demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51055

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
21.09.2010 ANALÝZA: Náboženské vyznání v Chrudimském kraji po 30 leté válce

Článek volně navazuje na předchozí články z historické demografie, které též vycházely z analýzy Soupisu poddaných podle víry z roku 1651. Tentokrát je zaměřen na obyvatelstvo celého Chrudimského kraje a všímá si toho, za čím Soupis původně vznikl – náboženského vyznání. 


Hlavním důvodem vzniku Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 byla snaha postihnout průběh rekatolizace v českých zemích. Proto bylo u každé zaznamenané osoby mimo jiné také uvedeno k jakému vyznání se hlásí. Existovaly tři kategorie: katolík, nekatolík s nadějí na obrácení a nekatolík bez naděje na obrácení. V některých případech bylo uváděno, že se jedná o nekatolíka, a chyběla poznámka, zda je či není u tohoto člověka naděje na obrácení na víru katolickou. Tento důvod pořizování Soupisu je i hlavní příčinou, proč až na malé výjimky nebyly na Chrudimsku zaznamenány děti tzv. předzpovědního věku. Všichni lidé tehdy byli pokřtěni a konfese si vzájemně uznávaly křty. Katolíci se od nekatolíků lišili především individuální zpovědí, ke které měli přistoupit alespoň jednou v roce, nejlépe v čase velikonočním. Z této velikonoční zpovědi dostávali kajícníci tzv. zpovědní lístek, který sloužil jako doklad, že u zpovědi byli, a tedy že jsou katolíci. Děti ke zpovědi začínaly chodit zhruba ve 12 letech věku. U mladších dětí se tak dalo mnohdy jenom těžko určit jakého jsou vyznání. Problematické to pro písaře bylo zejména v situaci, kdy rodiče nebyli stejné konfese.

Na základě Soupisu získáváme celkový obraz o náboženských poměrech v Chrudimském kraji v polovině 17. století. Soupisem bylo evidováno celkem 46 626 osob, u 2 142 z nich nebylo vyznání uvedeno (tab.1). Ke katolické víře se hlásilo 36 173 osob (77,6 %). Nekatolíků, u nichž nebyla uvedena poznámka, zda-li je či není naděje na obrácení bylo 721 (1,5 %), nekatolíků s nadějí na obrácení bychom na Chrudimsku našli 6 579 (14,1 %) a nekatolíků, u nichž naděje na obrácení nebyla, bylo 994 (2,1 %).

Tabulka 1: Vyznání podle věku a pohlaví na Chrudimsku v roce 1651


Přestože cílem soupisu bylo zjištění (ne)katolického vyznání, jsou soupisem zachyceni i židé. Celkem se jednalo o 17 osob, jedna rodina žila na panství Choceň, dvě židovské rodiny zachytil soupis v Chrudimi a jedna na panství Rychmburk. U této rodiny byly dokonce zapsány malé děti, ačkoliv jinak se na rychmburském panství neevidovaly.
Poměr katolíků a nekatolíků nebyl na jednotlivých panstvích kraje rozložen rovnoměrně. V mnoha oblastech měli výraznou převahu katolíci (Vlčnov, Lanškroun, Polička, Pardubice, Bělá, Košumberk, Chrudim, Vysoké Mýto, Bylany a Litomyšl), ale byly i lokality, v nichž převažovali nekatolíci (tab.2). Je také patrný rozdíl mezi poměrem katolíků a nekatolíků ve městě a na venkově (tab.3), a to i na témže panství (tab. 2). Mezi obyvateli měst bylo 88 % katolíků, na venkově byli zastoupeni 73,5 %.  Nekatolíci, u nichž nebylo poznamenáno, zda-li je či není naděje na obrácení, se v městech prakticky nevyskytovali, mezi venkovským obyvatelstvem jich bylo 2,1 %. Výrazný rozdíl je v zastoupení nekatolíků s nadějí na obrácení. Na venkově představovali 17 % obyvatel, ve městech pouze 6,8 %. I nekatolíky, u nichž nebyla naděje na obrácení, bychom častěji nalezli na venkově, kde jejich podíl činil téměř pět procent, zatímco ve městech pouze 3,7 %.

Rekatolizace byla tedy úspěšná hlavně ve městech (Lanškroun, Chrudim, Litomyšl, Vysoké Mýto, Pardubice). Města, která musela ve válečných letech odvádět stále vyšší a vyšší kontribuce, musela poskytovat ubytování a stravu císařským i cizím vojákům, byla nucena vypořádávat se ještě s náboženskou příslušností osob, které žily uvnitř jejich hradeb. Nekatoličtí měšťané se vystavovali riziku, že budou zbaveni své živnosti, že jim budou odepřena městská práva a svobody, že budou do jejich domu vloženi vojáci. Toto všechno byly okolnosti, které většinu měšťanů donutily přijmout katolickou víru.

V malých převážně zemědělských městech s malým počtem řemesel se ke katolictví hlásili zejména muži, kteří zastávali nějaký úřad nebo službu u vrchnosti. Ve městech, kde byla řemesla hlavním zdrojem obživy a katolické vyznání bylo podmínkou k jejich vykonávání, se většina mužské populace přihlásila ke katolické víře. Manželky a zapsané odrostlejší děti zůstávaly dále nekatolíky. Podle rozdílného přístupu k víře i v rámci jedné rodiny se lze domnívat, že se mnozí přihlásili ke katolické víře pouze formálně, aby byli chráněni před sankcemi, jež byly uvalovány na nekatolíky. Ve městech byl podíl nekatolíků zvyšován čeledí, kterou ale nemůžeme považovat za trvalou složku městského obyvatelstva. Lidé do čelední služby často přicházeli z venkova, jejich služba ve městě byla časově omezená na rok s možností prodloužení, a tak i možnosti působení kněží na tuto skupinu obyvatel byly omezené.

Dalšími faktory, kterými nepochybně byl úspěch rekatolizace ovlivňován, byly geografický profil krajiny, zalesnění, poloha a přístupnost jednotlivých měst, vsí a statků či stavení. Města většinou ležena na důležitých obchodních trasách, a tak byla snadno přístupná, a proto se zde mohla rekatolizace prosazovat rychleji. V odlehlých vsích a dvorech se do poloviny 20. let 17. století skrývali evangeličtí kněží, ale je evidentní, že ani po jejich vyhnání ze země lidé nepřestávali vyznávat jinou než katolickou víru.

Nabízí se otázka, jaká je věrohodnost údajů o náboženském vyznání. Snahou majitelů mohlo být vykazovat své poddané jako katolíky, aby se tak vyhnuli dalším kontrolám či dokonce usazení vojska, které bývalo používáno k podpoře úsilí misionářů, aby se obyvatelé dříve (pod dojmem ekonomických ztrát, jenž s sebou živení vojska přinášelo) obrátili na víru katolickou.

Tabulka 2: Poměr katolíků a nekatolíků ve městech a na venkově v roce 1651(v %)


Tabulka 3: Počty a poměr katolíků a nekatolíků ve městech a na venkově v roce 1651



Eva Kačerová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum