnoučat, takže se „nevejdou“ do pracovní doby standardních pracovních poměrů. Ženy i muži jsou často pod tlakem, aby zastávali práce a role v domácnosti, které jim znemožňují nastoupit do práce. Někdy je to právě rodina, která se staví proti vůli zejména klientek – žen nastoupit do práce.

Faktory u zaměstnavatele
Zákoník práce – vysoká ochrana zaměstnance vede zaměstnavatele často k zaměstnávání lidí bez smlouvy, aby si uchovali dostatečnou flexibilitu ve vztahu k podřízeným.

Předsudky – obava ze zaměstnávání lidí, kteří jsou ve společnosti objekty nějakých předsudků (např. Romové, atd.) a jejichž legální zaměstnání by mohlo znamenat pro zaměstnavatele neúměrné riziko, vede k jejich diskriminaci. Zaměstnavatelé buď mají špatné zkušenosti s nespolehlivými a nedisciplinovanými pracovníky, a jejich výkon si spojují s jejich „etnicitou“ (statistická diskriminace), nebo pouze sdílejí předsudky z doslechu. Nebo se musí přizpůsobit předsudkům konečného zákazníka, který nechce, nebo o němž zaměstnavatel předpokládá, že by nechtěl, aby se na poskytované službě podíleli například romští zaměstnanci (to je případ úklidových firem, restaurací, cukráren).

Vysoké odvody – stát vysokými odvody (35% z hrubé mzdy) na zdravotní a sociální pojištění, které mají povinnost zaměstnavatelé platit za každého zaměstnance, významnou měrou posiluje institut nelegálního zaměstnávání.

Diskriminace jako příčina nezaměstnanosti lidí ohrožených sociálním vyloučením je jen dílčím motivem a zároveň je diskriminační chování některých zaměstnavatelů podmíněno špatně nastaveným legislativním prostředím, které zaměstnavatelům ukládá příliš mnoho povinností a finančních a administrativních břemen, a přitom přiznává nedostatečná práva v oblasti pracovněprávních vztahů.

Samotná práce načerno nebyla do roku 2004 vůbec normativně vymezena. Teprve novelizací zákona o zaměstnanosti došlo k jejímu legislativnímu vymezení a od 1. října 2004 se zaměstnávání bez standardní pracovní smlouvy stalo nelegálním.

Definice nelegální práce (:§ 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti):
1. pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v § 13 odst. 3 písm. a) zákona o zaměstnanosti, nebo

2. pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v § 13 odst. 3 písm. a) zákona o zaměstnanosti, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyžadováno.

Nelegální zaměstnání má negativní i pozitivní důsledky, které jsou spojeny s přínosem pro společnost a dopadem na jednotlivé aktéry nelegálního zaměstnávání:

Pozitivní dopady
a) Udržování alespoň základních pracovních návyků
b) Dostatečné finanční prostředky pro sociálně vyloučené rodiny
c) Zachování důstojnosti pracujícího v rodině

Negativní dopady
a) Nulová ochrana zaměstnance před případnou zvůlí zaměstnavatele
b) Nízká míra stability oproti standardnímu legálnímu zaměstnání
c) Ustálení teze, že porušování zákona je normální
d) Institucionální zajištění je přeneseno ze zaměstnavatele na zaměstnance (pojištění)
e) Bludný kruh – práce načerno x legální zaměstnání (čím výhodnější je práce načerno tím nižší motivace vede zaměstnavatele k vytváření legálních pracovních příležitostí, což posiluje roli trhu s černou prací)

Z výše popsaných faktorů a dopadů vyplývá, že nelegální zaměstnání je výhodné pro obě strany kontraktu, což významnou měrou přispívá k jeho šíření a etablování v procesu zaměstnanosti. Podobně jako u korupce, která je krátkodobě za daných podmínek výhodná pro obě strany je nezbytné výrazné angažování se ze strany státu. Především v oblasti kontroly a vymáhání platných legislativních norem, což se v současné době téměř neděje.

5. Závěr
Liberalizace pracovního práva, hrozící finanční krize a především postupná transformace naší ekonomiky, to vše představuje možná ohrožení a zároveň výzvy pro lidi ohrožené sociálním vyloučením. V současné době stále platí, že z krátkodobé perspektivy, která je prostředí sociálního vyloučení vlastní, je využívání různých nelegálních forem uplatnění na trhu práce racionální. Zvláště v kombinaci s relativně štědrým systémem sociálních dávek představuje nepřiznaný příjem ideální formu podporu rodinného rozpočtu.

Na závěr shrneme hlavní výhody a nevýhody jednotlivých forem uplatnění na trhu práce:

a) Legální zaměstnání
Výhoda – alespoň nějaká ochrana práv zaměstnance v případě, že je pracovník schopen se těchto práv domáhat i soudní cestou. Dále může představovat legální příjem vyšší stabilitu rodinného rozpočtu a zároveň umožňuje poskytnutí výhodnější půjčky.
Nevýhoda -  díky přílišné „ochraně“ zaměstnance zvyšuje riziko odmítnutí uchazeče, obecně tento systém znevýhodňuje lidi, kteří jsou předmětem nějakých předsudků.

b) Podnikání
Výhoda – velké množství uplatnění na trhu práce. Nehrají zde roli předsudky a „šanci“ dostane téměř každý.
Nevýhoda – velmi vysoké riziko vzniku předlužení.

c) Práce „načerno“
Výhoda – flexibilita, snadné uplatnění na trhu práce, vysoký příjem
Nevýhoda – riziko nezákonného jednání, nestabilita, odkládání dluhů do budoucna…


Daniel Hůle
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum